Potravinovou bezpečností se rozumí fyzická i finanční dostupnost potravin v určitém regionu. Tu ale ohrožují i globální faktory. Kombinace oteplování a odolnosti plevelů vůči herbicidům vytvořila pro budoucí pěstování zemědělských plodin velice nebezpečný koktejl.
Tvrdí to studie nyní zveřejněná v odborném časopise Global Change Biology, o které informoval britský deník Telegraph. Studie Rothamstedského výzkumného centra je založená na jednom z nejdéle trvajících experimentů. Už od konce šedesátých let minulého století porovnává sklizeň pšenice z polí ošetřených herbicidy se sklizní z polí uměle neošetřovaných.
Plevely zničí polovinu úrody pšenice
Data ukazují, že v prvních deseti letech experimentu byla zničena zhruba třetina úrody kvůli plevelu, v letech 2005 až 2014 to však byla již celá polovina.
Plevely poškozují zemědělské plodiny jednak tím, že jim ubírají v půdě živiny a vodu, zastiňují je a utlačují, případně přispívají k šíření škůdců a chorob. Některé jsou navíc jedovaté či alergenní. Pokud se tak smíchají se sklizenými obilninami, mohou například vyvolat otravy hospodářských zvířat, případně způsobit nepříjemnou pachuť mouky či jinak snížit kvalitu zemědělských produktů. V ČR je například takto nebezpečný lilek černý, blín černý či bažanka.
Zdá se tedy, že řešením jsou tedy herbicidy, které plevel ničí. Jenže plevely jsou vůči herbicidům (tedy přípravkům na hubení nežádoucích rostlin) stále odolnější. Jde o obdobnou situaci jako v případě bakterií a jejich neustále se zvyšující resistence vůči antibiotikům. Ve zdravotnictví se vědci obávají vzniku superodolné bakterie, v zemědělství pak může vzniknout superodolný plevel.
Plevel se mnohem lépe přizpůsobuje vzrůstajícím teplotám
„Nemůžeme se spoléhat čistě na herbicidy,“ uvádí hlavní autor studie, doktor Jonathan Storkey z Rothamstedského výzkumného centra, což je instituce se 175letou tradicí. „A pokud se nebudeme moci spolehnout na herbicidy, můžeme říct, že z hlediska plevele je nynější situace horší, než jaká byla před začátkem jejich masového využívání v šedesátých letech,“ uvádí studie.
Plevelům hrají do karet ještě další dva faktory. Tím prvním je, že profitují z používání dusíkatých hnojiv. Ty podporují růst rostlin obecně, ať už jde o zemědělské plodiny či rostliny nežádoucí.
Druhým pak je globální změna klimatu, zjednodušeně označovaná jako globální oteplování. Na výzkumných polích se průměrná teplota od roku 1969 zvýšila o dva stupně. Plevelům se přitom podařilo na zvyšující se teplotu mnohem lépe adaptovat než obilí. V budoucnosti tak lze očekávat další nápor nežádoucích rostlin, které budou sklizeň ovlivňovat stále více.
Potravinová bezpečnost je už nyní ohrožena v celé řadě zemí z různých důvodů. Bez ohledu na debaty, kým je zaviněná, je globální změna klimatu a s ní spojená rostoucí teplota většinově přijímaným faktem. Stále odolnější plevely tak podle vědců budou další těžkou překážkou, se kterou bude nutné se co nejdříve vypořádat.
