• Zveřejněno: 21.01.2023
  • Autor: Miroslav Svoboda

Jednáním s některými evropskými kolegy o narušení trhu s obilovinami kvůli velkému nárůstu dovozů z Ukrajiny zahájil v pátek ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) návštěvu potravinářského, zemědělského a zahradnického veletrhu Internationale Grüne Woche v Berlíně (Berlínský mezinárodní zelený týden – pozn. red.). Čekají ho zde také bilaterální jednání se saským protějškem a slovinskou ministryní zemědělství. Na veletrhu se stejně jako v předchozích letech prezentuje také Česká republika, a to pod patronací Ministerstva zemědělství ČR (MZe) a Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Veletrh potrvá do 29. ledna.

V rámci setkání některých evropských ministrů zemědělství na letošním Grüne Woche v Berlíně navrhl polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk projednat opatření proti narušení trhu s obilovinami. „Během našeho předsednictví jsme věnovali velké úsilí tzv. solidarity lanes pro vývoz obilí z Ukrajiny. Nárazové narušení trhu v některých zemích Evropské unie je třeba řešit a zajistit, aby zboží nezůstávalo v zemích bezprostředně sousedících s Ukrajinou, ale posouvalo se dále a pomáhalo stabilizaci cen potravin na unijním i světovém trhu. Věřím, že se nám společným úsilím podaří najít postup, který umožní Ukrajině nadále exportovat zemědělské produkty a zároveň minimalizuje případný negativní dopad na lokální trhy Unie,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Na programu návštěvy ministra Zdenka Nekuly je i několik bilaterárních jednání. Se saským rezortním kolegou Wolframem Güntherem chtějí diskutovat o aktuálních tématech jako africký mor prasat a ptačí chřipka, ale také o precizním a ekologickém zemědělství a podpoře prodeje lokálních produktů.

Se slovinskou ministryní zemědělství Irenou Šinko chtějí jednat o důkladné revizi a modernizaci směrnice o medu, dále o zkušenostech s projektem „Medové snídaně“ a zároveň i slovinské iniciativě ocenění „Zlatá včela“. Podle názoru ministra Nekula je totiž současné označování medu, a zejména označování jeho původu, dlouhodobě nevyhovující. Uvádí, že problematická je zejména oblast dosledovatelnosti původu medu ve směsích. Proto také je, to je pro konečného spotřebitele, způsob označování původu medu zavádějící a klamavý. Cílem, jak ho definoval ministr zemědělství Nekula, je úprava, díky které bude jednoznačně zřejmé, ze které země med pochází. Tím by se zajistila lepší sledovatelnost výrobků, posílila důvěra evropských spotřebitelů v kvalitu a bezpečnost medu na trhu a zavedly by se spravedlivé marketingové postupy.

V rámci expozice ministerstva zemědělství na letošním veletrhu vystavuje 11 firem, kromě jiných národní podnik Budějovický Budvar, Pivovar Ferdinand, Velkopopovický kozel, firma Indiana, která vyrábí sušené maso, producent ovocných destilátů Rudolf Jelínek a rodinná firma Pavel Cvrček zaměřující se především na zpracování rakytníku (rakytník řešetlákový je plodina obsahující vysoký podíl vitamínu C – pozn. red.).

  • Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Zemědělský svaz: Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, o spravedlivém nastavení veřejné podpory musíme dál jednat s politiky

  • Zveřejněno: 02.04.2025

Zemědělský svaz ČR bere rozhodnutí Ústavního soudu, kterým ve středu 2. 4.2025 zamítl návrh na zrušení současného nastavení redistributivní platby, na vědomí a respektuje jej. Veřejná debata kolem ústavní stížnosti alespoň přispěla k otevření potřebné politické diskuse o spravedlivějším nastavení přímé podpory zemědělců.

Šéfka drůbežářů: Bojíme se dovozu kuřat z Ameriky, ošetřují je chlorem, my nesmíme

  • Zveřejněno: 07.04.2025
Lidé stále méně kupují celá kuřata, trendem jsou polotovary nebo trhaná kuřecí masa, říká nová ředitelka Sdružení drůbežářských podniků Zuzana Slámová. Organizace stále řeší jednodušší nabírání zahraničních pracovníků, měli by pracovat po vyřízení v daném podniku alespoň rok, v současnosti jde o poloviční dobu, přeje si. iDNES

Hospodářský výsledek zemědělství se propadl o téměř 30 %, hlásí Zemědělský svaz ČR a potvrzuje špatné vyhlídky odvětví

  • Zveřejněno: 10.04.2025

Podle finálních výsledků interního šetření Zemědělského svazu ČR po uzavření účetního roku 2024 dosáhly zemědělské podniky v loňském roce průměrného čistého zisku 1 295 korun na hektar, což je o 28 % méně než v předchozím roce. Přepočteno na celý obor zemědělství to činí 4,5 mld. Kč, oproti 6,3 miliardám o rok dříve. V průměru si tak každý podnikatelský subjekt bez ohledu na velikost či počet hektarů v roce 2024 vydělal pouhých 151.276 korun.