Ochrana zemědělské půdy u nás ve vazbě na strategické záměry České republiky, a to přímo ve vazbě na výstavbu vysokorychlostních tratí – to byl ústřední námět tiskové videokonference, kterou dnes v Praze uspořádal Zemědělský svaz ČR (ZS ČR). Konkrétně se hovořilo o připravované výstavbě vysokorychlostního železničního koridoru na trati Praha – Brno, přesněji řečeno o její severní části, která zabere cca 3300 hektarů vysoce úrodné zemědělské půdy v Polabí na Kutnohorsku ve středních Čechách.
V úvodu předseda ZS ČR Martin Pýcha uvedl, že každý den Česká republika čelí významnému úbytku zemědělské půdy. Podle něho naše republika od roku 1950 přišla o 36 % zemědělské půdy. To je opravdu hodně. Přitom, každý den této půdy ubývá, ať již jde o liniové stavby či další zástavbu v obcích a městech. Zároveň zdůraznil, že je zapotřebí s tím něco dělat.
Poté se Martin Pýcha věnoval konkrétnímu tématu tiskové konference, to je připravované výstavbě vysokorychlostního koridoru Praha – Brno. Konstatoval, že v loňském roce se naši zemědělci dozvěděli, že se připravuje severní větev této trati, která povede přes nejlepší zemědělskou půdu u nás.
V této souvislosti dále poznamenal, že sice chápe, že stát má zájem budovat vysokorychlostní tratě, a to jako strategický záměr dalšího ekonomického rozvoje naší republiky. Načež dále uvedl, že v žádném případě nechce Zemědělský svaz ČR zpochybňovat strategický význam vysokorychlostních tratí pro naši republiku, ale podle zemědělců se náš stát zatím k zemědělské půdě nechová tak, aby byla součástí strategických záměrů pro další rozvoj naší společnosti.
Martin Pýcha dále upozornil, že náš stát nemá představu kolik zemědělské půdy v České republice je dnes určeno k zastavění. Například v okrese Benešov je to 14 procent a na Karvinsku 29 procent. Podle něho je to dáno tím, že u nás neexistuje jednotný centrální systém, který by uváděl, kolik dalších desítek tisíc hektarů zemědělské půdy je určeno k zastavění. Podle něho je to nezodpovědné a mělo by se to změnit! Načež dodal, že i v případě výstavby vysokorychlostní tratě Praha – Brno by se zábor zemědělské půdy měl minimalizovat.
Poté se ujal slova Jan Mikulka ze společnosti PIAS Suchdol na Kutnohorsku, přes jejíž pozemky má nová trať vést. Mimochodem, tato společnost obhospodařuje 3300 hektarů úrodné zemědělské půdy na Kutnohorsku. Načež Jan Mikulka dále uvedl, že v loňském roce se dozvěděli, že budou postiženi výstavbou vysokorychlostní trati. Upozornil, že původně měla jít tato trať tzv. jižní cestou, to je od města Benešov, to je podél dálnice, až do Brna. Přitom se to dozvěděli zprostředkovaně od obecního úřadu v Suchdole. Přičemž, pokud jde o údaje o výstavbě této trati, které se při tomto jednání dozvěděli, tak se hovořilo o tom, že trať zabere cca 40 až 50 metrů půdy. Přitom, jak je známo ze zahraničí, zabezpečení této trati vyžaduje zábor půdy o šířce cca 150 metrů, protože je zapotřebí vybudovat k tomu řadu obslužných zařízení. Takže, výstavba trati Praha – Brno, která je 220 kilometrů dlouhá, vyžaduje zabrání 3300 m2 zemědělské půdy, což je v podstatě stejná rozloha, jakou obhospodařuje společnost PIAS Suchdol. Zároveň k tomu dodal, že to znamená, že se tím zničí 15 milionů tun ornice. Přitom ornice je státem chráněna. Načež zdůraznil, že jeden centimetr ornice se vytváří 100 let.
V další části Mikulkova výkladu zaznělo, že severní varianta koridoru ovlivní hydrologickou bilanci povodí řeky Vrchlice, které je zdrojem pitné vody pro 60.000 obyvatel Kutnohorska a částečně i Kolínska.
Na něho opět navázal Martin Pýcha, který konstatoval, že Zemědělský svaz ČR bude v této záležitosti dále jednat s příslušnými orgány a institucemi. Podle něho jde o to, aby při těchto stavbách docházelo k co nejmenšímu záboru zemědělské půdy. To je, aby v tomto konkrétním projektu vysokorychlostní tratě se nerozhodovalo jen z ekonomického hlediska, to je o nákladech na tuto stavbu. Ale, aby byl vzat do úvahy i strategický význam zachování úrodné zemědělské půdy. Proto Zemědělský svaz ČR apeluje na politiky, ať již této vlády nebo vlád budoucích, aby stát konečně přistoupili k této problematice tak, že by byla definována její určitá část jako nedotknutelná rezerva zemědělské půdy v České republice. V této návaznosti, podle Martina Pýchy, by měl být využit nový stavební zákon, který je nyní v procesu jeho schvalování. Měl by totiž definovat specifické zemědělské oblasti, které nebudou zastavovány. Zároveň by mělo být stanoveno, kolik zemědělské půdy u nás, je určeno k zastavění.
Poté následovala diskuse. V ní se hovořilo o tom, že by měl být novelizován zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který by měl dbát na zachování orné půdy a její nezastavění nějakými stavbami. V této souvislosti se v diskusi dále hovořilo i nutnosti mnohem více a důrazněji pamatovat na ochranu vodních zdrojů, což by se mělo řešit formou ústavního zákona.
