Přípravy takzvaného Národního plánu obnovy jsou v závěrečné fázi. Má být podkladem pro čerpání zhruba 172 miliard korun z fondu Evropské unie. Peníze mají pomoci ekonomice po koronavirové krizi. Dalších zhruba 400 miliard bude možné čerpat prostřednictvím půjček. Mantinely pro využití peněz jsou dané – projekty se mají zaměřit na rozvoj strategických oblastí, třeba přechod na zelenou elektřinu, digitalizaci nebo vzdělávání. Část opozice kritizuje vládu, že přípravy podcenila. Podle zpravodajství České televize to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) odmítá.
„Je to vždycky o nějakém kompromisu. Troufám si tvrdit, že po desítkách jednání jsme byli schopni nalézt kompromisy. Samozřejmě ne všichni odejdou od stolu zcela spokojení. Ale to je samozřejmě vždycky, protože logicky požadavky jsou vyšší, než jaké jsou finanční zdroje,“ řekl Karel Havlíček.
Pro Evropskou unii jsou prioritami klima a digitalizace. I v České republice tak největší částka půjde na dopravní a ekologické projekty, například obnovu lesů nebo výstavbu solárních elektráren. Do digitalizace má jít 34 miliard korun, na vzdělávání a trh práce ještě o sedm miliard víc. Do zdravotnictví Česko využije 15 miliard korun.
Zbylé peníze mají směřovat na výzkum, vývoj a inovace a také do podpory podnikání. Celkem plán počítá s asi 190 miliardami, což je zhruba o dvacet víc, než poskytne Unie. Zbytek bude Česká republika financovat z půjček.
Zpráva České televize dále uvádí, že miliardy korun ročně se pak u nás, po třináctileté pauze, chystá investovat i Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Dostat by je měly třeba firmy s potenciálem růstu.
Podle ekonomické expertky Zastoupení Evropské komise v ČR Pavlíny Žákové cílem těchto plánů obnovy je poskytnout členským státům prostředky na dodatečné investice, které pomohou zmražené ekonomiky nastartovat. Zároveň, co je důležité, aby tyto investice šly do oblastí, které posunou tyto ekonomiky dál.
Část politické opozice tvrdí, že vláda přípravu plánu podcenila. Ale ministr Karel Havlíček se tomuto nařčení brání s tím, že plán obnovy byl diskutován s desítkami subjektů, jako jsou asociace, svazy či odborné platformy. „Opozice je od toho, aby kritizovala, my jí to nemůžeme vyčítat. Já jsem se ještě nesetkal s něčím, co bychom představili, notabene strategického charakteru, a opozice by řekla to je výborné. Já jsem přesvědčen, že plán je připraven poctivě,“ prohlásil ministr Karel Havlíček.
Podle kritiků ale tuzemskému plánu na využití peněz chybí celková vize. Například ekonom České spořitelny Petr zahradník prohlásil, že z těch jednotlivých komponent nevyčetl, jaký má být cíl, jaké situace má být dosaženo, a co mu stále vadí, je to, že z toho Národního plánu obnovy nemůže vyčíst nějakou exkluzivnost. Je to, podle něho, jakýsi sled projektů.
Podle ředitelky Základní školy Neštěmická v Ústí nad Labem, jak v reportáži uvedla Česká televize, by část peněz mohla jít například na zvyšování digitálních dovedností učitelů i studentů. Podle ní je důležité vzdělávat učitele v digitálních technologiích. Současně je také důležité, aby na školách vznikaly takzvané robotické inkubátory a děti se seznamovaly s dostupnou digitální technologií.
Česká televize k tomu dále uvedla, že různé projekty mají připraveny také města a obce. Realizovat jich ale z Národního plánu obnovy budou zřejmě moci méně, než čekaly. „Zdá se, že z Národního plánu obnovy na nás moc nezbylo, komponenta brownfieldy, která tam byla, tam sice zůstala, ale s nulovou částkou. Máme přislíbeno, že snad se tam něco vrátí. Komponenta, která se týká dopravy, tak z ní bohužel zcela vypadla městská hromadná doprava,“ uvedla pro Českou televizi ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
V této návaznosti zpravodajství České televize rovněž sdělilo, že například Olomouc by ráda nakoupila bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu, Karlovy Vary by chtěly zlepšit dopravní situaci na lázeňském korzu, v Brně by mohly přibýt bezkontaktní služby městské knihovny.
Plány má také Hradec Králové. Zatímco nyní slouží budova v rámci Gayerových a Vrbenského kasáren jako zázemí prodejen, do budoucna by je měly nahradit expozice Národního technického muzea. „Ta předběžná dohoda s Národním technickým muzeem je. Chybí jen peníze, probíhá příprava projektové dokumentace, takže nějaký čas to potrvá,“ nastínil vedoucí městského odboru rozvoje Karel Vít.
„My jsme se na to dívali optikou toho, kde lze podobné zdroje čerpat jinde. Já jsem například obcím říkal, že my jim umožníme tyto zdroje čerpat třeba v Operačním programu doprava,“ okomentoval to ministr Karel Havlíček. Plán obnovy má kabinet Evropské komisi předložit na přelomu dubna a května.
