Pod názvem „Zemědělství a potravinářství v kontextu evropských strategií“ se 6. listopadu 2020 uskutečnil v Praze seminář, který uspořádala Potravinářská komora ČR ve spolupráci s organizací Renew Europe (Obnova Evropy) z Evropského parlamentu. Cílem semináře bylo poukázat na problémy, které musí řešit Evropská unie v současné době v oblasti zemědělství a potravinářství, a to v návaznosti na nedávno přijatou Evropskou zelenou dohodu.

V úvodu semináře, který byl uspořádán formou videokonference, vystoupila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, která nastínila základní okruhy otázek, o nichž se během semináře ve vystoupeních jednotlivých řečníků, to je odborníků z různých oblastí zemědělství či potravinářství, hovořilo. Nastolili především tato témata: Jakou budoucnost má zemědělství v Evropské unii, jaké má možnosti a jaké překážky? Jak by měl vypadat nový model Společné zemědělské politiky pro nadcházející období? Bude mít na zemědělství a potravinářství dopad Green Deal neboli tzv. Evropská zelená dohoda? Kam směřuje Strategie „Z farmy na vidličku“ a jak může změnit podobu potravinářství? Případně co je hlavním posláním Strategie pro biodiverzitu?

V odborné části konference se nejprve ujal slova poslanec Evropského parlamentu Martin Hlaváček, který ve své přednášce – pod názvem „Společná zemědělská politika po roce 2020“ – zhodnotil průběh celého procesu vyjednávání o tom, jak by měla vypadat nová Společná zemědělská politika (SZP) na léta 2021–2027. Konstatoval, že samotné, předběžné vyjednávání o její podobě, ať již na úrovni tehdejší Evropské komise a Evropského parlamentu, ale i Rady Evropy, začalo v červnu 2018, tedy již před 2,5 lety.

K tomu musíme dodat, že výsledkem voleb do Evropského parlamentu v květnu 2019 tendence ne „ozelenění“ Evropské unie, což je přirozeně projevilo i v politice Evropské komise, která byla následně ustavena ba podzim loňského roku. Takže, konkrétním výstupem této politiky bylo přijetí Evropské zelené dohody (Green Deal), což se projevilo i ve snaze prosadit cíle Zelené dohody pro Evropu do formování nové Společné zemědělské politiky na léta 2021-2027.

Jak poslanec Martin Hlaváček dále uvedl, v červenci letošního roku se v Bruselu uskutečnilo mimořádné zasedání Evropské rady k novému víceletému finančnímu rámci (VFR) na období 2021–2027 a k nástroji na podporu oživení pro překonání hospodářských následků pandemie Covid-19. Po pěti dnech jednání členové Evropské rady dosáhli politické dohody o VFR 2021-2027 a zvláštním nástroji na podporu oživení po koronavirové krizi „Next Generation EU“ v celkové výši 1 824,3 mld. eur.

Podle Martina Hlaváčka vrcholné evropské orgány v této době, a to zejména na základě iniciativy jednotlivých členských zemí EU, dospěly k názoru, že je nutné stanovit a schválit dvouleté Přechodné období nové SZP, a to na léta 2021-2022. Jak dále europoslanec konstatoval, v prosinci letošního roku by mělo jednání všech vrcholných orgánů EU o dohodě k Přechodnému období a k NextGenEU a vyvrcholit by to mělo tím, že v lednu či únoru 2021 by měla být dosažena dohoda ke SZP 2023+.

V další části svého vystoupení se Martin Hlaváček věnoval finančním a programovým otázkám nové Společné zemědělské politiky. Mimo jiné konstatoval, že se v jejím rámci plně projeví i Evropská zelená dohoda, tedy její cíl, to je dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050. Dále se zmínil se o tom, že vznikl Strategický plán pro I. a II. pilíř SZP, a to jako jeden programový dokument, který má být předložen Evropské komisi ke schválení. Podle něho jde o mnohem těsnější finanční provázanost I. a II. pilíře, než tomu bylo v uplynulém období. Při formování nové SZP rovněž dochází k posunu od linie „plnění požadavků“ k linii „dosahování výsledků“, a to s možností finančních korekcí. Uvedený strategický plán rovněž obsahuje klimaticko-environmentální závazek, a to v obou pilířích. Podstatou těchto změn, oproti původním plánům předchozí Evropské komise, je mnohem výraznější tlak na posílení „ozelenění“, tedy na ekoschémata, dále tlak na omezení vázaných podpor a na redistribuci finančních prostředků, to je na zastropování přímých plateb na hektar půdy a na redistributivní platby, což by měla být forma podpory malých a mladých zemědělců. Podle Martina Hlaváčka ovšem při formování nové SZP existuje i možnost, jak Martin Hlaváček dále sdělil, že zde existuje i možnost vyloučení z podpor tzv. velkozpracovatelů zemědělských produktů. Zároveň neopomněl dodat, že v roce 2025 se uskuteční revize vytýčených Strategických plánů v I. a ve II. pilíři, a to v souladu s novými cíli Strategie Farm to Fork, tj. Strategie pro spravedlivý, zdravý a ekologický systém stravování, což se lidově nazývá jako Strategie z farmy na vidličku. Další novou strategií, která byla v EU přijata, je Strategie pro biodiverzitu.

Poté se ujal slova viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada s přednáškou „Budoucnost českého zemědělství, příležitosti a hrozby SZP z pohledu zemědělců“. Konstatoval, že při jednáních o podobě nové SZP sehrálo významnou roli i konsorcium nevládních zemědělských organizací, tj. Agrární komora ČR a její členské organizace - Potravinářská komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Pokud jde o Českou republiku, jednali především nejen s Ministerstvem zemědělství ČR, ale i Iniciativou zemědělských a potravinářských podniků. V případě jejich jednání v Bruselu, se logicky obraceli nejen na oficiální orgány EU, ale zejména na ostatní nevládní evropské agrární organizace, které jsou sdruženy v organizacích COPA-COGECA či aktivně pracují v think tanku Farm Europe. Zároveň Bohumil Belada podotkl, že tato jejich spolupráce s nevládními agrárními organizace se nejvýrazněji projevovala i při jednání skupiny zemí V4.

V další části svého vystoupení se Bohumil Belada věnoval historickému vývoji formování nové Společné zemědělské politiky na léta 2021-2027 s tím, že účastníkům semináře se zmínil především o nejdůležitějších prioritách pro zemědělce. Především do nich patří otázka finančního rozpočtu pro I a II. pilíř SZP. V této návaznosti jeho slajdy obsahovaly několik zajímavých příkladů. Například, že v období SZP na léta 2014-2O20 byly stanoveny přímé platby na hektar ve výši cca 239 euro, zatímco pro SPZ 2021-2027 by měly být zvýšeny na 244 euro na hektar. Pokud jde o Program rozvoje venkova, v letech 2014-2020 bylo z fondů EU přiděleno celkem 329 milionů euro, zatímco pro léta 2021-2027 se, díky úsporným opatřením v EU, počítá jen s částkou 294 milionů euro.

Bohumil Belada dále hovořil i o potřebě najít kompromis mezi produkcí potravin a ochranou životního prostředí, což se týká především vytýčených ekoschénat. Konstatoval, že jedním z cílů nové SZP je omezení možnosti aplikovat určité účinné látky a snížení spotřeby hnojiv a pesticidů. Mimochodem, zde můžeme podotknout, že Česká republika je, oproti řadě vyspělých západoevropských států, mnohem lépe, neboť u nás je spotřeba umělých hnojiv a pesticidů jedna z nejnižších v EU.

V závěru svého vystoupení se také zaměřil na problematiku zastropování a redistributivních plateb, dále využití kontrolních systémů (VCS) a také na otázku definice aktivního zemědělce, což české zemědělce obzvláště zajímá.

„Evropská unie na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050 – dopady na zemědělství a potravinářství“ – to byl název přednášky náměstka ministra zemědělství pro řízení sekce EU a zahraničních vztahů Jiřího Šíra. Zaměřil se především na to, že nová Evropská zelená dohoda velmi ovlivňuje podobu aktuálního vyjednávání o podobě nové Společné zemědělské politiky na léta 2021-2027. Ovšem, jak zároveň poznamenal, v důsledku současné pandemie koronaviru, došlo k zásadnímu zpoždění v právě probíhajících jednáních o nové podobě SZP. Proto je nezbytné, podle něho, zajistit alespoň dvouleté přechodné období. Tuto variantu podporuje většina členských států v Radě Evropy, tak to nachází ohlas i v Evropském parlamentu. Připomněl, že v červenci Evropská rada dosáhla dohody o víceletém finančním rámci EU na léta 2021-2027 a rovněž i o nástroji obnovy EU hospodářství po pandemii COVID-19. V této souvislosti uvedl, že zastropování přímých plateb bylo dohodnuto na dobrovolné bázi. Právě dobrovolnost zastropování přímých plateb je otázka, kterou Česká republika při všech jednáních v Bruselu velmi aktivně prosazuje. V současné době o právě těchto otázkách jedná Rada Evropy s Evropským parlamentem.

Podle Jiřího Šíra během jednání Rady pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH) ve dnech 19. až 21. října došlo k dosažení shody mezi členskými státy EU nad tzv. obecným přístupem Rady, to je, že byl stanoven mandát pro jednání s Evropským parlamentem. Uvedl, že právě skutečnost, že se při těchto jednání členských zemí EU podařilo prosadit klíčové priority ČR, to je dobrovolné zastropování přímých plateb, dále zachování podpory vázané na produkci (zejména u citlivých komodit) a dobrovolnost aplikace definice skutečného zemědělce, je pro další formování nové SZP velmi důležité. K tomu musíme totiž dodat, že poslanci Evropského parlamentu 23. října přijali zásady nové Společné zemědělské politiky v tom principu, že schválili povinné zastropování přímých plateb, stanovili povinnou aplikaci definice skutečného zemědělce a schválili snížení podpory vázané na produkci.

Takže, nyní, by mělo dojít k velice intenzivním jednáním mezi Radou Evropy, Evropskou komisí a Evropským parlamentem, a to v rámci jejich trialogu o konečné podobě nové SZP. Náměstek ministra zemědělství Jiří Šír dále upozornil, že je nutné v těchto diskusích v rámci EU prosazovat priority České republiky, načež ale dodal, že prostor pro působení českých zástupců v těchto jednáních je značně omezený. Nicméně, v závěru poznamenal, že konečná podoba budoucí SZP  by měla být kompromisem mezi pozicemi Rady Evropy, Evropského parlamentu a Evropské komise.

„Prioritní témata pro potravinářský průmysl v kontextu Green Deal“ - byl název přednášky ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory (PK) ČR Miroslava Koberny. V úvodu svého vystoupení citoval výkonného místopředsedu Evropské komise (EK) Franse Timmermanse, který zdůrazňuje, že zemědělci jsou nyní zodpovědní nejen za produkci potravin, ale i za ochranu klimatu. Podle Timmermanse bude pro zemědělce méně nákladné řešit situaci nyní, než aby to bylo někdy v budoucnu. Výkonný místopředseda EK je toho názoru, že potraviny jsou prodávány za příliš nízké ceny, přičemž jejich ceny by měly plně odrážet skutečné náklady na jejich produkci. Navíc říká, že EU musí být v potravinové a zemědělské udržitelnosti světovým lídrem.

Miroslav Koberna ve svém vystoupení dále uvedl, že Evropská komise uspořádala první konferenci ke Strategii Farm to Fork, která by, podle Evropské komise, měla probíhat pravidelně jednou za rok. V této návaznosti Miroslav Koberna dále hovořil o tom, že v Zelené dohodě pro Evropu a ve Strategii Farm to Fork je jednoznačně zformulováno odhodlání Evropské komise řešit problémy způsobené změnou klimatu a životního prostředí, což Komise definovala jako základní úkol pro současnou generaci občanů. Komise v této souvislosti poukazuje na to, že atmosféra se otepluje a klima se každým rokem mění. Ohroženy jsou určité druhy živočichů, kterým hrozí vyhynutí. Dochází ke znečišťování a destrukci lesů a oceánů. Proto je, podle EK, Zelená dohoda pro Evropu správnou odpovědí na tyto výzvy. V podstatě jde o vyhlášení nové strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Evropskou unii na prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou, která bude efektivně využívat své zdroje. Přičemž v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů. Dalším cílem Evropské unie je posilovat přírodní zdroje a rovněž i chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady.

Miroslav Koberna v této návaznosti zároveň upozornil, že v dokumentu EK je uvedeno, že ambice Zelené dohody pro Evropu v oblasti životního prostředí nebudou naplněny, pokud bude Evropa jednat sama. Proto je v tomto dokumentu rovněž zformulováno, že Evropská unie by měla využít svého vlivu, odborných znalostí a finančních prostředků, aby dokázala vybídnout své sousedy a partnery k tomu, aby se k Evropské unii v tomto směřování připojili. Ovšem, v dokumentu se rovněž konstatuje, že Evropská unie si musí udržet svoji konkurenceschopnost, a to i v případě, že ostatní státy nejsou ochotny jednat ve stejné linii, jak pro evropské státy vytýčila Zelená dohoda pro Evropu. Mimochodem, dokument dále uvádí, že udržitelnost a blahobyt občanů se stanou ústředním prvkem další hospodářské politiky EU.

Ředitel Miroslav Koberna na tyto cíle EU ve svém vystoupení reaguje tím, že shrnul několik myšlenek, co z této nové politiky EU vyplývá pro potravinářský průmysl ČR. Podle něho lze především očekávat výrazný tlak na přijetí „zelených“ opatření, a to zejména cestou přijetí řady legislativních úprava zákonů a vyhlášek, a to v celém agrárním sektoru. Tato legislativní opatření budou přirozeně znamenat zvýšené náklady. Přitom nemusí být vůbec jednoduché je promítnout do zvýšení cen vyprodukovaných komodit. Zároveň podotkl, že tato „zelená“ opatření vyvolají i zvýšený tlak na růst cen potravin pro spotřebitele. Dále se musí počítat i s tím, že dojde k omezení prostředků na investice z evropských programů, přičemž dojde i k omezení národních prostředků, a to díky koronavirové krizi. S tím souvisí i omezení dostupnosti zemědělské produkce a razantní nárůst jejích cen. Přitom české zemědělství může mít i problém s přizpůsobením se této situaci, což může plně odrazit i v dopadech ve zpracovatelském průmyslu. Výsledkem může být, že tyto nedořešené vztahy s maloobchodním sektorem, mohou poté způsobovat problémy i v odbytu zemědělské produkce. Načež nelze vyloučit ani výrazný tlak na plošný růst cen v oblasti energií, dopravy, vodného a stočného, nájmů, mzdových nákladů a daní. V neposlední řadě může dojít i možnému posilování pozice extrémistů a aktivistů s dopady na omezování „nezdravých“ potravin, včetně marketingu a reklamy.

V další části své přednášky Miroslav Koberna věnoval pozornost transformaci ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost. Kdy v podstatě zopakoval, že pro potravinářský průmysl z toho vyplývá, že dojde k razantnímu růstu nákladů, a to spolu s růstem cen. Načež tento růst bude doprovázen razantním nárůstem přerozdělování. Dojde i na hledání zdrojů na sociální kompenzace. V první řadě rovněž vzrostou nepřímé daně. Zaznamenán bude i růst DPH na „nezdravé“ potraviny, na „neekologická“ paliva, energie, dopravu, bydlení apod.

Poté se Miroslav Koberna věnoval i ambicím EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050. Konstatoval, že zdanění uhlíku může vytvořit obrovský tlak na český agrární a průmyslový sektor. Může dojít k omezování dovozu, což asi vytvoří značnou nerovnováhu v dostupnosti a cenách surovin a současně vyvolat protiopatření ve vývozu produktů. Může rovněž dojít i k přesunům části agrární a průmyslové výroby mimo Evropskou unii či alespoň i v rámci jednotlivých zemí EU. Přitom si položil řečnickou otázku, zde je Česká republika na tyto možné změny připravena?

V této návaznosti je zapotřebí uvést, že slajdy, které Miroslav Koberna předvedl účastníkům semináře, poukázaly na další otázky, jimiž Zelená dohoda pro Evropu spolu se Strategií Farm to Fork a Strategií pro biodiverzitu výrazně ovlivňuje formování politické a hospodářské Evropské unie pro příštích sedm let, a to včetně i SZP léta 2021-2027.

Strategie a akční plány Evropské komise a jejich implementace.

Evropská zelená dohoda – to byl název přednášky Adély Paďourkové, která je pracovnicí Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu. V úvodu svého vystoupení se věnovala vysvětlení základních pojmů, o kterých se nyní v EU velmi intenzivně hovoří, jako je například Evropský právní rámec pro klima, Strategie Farm to Fork, Strategie EU pro biodiverzitu, Akční plán pro oběhové hospodářství, Akční plán pro ekologické zemědělství, Strategie EU pro chemické látky, Strategie EU pro methan, Akční plán pro nulové znečištění a Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Poté se Alena Paďourková zaměřila na objasnění podstaty Evropské zelené dohody a s tím souvisejícího právního rámce pro klima. Zdůraznila, že cíl Komise, to je dosažení klimatické neutrality do roku 2050, je pro členské země EU právně závazný dokument. Ale zároveň k tomu uvedla, že stanovisko Komise a Evropského parlamentu v některých ustanoveních Evropské zelené dohody liší v určitých detailech. Například, jestliže Komise požaduje redukci skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990, tak Evropský parlament odhlasoval redukci skleníkových plynů o 60 %. Přičemž na programu jednání vrcholných orgánů EU je stanovení dalších cílů, jako je například stanovení cíle redukce skleníkových plynů i pro rok 2040 a ukončení přímých i nepřímých dotací na fosilní paliva do roku 2025.

Hlavní část svého vystoupení Alen Paďourková věnovala seznámení účastníků semináře s podstatou Strategie Farm to Fark. Vysvětlila, že cílem Komise je posílení udržitelnosti zemědělsko-potravinářského sektoru s tím, že pojem „udržitelnost“ je klíčové slovo, ale oficiální definice pojmu udržitelnosti zde chybí. Důraz je kladen na čerstvost potravin, na zkrácení dodavatelských vtahů mezi producenty a výrobci potravin a obchodník, zejména z obchodních řetězců. V této návaznosti uvedla, že na chování spotřebitelů mají vliv zpracovatelé potravin, kteří se podílejí na spoluvytváření trhu. Proto Komise má v úmyslu vypracovat Kodex chování EU pro odpovědné podnikatelské a marketingové postupy. Načež bude požadovat, aby Kodex byl závazný pro potravinářské společnosti a organizace. Cílem tohoto opatření je přispět ke změnám ve složení potravinářských produktů ve prospěch zdraví spotřebitelů a ke zlepšení celkového systému stravování.

Načež se dále zaměřila na vysvětlení toho, co by měl Kodex chování EU pro odpovědné podnikatelské a marketingové postupy, který je zatím ve fázi příprav, obsahovat. Obsažena by v něm měla být témata cenové propagace potravin, umisťování potravin na konkrétní místa v regálech obchodů, dále eliminaci nezodpovědných marketingových standardů, řešení problematiky oprávněného používání zdravotních a výživových tvrzení na obalech potravinářských produktů apod. Součástí Kodexu by měla být i redukce potravinového odpadu a značení welfare zvířat.

Předložení Kodexu pro projednání v orgánech EU je plánováno na druhé čtvrtletí 2021. Ovšem, hrozí zde další odklad, a to až do roku 2022.

Kodex bude kombinovat dobrovolné iniciativy, které budou doplněny o povinné cíle, které stanoví orgány EU.

V další části přednášky se Alena Paďourková věnovala problematice označení přední strany obalů. Mimo jiné konstatovala, že by měl být zaveden harmonizovaný, povinný systém značení výživových hodnot na předních stranách obalů potravin, na úrovni EU. Návrh Komise by měl být předložen ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022, následně bude diskutován Evropským parlamentem a Radou, poté bude muset být stanoveno přechodné období pro přesun k novým pravidlům. Rovněž bude muset proběhnout veřejná konzultace. Evropská komise vypracuje posouzení dopadů. Komise uvádí, že podle studií spotřebitelům nejvíce pomáhají systémy používající barevné kódování.

Zmínila se i o tom, že Komise plánuje i předložení návrhu nutričních profilů potravin & maximálních limitů obsahu tuku, soli a cukru v potravinách. I tento návrh by měl být ze strany Komise předložen ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022.

Evropská komise dále zváží návrh na prodloužení povinného značení země původu pro některé produkty a tím, že ale reflektovat bude zajištění fungování pravidel jednotného trhu. Na předních obalech nesní rovněž chybět i označení data spotřeby potravin.

Poté se Alena Paďourková zaměřila na vysvětlení dalších otázek, které jsou součástí Strategie Farm to Fork, jako je vyřešení problematiky potravinových odpadů. Konstatovala, že jde zejména o kvantifikaci množství potravinového odpadu s tím, že cílem bude hledat možnosti, jak tomu zabránit. Zároveň uvedla, že Komise bude razit politiku k nulové toleranci k potravinovým podvodům. Evropská komise se bude dále snažit zvrátit do roku 2030 nárůst nadváhy a obezity v celé EU. V tomto kontextu uvádí, že díky přechodu ke stravě obsahující více rostlin a méně červeného a zpracovaného masa a více ovoce a zeleniny se sníží nejen rizika život ohrožujících onemocnění, ale také dopad potravinového systému na životní prostředí

Přirozeně, že Alena Paďourková neopomněla vysvětlit účastníkům semináře, což je základem Strategie pro biodiverzitu, dále Akčního plánu pro ekologické zemědělství a dalších projektů a programů Evropské unie.

Jako poslední z přednášejících vystoupil předseda představenstva a generální ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka, který vystoupil s přednáškou na téma „Možnosti pojišťování agroexportérů, nejen v EU“. Zdůraznil, že EGAP pomáhá českému exportu již od roku 1992. Společnost je ve 100procentním vlastnictví státu, jehož jediným akcionářem je ministerstvo financí.

Poté se věnoval konkrétním ekonomickým údajům v tom smyslu, jak EGAP pomáhá českým podnikatelům v jejich snaze proniknout na zahraniční trhy. Uvedl, že v současné době se jedná o pojištění exportu výrobků a zboří v hodnotě za více než 840 mld. Kč do 117 zemí světa. Přičemž poznamenal, že na činnost EGAPu přirozeně dohlíží Česká národní banka. Zároveň upozornil, že kromě obvyklých pojistek EGAP pojišťuje i tržně nepojistitelná rizika. Poté se zaměřil na výklad zákonu o pojišťovnictví, kdy se věnovala určitým konkrétním ustanovením zákona, které by měly zajímat především producenty potravin. Dále vysvětlil, jaké možnosti mají zemědělští a potravinářští podnikatelé se získáním úvěrů a záruk. Cílem jeho přednášky bylo usnadnit zemědělským a potravinářským firmám, jakou pomoc a jaké záruky jim v jejich podnikání může zajistit český stát, a to prostřednictvím společnosti EGAP.

V závěru této zprávy o průběhu semináře na téma „Zemědělství a potravinářství v kontextu evropských strategií“ můžeme dodat, že podkladové materiály jednotlivých přednášek, které byly jeho účastníkům přeneseny prostřednictví videokonference, si lze stáhnout z webových stránek Potravinářské komory ČR, a to v rubrice Akce a v podrubrice Semináře.