Poslanci schválili návrh pandemického zákona. Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice tak zřejmě získají pravomoci k vydávání širších opatření k omezení šíření nemoci covid-19. Po jednání zástupců vlády s opozicí se také podařilo vyřešit poslední sporný bod – způsob a výši odškodňování kvůli uzavřeným podnikům, uvedl, podle zpravodajství České televize, předseda ODS Petr Fiala. Sněmovna nyní projednává návrh na zvýšení schváleného schodku státního rozpočtu. Zabývat se má i návrhem zákona o kompenzačním bonusu nebo debatou o znovu vyhlášeném nouzovém stavu.

Ministerstvo zdravotnictví nebo hygienické stanice budou moci nad rámec oprávnění ze zákona o ochraně veřejného zdraví omezit celostátně nebo regionálně například veřejnou dopravu, obchody, holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry a podobné služby, bazény a koupaliště, soukromé a veřejné akce i vysoké školy.

Budou moci nařídit používání ochranných prostředků a vydat příkaz k testování zaměstnanců na covid-19. Na návrh poslance ANO a moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka vložila sněmovna do zákona úpravu role hejtmanů a pražského primátora jako orgánů krizového řízení v regionech.

Ministerstvo zdravotnictví bude moci žádat v souvislosti s epidemií covidu-19 o pomoc složky Integrovaného záchranného systému. Vláda bude moci rozhodnout o využití armády.

Novelu poslanci schválili zrychleně ve stavu legislativní nouze. K vyhlášení opatření nebude nutný nouzový stav. Předlohu, jejíž stěžejní část má být účinná do konce února příštího roku, nyní posoudí Senát.

Opozice do návrhu zákona prosadila například parlamentní kontrolu, pravidla soudního přezkumu mimořádných opatření k omezení šíření epidemie koronaviru a také odškodnění podnikatelů nebo firem.

Sněmovna předlohu schválila hlasy 132 ze 167 přítomných poslanců. Podpořili ji poslanci vládních stran ANO a ČSSD a opozičních stran, to je ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti hlasovali zákonodárci SPD a nezařazení. Poslanci KSČM byli proti, nebo se hlasování zdrželi.

Potřebu zákona zdůrazňovali hejtmani i část poslanců s tím, že dosud nebyl schválen pandemický zákon, který by měl vymezit pravomoci orgánů veřejné správy v době pandemie. To právě v minulém týdnu vyčítali vládě opoziční poslanci, kteří nenechali sněmovnou projít prodloužení nouzového stavu, i hejtmani, na jejichž žádost nakonec vyhlásila vláda nový nouzový stav. Předlohu by nyní mohl urychleně projednat i Senát.

„Předpokládáme, že pokud všechno půjde dobře, tak pandemický zákon by mohl být účinný někdy příští pátek, to znamená, že by vyšel ve sbírce zákonů,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Na podobě pandemického zákona se dopoledne dohodla vláda s většinou opozičních stran. Po předchozích jednáních měla opozice výhrady ke kompenzacím pro podnikatele či živnostníky, kteří budou muset z vůle vlády zavřít. Petr Fiala po pondělním jednání uvedl, že se podařilo i tuto otázku vyřešit. Součástí návrhu zákona bude i řešení náhrady ušlého zisku, což původně premiér Andrej Babiš (ANO) odmítal.

Stát bude podle návrhu zákona nově povinen nahradit právnickým a fyzickým osobám skutečnou škodu, která vznikne při pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními. Za škodu se nebudou považovat náklady na ochranné prostředky. Poškození budou uplatňovat nárok u ministerstva financí a budou jej muset prokázat. Od náhrady se mají odečítat státní podpory ke zmírnění dopadů epidemie nebo restrikcí, spory bude rozhodovat soud.

Podle premiéra Andreje Babiše bude nárok na náhradu škody podle pandemického zákona od 1. března do konce účinnosti předpisu. Žádosti bude vyřizovat ministerstvo financí. „Má šest měsíců na vyjádření,“ upřesnil premiér.

Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše bylo také nutné nastavit rozumně hladinu pokut a trestů za porušování protikoronavirových opatření. Vládě zákonem vznikne i povinnost pravidelného informování sněmovny o uplatňování opatření. Vláda zároveň bude muset opatření řádně zdůvodňovat.

Stoprocentní shoda na pandemickém zákonu ve sněmovně ale nepanovala. Podle Tomia Okamury (SPD) v důsledku zavede nový zákon jen jinak pojmenovaný nouzový stav s plošnými opatřeními. „Tento pandemický zákon je obcházení parlamentní demokracie,“ řekl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Pandemický zákon má v prvé řadě dát ministerstvu zdravotnictví větší pravomoci pro vyhlašování opatření proti šíření nákazy, než mu dává zákon o ochraně veřejného zdraví. Předpokladem pro zavádění opatření bude vyhlášení pandemické pohotovosti, vláda souhlasila s opoziční žádostí, aby jej vyhlašovala sněmovna, která by také měla pravomoc zrušit jej.

Za porušení opatření zákon stanoví pokuty. Například za nenošení roušek nebo respirátorů bude lidem hrozit postih až 30 tisíc korun. Nejzávaznější porušení budou moci úřady trestat až třímilionovou pokutou.

Mimořádná opatření budou vyžadovat souhlas vlády, budou muset být zdůvodněna z hlediska epidemické situace i rizik. Každé dva týdny se bude přezkoumávat potřebnost restrikcí, vláda o nich ve stejném intervalu musí informovat sněmovnu. Návrhy na zrušení ministerského mimořádného opatření se bude zabývat Nejvyšší správní soud, opatření hygienických stanic budou moci lidé napadnout u krajských soudů.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že na krajské úrovni by opatření vyhlašovaly hygienické stanice, pokud by bylo potřeba zavést opatření pro více krajů či na celostátní úrovni, zavedlo by je ministerstvo zdravotnictví.

Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka je dohoda na pandemickém zákonu posunem, aby se Česká republika dostalo z nouzového stavu k normálnějšímu životu.

Souhlas ODS či STAN vláda potřebovala, aby stihla pandemický zákon prosadit co nejrychleji, a to nejenom v Poslanecké sněmovně, nýbrž i v Senátu, kterému dominují tyto dvě strany. Nouzový stav, který by měla pandemická pohotovost definovaná pandemickým zákonem nahradit, je nyní vyhlášen do 28. února a vláda již nedokázala v Poslanecké sněmovně najít potřebný počet hlasů k jeho prodloužení.