Josef Buřič se zamýšlí nad otevřením české ekonomiky v době, kdy české nemocnice zahlcují pacienti s Covidem-19 a brzy pro ně nebude místo. Proč Česko nezvládá?
Každým dnem – pokud nezměníme své chování – jsme blíže kolapsu zdravotnictví. Kapacita covidových lůžek je už téměř zcela vyčerpána a za pár dní nezbude nic jiného, než provádět selekci toho, kdo má naději na přežití a kdo už tuto naději – přes všechnu vynaloženou péči – ztratil. Taková jsou bohužel fakta a od tohoto okamžiku nás dělí jen pár dní – pokud v některých kapacitách již taková chvíle nenastala.
Naše zdravotnictví má sice kolem 60 tisíc lůžek, ale pro intenzivní péči jich může vyčlenit jen část – což někteří novináři nechápou a myslí si, že je to úplně jedno, zda je to lůžko na JIP či nikoli. V celé ČR je v těchto dnech rezerva kapacity jen 13 %, z toho Praze jen 5 % a volná covidová lůžka se zde počítají jen na jednotky. Jen je třeba dobře číst statistiky ÚZIS.
To, že se nám nedaří covidovou nákazu zvládnout, jako snad jedinému státu v Evropě má několik příčin.
Na první místo bych postavil nerespektování pravidel prevence. To má širší souvislost – je to malá vymahatelnost resp. téměř nevymahatelnost práva v ČR. Známe to přece moc dobře. Vezměme si takové dopravní přestupky. Když v zahraničí překročíte rychlost o více než 50 km/hod, policie vám může zabavit na místě auto. Že by se něco takového mohlo stát u nás? To by bylo křiku…
Nebo jiný příklad – typický raketýring ve snaze donutit firmu k nějakému jednání nebo černá stavba bez stavebního povolení. Požadavky na policii, aby zasáhla – naprosto bez odezvy, protože prý oni nemohou, musí zasáhnout příslušný místní úřad, který si třeba řekne, že nebude konat, protože na to nemá lidi. Stěžujete si a všichni mají dostatek času a tak uplyne měsíc, půl roku a stále nic. A když už se konečně nějakého rozhodnutí dočkáte, pak odvolání – a to je zase na měsíce a roky. Takto stát přece fungovat nemůže!
A teď si to promítněte do toho, že se otevře hospoda v nouzovém stavu, když je hygienou nařízeno, aby byla uzavřena. A policie přijde, požádá, anebo prosí, aby zavřela, a oni tomu otevřeně vysmívají a zítra zase otevřou. Jak je možné, že v takovém případě není s okamžitou platností, bez odkladného účinku odebráno živnostenské oprávnění, když se takový přečin děje za nouzového stavu? Slyšeli jste někdy o tom, že by si někdo dovolil něco takového?
Víme přece, jak by to dopadlo – kdyby se někdo odhodlal toto oprávnění odebrat. Příslušný místní úřad by takové oprávnění hned zase vrátil – přece nenecháme šikanovat podnikatele! Už slyším ty interpelace v parlamentu, že se brání podnikání atd. atd.
A tak to je se vším. Jen pak viníme vládu, že to nezvládá. V situaci, kdy ten, kdo nařízení porušuje, je považován za hrdinu, div ne obdivován, pak nevyhnutelně musíme být tam, kde jsme.
Na druhé straně – proč se tomu divíme? Takový systém jsme si tu vytvořili. Možná to někomu vadilo, ale ti hlavní, kdo ovládá naši politickou scénu – dirigenti zákulisí – jsou spokojeni. Jen současná koronavirová krize odhalila tuto naši slabost a neschopnost zvládat krize. Ale žádné poučení z toho nebude – tím je možné si být jisti.
Tak třeba Blanický manifest zaštiťující se autoritou některých vědců sází na to, že se po uvolnění všech opatření vytvoří kolektivní imunita. Možná, že se od nich pak i dozvíme, že očkování je už zbytečné, protože už jsme všichni tuto nemoc prodělali.
Mimochodem k těm vědcům. Nechci jejich odbornost nijak snižovat. Ale každý z nich má na Covid a současnou epidemii nějaký názor, který je odlišný od jiného odborníka. A ten názor hájí v médiích, a protože je to jiný názor, hned se stane populární. Má tento vědec vůbec nějakou odpovědnost, za to, co vykládá? Uvědomuje si, že tím může mást veřejnost? Nevolám po tom, neposlouchat vědce, jen varuji před tím, že každý takový názor ještě nutně nemusí být správný.
Měli bychom si uvědomit, že oficiálně prošlo touto nákazou více než desetina našeho obyvatelstva, což je evropským unikátem. Např. sousední Německo při 85 mil obyvatel vykazuje oficiálně kolem 2,3 mil nakažených, denní přírůstky kolem 4000, ale taky 65 tis. zemřelých.
Srovnejte si to s našimi výsledky – 1,1 mil nakažených, denní přírůstky kolem 10 tis. a 18,7 tis. úmrtí. Na první pohled – jsme asi odolná populace oproti německé, relativní smrtnost ve vztahu k počtu nakažených je méně než poloviční.
Takže proč tolik toho povyku bychom si asi mohli říci? Někdo se na to asi dívá, že je to jako ve válce – někdo v ní přece musí umřít…
Máme krátkou paměť. Nějak jsme už zapomněli, kdo před loňskými vánocemi nejvíce plédoval za otevření. Co potom následovalo, víme – masová nákaza a tisíce možná zbytečných smrtí.
Proto asi nám teď tito „poslové dobrých zpráv“ znovu radí, abychom všechno otevřeli. Kdo vlastně o otevření ekonomiky nejvíce stojí? Co se nám tehdy vykládalo? Že obchodníci nakoupili zásoby, lidé chtějí oslavit vánoce dárky a taky v hospodách se musí něco vypít, protože hospody už nemohou dále vydržet. Nejvíce takové argumenty zaznívaly z MPO a také ze Svazu obchodu.
Dnes slyšíme totéž. Otevřete ski areály, obchody, služby a hospody – už se to nedá vydržet. A taky všechny musíme odškodnit. Zase je to ze stejných míst – MPO, Svaz obchodu.
Ski areály mají nyní i jiné příznivce. I ti, co jdou „s lidem a pro lid“, považují za nejdůležitější otevřít areály. Mají tito zastánci širokého otevření ekonomiky nějakou odpovědnost? Budou oni řešit přeplněné nemocnice? Oni to nevidí, co se v nemocnicích děje? Ani jedno, ani druhé. Je příliš zřetelné, že v zákulisí je něco jiného – zájmy majitelů obchodních řetězců, zahraničního kapitálu. Ti mají dost peněz na to, aby zpracovávali veřejné mínění, anebo se někteří politici chtějí zalíbit, anebo od každého trochu…
Co kdyby se ono hospodářské ministerstvo staralo raději o to, aby se ve všech firmách nad 25 zaměstnanců povinně každý týden testovali zaměstnanci. Co kdybychom totéž požadovali i na všech těch, co dnes dělají rozvážkové služby? Kolik lidí nakazí jeden takový nakažený distributor nebo pokladní na kase supermarketu?
Je normální, aby do práce chodili lidé s nákazou – protože nemohou zůstat doma za 60 % platu? Proč už dávno jsme neudělali to, že lidé s nákazou dostanou plný plat z nemocenského pojištění? Nebylo by to daleko lepší než pořád vykřikovat, že musíme odškodnit hospody, hotely z mezinárodních řetězců, zájezdové autobusy či ski areály. Dokonce i dnes, když počasí připomíná jaro a sníh už jim roztál.
Stejně tak nejsme schopni zajistit testování dětí ve školách. Všechno to trvá týdny. Ono to všechno asi někomu vyhovuje. Možná, že tyto průtahy mají jediný účel – ukázat, jak to vláda nezvládá. Ochromit vládu soustavnými obstrukcemi v parlamentu, podporovat rozsáhlé PR aktivity kritizující vládu. A na druhé straně zřetelná neschopnost předložit konstruktivní řešení – to je smutný obraz naší politiky.
Dnes se už bohužel plně hraje předvolební hra plná podrazů, nesmyslných představ a požadavků, nereálných slibů. Běda vládě, která nastoupí po volbách a – hlavně, moc neuvažovat o tom, jak toto nesmyslné představení dopadne na voliče v příštích letech.
