Vláda už letos nepočítá se zvyšováním minimální mzdy. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Navrhnout růst minimálního platu v řádech stokorun chce až s platností od ledna 2023. Ministr zároveň znovu vyzval odbory a zaměstnavatele, aby se na růstu mzdy, která je teď 16.200 korun hrubého, společně dohodli. V tom případě by ho navrhl vládě. Jenže představy obou stran jsou i letos velmi odlišné.

Ministr Marian Jurečka a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula se 21. června setkali ve Strakově akademii (Úřad vlády ČR) na zatím posledním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity. Domluvili se, že na konci prázdnin znovu budou jednat i o růstu minimální mzdy.

Nyní ale ministr Jurečka vzkázal, že se v případě zvýšení minimální mzdy ještě v letošním roce obává růstu nezaměstnanosti. Zvlášť v době, kdy se firmy zároveň potýkají s vysokými cenami energií.

„Spíše to vidím na úpravu k 1. lednu 2023. Čili to, že by to mohlo být už od září, teď není na stole,“ uvedl Marian Jurečka. „Já jsem předpokládal, že by bylo dobré, kdybychom tu dohodu měli od 1. září, že odbory a zaměstnavatelé se dohodnou, že aspoň nějaký kompromis naleznou,“ doplnil.

„Výmluvy vlády neberu vůbec vážně, protože jestliže někdo ví, že jsme se třicet let nedohodli na úrovni minimální mzdy, tak toto může být jen zdržovací a nezodpovědná taktika vlády,“ okomentoval ministrovo vyjádření Josef Středula.

Zatímco odbory požadují od září zvýšení měsíční minimální mzdy o dva tisíce korun, zaměstnavatelé letos žádný růst nechtějí. „Já si nedovedu představit žádné zvýšení. A je potřeba se domluvit na určitých parametrech, aby skončilo politické dohadování a předvádění se politiků, kdo kolik zvedl,“ uvedl k tomu prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Odbory argumentují tím, že kupní síla 150 tisíc lidí pobírajících minimální mzdu v době více než sedmnáctiprocentní inflace výrazně poklesla. Vláda ale připomíná, že navýšení mezd by podpořilo inflaci. „Nejsem úplně přesvědčen, že v této době vysoké inflace jsou to správné trendy. Jsem spíš zastáncem toho za této situace mzdy nezvyšovat,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

„Zrovna v této době bych byl možná trochu velkorysejší, protože se energetická a potravinová krize dotýkají zejména nízkopříjmových domácností,“ okomentoval vyjádření ministra Mariana Jurečky místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Programové prohlášení vlády počítá s tím, že jednání má do budoucna nahradit vzorec, podle kterého by minimální výdělek rostl automaticky. Odvíjet by se měl od průměrné mzdy. Vláda, odbory a zástupci firem se ale zatím neshodli, jaké procento z průměrného platu by měli zaměstnavatelé jako minimální mzdu vyplácet.