Daňovým odborníkům se nelíbí, že se změny daní v rámci daňového balíčku přijímají až na poslední chvíli před koncem roku, a porušují tak snahu o předvídatelné a stabilní daňové prostředí. Samotné zrušení superhrubé mzdy, které podpořila sněmovna, vítají jako zjednodušení daňového systému. Výhrady ale mají ke snížení sazeb daně z příjmů. Měly být projednány samostatně, a navíc nejsou v této době opodstatněné, uvedli, podle zpravodajství České televize, daňoví experti.

Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila daňový balíček, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu a zavedl daně z příjmů 15 procent a 23 procent. Pozměňovací návrhy v zákonu podle ministryně financí Aleny Schillerové připraví veřejné rozpočty o 130 miliard korun. Balíček ještě musí také projednat Senát.

„Velmi kritizujeme fakt, že má opět dojít k zásadním změnám zasahujícím výpočet daní zaměstnanců, těsně před koncem roku. Zdaňování je dnes především věcí dobře fungujících složitých softwarů. Některé z nich budou vyžadovat značná přenastavení, a programátorům tak vláda a parlament přichystali nezáviděníhodný advent a vánoční svátky,“ uvedl daňový poradce a jednatel KODAP Vlastimil Sojka.

Navržená forma zrušení superhrubé mzdy prostřednictvím pozměňovacího návrhu se jeví podle daňového experta a partnera PwC ČR Tomáše Hunala jako poměrně nešťastná. „Firmy, veřejnost i sami zákonodárci dlouhodobě volají po stabilitě a předvídatelnosti daňového systému. Takto důležité opatření s velkým dopadem jak na firmy, mzdový software, zaměstnance i rozpočet by mělo být řádně připraveno. To pozměňovací návrhy přednesené v druhém čtení zpravidla nedovolují,“ uvedl Tomáš Hunal.

„Schvalování zákonů na poslední chvíli není z našeho pohledu správným postupem, neboť zaváděné změny nenechávají dostatečný prostor pro zvážení všech jejich možných dopadů,“ uvedl partner poradenské společnosti BDO Zenon Folwarczny.

Regionální ředitel společnosti 4fin Vratislav Jůza označil schválení daňového balíčku za předvolební populistický tah. „Vláda se snaží zvednout si reputaci a zčásti tak zakrýt svůj diletantismus v neschopnosti zavést potřebná opatření pro reálnou podporu ekonomiky. Jde o bezprecedentní zadlužení dalších generací, které má krátkodobě voliče umlčet, ale skutečné problémy nevyřeší,“ uvedl Vratislav Jůza.

V případě rušení superhrubé mzdy se, podle Vlastimila Sojky, spojily dvě věci, o kterých měla být vedena debata samostatně. „Zrušit superhrubou mzdu je podle našeho názoru správné rozhodnutí. Jde o unikátní národní konstrukci výpočtu daně, která zbytečně komplikuje zdaňování přeshraničních příjmů fyzických osob,“ uvedl Vlastimil Sojka. „Souběžně s jejím zrušením ale díky změně základu daně dochází k zásadnímu poklesu daňového zatížení. V době, kdy má státní rozpočet velké deficity, nám nedává smysl plošné snižování daně z příjmů o desítky miliard korun, tím spíše, že navíc přinese největší úspory občanům s vyššími příjmy,“ Vlastimil dodal Sojka.

Rovněž Tomáš Hunal souhlasí se zrušením superhrubé mzdy jako s konceptem výpočtu zdanitelného příjmu zaměstnanců. „Jde totiž o český unikát, který značně komplikuje a znepřehledňuje daňový systém a v praxi podněcuje nejasnosti například u zaměstnávání cizinců,“ upozornil Tomáš Hunal.

V daňovém balíčku je pak, podle Vlastimila Sojky, ještě několik pozitivních změn. „Jde především o návrh stravenkového paušálu, který zaměstnavatelům pomůže snížit administrativní zátěž. Vítáno je také zjednodušené oznamování vybraných příjmů vyplácených nerezidentům, u nichž se přechází z měsíčního na roční režim,“ uvedl Vlastimil Sojka. Diskutabilní výsledky pak podle něj přinesou změny daňových procesních předpisů, které dávají prostor pro výkladové spory.

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmů 15 a 23 procent přinese, podle ministerstva financí, více peněz asi čtyřem milionům zaměstnanců. Podle odborníků ovšem změna pomůže spíše lidem s vyššími příjmy. Lidé s nižšími příjmy totiž už nyní v mnoha případech daně neplatí, a to například i kvůli využívání odečitatelných položek, jako je například sleva na děti nebo odpočet úroků z hypotéky.

Podle výpočtů a zveřejněné mzdové kalkulačky ministerstva financí by například učitelka s průměrným platem 42.266 korun měla měsíčně získat navíc 2143 korun. V případě školního kuchaře s platem 24.520 korun by to mělo být 1243 korun navíc měsíčně. Lékař s průměrným platem 87.729 korun by měl navíc měsíčně získat 4448 korun. Zaměstnanec s průměrnou mzdou, která byla ve druhém čtvrtletí 34.271 korun, by měl měsíčně navíc získat 1736 korun. V případě minimální mzdy 14 600 korun jde o navýšení čistého příjmu o 740 korun.

Kalkulačka ministerstva modeluje příjem poplatníka, který podepsal prohlášení poplatníka a uplatňuje slevu na poplatníka 24.840 korun ročně. Tu ovšem o zhruba deset tisíc korun sněmovna také zvýšila.

„Třetina nejbohatších dostane ve finále zhruba dvě třetiny celkově odpuštěných daní. To je pro pandemický restart ekonomiky značně neefektivní. Bohatší část populace peníze z větší části uspoří, zatímco chudší, která je pandemií nejvíce postižena, dostane málo nebo nic,“ komentoval zrušení superhrubé mzdy například hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Podle daňového poradce a jednatele KODAP Vlastimila Sojky na zrušení superhrubé mzdy budou profitovat z větší části ti, kdo v současné době nutně naléhavou pomoc nepotřebují. „Prostředky státního rozpočtu by se teď ale měly vydávat cíleně tak, aby pomohly na nohy především oborům podnikání a skupinám zaměstnanců odstřižených od příjmů protiepidemickými opatřeními,“ uvedl Vlastimil Sojka.

Naopak podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka nižší daně pomohou všem zaměstnancům, kteří byli vysokým daňovým a odvodovým zatížením práce dlouhodobě penalizováni. „Snížení daní navíc nastartuje hospodářský růst a pomůže k obnově České republiky po koronavirové krizi,“ uvedl Štěpán Křeček.

Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR už dříve ve své studii upozornil, že zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb 15 a 23 procent by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně sto korun ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 tisíc korun ročně.

Ze zrušení superhrubé mzdy by nemělo výhody, podle IDEA, zhruba patnáct procent zaměstnanců. „Jde o zaměstnance, kteří mají buď velmi nízké příjmy, nebo uplatňují vysoké množství slev, jako například na děti, nepracujícího manžela či manželku, školkovné nebo vysoké odpočty z daňového základu z hypoték, stavebního a životního pojištění a podobně,“ uvedla studie.