Aktuální situace na Ukrajině a její dopady na Českou republiku, Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023 – 2027, stav implementace programů fondů EU a příprava programového období 2021–2027, flexibilita trhu práce a zaměstnávání zahraničních pracovníků a informace o stavu přípravy předsednictví ČR v Radě EU – to byly hlavní body programu úterního jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, na kterém členové vlády ČR, zaměstnavatelé a odbory řešili současné problémy české ekonomiky a sociální pomoci občanům.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka prohlásil, že nejzávažnějším bodem jednání tripartity byla aktuální situace na Ukrajině a její dopady na Českou republiku, a to zejména v souvislosti silnou uprchlíků, kteří k nám přicestovali do České republiky. Vláda poděkovala zaměstnavatelům i odborům za to, že tuto situaci pomáhají dobře zvládat, a že je u nás ve společnosti velká míra solidarity a míra přímé pomoci v rámci humanitárního programu podpory a pomoci.

Marian Jurečka dále poukázal na otázku, jak jsou ukrajinští uprchlíci zapojeni do pracovního procesu u nás. Uvedl, že jde o 78.000 Ukrajinců, kteří si již u nás našli svoji práci. Jde však převážně o ženy s dětmi, dodal. Přičemž konstatoval, že se hovořilo i o dalších záležitostech, které s tím souvisejí, jako například o jazykovém vzdělávání migrantů apod.

Ministr Jurečka se také dotkl i otázky relokace Ukrajinců do méně zatížených oblastí a regionů. Upozornil, že jde především i o otázku volných pracovních míst a volných míst pro jejich děti ve školách a školkách. To se týká rovněž i ubytovacích kapacit.

Poté Marian Jurečka začal hovořit o otázce dopadů války na Ukrajině na náš energetický trh a na vše, co s tím souvisí. Podle něho je to klíčové téma, kterému se bude česká vláda věnovat i v rámci českého předsednictví EU. Dále poznamenal, že hlavním směrem dalšího úsilí vlády je hledání způsobů, jak nahradit závislost na dodávkách energií z Ruska, především plynu, ropy a dalších komodit, které český průmysl potřebuje pro zajištění výroby. Načež podotkl, že je nutné mít připravené scénáře pro případ úplného zastavení těchto dodávek z Ruska.

Marian Jurečka také ocenil, že ministři financí a průmyslu a dopravy jsou na návštěvě v Kataru, kde se snaží nasmlouvat dodávky LNG plynu pro Českou republiku. Přitom jde rovněž i o to, aby Česká republika disponovala také kapacitou na to, jak tento plyn dostat z tankerů do evropské sítě, a potom ho dopravit přímo k nám.

Podle Mariana Jurečky se na tripartitě rovněž hovořilo o Strategickém plánu Společné zemědělské politiky na léta 2023 až 2027. Dalším tématem této diskuse bylo i čerpání evropských fondů.

V další části svého vystoupení se ministr práce a sociálních věcí zmínil o tom, že vláda připravuje kroky, které jsou potřebné z hlediska pomoci občanům této země, což se týká především vyhlášeného Deštníku proti drahotě. Jeho úkolem je reagovat na současnou vysokou inflaci u nás. Zároveň připomněl, že se na tripartitě hovořilo i o tom, jakým způsobem se budou valorizovat podpory v sociální oblasti. Vláda připravuje také zvýšení životního a existenčního minima. Současně konstatoval, že některé další kroky vlády, které v příštích dnech představí veřejnosti, již zaslala k projednání do parlamentu.

Ministr Jurečka dále prohlásil, že vláda se v této situaci snaží dělat maximum, přitom ví, že je zde mnoho lidí, kteří opravdu čelí složitým životním situacím. Tuto pomoc se vláda snaží cílit adresně. Snaží se mít nástroje, jak lidem pomoci. Některé tyto nástroje jsou ovem komplikovaní, proto se je snaží zjednodušit. „Věřím, že tu situaci všichni dokážeme zvládnout,“ dodal.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula konstatoval, že hlavním bodem jednání tripartity byla situace na Ukrajině. Načež dodal, že velká část diskuse byla věnována otázce inflace, vysokých cen, což se, podle něho, vlastně prolínalo celým jednáním tripartity.

Dále uvedl, že odbory si uvědomují, že téma Ukrajina není osamostatněné, že k tomu patří energetická krize i doznívající krize covidová. Odbory přitom ocenily, že vláda dělá kroky, které mohou snížit závislost České republiky na dodávkách surovin z Ruské federace, například plynu.

V této návaznosti předseda odborů ocenil projekt, který momentálně vzniká v Brně, který znamená propojení Jaderné elektrárny Dukovany s teplovodem do Brna a nahrazení plynového zdroje. Podle něho je to typ projektu, který je potřeba podpořit i do budoucna. Protože, jak dále dodal, dodávky tepla a plynu pro občany a také i plynu pro výrobu elektrické energie, budou klíčové pro zvládnutí zimního období, a to nejen letošního, ale i pro příštího. Prohlásil, že bez těchto typů projektů to možné nebude. „Je sice škoda, že tento projekt nebyl 20 let realizován, ale myslím si, že nyní přichází v pravý čas. Myslím, že by bylo vhodné uvažovat i o dalších městech a obcích, které by mohly být následně obdobnými projekty zabezpečeny,“ prohlásil.

Podle Josefa Středuly odbory nejvíce trápí inflace. Proto odbory opětovně doporučily vládě, aby využila zákona o cenách. Ten totiž ve svém ustanovení říká, že regulační orgány, které mají k tomu oprávnění, a mají-li zároveň působnost v České republice, tak mohou, v případě ohrožení hospodářské soutěže nebo když to vyžaduje mimořádná tržní situace, vstoupit do této situace tím, že třeba zastropují výši cen jednotlivých výrobků.

Josef Středula v této návaznosti dále uvedl, že bude-li inflace směřovat k dalšímu růstu, to je třeba k 18 procentům, potom to prakticky vyřadí mnoho lidí z normálního způsobu života. Ohrozí to chod firem a ohrožena bude i zaměstnanost, což odbory považují za velmi vážné. Proto také odbory požádaly vládu, aby jim sdělila, jak předpokládá, že budou stanoveny regulační stupně pro tyto situace. To je, jak by měly být v případě potřeby spouštěny. Načež poznamenal, že v minulém týdnu došlo k omezení dodávek plynu pro Slovensko ve výši asi 40 procent. „To jsou věci, které je potřeba zohlednit v budoucí strategii České republiky. Řekli jsme vládě, že bychom rádi na tom kooperovali, ale zároveň žádáme, abychom byli v této souvislosti informováni,“ dodal.

Odbory rovněž požádaly vládu, aby valorizovala všechny sociální dávky, protože, podle Josefa Středuly, není důvod, aby je vláda nevalorizovala. Podle něho jde o pomoc rodinám s dětmi, zdravotně postiženým a mnohým dalším, kteří tuto pomoc potřebují. Podle něho, jestliže takováto možnost existuje u důchodů, tak je vhodné a správné tento mechanismus použít i u dalších sociálních dávek, které v České republice jsou. Konstatoval, že odbory se již vyjádřily na téma mimořádné dávky, proto se k této otázce na jednání tripartity již nevracely. Ale, podle Josefa Středuly, ostatní sociální dávky by měly být co nejdříve valorizovány.

Josef Středula dále uvedl, že před jednáním tripartity, byla u nás, ve společnosti, diskuse na téma zvýšení minimální mzdy. Toto téma, podle něho, ale není uzavřeno. Načež dodal, že premiér, spolu s vicepremiérem, vyzvali odbory, aby na toto téma jednaly se zaměstnavateli. Ovšem, jak dále předseda odborů dodal, toto téma není, samo o sobě, jednoduché. Protože za uplynulých 32 let se odbory se zaměstnavateli nedohodly na tom, jak má vypadat systém růstu minimální mzdy. Předseda ČMKOS si ale myslí, že když se má nyní v Evropském parlamentu projednávat téma evropské minimální mzdy, tak jsou odbory názoru, že pokud toto zavedení evropské minimální mzdy  Evropský parlament schválí, je to důvod, aby se tato otázka u nás znovu otevřela. Vždyť po schválení Evropským parlamentem následuje přibližně dvouleté období pro implementaci tohoto zákona. „Takže věříme, že najdeme společnou řeč i v této oblasti,“ dodal.

Podle Josefa Středuly by odbory byly rády, kdyby vláda začala uvažovat i o pomoci firmám i lidem, protože ekonomická situace u nás se zhoršuje, a to zejména v oblasti ekonomické. Některé firmy již dávají jasně najevo, že je to již pro ně neudržitelné. Může to znamenat snížení zaměstnanosti. Podle rizikového scénáře, který zveřejnila Česká národní banka, se v něm hovoří dokonce o nebezpečí extrémního růstu nezaměstnanosti u nás.

Pro odbory je to samozřejmě situace, kdy se u nás začíná projevovat ohrožení české ekonomiky. Proto také odbory přišly s plánem, který nazvaly „New Deal“ neboli „Dohoda“, která by ukázala další směřování České republiky. Podle odborů to není jen otázka ropy, plynu, ale je to také otázka uplatňování politiky Green Dealu vrcholnými orgány EU v Bruselu. Podle předsedy ČMKOS by české předsednictví EU mohlo v této věci dát určitý signál, že na domácím hřišti jsme schopni se dohodnout na nějaké dlouhodobější strategii, která by byla důležitá pro firmy, pro zaměstnance, pro obyvatele, ale také pro investory. „Jedná se v podstatě o jiný druh strategie hospodářského růstu České republiky. My se totiž z této situace, bez takové strategie, nejsme schopni vůbec dostat,“ dodal Josef Středula.

Předseda ČMKOS dále uvedl, že se dne 29. června 2022 by se mělo uskuteční i první jednání porady ekonomických ministrů současné vlády, které by bylo rozšířeno i o sociální partnery, to je zástupce zaměstnavatelů a odborů. Načež dodal, že odbory toto přizvání sociálních partnerů vítají.

Josef Středula rovněž poznamenal, že odbory podpořily názor, že by se, kvůli inflaci a růstu drahoty, mělo u nás i nadále využívat uhlí, a to na další časové období. Tudíž, nerušit jeho těžbu a neodstavovat uhelné elektrárny do doby, než budou vyřešeny primární zdroje výroby elektřiny. Navíc, nejde jen o výrobu elektřiny, ale i o to, že uhlí je i nadále významný zdroj výroby tepla pro řadu domácností u nás.

V další části svého vystoupení Josef Středula konstatoval, že odbory ocenily, že u nás není xenofobie ve vztahu k tomu, že se Česká republika postarala o občany Ukrajiny. Přitom však u nás, mezi lidmi, panuje názor, že je dobře, že se vláda postarala o občany Ukrajiny, ale přitom by se měla také dostatečně postarat i o vlastní, české občany. „Rád bych věřil, že vláda v této věci udělá velký kus práce,“ dodal.

Předseda ČMKOS poté hovořil o tom, že tripartita jednala i čerpání evropských fondů a prostředků, jako je například o Národní plán obnovy či i jiné programy, které se týkají čerpání evropských prostředků. Konstatoval, že bohužel nedochází k jejich čerpání v té výši, jak se původně předpokládalo. Načež dodal, že by bylo dobré, kdyby sociální partneři slyšeli nejen pozitiva o jejich čerpání, ale i o těch věcech, které ohrožují jejich čerpání.

Poté se Josef Středula zmínil o Strategickém plánu Společné zemědělské politiky na období 2023–2027 pro Českou republiku. Uvedl, že se mezi zemědělci a zemědělskými odboráři hovoří o velmi důležité otázce, to je o řešení otázky zajištění potravinové soběstačnosti. V této souvislosti dále poznamenal, naše zemědělství a potravinářství je velmi vážně ohroženo prudkým růstem cen zemědělských produktů, potřebných pro výrobu potravin. Jde potom také o to, aby tato inflace, to je výrazný růst cen, neohrozil naši budoucnost. Načež dodal, že si myslí, že naše republika tuto situaci nakonec zvládne.

Pokud jde o poslední bod jednání tripartity, což byla otázka flexibility trhu práce, odbory v této souvislosti upozorňují, že nesouhlasí s tím, jakým způsobem vláda přistoupila ke snižování zátěže u kratších pracovních úvazků. Podle Josefa Středuly jsou odbory toho názoru, že snížení sociálního pojištění o pět procentních bodů, nepřinese očekávaný efekt nejen zaměstnavatelům, ale i národnímu hospodářství. Podle něho totiž se toto pětiprocentní snížení sociálního pojištění, jak uvádí důvodová zpráva, přinese do systému sociálního pojištění o 3,5 miliardy korun méně. Načež se to negativně promítne jako ohrožení celého důchodového systému, protože ve své podstatě znamená ohrožení samotných výplat důchodů našim důchodcům. Podle odborů je tento krok systémově špatný a ohrožuje další budoucnost české společnosti.

Poté se ujal slova prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, který se nejprve věnoval situaci a dopadům války na Ukrajině. Současně poděkoval vládě za to, jak vláda již dnes čtyři měsíce zvládla vlnu cca 370.000 ukrajinských uprchlíků. Podle něho je to zásluha nejen dobré práce vlády, ale i asistenčních krajských center a také i neziskových organizací. Velký podíl v tomto směru mají i české firmy a jejich zaměstnanci. Tyto firmy odvezly stovky, tisíce ukrajinských uprchlíků do České republiky, a v současné době i zpět na Ukrajinu.

Podle Hanáka je ale důležité si říci, že jaký je dopad ukrajinských událostí na celou českou ekonomiku. V této souvislosti podotkl, že za těch více než 30 let, co je ve vrcholných funkcích v podnikatelské sféře, takový dramatický rozdíl v jednotlivých odvětvích národního hospodářství, k němuž dochází v důsledku těchto dopadů, neviděl. Extrémně se daří energetice, IT průmyslu, ať již v oblasti produkce a prodeje softwaru či hardwaru, dále špičkově jede výroba léků a zdravotnických zařízení. Přitom dodal, že extrémně dobře dopadly všechny ty firmy, které dodávají na trhu exportní a zrychlené zakázky, jako je například Rohlik.cz nebo damejidlo.cz. I těm se špičkově v této době daří, poznamenal.

Na druhé straně, podle Jaroslava Hanáka, jsou odvětví, která jsou energeticky náročná a mají velké problémy. Patří sem ocelářský průmysl, papírenství, chemický průmysl, a díky nedostatku dílů a surovin i český automobilový průmysl. Chybí klíčové komponenty pro výrobu automobilů, například jde o čipy, spojovací kabely apod. Přitom se situace nezlepšuje, Zemědělcům pro změnu chybí zase hnojivo. Chybí třeba i lepenka pro krabice na boty. Situace v dodavatelsko-odběratelských vztazích je tak vážná, že šéfové firem či šéfové jednotlivých asociací průmyslu mají velkou obavu z toho, jak se bude vyvíjet druhé pololetí letošního roku.

„Dnes jsem na tripartitě upozorňoval na to, jestli naše země vůbec ještě zůstane v kladných číslech,“ dodal Jaroslav Hanák. Zároveň konstatoval, že inflace zůstane dvojciferná až do konce roku. Myslí si však, že nedojde ke stagflaci, nechce tomu věřit. Je optimista, ale toto riziko zde je, a je velké. Mimochodem, o tom, že hrozí stagflace hovoří již nějakou dobu předseda ČMKOS Josef Středula.

Jaroslav Hanák dále uvedl, že poděkoval předsedovi vlády Petru Fialovi, a to z toho důvodu, že přesvědčil ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, který nechtěl firmám v oblasti energetiky a OZE (obnovitelných zdrojů energie – pozn. red.) pomoci. Ale, díky zásahu premiéra, je zde, na světě, nový materiál, který půjde, spolu s úsporným programem pro občany, v tuto středu k projednání do vlády. Ten se konečně, po mnoha měsících, bude přímo týkat firem. Podle Jaroslava Hanáka jeho význam spočívá především v tom, že například by mělo od 1. října dojít ke zrušení poplatků pro firmy z oblasti OZE. Jak prezident Svazu průmyslu dodal, tuší, že na tři měsíce.

Jaroslav Hanák dále uvedl, že Svaz upozornil vládu, aby pro malé a střední firmy exportní pojišťovna EGAP spustila příjem žádostí do program záruk, který by byl postaven na témže principu, jako byl program COVID Plus. V této souvislosti poznamenal, že jestliže Česká národní banka opět zvednout úrokové sazby (dnes je ČNB zvedla na 7 procent – pozn. red.), tak pro řadu firem je to již naprosto nepřijatelné. Vždyť úroky nad 6 procent, již firmy nejsou schopny splácet. Podle Hanáka jsou hlavně jediným východiskem z této situace investice. Právě přitom na tyto investice, při těchto úrokových sazbách, české firmy nebudou mít potřebné prostředky, jak k tomu dodávají mnozí ekonomové u nás.

Jaroslav Hanák poté hovořil o Strategickém plánu Společné zemědělské politiky. Načež pravil, že z průběhu jednání o tomto bodu tripartity pochopil, že jde zde jedna skupina zaměstnavatelů a odborů a proti nim druhá skupina podnikatelů, které se nedokáží dohodnout na tom, jak by měla zemědělská politika České republiky v příštích několika letech vypadat. Načež dodal, že jedni zastupují velké firmy, zatímco ti druzí malé firmy s tím, že ministr zemědělství se v tom snaží kličkovat. Ovšem, jak dále Jaroslav Hanák k tomu dodal, on žádný výsledek z průběhu diskuse o českém zemědělství neviděl. Podle něho vláda trvá na svém stanovisku, přitom odbory a zaměstnavatelé jsou přesvědčeni, že toto stanovisko vlády je velice špatné pro další budoucnost českého zemědělství.

Dalším bodem programu tripartity, jak o tom hovořil Jaroslav Hanák, byla otázka čerpání evropských fondů. To prezident svazu průmyslu považuje za velmi důležitou agendu. Tomu by se, podle něho, měla věnovat každá vláda. Protože dobré, jednoduché výzvy jednotlivých programů evropských fondů přinesou zlepšení ekonomiky v letech 2023 až 2024, konstatoval. „Jestliže tato vláda přežije předsednictví a bude pokračovat, tak tyto peníze bude dramaticky potřebovat,“ dodal.

V závěru svého úvodního vystoupení před diskusí Jaroslav Hanák prohlásil, že, na rozdíl od stanoviska předsedy ČMKOS Josefa Středuly, rozhodnutí vlády o tom, že odsouhlasila zkrácené pracovní úvazky, aby pomohla flexibilitě trhu práce, bylo naprosto správné. Pro flexibilitu trhu práce, je to, podle Jaroslava Hanáka, vynikající věc. Poté Jaroslav Hanák dodal, že odbory, přičemž měl na mysli kritiku Josef Středuly, to mají špatně spočítané. Naopak zaměstnavatelé to mají spočítané dobře. Vychází jim, že za každých 10 až 15 tisíc lidí, kteří do systému zkrácených pracovních úvazků vstoupí, tak z toho vznikne celá jedna miliarda korun k dobru právě celého tohoto systému, dodal Jaroslav Hanák.

Poté Jaroslav Hanák poznamenal, že pokud jde o výtku předsedy ČMKOS, že u nás existuje rozpor mezi údaji Úřadu práce ČR a Českým statistickým úřadem (ČSÚ) o tom, kolik lidí chybí v pracovním procesu, tak, podle prezidenta svazu průmyslu, je potřeba na tato neobsazená pracovní místa najít nové zaměstnance. Zaměstnavatelé totiž tvrdí, že potřebují 300.000 nových zaměstnanců, jak to uvádí ve svých statistikách Úřad práce ČR. Zatímco, podle Josefa Středuly, je toto číslo přehnané, a to v důsledku nesprávných hlášení firem o neobsazených pracovních místech na pobočky úřadu práce. Předseda odborů se přiklání k názoru, že skutečnost jde hluboko pod 100.000 neobsazených pracovních míst. K tomu můžeme jenom poznamenat, že v tom, kolik pracovních míst je neobsazených, se oba představitelé průmyslu a odborů neshodnou, jak ukázala jejich vzájemná výměna názorů na tripartitě.

Jaroslav Hanák k tomu dále uvedl, že zaměstnavatelé žádají, tam, kde to jde z bezpečnostního hlediska, zrušení kvót na dovoz pracovních sil ze zahraničí. Podnikatelům jde o zrychlení přijímání zahraničních pracovníků. Vždyť, vláda by si měla nechat udělat rozbor dalšího demografického vývoje, přitom by zjistila, že v následujících 20 letech bude chybět v pracovním procesu 30 až 50 tisíc lidí, kteří převážně odejdou do důchodu. Někteří z nich sice budou aktivně pracovat až do svých 70 let, ale to, podle Jaroslava Hanáka, stačit nebude.

Po vystoupení Jaroslava Hanáka následovala diskuse, v níž se přítomní novináři ptali na přesnější objasnění některých údajů či problémy, o nichž se na tiskové konferenci hovořilo, například se znovu hovořilo o tom, zda vláda valorizuje či nevalorizuje sociální dávky, což v úvodu tiskové konference ústy vicepremiéra Mariana Jurečky v podstatě odmítla. Dále se znovu hovořilo o tom, že se uskuteční porada ekonomických ministrů, za účasti sociálních partnerů, v příštím týdnu. Předseda ČMKOS Josef Středula během diskuse mimo jiné reagoval na slova Jaroslava Hanáka o tom, že odbory to mají špatně spočítané, pokud jde o snížení sociálního pojištění pro firmy v případě zkrácených pracovníků úvazku. Toto tvrzení Jaroslava Hanáka Josef Středula odmítl.

Jenom dodáváme, že jednotlivým bodům programu, o nichž se hovořilo na tripartitě, se v našem zpravodajství na našich webech průběžně věnujeme a informujeme o nich.