Novela zákoníku práce, kterou před pár dny definitivně schválil Parlament, vylepšuje pravidla pro odškodňování pracovních úrazů.
Pamatuje i na smrtelné úrazy. Odškodnění po takzvaném smrťáku nově budou dostávat nejenom nezaopatřené děti, ale i dospělí potomci zaměstnance. Peníze vždy dostanou i rodiče zaměstnance. Už nebude podmínkou společná domácnost se zaměstnancem.
Zpřesňuje se také výpočet renty za ztráty na výdělku po pracovním úrazu. To má pomoci lidem při hledání nového zaměstnání.
Jednorázové odškodnění po smrti zaměstnance
Jestliže zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemře, má jeho rodina nárok na odškodnění. Obecně jsme to popisovali v samostatném přehledu.
Konkrétně se poskytují:
- náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, které neuhradila zdravotní pojišťovna z veřejného zdravotního pojištění,
- náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
- náhrada nákladů na výživu pozůstalých, tedy peněžitá renta pro vdovy, vdovce a sirotky (pokud zemřelý před svou smrtí poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, pak náhrada činí 50 % průměrného výdělku před jeho smrtí; pokud poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu více osobám, činí náhrada 80 % průměrného výdělku),
- jednorázové odškodnění pozůstalých (za bolest a smutek),
- případná náhrada věcné škody na majetku zaměstnance.
Schválená novela od 1. ledna 2021 vylepší pravidla pro jednorázové odškodnění. Díky tomu se jednak zvýší, jednak na něj dosáhne více lidí.
Podle dosavadních pravidel dostanou pozůstalý manžel (nebo registrovaný partner) a každé nezaopatřené dítě jednorázově nejméně 240 tisíc korun. Rodiče zemřelého zaměstnance dostanou stejnou částku (240 tisíc) dohromady, ale pouze když žili se zaměstnancem ve společné domácnosti. Pokud žil se zaměstnancem jen jeden z rodičů, získá celou částku.
Od 1. ledna 2021 už nebude jednorázová náhrada určena pevně (s možností valorizace nařízením vlády), ale začne se automaticky odvíjet od růstu průměrné mzdy.
Výše náhrady bude nově odvozena od dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství (za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku). Výši průměrné mzdy vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů na základě údajů Českého statistického úřadu. Podle aktuálních čísel se náhrada zvýší z 240 tisíc na zhruba 669 tisíc korun.
Zmíněný dvacetinásobek odpovídá průměrným částkám, které jsou poskytovány pozůstalým podle občanského zákoníku, když dojde k usmrcení nikoliv při plnění pracovních úkolů.
oučasně od 1. ledna skončí podmínka nezaopatřenosti dětí. Nárok na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy při smrti rodiče tak budou mít i jeho zletilé děti (dospělé, samostatně se živící).
Novela ruší také omezení pro rodiče. Nárok na jednorázové odškodnění získají i v případě, že se zemřelým zaměstnancem nežili v jedné domácnosti. Pokud měl zaměstnanec oba rodiče, částku odškodnění si rozdělí na polovinu (nepřipadla by celá jenom tomu, kdo s ním žil v domácnosti).
Jednorázovou náhradu nemajetkové újmy budou dostávat – slovy zákony – i „další osoby v poměru rodinném nebo obdobném, které smrt zaměstnance pociťují jako vlastní újmu“. Na peníze tak můžou dosáhnout třeba druh či družka nebo sourozenci.
Náklady na pohřeb po smrti zaměstnance
Pozůstalí mají nárok i na náhradu „přiměřených výdajů“ spojených s pohřbem. Jde o výdaje na zřízení pomníku nebo desky, cestovní výdaje na pohřeb a jednu třetinu obvyklých nákladů na smuteční ošacení osob blízkých. Od přiměřených nákladů, které pozůstalí na pohřeb vynaložili, se odečítá pohřebné.
I tato náhrada je doteď stanovena pevnou částkou: nejméně 20 tisíc korun. Nově se také bude odvíjet od růstu průměrné mzdy, nepřímo by tedy měla přihlížet i k inflaci.
Od ledna 2021 tak má náhrada dosahovat nejméně jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství (za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku).
Dodejme, že i tato částka je zákonem určena jako minimální. Zaměstnavatel tedy může vyplatit i více, pokud se pro to rozhodne.
Zvlášť závažné ublížení na zdraví zaměstnance
Jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy mohou bude nově příslušet i při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance, který pracovní úraz přežil. Nárok budou mít jeho manžel (partner), dítě, rodiče, případně další zmíněné osoby.
Půjde o výjimečné případy nejtěžšího zdravotního poškození jako jsou kómatické stavy, závažná poškození mozku či ochrnutí výrazného rozsahu. Tedy takové, jejichž následky jsou srovnatelné se smrtí zaměstnance (protože v praxi bude takto postižený zaměstnanec trvale vyřazen z většiny sfér společenského uplatnění).
Touto formou se mají odškodňovat smutek, strach, pocity zoufalství a beznaděje blízkých.
Výpočet úrazové renty při hledání zaměstnání
Schválená novela zákoníku práce zpřesňuje i výpočet úrazových rent – náhrad za ztrátu na výdělku pro zraněné nebo nemocné zaměstnance, jejichž zdravotní poškození v práci naštěstí neskončilo smrtí.
V důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání si zaměstnanci už nemohou k invalidnímu důchodu přivydělávat buď vůbec, nebo jenom s omezením kvůli zdravotnímu handicapu. Dosahují tak nižšího výdělku. Jejich příjem je tedy – i s připočtením invalidního důchodu – nižší než dříve. A tento rozdíl dorovnávají právě úrazové renty.
„Podle dosavadní úpravy se počítá úrazová renta tak, že od průměrného výdělku postiženého zaměstnance za tři měsíce před vznikem úrazu nebo přiznání nemoci z povolání (nebo za předcházející rok, je-li to pro něj vhodnější) se odečítá jeho výdělek po skončení pracovní neschopností a případný invalidní důchod, který pobírá ze stejného důvodu. Potud je vše v pořádku. Problém však nastává v případě, že po skončení pracovní neschopnosti žádnou práci nezískal, nebo o ni přišel,“ říká Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením.
„Tito „rentiéři“ byli postupem času dále pojišťovnou (plátcem renty) opětovně poškozováni a kráceni na svém nároku. Dosavadní nejasné znění zákona totiž pojišťovnám umožňovalo takový výklad výpočtu rent, který je pro poškozené velmi nepříznivý při zařazení do evidence nezaměstnaných na úřadu práce. Zvláště pak při opakovaných ztrátách zaměstnání a následných evidencích na úřadu práce,“ vysvětluje Krása.
Problém podle něj ilustruje následující příklad. Když poškozeným skončila pracovní neschopnost spojená s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a vrátili se do zaměstnání, vydělali si pak třeba částku 18 000 Kč. Ta jim byla, společně s případným invalidním důchodem přiznaným ze stejného důvodu, odečítána od jejich průměrného výdělku před vznikem škodné události. Takto spočítaný nárok na rentu jim zůstal i při jejich první evidenci na úřadu práce po vzniku škodní události, pokud o své zaměstnání přišli.
Jenže po svém dalším nástupu do nového zaměstnání si pak vydělali nezřídka už méně než v předchozím zaměstnání, například 14 000 Kč, protože získat práci se zdravotním omezením je nesrovnatelně složitější. Pojišťovny jim však stále odečítaly jejich „první“ výdělek, tedy 18 000 Kč, což znamenalo, že jejich renta byla snížena o 4000 Kč. Výdělek fixovaný jejich první evidencí na úřadu práce tak zachovaly i po skončení jejich zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pokud pak lidé práci opět ztratili a nechali se znovu evidovat na úřadu práce, snížená renta jim zůstala i tam, tj. pojišťovna vyplácela stále stejnou výši renty. To se zhoršovalo s každým dalším nástupem do ještě hůře placeného zaměstnání.
Poslanci napříč stranami schválili pozměňovací návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), který upravuje současný způsob výpočtu tak, aby nebyl diskriminační pro ty, kdo chtějí pracovat.
Tato změna je účinná už od letošního 30. července – na rozdíl od těch dříve popsaných, které nastanou až od začátku roku 2021.
