Poslanci na předvánočním zasedání přijali senátní podobu vládního daňového balíčku, který kromě jiného přináší zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent a zavádí i stravenkový paušál. Základní daňová sleva na poplatníka vzroste z 24.840 korun ročně na 27.840 korun v příštím roce a na 30.840 korun v roce 2022.

Podle zpravodajství České televize pro schválení senátní verze balíčku hlasovalo 70 ze 104 přítomných poslanců. Pro hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD, dva z pěti lidovců, poslankyně Miloslava Vostrá jako jediná z klubu KSČM a čtveřice nezařazených poslanců z Trikolóry a Jednotných.

Debata trvala přes čtyři hodiny a stočila se k rozepřím o nastavení daňové politiky i k úloze státu. Balíček kritizovala vládní ČSSD, která poukazovala hlavně na to, že stát přijde o významnou část peněz z daní.

„Každý si může spočítat, kolik mu daňová úleva přinese, a to na stránkách ministerstva financí,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po schválení balíčku.

Ministerstvo financí již dříve označilo balíček za daňovou revoluci. „Přináší významné snížení daňového zatížení cca 4,3 milionu zaměstnancům díky zrušení tak zvané superhrubé mzdy a zavedení sazby 15 procent ze mzdy hrubé,“ uvedlo ministerstvo. Vyšší sazba se bude vztahovat na část měsíčních příjmů nad částku, která pro příští rok činí podle ministerstva 141.764 korun.

Návrh vznesl ve Sněmovně jako poslanec premiér Andrej Babiš (ANO). Spolu s ním zákonodárci schválili také jím navržené rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Zaměstnancům i zaměstnavatelům přináší balíček takzvaný stravenkový paušál, tedy část výplaty, která nebude podléhat odvodům a daním a bude sloužit jako alternativa k existujícím stravenkám. Výpadek daňových příjmů obcí a krajů, vyvolaný zrušením superhrubé mzdy a dalšími změnami, vynahradí samosprávám na základě senátního návrhu vyšší podíl na sdílených daních.

Podíl obcí se zvýší z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta. Samosprávám se tak má dorovnat větší část propadu příjmů z daní, který nastane v důsledku zrušení superhrubé mzdy a dalších daňových změn. Podle původních informací půjde až o osmdesát procent výpadku. Poslankyně STAN Věra Kovářová ale v úterý uvedla, že obcím vyrovná 67 procent a krajům 71 procent výpadku.

Schválený rozpočet pro příští rok ve výši 320 miliard korun však s dopady daňového balíčku, kterým se poslanci zabývají, nepočítá. Ministerstvo financí vypočetlo, že senátní verze připraví státní rozpočet o 87,5 miliardy korun. Schillerová v úterý ale tuto verzi před poslanci už v debatě podpořila. Ve sněmovní verzi by balíček znamenal dopady pro státní rozpočet asi 90 miliard korun a pro veřejné rozpočty asi 130 miliard korun.

„Věřím, že daňový balíček pomůže rozběhnout motor naší ekonomiky, jízda na půl plynu není pro zotavení se z nejhlubší krize novodobé historie České republiky adekvátní reakcí rozhodné vlády a parlamentu,“ uvedla na úvod jednání o daňovém balíčku ministryně financí Alena Schillerová a požádala poslance o jeho podporu ve verzi schválené Senátem.

Na změnách daní nevydělají lidé s nejnižšími příjmy, potvrzuje analýza

Stát vyplatil do konce listopadu na podporu ekonomiky přes 241 miliard korun, řekla poslancům v debatě o balíčku Alena Schillerová. „Bez nadsázky: stojíme na rozcestí, zda brzký návrat do normálu, nebo pomalé a nejisté zotavení z krize,“ prohlásila ministryně financí. Vláda podle ní ukázala, že umí přicházet s rozhodnými kroky, za kterými si stojí. Jako příklad uvedla moratorium na splácení úvěrů, kterého podle ní využilo asi 360 tisíc lidí. Podle ní se nejrůznější obavy prostě nenaplnily a je přesvědčena, že se nenaplní ani v tomto případě, řekla poslancům. Letošní rok, podle ní, nesl prvky dekadence a úzkosti. Dále ministryně financí prohlásila, že věří, že rok příští bude rokem renesance a obnovy nejen české ekonomiky, ale především společnosti jako takové, dodala.

Vláda letos postupně kvůli ztrátám způsobeným epidemií nového koronaviru zvyšovala schodek rozpočtu z původně schválených 40 miliard až na 500 miliard. 

„Z mého pohledu je to do jisté míry boj a souboj o charakter českého státu, o tom, jaká bude Česká republika. A ne v následujících dvou letech, ale je to na dlouho, de facto do doby, kdy buď někdo sebere odvahu a daně zvedne, nebo se stát dostane do existenčních problémů a některá budoucí vláda to bude muset udělat,“ uvedl v debatě o balíčku místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Zdůrazňoval, že balíček představuje cestu ke slabému státu. Poukazoval na to, že stát řeší pandemii koronaviru a pravidelně někdo žádá o podporu. Když není kde brát peníze a stát je slabý a nemá peníze, příliš pomáhat nemůže, argumentoval. Poznamenal také, že rozpočet na příští rok je poslední, který byl sestavitelný. Rozpočet na rok 2022 už podle jeho mínění bude problém a bude se v něm muset škrtat.

Senát ho zklamal, protože měl naději, že ho přepracuje směrem, po kterém volali všichni odborníci a ekonomové. „Tedy tak, aby byl zachován cíl maximální podpory spotřeby, aby byl návrh levnější a spravedlivější, což se nepodařilo,“ dodal Jan Hamáček. Podle něj se totiž spokojil s tím, že vyrovnal propady obecních a krajských rozpočtů. Ty však dostanou i po kompenzaci obrovskou ránu, uvedl. Dále sdělil, že ČSSD nepodpoří ani jeden návrh – poslanecký i senátní.

Rovněž Práti oznámili v diskusi, že balíček nepodpoří.

Předseda KSČM Vojtěch Filip podotkl, že jeho strana byla proti zavedení superhrubé mzdy. Věří, že rozhodnutí sněmovny, ať bude jakékoli, bude následně doplněno tím, jak bude stát stabilizovat veřejné finance. Uvedl, že zatím se plní pouze jeden cíl, a to je zrušení superhrubé mzdy, ale komunisté podle něj chtějí naplnit i to, že to nebude znamenat destabilizaci veřejných financí. „Ten průvan ve státní kase, který dnes budujeme, je systémový, hned tak se nezruší,“ varoval Jiří Dolejš (KSČM).

Podle předsedy ODS Petra Fialy je senátní návrh vyvážený a velmi rozumný. Poukázal například na to, že tato verze obsahuje kompenzaci výpadku daňových příjmů pro kraje a obce. Obhajoval zrušení superhrubé mzdy i zvýšení daňové slevy.

Fialova slova zkritizoval ale ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Modrá šance je zpět, celá logika a filozofie Občanské demokratické strany se nám vrací,“ řekl. Podle Zaorálka snížení daní neposílí spotřebu občanů, protože víc peněz dostanou bohatší lidé, kteří je využijí na něco jiného.

Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že hnutí je pro co největší snížení daní. Podporuje proto sněmovní verzi, která by lidem ponechala v peněženkách více peněz, řekl. Tomio Okamura ale ohlásil i podporu senátního znění zákona, o němž se bude hlasovat jako o prvním.

Schválený daňový baliček nyní putuje k prezidentu republiky Miloši Zemanovi, který v neděli vyjádřil, že balíček nepodepíše, ale ani nebude vetovat. Balíček tak začne platit.