• Zveřejněno: 09.02.2024

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval na konci ledna na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích 295 546 uchazečů o zaměstnání. Podíl takzvaných dosažitelných uchazečů k obyvatelstvu stejného věku (uváděno i jako míra nezaměstnanosti) vzrostl z prosincových 3,7 % na čtyři procenta. Počet nabízených volných pracovních míst se přitom opět meziročně i meziměsíčně snížil.

»Naše statistiky naznačují, že se trh práce v České republice začíná měnit. Vracíme se k situaci, na kterou za posledních šest let u nás nejsme zvyklí. Druhý měsíc po sobě máme v evidenci Úřadu práce více uchazečů o zaměstnání, než je celkový počet evidovaných volných pracovních míst. Naposledy jsme dva měsíce v řadě takovou negativní bilanci zažili na začátku roku 2018,« uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.

Meziročně byl počet registrovaných nezaměstnaných v lednu vyšší o 12 487 osob. Oproti konci předchozího měsíce pak vzrostl o 16 319 osob. Navíc bylo bez nástupu do zaměstnání vyřazeno z evidence 4468 uchazečů z důvodu neplnění součinnosti s ÚP ČR a dalších 5862 z ní odešlo na vlastní žádost. Značná část těchto vyřazených uchazečů stejně jako každý měsíc posílila prací »na černo« takzvanou šedou ekonomiku.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v lednu 100 142 uchazeče o zaměstnání, tj. 33,9 % všech uchazečů vedených v evidenci (prosinec 2023 – 30,9 %, leden 2023 – 33 %).

Lidí bez práce je nejvíc na severu, nejhůř je na tom Karvinsko

Podíl tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let (ÚP ČR jich uvádí 272 042) k obyvatelstvu stejného věku stoupl na čtyři procenta (prosinec 2023 – 3,7 %, leden 2023 – 3,9 %).

 

Nejvyšší byl tento podíl v okresech Karviná (8,3 %), Bruntál (7,8 %), Most (7,5 %), Chomutov (6,9 %), Jeseník (6,5 %), Znojmo (6,5 %), Louny (6,3 %) a Děčín (6,2 %).

Nejnižší pak v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,7 %), Pelhřimov, Benešov a Rychnov nad Kněžnou (shodně 2,1 %), Plzeň-jih (shodně 2,2 %), Jičín (2,3 %) a Zlín (2,5 %).

 

Volných pracovních míst evidoval ÚP ČR ke konci ledna 266 783. Bylo to o 5006 méně než v předchozím měsíci, a o 14 358 méně než v lednu minulého roku.

V té souvislosti je ovšem potřeba opět připomenout zjištění, k nimž před časem došel Český statistický úřad, že totiž počet volných pracovních míst hlášených na úřadech práce je poněkud nadsazený. Řada z nich je jen na papíře, ve skutečnosti jsou již obsazené nebo zrušené či záměrně dočasně neobsazené.

Aktuální trendy v oblasti poptávky zaměstnavatelů na otevřeném pracovním trhu shrnul Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti Alma Career zastřešující jedny z největších českých online portálů práce: »Náborová potřeba zaměstnavatelů v lednu poklesla meziročně o více než desetinu. Silnější útlum – o zhruba třetinu – je patrný zejména v případě části specializovaných digitálních pozic, včetně programátorů a vývojářů, ale těchto kandidátů je stále málo. Poklesy poptávky byly zřetelné také u většiny obecných provozních a dělnických pozic ve výrobě, ve službách i v administrativě – v těchto případech aktuálně navíc zaměstnavatele tolik netrápí počty vhodných kandidátů. Silná poptávka a zároveň velmi výrazný nedostatek kandidátů s vhodnou kvalifikací naopak přetrvává v celé řadě inženýrských specializací technického směru, u většiny řemeslných profesí, především se specializací na elektro, či napříč specializacemi v oboru zdravotnictví a sociální péče.«

Na jedno volné pracovní místo připadlo v lednu podle ÚP ČR v průměru 1,1 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Karviná (10,2), Bruntál (8,7), Jeseník (7,2), Děčín (5,3), Hodonín (5), Opava (4,6), Most (4,3) a Strakonice (4,1).

Kolik u nás pracuje/nepracuje Ukrajinců

Podle ÚP získalo u nás od vypuknutí konfliktu do konce ledna práci celkem 370 756 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou. Zhruba tři čtvrtiny z nich (252 310) jsou ženy, což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti a dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu. Některé se už navíc vrátily zpět domů nebo ze zaměstnání odešly.

Ke konci ledna pracovalo na území ČR 117 204 osob z Ukrajiny. Nejvíce ve Středočeském kraji (21 210 osob), Plzeňském kraji (16 461 osob) a v Praze (14 280 osob). Nejčastěji jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení.

V evidenci ÚP ČR bylo ke konci ledna celkem 14 874 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (prosinec 14 248 osob), kteří si podali žádosti o zaevidování jako zájemci (1284 osob; prosinec 1010 osob) nebo uchazeči o zaměstnání (13 590 osob; prosinec 13 238 osob). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny v lednu tvořili 4,6 % (v prosinci 4,7 %).

Od vypuknutí krize na Ukrajině se do konce ledna zaevidovalo na ÚP ČR celkem 50 625 cizinců s dočasnou ochranou (v prosinci 49 406).

https://www.iportal24.cz/featured/nezamestnanost-dal-stoupa-nabidek-prace-naopak-ubyva/

  • Zdroj: iportal24.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Zemědělský svaz: Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, o spravedlivém nastavení veřejné podpory musíme dál jednat s politiky

  • Zveřejněno: 02.04.2025

Zemědělský svaz ČR bere rozhodnutí Ústavního soudu, kterým ve středu 2. 4.2025 zamítl návrh na zrušení současného nastavení redistributivní platby, na vědomí a respektuje jej. Veřejná debata kolem ústavní stížnosti alespoň přispěla k otevření potřebné politické diskuse o spravedlivějším nastavení přímé podpory zemědělců.

Šéfka drůbežářů: Bojíme se dovozu kuřat z Ameriky, ošetřují je chlorem, my nesmíme

  • Zveřejněno: 07.04.2025
Lidé stále méně kupují celá kuřata, trendem jsou polotovary nebo trhaná kuřecí masa, říká nová ředitelka Sdružení drůbežářských podniků Zuzana Slámová. Organizace stále řeší jednodušší nabírání zahraničních pracovníků, měli by pracovat po vyřízení v daném podniku alespoň rok, v současnosti jde o poloviční dobu, přeje si. iDNES

Hospodářský výsledek zemědělství se propadl o téměř 30 %, hlásí Zemědělský svaz ČR a potvrzuje špatné vyhlídky odvětví

  • Zveřejněno: 10.04.2025

Podle finálních výsledků interního šetření Zemědělského svazu ČR po uzavření účetního roku 2024 dosáhly zemědělské podniky v loňském roce průměrného čistého zisku 1 295 korun na hektar, což je o 28 % méně než v předchozím roce. Přepočteno na celý obor zemědělství to činí 4,5 mld. Kč, oproti 6,3 miliardám o rok dříve. V průměru si tak každý podnikatelský subjekt bez ohledu na velikost či počet hektarů v roce 2024 vydělal pouhých 151.276 korun.