Od 18.2.2021 mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?
Přestože české regiony zbohatly a EU jim obecně začne přispívat méně peněz, pro Českou republiku je i tak v novém víceletém finančním rámci 2021-2027 a ve fondu obnovy připravený opravdu velký balík finančních prostředků.
Zásadní položkou zůstává koheze
Evropské peníze mají vedle tradičního dohánění bohatších zemí Čechům pomoci také napravit škody po pandemii.
Pokud začneme u „starého známého“ víceletého rozpočtu, který má objem přibližně 28 bilionů korun, úplný základ představují peníze pro společnou zemědělskou politiku. Za sedmileté období je pro Česko připraveno téměř 155 miliard korun v přímých platbách zemědělcům, dalších asi 48 miliard korun pak na rozvoj venkova.
Zcela zásadní položkou je pro země jako Česko kohezní politika, tedy strukturální fondy EU. V období 2021-2027 může do tuzemska doputovat téměř 500 miliard korun. Jak podotknul v únorovém měsíčníku České spořitelny ekonom Petr Zahradník, jedná se o „velkorysou alokaci“.
„Chtělo by se snad dodat, že až přespříliš. Podíváme-li se nejprve na země, které jsou chudší než Česká republika, a některé z nich velmi výrazně, zjišťujeme například, že populačně srovnatelné Bulharsko, které je o 40 procentních bodů chudší než Česká republika, bude pracovat s přibližně poloviční kohezní alokací než naše země,“ upozornil Zahradník.
V rámci víceletého finančního rámce pak existuje i celá řada dalších programů jako Erasmus+ či LIFE, ze kterých můžou Češi těžit, nedají se však tak jednoduše vyčíslit. Řada příležitostí leží i mimo rozpočet nebo nový „záchranný“ fond. Příkladem může být Modernizační fond, který bude financovaný z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), a ve kterém je pro Česko připraveno zhruba 150 miliard korun.
Peníze „pro příští generaci“
Úplnou novinku představuje nástroj nazvaný Next Generation EU, známý častěji jako fond obnovy, na jehož vznik si Evropská komise půjčí necelých 20 bilionů korun. Stojí sice mimo sedmiletý rozpočet, propojení zde však existuje. Řada nástrojů, programů a fondů je totiž financovaná z obou těchto zdrojů zároveň.
Příkladem může být už zmíněná kohezní politika – její „rozpočtovou“ část doplňuje nástroj REACT-EU, financovaný z fondu obnovy. Na Česko v tomto nástroji, který se má na rozdíl od ostatních začít využívat už na jaře, čeká přibližně 30 miliard korun. O ty se tedy ještě rozšíří výše zmíněná štědrá „kohezní obálka“.
To samé platí pro velmi sledovaný Fond spravedlivé transformace (JTF), zaměřený na pomoc uhelným regionům. V tom je pro české strukturálně postižené kraje vyhrazeno téměř 40 miliard korun, většina z nich má dorazit z fondu obnovy.
Fond obnovy „přifukuje“ například také centrálně řízené programy InvestEU nebo Horizon Europe, prostředky na rozvoj venkova nebo kapacity nástroje rescEU, který vytváří krizové rezervy zdravotnických materiálů.
Všechny tyto zdroje by měly přispět k nastartování a zelené a digitální modernizaci evropských ekonomik, které silně zasáhla koronavirová pandemie. Aby si však Evropská komise mohla jít na finanční trhy peníze půjčit a ty pak mohly začít „proudit“, národní orgány ve všech členských státech musí ještě předtím ratifikovat nebo schválit rozhodnutí o tzv. nových vlastních zdrojích. Bez nich by totiž EU nezvládla finance v budoucnu splácet. Schvalovací proces byl zatím úspěšně završen v šesti zemích, další budou následovat.
Podivně nazvaný nástroj s velkou obálkou
Zdaleka největší a nejzásadnější součástí Next Generation EU je tzv. Facilita na podporu oživení a odolnosti (RRF), která by státům měla doplnit peníze na investice, které jim kvůli krizi chybí. Účelem těchto financí je tedy nejen pomoc zemím dostat se z krize, ale také asistovat jim při modernizaci ekonomik.
Do facility půjde 17 ze zmíněných 20 bilionů korun. Toto číslo však může být poněkud zavádějící, protože necelou polovinu prostředků tvoří vedle grantů půjčky, které drtivá většina zemí zatím nemá v plánu využít. Mohou o ně však žádat až do srpna 2023.
Konkrétně Česká republika by měla mít z RRF k dispozici 400 miliard korun v půjčkách a zhruba 172 miliard korun v grantech (v cenách roku 2018). Alokace grantů jsou rozděleny na dvě základní části – první se ke státům dostane mezi lety 2021 a 2022, druhá pak v roce 2023 na základě vyhodnocení vývoje ekonomiky v předcházejících dvou letech.
Jak uvedl Petr Zahradník, „je velmi zajímavé a z pohledu ČR nikterak pozitivní, že jsme jedinou členskou zemí EU, jejíž alokace RRF na období 2021–2022 je nižší než alokace na rok 2023.“ V první etapě mají Češi obdržet cca 85 miliard korun, v té druhé pak asi 88 miliard.
„V případě řady členských zemí je první z alokací dokonce násobně větší než alokace druhá. V situaci, kdy časový faktor hraje při nápravě následků pandemie zásadní roli (co nejdříve vynaložit na tento účel co nejvíce prostředků), staví tato pozice ČR do zcela opačného postavení,“ upozornil ekonom.
Klíčem k financím jsou národní plány
Klíčovou součástí celého procesu je příprava národních plánů obnovy, tedy návrhů využití prostředků z facility. Země by v plánech měly vhodně balancovat investice s reformami, které jim evropské instituce doporučily v posledních letech v rámci tzv. Evropského semestru. Další podmínkou je, že vlády budou v návrzích reflektovat požadavky klíčových národních stakeholderů.
Proces přípravy a diskuse o národních plánech obnovy mezi vládami a Komisí začal už na podzim, až nyní (18. února) však země mohou předkládat návrhy oficiálně. Udělat tak musí nejpozději do konce dubna. Evropská exekutiva má od data předložení dva měsíce na vyhodnocení návrhu, v ideálním případě pak rozhodne o tom, že peníze se mohou začít vyplácet. Členské státy pak budou moct zasílat žádosti o platby dvakrát ročně.
Co se týká Česka, není zatím jasné, kdy Evropské komisi svou finální verzi plánu předá. I když ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček tvrdil, že dokument předloží vládě na konci února, podle dostupných informací je mezirezortní připomínkové řízení naplánované na polovinu března.
Zároveň se stále ozývají různí stakeholdeři, že s dosavadní podobou dokumentu nejsou spokojení. Například Svaz průmyslu a dopravy ČR po vládě chce, aby vyhradila více peněz na digitalizaci firem.
