Evropská komise představila dne 27. května 2020 významný plán na podporu oživení pro Evropu založený na využití plného potenciálu rozpočtu EU s cílem pomoci napravit hospodářské a sociální škody způsobené pandemií koronaviru, nastartovat evropské oživení a chránit a vytvářet pracovní místa. Tento návrh zahrnuje nový nástroj na podporu oživení, Next Generation EU, v rámci zdokonaleného dlouhodobého rozpočtu EU. V této souvislosti navrhuje Komise posílit peněžní prostředky, které jsou k dispozici na podporu zemědělců a venkovských oblastí, jakož i odvětví rybolovu při oživení a realizaci Zelené dohody pro Evropu, a zejména nové strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a nové strategie biologické rozmanitosti.

1) Jaký je nový návrh Komise na financování společné zemědělské politiky (SZP) v období 2021–2027?

V rámci nástroje Next Generation EU navrhuje Komise posílit rozpočet pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova o 15 miliard EUR (16,5 miliardy EUR v běžných cenách) na podporu venkovských oblastí při provádění nezbytných strukturálních změn v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Venkovské oblasti mají hrát klíčovou úlohu při realizaci zelené transformace. Toto financování jim napomůže k dosažení ambiciózních klimatických a environmentálních cílů nové strategie biologické rozmanitosti a nové strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.

Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) bude v rámci posíleného dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 navýšen o 4 miliardy EUR (4,5 miliardy EUR v běžných cenách) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) bude navýšen o dalších 5 miliard EUR (5,6 miliardy EUR v běžných cenách). Komise dále navrhla navýšit rozpočet programu Horizont Evropa na 94,4 miliardy EUR s cílem zvýšit evropskou podporu výzkumu a inovací v oblasti zdraví a v oblasti klimatu.

2) Jak jsou tyto částky srovnatelné s návrhem z roku 2018 ve stálých a běžných cenách?

V revidovaném návrhu víceletého finančního rámce (VFR) předloženém dne 27. května 2020 Komise navrhuje celkové financování společné zemědělské politiky (SZP) ve výši 348,3 miliardy EUR ve stálých cenách (391,4 miliardy EUR v běžných cenách). Tato celková částka vznikla jako součet 258,3 miliardy EUR (290,7 miliardy EUR v běžných cenách) pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF – přímé platby a výdaje související s trhem) a 90 miliard EUR (100,7 miliardy EUR v běžných cenách) pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV).

Jak je uvedeno v návrhu Komise na budoucí SZP z roku 2018, budou mít členské státy možnost převést až 15 % svých prostředků SZP mezi přímými platbami a rozvojem venkova. To jim umožní lépe přizpůsobit politiku prioritám svého zemědělského odvětví. 

V roce 2018 Komise pro SZP navrhla rozpočet ve výši 365 miliard EUR v běžných cenách, z toho 286,2 miliardy EUR připadalo na EZZF a přibližně 78,8 miliardy EUR na EZFRV. Jakožto stávající základní linie SZP se prostředky SZP na rok 2020 pro EU-27 (s vyloučením částek pro Spojené království) použijí jako reference a vynásobené sedmi ke znázornění příštích sedmi let rozpočtového rámce: takto činí základní linie 382,5 miliardy EUR.

Revidovaný návrh VFR pro SZP ve výši 391,4 miliardy EUR v běžných cenách tudíž představuje navýšení o 7 % oproti návrhu z roku 2018 ve výši 365 miliard EUR a navýšení o 2 % oproti základní linii (tj. zachování přídělu EU-27 na rok 2020 na současných úrovních během období 2021–2027). To odpovídá v cenách z roku 2018 částce 348,3 miliardy EUR čili rovněž navýšení o 7 % oproti návrhu z roku 2018 ve výši 324,3 miliardy EUR a navýšení o 2 % oproti základní linii (tj. zachování přidělených prostředků EU-27 na rok 2020 na současných úrovních během období 2021–2027).

Z důvodu transparentnosti uvádí sdělení o VFR z minulého týdne tyto částky v běžných cenách i v cenách roku 2018.

Shrnutí navrhovaných prostředků SZP na období 2021–2027

• Další informace o tom, jak je SZP financována, najdete zde.
• Rozpočet EU: Společná zemědělská politika po roce 2020 (zpráva a informativní přehled) [1. června 2018]

3) Je flexibilita mezi pilíři SZP stanovená v návrhu z roku 2018 zachována?

Jak je uvedeno v návrhu Komise na budoucí SZP z roku 2018, budou mít členské státy možnost převést až 15 % svých prostředků SZP mezi přímými platbami a rozvojem venkova. To jim umožní lépe přizpůsobit politiku prioritám svého zemědělského odvětví a lépe plnit cíle Zelené dohody.

4) Jak je to s mírami spolufinancování u rozvoje venkova?

V revidovaném návrhu zůstávají u rozvoje venkova míry spolufinancování navržené v květnu 2018: 70 % u méně rozvinutých regionů, regionů POSEI a ostrovů v Egejském moři; 43 % u ostatních regionů; 65 % u agroenvironmentální podpory; 80 % u určité podpory rozvoje venkova (např. LEADER); 100 % u částek převedených z přímých plateb.

5) Jak se budou výdaje v rámci nástroje Next Generation EU provádět? Budou existovat nějaké podmínky? Nebo se budou uplatňovat obecná pravidla pro rozvoj venkova?

Venkovské oblasti budou hrát zásadní úlohu při zajišťování zelené transformace a plnění ambiciózních cílů Evropy v oblasti klimatu a životního prostředí. Komise navrhuje posílit rozpočet pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova o 15 miliard EUR v rámci nástroje Next Generation EU na podporu zemědělců a venkovských oblastí při zavádění strukturálních změn nezbytných k provádění Zelené dohody pro Evropu, a zejména na podporu dosažení ambiciózních cílů stanovených v nové strategii biologické rozmanitosti a v nové strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“.

V této transformaci připadne zásadní úloha strategickým plánům SZP. Členské státy budou muset ve svých strategických plánech SZP vysvětlit, jak chtějí uvedených rozličných cílů dosáhnout, včetně hospodářského oživení a zajištění toho, aby zemědělci plnili všechny požadavky týkající se životního prostřední a klimatu. Také budou muset podrobně uvést, jak na podporu své strategie využijí finanční prostředky z obou pilířů SZP. Pokrok se bude měřit prostřednictvím každoročního vyhodnocení stanovených dílčích úkolů. Další informace naleznete zde: Slučitelnost reformy SZP s ambicí Zelené dohody.

Slučitelnost reformy SZP s ambicí Zelené dohody

6) Jak je financování SZP přidělováno? Jak se toto financování člení podle jednotlivých členských států?

Pokud jde o první pilíř společné zemědělské politiky, jsou v návrhu VFR Komise uvedeny roční výše finančních prostředků, které budou k dispozici. Tyto prostředky se použijí především na přímé platby zemědělcům, včetně ekorežimů, jakož i na výdaje související s trhem, jako jsou vnitrostátní programy podpory pro odvětví vína, podpora organizacím producentů v odvětví ovoce a zeleniny, projekty pro školy, podpora pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři, zemědělská informační opatření atd.

Pokud jde o první pilíř společné zemědělské politiky, jsou v balíčku VFR stanoveny roční výše, které budou k dispozici. Dodatečných 15 miliard EUR pro venkovské oblasti v rámci nástroje Next Generation EU bude přidáno k prostředkům přiděleným členským státům na období 2022 až 2024, úměrně k prostředkům přiděleným na rozvoj venkova podle návrhu z roku 2018.

7) Jsou návrhy reformy SZP z roku 2018 slučitelné se Zelenou dohodou?

Evropský parlament požádal Komisi, aby posoudila, jaký přínos má SZP (návrh z roku 2018) pro Zelenou dohodu pro Evropu. Komise dne 20. května (spolu se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií biologické rozmanitosti) své posouzení zveřejnila. Dochází v něm k tomuto závěru:

• Návrh Komise na reformu SZP je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a souvisejícími strategiemi, jako jsou strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie biologické rozmanitosti. Má potenciál dostát ambicím Zelené dohody pro Evropu.
• To však závisí na různých aspektech, od žádoucího podílu rozpočtu EU určeného na každý pilíř SZP až po klíčová ustanovení návrhu Komise, jež je třeba zachovat v konečném znění právních předpisů v oblasti SZP schválených Radou i Evropským parlamentem. Patří k nim zejména:

• adekvátní zásada „neustupovat“, která členským státům ukládá povinnost, aby ve svých strategických plánech SZP – pokud jde o cíle v oblasti životního prostředí a klimatu – projevovaly větší ambice než v současnosti,
• ambiciózní systém podmíněnosti zachovávající klíčové standardy (zejména pro střídání plodin, půdní pokryv, udržování trvalých travních porostů, zemědělskou půdu vyčleněnou pro neprodukční oblasti nebo prvky),
• povinné ekorežimy,
• účelově vázané výdaje na životní prostředí a klima ve výši 30 % rozpočtu pro rozvoj venkova u každého strategického plánu SZP, s výjimkou plateb pro oblasti s přírodními omezeními, jakož i účelové vázání odvětvových intervencí,
• požadavky na sběr dat a společné datové přístupy mezi politikami,
• ustanovení pro zlepšení postavení zemědělců v potravinovém řetězci.

• Jistá zlepšení v konečném znění právních předpisů v oblasti SZP by odstranila zjištěné nedostatky a posílila konečné právní předpisy v oblasti SZP s cílem napomoci dosažení cílů Zelené dohody. Jedná se mimo jiné o:

• minimální účelově vázané výdaje na ekorežimy a další indikace týkající se zemědělských postupů, které by mohly být podporovány ekorežimy,
• začlenění příslušných prvků právních předpisů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a antimikrobiální rezistence do SZP, jak je tomu v případě přílohy XI.

Tyto závěry budou sloužit jako vodítko pro Evropskou komisi při budoucích jednáních o SZP s Evropským parlamentem a Radou.

8) Jaký je aktuální stav budoucích jednání o SZP?

Návrhy Komise týkající se SZP jsou v legislativním procesu spolunormotvůrců (Evropský parlament a Rada). Je důležité, aby byl proces dokončen co nejrychleji, a to v zájmu zajištění jasnosti a jistoty jak pro zemědělce, tak pro vnitrostátní správní orgány.

9) Jaký je nový návrh Komise na financování Evropského námořního a rybářského fondu v období 2021–2027?

Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) bude jako součást posíleného dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 navýšen o 500 milionů EUR za účelem posílení odolnosti odvětví rybolovu a poskytnutí nezbytného prostoru pro řešení krizí. To je nárůst o více než 8 % oproti rozpočtu původně navrženému pro ENRF v roce 2018.

Veškeré financování z ENRF bude i nadále podporovat dosahování hospodářských, sociálních a environmentálních cílů společné rybářské politiky. Dosažení udržitelného rybolovu je investicí do odolnosti tohoto odvětví v EU a do budoucnosti osob v něm zaměstnaných.

ENRF bude i nadále přispívat k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, včetně strategie biologické rozmanitosti do roku 2030 a strategie „od zemědělci ke spotřebiteli“.

10) Jak bude dodatečné financování přidělováno?

Jakmile bude přijat ENRF pro příští finanční programové období, dodatečné financování bude nasměrováno do programů ENRF členských států, přičemž se bude řídit cíli plánu na podporu oživení, jehož účelem je udržitelným způsobem napravit krátkodobou škodu v důsledku krize. Dodatečné financování by mělo pomoci zvýšit odolnost odvětví rybolovu a akvakultury a poskytnout prostor pro řešení krizí, též zajištěním udržitelnějšího rybolovu.

11) Jakých cílů hodlá dosáhnout budoucí ENRF?

V souladu se zásadami společné rybářské politiky bude cílem ENRF pro období 2021–2027 i nadále:

• zajišťovat udržitelné řízení rybích populací a omezit negativní dopady rybolovné činnosti na mořský ekosystém,
• zajišťovat podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné odvětví rybolovu a akvakultury, a přispět tak k zabezpečení potravin v Unii,
• přispívat k přiměřené životní úrovni osob závislých na rybolovné činnosti, zejména na drobném rybolovu,
• podporovat pobřežní rybolovné činnosti,
• zlepšovat hodnotový řetězec a kvalitu produktů rybolovu a akvakultury,
• zohledňovat zájmy spotřebitelů i producentů,
• vytvářet podmínky pro růst udržitelné modré ekonomiky a podporovat prosperující pobřežní komunity,
•  posilovat mezinárodní správu oceánů a vytvářet podmínky pro existenci bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně spravovaných moří a oceánů.

12) Jak ENRF funguje?

Z fondu se projekty spolufinancují – je tedy nutná účast prostředků daného členského státu. Každému členskému státu je přidělen podíl z celkového rozpočtu fondu, a to na základě velikosti jeho odvětví rybolovu. Jednotlivé členské státy poté vypracují program, ve kterém uvedou, jak peněžní prostředky hodlají vynakládat. Až Komise jejich program schválí, rozhodnou orgány předmětného členského státu, na které projekty financování využijí. Za realizaci programu společně odpovídají orgány daného členského státu a Komise.

13) Jaký je aktuální stav budoucích jednání o ENRF?

Návrh Komise týkající se ENRF je v legislativním procesu spolunormotvůrců (Evropský parlament a Rada). Třístranná jednání byla zahájena na konci roku 2019 a v současnosti stále probíhají. Je důležité tento proces dokončit co nejrychleji, a to v zájmu zajištění jasnosti a jistoty jak pro rybáře a rybářky, tak pro odvětví akvakultury a vnitrostátní správní orgány.