Poslanecká sněmovna PČR by měla ve třetím čtení projednat novelu zákona o potravinách. Velký ohlas vzbuzuje pozměňovací návrh, který předpokládá zavedení povinného podílu 55 procent českého zboží na pultech od příštího roku. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent. Tématu se věnoval ve čtvrtek večer i pořad Devadesátka ČT24.

V pořadu bylo nejprve uvedeno, že pozměňovací návrh zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech předložila skupina 25 poslanců napříč politickým spektrem.

Podle poslankyně Margity Balaštíkové (ANO), i když to návrh novely neobsahuje, vznikne prováděcí vyhláška, kterou se z návrhu vyloučí prodejny se speciálními potravinami. „Jestliže má někdo prodejnu s italskými sýry, nenabízí logicky ty české,“ řekla. Myslí si také, že by byl dostatečný čas na restart zemědělsko-potravinářského komplexu.

Další z předkladatelů, poslanec Zdeněk Podal (SPD), uvedl, že by návrh pomohl českému venkovu. Dodal, že by zákon měl obsahovat i sankce, které tam nyní chybějí. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) zmínil, že by návrh měl blahodárný vliv na krajinu. Podle něho by hlavně poskytl šanci, že se tuzemský zákazník k českému zboží vůbec dostane. Jako příklad zmínil jablka. K námitkám, že by to vše vedlo ke zdražení, uvedl, že výši cen potravin určují globální burzy.

Podle České televize v důvodové zprávě poslaneckého pozměňovacího návrhu poslanci uvádějí, že návrh přispívá k plnění cílů stanovených v Agendě 2030. „Umožňuje regionálním výrobcům potravin prosadit se lépe na domácím trhu. Návrh dále přispívá k udržení zaměstnanosti na českém venkově. Návrh snižuje v konečném důsledku i uhlíkovou stopu a přispívá k závazkům na úrovni EU k uhlíkové neutralitě,“ konstatují.

O tom, k čemu by tento návrh směřoval, se vedou tvrdé spory. „Omezení nabídky na pultech logicky povede ke zdražování potravin. Čeští výrobci budou moci beztrestně zvyšovat ceny a rezignují na kvalitu potravin. Zároveň se výrazně omezí nabídka v obchodech, protože řada potravin se v tuzemsku nevyrábí,“ míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Mimochodem, uvedený svaz je reprezentantem obchodních řetězců, které působí na našem trhu.

I mluvčí řetězce Albert, který je také členem svazu, Jiří Mareček se domnívá, že by se tím snížila konkurence, což by znamenalo zhoršení kvality českých výrobců. A dodává, že „trvalo dlouhé roky, než jsme dokázali s českými dodavateli vyjednat, aby dokázali dodržet kvalitativní standardy takové, jaké požadujeme“.

Hospodářská komora ČR, jejímž členem je právě Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, návrh označila za nepřípustný zásah do podnikání. „Smlouva o fungování Evropské unie v článku 34 jasně uvádí, že množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána. Předložený návrh jasně porušuje pravidla jednotného trhu Evropské unie,“ sdělil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Nařízení by také podle něj zvýšilo administrativní zátěž obchodníků a výrobců. „Stát by tak podnikatelům svojí regulací naložil na bedra další desítky formulářů a riskuje, že řadu prodejců tím donutí k zavření jejich byznysu,“ uvedl Vladimír Dlouhý.

Poslanec Petr Bendl (ODS) se domnívá, že často nevíme, kde české končí a začíná cizí. Návrh by podle něho pomohl velkým výrobcům, kteří by zvedli ceny. „Výsledkem by bylo zdražení potravin, to je zcela jasné.“ Podle Petra Bendla by došlo také k omezení trhu a zmenšení možnosti výběru. Poslanec rovněž připomněl, že nedávno zasáhla EU, když se Bulharsko pokoušelo o něco podobného. Podporuje proto, aby se návrh zákona vrátil k přepracování do druhého čtení. Podle Bendla by se vše mělo nechat na výběru zákazníka.

Naopak, významná část českých zemědělců by téměř jistý odbyt a případné navýšení výkupních cen komodit uvítala. Například předseda jihomoravského Zemědělského družstva Bulhary Antonín Osička říká, že by pak mohli zvýšit produkci mléka. Podmínkou je mít k tomu zabezpečený odbyt.

Také na farmě Potraviny Vysočina, kde chovají přes šest tisíc prasat, by povinný podíl českých potravin přivítali, uvedl její majitel Miroslav Kyncl.

Dlouholetý spor se rovněž vede o výši koncových cen pro zákazníka. „Tím, že se cena snižuje u zemědělců, měla by se snížit i u potravinářů a zároveň i v obchodě. Ne vždycky tomu tak bývá,“ podotkl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát se pak domnívá, že do budoucnosti se cena pro spotřebitele asi měnit nebude. „Spíš půjde nahoru, protože se bude argumentovat, že ceny vstupů a všeho ostatního jdou nahoru,“ dodal Kamil Malát.

Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka přivítal, že se tato otázka začala řešit. Zmínil, že zemědělci však potřebují podporu při stavbě skladů a rozšiřování závlahových systémů, aby mohli zeleninu nabízet celoročně. 

Zdrženlivá je k návrhu prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. „Zvyšování podílu českých potravin na domácím trhu komora dlouhodobě podporuje. V tomto případě ale bude záležet na ne úplně snadném stanovení prováděcích předpisů, protože situace není u všech komodit rozhodně stejná, a ne u všech komodit lze okamžitě pracovat s 55procentním podílem,“ uvedla Dana Večeřová. U zeleniny je podle ní soběstačnost 35 procent a pro zvyšování podílu by byly nutné skladovací kapacity, třídicí a balicí linky, což není otázka jednoho roku. „Prakticky totéž platí u vepřového masa, kde je potřeba navýšit stavy a podobně,“ dodala prezidentka Potravinářské komory ČR.

Šéf obchodního řetězce COOP Pavel Březina se domnívá, že by se podíl neměl vynucovat. Šel by spíše cestou vzdělávání českých zákazníků o výhodách lokálních potravin, podobně jako je tomu v Itálii. Obchodníci podle něho mají také často problém s tím, že české potraviny jsou dražší, než zahraniční zboží a u mnoha spotřebitelů vítězí při výběru právě cena.