Členka Evropského hospodářského a sociálního výboru, což je poradní orgán Evropské komise, a zároveň i výkonná ředitelka pro Společnou zemědělskou politiku EU a vnitropodnikový audit akciové společnosti Rabbit Trhový Štěpánov Jarmila Dubravská před několika dny odpovídala na otázky redakce Parlamentních listů. Rozhovor se týkal nedávno přijatého zákazu klecových chovů v České republice, což na podzim loňského roku přijala Poslanecká sněmovna, a to i proti oficiálnímu stanovisku Ministerstva zemědělství ČR a názoru českých zemědělců, kteří jsou sdruženi v naší největší nevládní agrární organizaci – v Agrární komoře ČR, která produkuje a dodává na trh přes 80 % zemědělských produktů a potravin.
Jarmila Dubravská zaměřila svůj rozhovor, který věnovala zákazu klecových chovů nosnic, v tom směru, že se velmi kriticky vyjadřovala k názorům poslance Jana Pošváře (Piráti), který byl jedním z iniciátorů tohoto zákazu klecových chovů nosnic v Poslanecké sněmovně, a který se se svým technickým vzděláním, se vůbec nevyzná v zemědělském oboru. Pokud jde o problematiku chovu nosnic vajec, o tom nemá vůbec žádné odborné znalosti, což je, podle Jarmily Dubravské, vidět z jeho názorů, které prezentuje.
V úvodu tohoto rozhovoru pro Parlamentní listy Jarmila Dubravská konstatovala, že přijatý zákaz platí pouze pro české chovatele nosnic vajec, přičemž vejce, která se k nám dovážejí z jiných států EU, jsou a budou i nadále z obohacených klecí, a dokonce i z klecí, které se oficiálně od roku 2012 nesmí používat. Mimochodem, jak dále uvedla, vejce ze třetích zemí, kde se téměř všechny vejce produkují v původních, tedy neobohacených klecích, budou nadále v potravinářských výrobcích, které se běžně prodávají na našem trhu. Spotřebitel o tom ani neví, že si kupuje buchtu, kde je vejce, nebo vaječná směs, co pochází od slepic, které je snesly v kleci na Ukrajině, nebo v Albánii, Americe, či Brazílii, Číně nebo v Koreji. Takže, výsledkem bude, že naši chovatelé, a to malí i velcí, nebudou produkovat vejce z obohacených klecí, což má své ekonomické i zdravotní dopady.
Na otázku Parlamentních listů, zda se tento zákaz týká jen České republiky, nikoliv ostatních členských zemí EU, odpověděla, že v roce 2012 byl v celé Evropské unii zakázán chov nosnic v neobohacených klecích. Načež se o zákazu chovu v původních neobohacených klecích začalo v EU jednat v roce 1999, tedy v době, kdy jsme ještě nebyli členy EU. Původní země EU15 se mohly začít připravovat na změny, které měly nastat od roku 2013. Od 1. ledna 2013 se měly měnit podmínky pro všechny nosnice s tím, že všichni chovatelé nosnic - ve všech tehdejších 28 členských státech EU - měli chovat nosnice v obohacených klecích.
Položila si řečnickou otázku, jaká byla realita? Odpověděla si, že byly uznány výjimky pro staré členské státy, ale také pro Polsko, které si vyjednalo výjimku do roku 2018, protože vědělo, že to budou investice po chovatele, a zejména že to prodraží produkci a zároveň se sníží i její objem. Ale Česká republika, a tedy všichni naší chovatelé, museli dodržet zákaz.
Česká republika, na rozdíl od mnohých států EU, zákaz dodržela. A jaký byl výsledek? Do České republiky se zvýšil dovoz levnějších vajec ze zemí EU, která se zde prodávala. U těchto nosnic například se k výkrmu používala masokostní moučka, což se u nás doma neděje. Dovážela se k nám také vejce ze třetích zemí, kde podmínky chovu nosnic byly dokonce horší, než v původních neobohacených a již zakázaných klecích. Protože chovatelé mimo ČR chovali nosnice v původních klecích. Tedy neinvestovali peníze do nových klecí. Jejich produkce byla levnější a k tomu ještě měli vyšší dotace na svou produkci od svých mateřských západoevropských zemí.
Pro pochopení této otázky Jarmila Dubravská uvedla konkrétní příklad. Jde o to, že počet nosnic v hale, kde jsou původní klece, je přibližně o 20 procent vyšší, načež produkce z haly s neobohacenými klecemi je rovněž výrazně vyšší. Prostě a jednoduše. Na metr čtvereční je vyšší počet nosnic, a tím je i vyšší počet vyprodukovaných vajec z této plochy. S tím vším souvisí i cena produkce.
Poté se další otázka Parlamentních listů se týkala kvality vajec z těchto chovů. Jarmila Dubravská konstatovala, že i zdravý selský rozum říká, že když je vejce na podlaze v podestýlce, asi nebude stejně čisté a bez bakterií či virů. Je rozdíl, jestli je propustná skořápka čistá, a po snášce se vejce odkutálí z haly na třídírnu, nebo je vejce v hale, kde jsou tisíce nosnic, několik hodin, nebo i dní, kde je jiná vlhkost a prašnost prostředí. Na argument poslance J. Pošváře, že prý propustná skořápka nemá vliv na bílek a žloutek uvnitř, prohlásila, že to snad nemyslí tento pán vážně. Zároveň odmítla názor autorů zákazu z řad našich poslanců, že budeme diskutovat s jinými zeměmi EU, aby zakázaly používání obohacených klecí svým chovatelům, to označila za nesmysl. Tyto země EU to neučiní, neboť by tak poškodily své vlastní chovatele. V podstatě jde o tvrzení, které je, podle Jarmily Dubravské, mimo realitu života, jelikož, jak říkají naši zemědělci, žádná vláda původních zemí EU14 nepoškodí své vlastní farmáře, vlastní chovatele nosnic.
Jarmila Dubravská v rozhovoru dále odmítla tvrzení, že prý některé obchodní řetězce v mnohých státech EU řekly, že nebudou odebírat klecová vajíčka a nebudou je prodávat ve svých obchodech. Označila to za nesmysl. Podle ní, jsou v potravinářských výrobcích stále vejce a vaječná hmota z klecí neobohacených, a když bude vajec nedostatek, budou se vozit nejen z jiných zemí EU, ale i z třetích zemí, které jsou mimo EU. Už dnes jsou v České republice na pultech a ve výrobcích vejce ze třetích zemí, kdy nevíme nic o podmínkách chovu slepic, o kvalitě prostředí tohoto chovu, o kvalitě krmiva a o ošetřování chemickými látkami. Takže místo jistoty byla zvolena nejistota, podotkla.
Na otázku Parlamentních listů, jaký je rozdíl mezi chovem v obohacených a neobohacených klecích, vysvětlila, že jde o plochu, která připadá na jednu nosnici a vybavení klecí. U obohacených klecí je na nosnici plocha minimálně 750 cm2, také je zde i snáškové hnízdo, napáječka, krmítko, popeliště, zařízení pro obrus zobáků a drápů. Snesené vejce se automaticky dostává dopravníkem do prostoru, kde se tato vejce třídí a následně balí. Původní, tedy neobohacené klece, nebyly vybavené popelištěm, hradištěm, slepice měly menší prostor pro život. Zároveň odmítla tvrzení, že v neobohacených klecích si nosnice vyklovávaly peří a byly holé. Podle Jarmily Dubravské jde o to, že tyto slepice pelichaly a docházelo k přirozenému přepeřování slepic, neboli k výměně peří, což je u slepic proces náročný, ale pro slepice přirozený.
Poté se Jarmila Dubravská vyjádřila k tvrzení, že tímto opatřením jsou zvířata chráněna proti týrání. Prohlásila, že zákaz kleci slepice nechrání. Je to dáno tím, že slepice žijící v hejnech, mají schopnost znát asi tak dalších 15 až 20 slepic. Více si jich nepamatují. Takže, když je příliš mnoho slepic na jednom místě, dochází ke stresu, k boji mezi slepicemi. Slepice si jdou takzvaně po krku, soupeří mezi sebou, dochází ke zraněním a k takzvanému kanibalismu. Kromě toho vejce často snášejí mimo hnízda. I toto jsou důvody, proč je počet vajec u nosnice v klecích vyšší než počet vajec od nosnic z jiných typů chovů.
V závěru rozhovoru Jarmila Dubravská konstatovala, že kdyby poslanci a další ochránci zvířat měli skutečné vědomosti, zkušenosti, znalosti a praxi, věděli by, že nepomohli slepicím, nepomohli ani spotřebitelům, ale naopak pomohli jiným státům a dovozcům. Dojde k tomu, že těmto státům opět vyklidíme prostor, zdůraznila. S nižšími náklady budou jejich vejce levnější. Přičemž o levnější vejce bude i vyšší zájem ze strany spotřebitelů. A o to tu, podle Jarmily Dubravské, asi při tomhle „humbuku“ šlo. Takže, „jedna : nula“ pro hloupost, dodala závěrem.
