Hlavními body pořadu „Máte slovo“ moderátorky Michaely Jílkové v České televizi, odvysílaném ve čtvrtek 12. května t.r., byl růst cen energií, pohonných hmot, potravin a všech životních nákladů našich občanů, a to díky vysoké, to je dvouciferné inflaci, která sužuje převážnou část našeho obyvatelstva. Přirozeně, že ústřední myšlenkou, která se prolínala celým tímto pořadem, byla i otázka, jak se současné české vládě daří či nedaří s touto vysokou inflací bojovat. Vždyť tato inflace, ve svých důsledcích, povede k výraznějšímu zchudnutí nejen občanů s nízkými příjmy, ale i určité části střední třídy. Proto je to vysoce aktuální téma, o kterém se dnes hovoří napříč naší společností.
Pozice a postoje současné české vlády v této televizní debatě obhajoval místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, opoziční hnutí ANO reprezentoval poslanec Aleš Juchelka, který je členem sociálního výboru Poslanecké sněmovny. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová zastupovala skupinu českých ekonomů, kteří v médiích aktivně vyjadřují své názory na současný ekonomický vývoj v České republice. Čtvrtým, hlavním účastníkem této televizní debaty byl předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek, který hodnotil současnou politickou a ekonomickou situaci v českém státě z pohledu a dá se říci, že prakticky celé naší širší veřejnosti.
Prvním tématem této televizní diskuse, jak jej nadhodila moderátorka Michaela Jílková, byl příspěvek 5000 Kč pro rodiny s dětmi, jak jej nedávno schválila vláda. Na její otázku předseda odborů Bohumír Dufek odpověděl, že by tuto záležitost rozdělil do dvou rovin. Za prvé, pro někoho, na první pohled, se může částka 5000 Kč zdát, jako hezké peníze. Zároveň však dodal, že neví, proč to tento příspěvek současná vláda stanovila v této výši, a přitom i značné části rodin s dětmi, které u nás žijí. Podle něho by bylo mnohem lepší a potřebnější, kdyby vyšší částku, například by to bylo 10.000 korun, dostala zhruba jen polovina občanů, kteří ji mají nyní obdržet, ale přitom by ji dostali především ti, kteří tuto pomoc opravdu potřebují. Předseda odborů současně poukázal i na špatnou komunikaci vlády s veřejností, kdy poprvé bylo oznámeno, že částku 5000 Kč dostanou rodiny s dětmi s příjmem do jednoho milionu korun čistého ročně, aby vzápětí, aby to bylo opraveno pro rodiny s příjmem do jednoho milionu korun hrubého ročně.
Druhou rovinou, podle Bohumíra Dufka, je skutečnost, že současná vláda říká, že nechce pomáhat plošně, ale právě toto opatření je přesně plošné. Mělo by potřebným lidem pomoci, ale přitom jim toto opatřená nepomůže tak, jak by oni sami potřebovali. Předseda odborů v této chvíli zdůraznil, že tato vláda by měla řešit současnou inflaci, její příčiny a důsledky, a nikoliv, aby rozdávala našim občanům sociální dávky. Ty jsou totiž pouze krátkodobou výpomocí, ale nejsou systémovým řešením vzniklé situace, to je rostoucí drahoty.
K tomu prohlásila moderátorka pořadu Michaela Jílková, že tento příspěvek se týká 73 procent rodin s dětmi u nás žijících. Načež se obrátila na ministra Jurečku, zda by sociálně slabším občanům nepomohlo, kdyby jim vláda přispěla vyšší částkou?
Ministr Jurečka v prvé chvíli zdůraznil, že si naše společnost musí uvědomit, že rodiče s dětmi, samoživitelky a samoživitelé jsou u nás tou nejzranitelnější skupinou občanů. Přičemž to dokreslil konkrétním příkladem rodiny s dětmi, která má hypotéku ve výši 30.000 Kč měsíčních splátek. Takže si každý může dopočítat, kolik peněz zbývá této rodině na pokrytí běžných výdajů rodiny. Zároveň uvedl, že podpora rodin s dětmi není postavena na jen tomto opatření, ale že jde ze strany vlády i o řadu dalších opatření, která se připravují, a která chce vláda v nejbližší době přijmout. Připomněl zvýšení životního a existenčního minima s tím, že od 1. července chce vláda toto životní a existenční minimum dále zvýšit.
Poté se ujal slova poslanec Aleš Juchelka, který prohlásil, že s pětitisícovým příspěvkem pro rodiny s dětmi žádný problém nemá, ale rovněž ho považuje za plošné opatření, které však je, podle něho, výsměchem této vlády. Konstatoval, že tato vláda, se díky tomuto příspěvku, také stala populistickou. Načež dodal, že vláda svoji pomoc občanům neposkytuje rychle. Navíc, celá naše společnost vidí, jak se tímto problémem, to je s růstem cen a zvyšující se inflací, vláda vypořádává.
Na to reagoval ministr Jurečka s tím, že od 1. ledna platí sleva na poplatníka ve výši 3000 Kč měsíčně. Znovu připomněl, že od 1. dubna došlo ke zvýšení životního a existenčního minima. Současně konstatoval, že vláda v rámci příspěvku na bydlení připravuje zvýšení jeho normativu.
Ekonomka Eva Zamrazilová v reakci na slova Aleše Juchelky o nevčasné pomoci vlády, reagovala s tím, že termín vyplacení příspěvku v září je, podle ní, docela dobré datum, protože dobře ví, jak vypadají rodinné rozpočty. Vždyť právě září je pro ně bolestivé datum, když se musí pro děti nakupovat školní potřeby, a rodiny se z toho potom dlouho vzpamatovávají. Načež dodala, že se tento příspěvek týká cca 550 tisíc rodin s dětmi, takže, podle ní, je tento příspěvek opravdu skoro zbytečně plošný.
Poté vystoupil ministr Jurečka, který prohlásil, že největší výdaje má rodina s dětmi na přelomu srpna a září. Konstatoval, že má doma pět dětí a ví dobře, kdy s manželkou nakupuje výbavu pro své děti. Ví dobře, kolik tyto výdaje stojí. „Znovu říkám, že vláda dělá další opatření na pomoc rodinám, zranitelným osobám, seniorům, připravujeme balíček opatření pro pomoc osobám se zdravotním postižením. Není to jen 5000 Kč, ale je to celá sada dalších kroků, které připravujeme,“ dodal.
Načež se ujal slova předseda odborů Bohumír Dufek, který poznamenal, kam se až tato televizní diskuse dostala, to je od špatně fungující ekonomiky, od narušených dodavatelsko-odběratelských vztahů, to je od řešení základních ekonomických problémů, tato debata sklouzla na to, kdy, komu a v jakých termínech se mají vyplácet sociální dávky, například samoživitelkám. Přitom, dokud nestabilizujeme naši společnost, tak nebude mít stát potřebné peníze na to, aby mohl pomoci potřebným občanům. Podle Bohumíra Dufka je nutné řešit problémy, to je příčiny jejich vzniku, teprve potom následky.
Ministr Jurečka k tomu dodal, že pokud jde o příspěvek 5000 kč měsíčně rodinám s dětmi, státní pokladnu to vyjde celkem na 9,5 miliardy korun.
Podle Evy Zamrazilové jde rovněž o tom, že v době covidové, v rámci pomoci předchozí vlády, což nikterak nezpochybňuje, lidé dostali peníze za neodvedenou práci, ze nevyrobené zboží a neprovedené služby. Podle ní je to právě ten inflační potenciál. Za dva roky lidem na účtech v bankách přibylo 500 mld. korun. Přitom za běžného chodu ekonomku, by tato částka byla ve výši 200 mld. korun. To označila za obrovský převis v ekonomice. Zároveň konstatovala, že tato inflace přijít musela, protože Česká republika měla v roce 2021 nejvyšší podíl zadlužení z celé EU, takže je logické, že nyní zde máme také nejvyšší inflaci.
Načež předseda odborů k tomu prohlásil, že tato inflace je ze dvou třetin dovezena ze zahraničí. „Paní Zamrazilová, neříkejte, že je byl spouštěč, protože máme stejnou inflaci, jako má Německo,“ dodal Bohumír Dufek.
Eva Zamrazilová na to reagovala slovy, že od roku 2018 se České republice cenový vývoj od Německa úplně utrhl, protože od té doby se projevilo napětí na trhu práce, které bylo podporované minulou vládou, a to naprosto nerozumným zvyšováním minimální mzdy. Podle ní u nás v té době existoval vyšší růst mezd, než byl růst produktivity práce, což je právě to inflační podhoubí. Zkrátka, jak dále uvedla, byly to peníze vynaložené, spotřebované v době covidu, a do toho v dnešní době přišla i válka na Ukrajině se všemi jejími důsledky.
Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že ve srovnání s Německám máme u nás žebrácké mzdy. Přitom Němci mají minimální mzdu ve výši 50.000 euro, což naši ekonomové a podnikatelé nechtějí slyšet, protože chtějí naši zaměstnanci chodili do práce za pár korun. Proto také musí počítat s tím, že odbory budou žádat, aby mzdy našich zaměstnanců automaticky rostly, protože i u nás roste produktivita práce. Bohumír Dufek odmítl tvrzení Evy Zamrazilové, že to byly inflační peníze. Navíc, šlo o peníze, které se rozdaly i samotným podnikatelům. Když se to celé zhodnotí, tak se zjistí, že to nebyl až tak špatně investované peníze, dodal Dufek.
„Troufnu si tvrdit, aby to slyšela celá republika, obrovským spouštěčem inflace v Evropské unii byly nesmyslné povolenky na elektrickou energii,“ prohlásil předseda odborů. Podle něho šlo o program, který spustila sama Evropská unie. Přitom, k tomu vzrostla i cena plynu, který se v řadě případů používá i na výrobu elektřiny. Takže, výsledkem toho všeho je, že Česká republika v současné době platí na burze v Německu třikráte dražší cenu elektřiny, než by byla na vlastním trhu. Takže, ČEZ si v podstatě kupuje třikráte zdraženou energii než za cenu, za jakou ji sám vyrobí. Podle Bohumíra Dufka právě toto vše přineslo zdražování všeho, čehož jsme nyní svědky. Rovněž zvyšování úrokové sazby Českou národní bankou mělo pozitivní vliv jen do určitého procenta. Ovšem, nyní se naskýtá otázka, co takové neúměrné zvyšování úrokových sazeb, nakonec udělá v české ekonomice.
Ministr Jurečka k tomu konstatoval, že v době covidové dostaly pomoc o státu i firmy, které si tuto pomoc nezasloužily, jako byl například Agrofert. Po chvilce dodal, že se to týkalo i Škody Mladá Boleslav. Podle něho, když bude vláda do české ekonomiky pumpovat spoustu peněz, tak bude současnou inflaci ještě více roztáčet. Proto vláda přijímá opatření, že tuto pomoc zaměřuje na ty, kteří tu pomoc opravdu potřebují. Přičemž poznamenal, že jde o inflaci, ve které chudnou všichni. Pokud jde o příspěvek rodinám s dětmi ve výši 5000 Kč, týká se 400.000 našich občanů. Přičemž dodal, že lidé tuto pomoc dostanou automaticky, že nebudou muset o ni žádat.
Dalším tématem televizní besedy byli i otázka finančního zajištění našich důchodců. Michaela Jílková k tomu poznamenala, že se to týká 800.000 důchodců, kteří žijí sami, a přitom mají nízké důchody. Navíc, mají i jiný spotřební koš než lidé v produktivním věku, takže inflace u nich činí až 20 procent. Takže, se ministra Jurečky dotázala, jak český stát těmto seniorům pomáhá?
Marian Jurečka odvětil, že kromě dvou valorizací důchodů, z nichž jedna již proběhla v lednu tohoto roku a druhá bude od 1. června 2022, proběhne i třetí valorizace, a to od září letošního roku. Přičemž dodal, že celkové navýšení důchodů bude v průměru činit 2500 kč. „My teď nemáme jinou možnost, než jak to ukládá zákon, to je zvyšovat důchody o procenta, V průběhu roku nemohu udělat to, že bych zvýšil základ důchodu, ze kterého se to vypočítává. Zákon říká pouze, že lze valorizovat pouze o procenta, a to v mimořádných valorizacích,“ konstatoval Marian Jurečka. Podle něho se ale zvyšují nejen starobní důchody, ale i vdovecké, vdovské, sirotčí atd. Načež dodal, že pokud důchodci nestačí 30 % jeho příjmu na pokrytí nákladů na bydlení, má potom nárok na příspěvek na bydlení. V Praze jde o 35 procent důchodcovské příjmu, kdy důchodce může zažádat o příspěvek na bydlení.
Poté Marian Jurečka uvedl, že maminkám, které měly děti, nepracovali, kvůli výchově, a mají nízké důchody, od ledna příštího roku dostanou od státu příspěvek k důchodu ve výši 500 Kč měsíčně na dítě. Tato podpora bude platit pro všechny ženy, které vychovaly děti. Přičemž podotkl, že je ale určena ženám, které jsou již dnes v důchodu.
Podle ekonomky Evy Zamrazilové by se příspěvek na bydlení neměl testovat každé tři měsíce. Načež dodala, že by to nemělo být ani u všech dávek v hmotné nouzi. Podle ní senioři již ani nemají příliš mnoho šancí, jak změnit svůj příjem, snad jedině, kdyby vyhráli v loterii. Rovněž dědictví, u těchto seniorů nepřipadá příliš v úvahu, poznamenala ekonomka.
Dalším tématem televizní diskuse se stal vládní „Deštník proti drahotě“. Michaela Jílkové se zeptala ministra Jurečky, zda „deštník“ lidem, kterým hrozí, že propadnou do chudoby, opravdu pomůže?
Ministr Jurečka k tomu řekl, že lidem stačí se na deštník na počítači podívat, prostě rozkliknout příslušnou část deštníku, podle níž se nacházejí v konkrétní situaci, kterou by měli řešit. Načež tam najdou, na koho se mají obrátit, aby mohli podat žádost o konkrétní formu pomoci.
Poslanec Aleš Juchelka to následně označil jako skvělý marketingový tah. Přitom, jde jen o běžný, obyčejný rozcestník, který prakticky a nikomu nepomůže, protože tento rozcestník prakticky jen odkazuje na další stránky na webech, například ministerstva práce a sociálních věcí či jiných institucí. Podle něho je „deštník“ zatím pomocí, kterou stát potřebným lidem poskytne v budoucnu, protože pro řadu věcí či záležitostí, které lidé mají řešit, nejsou ještě vypracovány a schváleny potřebné zákony.
Pomoc státu osobám zdravotně postiženým bylo dalším tématem této televizní besedy. Ministr Jurečka k tomu připomněl, zvýšení životního a existenčního minima, které se, podle něho, propisuje do všech ostatních podpor, které se týkají osob zdravotně postižených. Konstatoval, že od 1. ledna letošního roku se výrazně zvýšil příspěvek pro lidi ve 3. a 4. stupni zdravotního postižení. Zároveň dodal, že se zvyšují invalidní důchody, a to s každou valorizací důchodů. Uvedl, že do konce května chce představit další balíček pomoci pro osoby se zdravotním postižením, protože se tito lidé potýkají například i s vyššími náklady za některé specifické pomůcky.
Podle Mariana Jurečky to není jen o ministerstvu práce a sociálních věci, ale společně, s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, připravují soubor dalších opatření v oblasti zdravotnictví, které zdravotně postiženým lidem cíleně pomohou. Koncem května chce společně s minstrem Válkem balíček těchto opatření zveřejnit. Příslušnou finanční pomoc, někteří se zdravotně postižených lidí obdrží již od 1. července, zatímco jiným zdravotně postiženým občanům bude tato pomoc poskytnuta postupně, jak se obě ministerstva na konkrétních krocích domluví se zdravotními pojišťovnami. Jde to totiž o to, že se to, podle Mariana Jurečky netýká jen zdravotně postižených sob, kteří dostávají příspěvek na mobilitu, ale i těch, kteří mají daleko větší potřeby v v jiných oblastech jejich života.
Posledním tématem této televizní diskuse byl otázka zvyšování platů a růstu minimální mzdy. Předseda ASO Bohumír Dufek k tomu uvedl, že odbory nechtějí roztáčet inflační spirálu. Podle něho vláda prostě musí tuto neúměrně rostoucí inflaci zkrotit. To je řešením této situace, nikoliv rozdávání sociálních dávek, o které musejí žadatelé poníženě žádat. Pokud vláda tuto inflaci nezkrotí, budou odbory žádat valorizaci mezd a platů v rámci kolektivních smluv. Vždyť, jak dále předseda odborů dodal, díky inflací přijde zaměstnanec o 27.000 Kč ročně. S tím nemohou odbory souhlasit automaticky. To jsou zkrátka peníze, o které tito lidé přijdou. Podle Bohumíra Dufka obory nechtějí, aby tyto peníze dávala vláda formou sociálních dávek, ale aby vláda zkrotila inflaci a aby řádně fungovala česká ekonomika. To lidem pomůže nejvíce.
Poté Bohumír Dufek konstatoval, že například je potřeba, aby lidé platili za elektřinu její skutečnou cenu, nikoliv předraženou cenu. Za benzín, jak předseda odborů pokračoval, dnes lidé platí o 10 až 12 korun více, než tomu bylo před dvěma roky. Zdůraznil, že lidé by neměli platit šíleně předražené ceny elektřiny. Načež dodal, že průmyslník a podnikatel v energetice Pavel Tykač bude poskytovat těm nejchudším elektřinu o 30 procent levněji, než je na trhu. Takže, když to může dávat pan Tykač, proč by to nemohl dávat i polostátní ČEZ, který u nás drží de facto monopol na výrobu elektrické energie. Podle Bohumíra Dufka jde o záležitost, kterou by měla řešit vláda, a které vlastně neřeší. „Protože si celou dobu mezi sebou rozdělovali ministerstva, tak neměli čas na ekonomiku, proto to dopadá. Je to prostě promrhaný čas,“ dodal Bohumír Dufek na adresu vlády.
Ekonomka Eva Zamrazilová k tomu uvedla, že „jestliže se u nás budeme snažit inflaci lidem kompenzovat takto plošně, to je, že by se přidávalo na mzdách, a to bez ohledu na vývoj produktivity práce, potom se inflace doopravdy nezbavíme.“ Podle ní je inflace nejhorší zlo, které v ekonomice hrozí. Jestliže budou odbory na zvyšování mezd trvat, tak se potom, podle ní, dožijeme toho, že ty podniky začnou krachovat: načež, kromě inflace, bude v České republice ještě navíc nezaměstnanost. Zvyšování mezd označila za krátkozraké řešení.
Pokud jde o minimální mzdu, lze uvažovat o jejím navýšení. Ale, podle Evy Zamrazilové, by u nás neměl být systém zaručených mzdových tarifů, který tlačí mzdy celkově nahoru, to v celém spodním spektru. Následně i v tom horním spektru. A to v důsledku zpětného tlaku lépe placených pracovníků. Načež dodala, že systém zaručených tarifů, nemá, kromě České republiky, žádná jiná členská země EU, jenom Slovensko. Dále prohlásila, že argument, že za minimální mzdu pracuje jenom málo lidí, je, podle ní, vlastně fiktivní. Protože se jde o růst minimální mzdy, a to bez jakýkoliv růst produktivity práce.
Poté následovala diskuse jednotlivých účastníků televizního pořadu, v níž di navzájem vysvětlovali své názory a postoje.