Na důchodech stát vyplatí příští rok opět rekordní sumu; v rozpočtu počítá s 537 miliardami korun. Finančně tak systém přestává být udržitelný. Podle zpravodajství České televize Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) proto České republice doporučuje pokračovat ve zvyšování věku odchodu do důchodu a kritizuje i přísné podmínky pro získání dávky.

Ne všichni, kdo si o starobní důchod požádají, ho také dostanou. Vloni si o něj například požádala jedna žadatelka, která by podle věku na penzi mít nárok měla, jenže jí nesedí odpracované roky. Nezapočítali do nich totiž pěstounskou péči, tedy dva roky a tři měsíce.

V osmdesátých letech po dohodě s úřady zůstala doma s dítětem, o které pečovala. Od patnácti přitom pracovala jako dělnice, v posledních letech je v invalidním důchodu. V jednašedesáti už pracovat nemůže. „Já už nejsem schopná těch 35 let oddělat,“ říká žadatelka.

Podobné příběhy řeší i kancelář ombudsmana. Na důchod každý rok nedosáhne asi pět tisíc žadatelů a přibývá jich. „Kromě výše důchodu je největším problémem doba, která je potřeba, aby lidé platili důchodové zabezpečení. To může způsobit, že řada starších lidí bude na stáří bez finančních prostředků,“ konstatuje ombudsman Stanislav Křeček.

Důchodový věk není jediná podmínka, kterou musí Češi pro odchod do důchodu splnit. Musí také odpracovat třicet let, případně třicet pět, včetně náhradních dob. Sem se počítá třeba péče o děti. Například studium se ale bere v potaz, jen pokud uchazeč studoval před rokem 2010. A jen v omezené míře se započítává i registrace na úřadu práce.

Český penzijní systém OECD kritizuje. „Česká populace rychle stárne, náklady s tím spojené tlačí na veřejné rozpočty ve střednědobém horizontu, a to samozřejmě vyžaduje reformu důchodového systému,“ konstatuje její generální tajemník OECD Ángel Gurría.

„Jdeme svou vlastní cestou. Důchodová reforma, o které se tady mluví třicet let, je stále na stole, ale ještě ji nikdo nevyřešil,“ říká k tomu premiér Andrej Babiš (ANO).

Jen oproti letošku plánuje stát vyplatit na důchodech v roce 2021 asi o třicet miliard korun více. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce reformní úpravu důchodového systému předložit ještě během prosince.

Vycházet by měl z takzvané technické varianty změn penzí s rozdělením nynějšího systému na dva pilíře. Peníze na reformní změny by Česko mohlo získat z fondu obnovy z EU, přiblížily po jednání důchodové komise v posledním listopadovém týdnu Jna Maláčová a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. 

Podle předsedkyně komise vychází chystaná norma z jedné ze tří dříve představených variant, a to z varianty technické. Ta počítá s rozdělením nynějšího veřejného systému na dva pilíře. Z nultého pilíře by se vyplácel základní solidární důchod (dříve byl vypočítán zhruba na 10.500 korun, nyní se stanoví na 30 procent průměrné mzdy), ten by se mohl platit z daní. Z prvního pilíře by se pak vyplácela zásluhová část, která by se podle plánu i nadále hradila z odvodů.

Všechny varianty pracují se stejnou architekturou: rozdělením na dva piliře. Z nultého pilíře by se vyplácel základní solidární důchod z daní. Z prvního pilíře by se platila zásluhová penze podle odpracovaných let a výše odvodů z výdělků s případným oceněním péče o dítě nebo práce i po dosažení důchodového věku.

První, úsporná varianta by znamenala pouze překlopit současný důchodový systém a neproběhla by diskuse o změnách příjmů celkového systému. Nepředpokládá změny daňového systému. Náklady na důchodový systém by klesly, ale za cenu nižších penzí.

Technická varianta předpokládá, že by se celý důchodový systém technicky překlopil do nové architektury, tedy nultého a prvního pilíře. A předpokládá, že v časovém horizontu pěti let od překlopení systému by musely začít práce na změně důchodového systému.

Řada seniorů by si tím měla polepšit. Systém částečně oceňuje péči o děti. Není ale výhodný pro zaměstnance s dlouhými kariérami, což bývají zpravidla muži.

Varianta spravedlivá předpokládá, že se nejen systém překlopí do nové architektury, ale paralelně začnou práce na změně daňového systému. Tato varianta zavádí například bonus za rok práce nad 41 odpracovaných let ve výši 240 korun nebo bonus za vychované dítě ve výši 500 korun.

Podle úsporné varianty by měli mít všichni senioři jistých necelých osm tisíc korun, v dalších dvou variantách by dosáhli na deset a půl tisíce korun.