Odbory nesouhlasí s návrhem ministerstva financí na zrušení EET. Podle odborů není argument ministerstva, že roste a i nadále bude narůstat podíl bezhotovostních plateb, ekonomicky podložený. “Zkušenosti z běžného života” prý podle odborů dokazují něco jiného.
Vláda chce zrušit EET
Ministerstvo financí poslalo před dvěma týdny do připomínkového řízení návrh na zrušení EET, která je v současnosti kvůli koronavirové epidemie pozastavena do konce roku 2022. Ministerstvo zdůvodňuje návrh tím, že v podnikatelském segmentu došlo od roku 2016, kdy byla EET spuštěna, k významným změnám, především k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb na úkor hotovostních. V roce 2017 byl Komerční bankou odhadován podíl hotovostních plateb ve výši 80 %, tj. podíl bezhotovostních plateb tak byl ve výši 20 %. Dle průzkumu společnosti Mastercard byl pro rok 2021 odhadován podíl plateb realizovaných platební kartou na 60 %, pro rok 2025 společnost PwC odhaduje další nárůst počtu bezhotovostních transakcí o více než 80 % oproti dnešnímu stavu,
vysvětlilo ministerstvo financí ve zprávě RIA.
Podle odborů ukazují zkušenosti z běžného života něco jiného
S návrhem a se zdůvodněním však nesouhlasí odbory. Asociace samostatných odborů (ASO), druhá největší odborová centrála, ve svých připomínkách k zákonu uvedla, že argument, že hotovostní platby nahradily bezhotovostní platby, není ekonomicky podložený. Zkušenosti z běžného života dokazují, že i přes určité rozšíření bezhotovostních plateb je stále ve velkém rozsahu platba v hotovosti vyžadována.. Např. ve službách, kadeřnictví, kosmetických službách, opravnách různého druhu, ale i v obchodech, zejména malých, v restauračních zařízeních různého typu, na trzích, ať již farmářských či pořádaných při různých příležitostech atd.,
napsala ASO v připomínkách.
Kolik podnikatelé ušetří zrušením EET?
Odbory chápou zrušení evidence tržeb jako ryze politické rozhodnutí, které nemá dostatečné ekonomické opodstatnění, a pouze by zvýhodnilo OSVČ oproti zaměstnancům. Odvolávat se na pokles administrativní zátěže a nákladů spojených s plněním povinnosti evidovat tržby (náklady na pokladní zařízení a náklady na internetové připojení) nelze brát jako dostatečný důvod pro zrušení EET. Převážná většina podnikatelů, na které se EET vztahovala, pokladní zařízení má a internetové připojení taktéž. Takže maximálně by se mohlo jednat o nevelký náklad na aktualizaci pokladního zařízení,
uvedla ASO v připomínkách.
Podle ministerstva financí však “nevelké náklady” nejsou zase tak malé. Při počtu 500 tisíc podnikatelů zapojených do evidence tržeb odhaduje ministerstvo provozní náklady celého trhu na 1,5 mld. Kč ročně. Pro část poplatníků, kteří prozatím tržby v rámci evidence tržeb neevidovali, znamená znovuspuštění zákona o evidenci tržeb dodatečný jednorázový náklad v podobě pořízení příslušného zařízení a času stráveného na realizaci příslušných opatření v provozovně a taktéž zaškolení samotného podnikatele či jeho zaměstnanců. Ocenění tohoto jednorázového nákladu lze odhadovat ve vyšších stamilionech Kč,
doplnilo ve zprávě RIA ministerstvo.