Asociace soukromého zemědělství České republiky (ASZ ČR) stále pokračuje ve lživé a nenávistné kampani, která je nejenom za hranicemi slušného chování, ale přímo porušuje právní předpisy, a to opakovaně i přes výslovné upozornění na tuto skutečnost a žádost o zanechání tohoto způsobu jednání. Uvádí to ve svém vyjádření na webových stránkách Agrární komory ČR její prezident Jan Doležal.
Zároveň dále konstatoval, že vzhledem k argumentačnímu a ideovému vyprázdnění je, z pohledu ASZ ČR, ve všech jejich materiálech nezbytné neustále zmiňovat Agrární komoru České republiky a přisuzovat jí fiktivní výroky, motivace či jednání. Podle něho tomu bylo i v posledním otevřeném dopisu ASZ ČR, určeném předsedovi vlády Petrovi Fialovi, ke Strategickému plánu Společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027.
Jan Doležal k tomu dále sdělil, že předně není pravdou, že by Agrární komora ČR nezastupovala podniky fyzických osob. Agrární komora ČR sdružuje na dobrovolné bázi podnikatele v zemědělství, lesnictví a potravinářství, a to všech forem vlastnictví a způsobů podnikání. Nerozlišuje své členy na malé nebo velké či podle způsobu hospodaření. AK ČR má ve svých organizací téměř tři tisíce členů, z čehož 1206 je soukromě hospodařících rolníků a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá, a které rovněž sdružuje Agrární komora ČR. Členové Agrární komory ČR produkují více než 80 procent veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy a 1,3 miliony hektarů lesní půdy. Podle Jan Doležala je AK ČR všechno schopna doložit přes evidenci její členské základny.
Jan Doležal dále uvádí, že demonstrace, s podtitulem „O nás, bez nás“, má za cíl upozornit především na nejistotu, která panuje mezi zemědělskou veřejností.
Zároveň uvedl, že představenstvo AK ČR konání demonstrace schválilo jednomyslně.
Načež zdůraznil, že Agrární komora ČR je apolitickou organizací. Její vedení, na rozdíl od ASZ ČR, nebude nikdy vystupovat na provládních či protivládních manifestacích a demonstracích hnutí či stran.
Poté konstatoval, že v žádném případě tady nejde o zájmy jedné nebo několika firem. Naopak touto optikou to neustále vidí jiní, a proto chtějí s cílem zničit „agrobarony“ přijít s návrhem, který se zcela vymyká realitě sousedních zemí. Extrémní ideologická podoba pravidel může, podle Agrární komory ČR, nejen výrazně omezit živočišnou a speciální rostlinnou výrobu, ale narušením půdní držby poškodit téměř všechny zemědělce bez výjimky.
Jan Doležal dále uvedl, že v mnoha věcech AK ČR souhlasí s dalšími nevládními organizacemi, a to včetně nutnosti úprav Strategického plánu SZP. AK ČR dlouhodobě upozorňovala, že podpora údržby trvalých travních porostů má být realizována právě přes navýšený druhý pilíř Programu rozvoje venkova, nikoliv přes ekoschémata v I. pilíři, aby nedošlo ke snížení plateb na ornou půdu.
Podle Jana Doležala Agrární komora ČR souhlasí s vyšší podporou menších zemědělců, zvláště nyní v době rekordní inflace, ale neměl by se přitom porušit princip toho, že zemědělcům je placeno za to, že se starají o zvířata, o půdu a o krajinu nebo, že zajišťují faktickou i cenovou dostupnost potravin.
Na závěr, jak dále konstatoval Jan Doležal, Agrární komora ČR si dovoluje upozornit na paradox „ohánění se“ dopisem Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů ČMSZP, Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO a dalších, ve kterém signatáři požadují navýšení kofinancování Programu rozvoje venkova, a naopak odmítají povinné zastropování přímých plateb v prvním pilíři. Připouštějí akceptaci zastropování s odpočtem nákladů. Podle Jana Doležala je v této souvislosti třeba upozornit, že se ještě 5. ledna 2022 dožadovala Asociace soukromého zemědělství ČR zastropování bez odečtu nákladů včetně degresivity plateb již od 60 tisíc euro platebního nároku. V případě kofinancování PRV se ASZ ČR dlouhodobě vyhraňovala proti požadavku všech ostatních nevládních organizací navýšit procento kofinancování co nejvíce. Někomu zkrátka jde o to, aby zemědělci plnili společenskou poptávku po udržitelné produkci potravin, někomu jde jen o to si ukousnout největší díl z koláče, bez ohledu na to, jak vlastně koláč vypadá.
