• Zveřejněno: 21.10.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Rozhovor s předsedou Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martinem Engelem

Vláda, na návrh ministra zdravotnictví Romana Prymuly, vyhlásila v rámci nouzového stavu řadu opatření, jejichž cílem je zploštit narůstající počty nakažený osob během pandemie koronaviru Covid-19. Kde vidíte příčiny této situace a jaký je váš apel vůči naší veřejnosti?

Ano, vláda, pod tíhou situace, která nastala v posledních týdnech, logicky musela vyhlásit řadu opatření, které mají za cíl zarazit exponenciální růst osob nakažených covidem-19, a včetně enormně narůstajícího počtu těch, kteří jsou hospitalizováni v nemocnicích. Nemluvě i o tom, že roste i počet úmrtí na covid-19.

Jenže, podle mého názoru, tato opatření přišla nesmírně pozdě. Do značné míry mají pravdu ti, kteří veřejně poukazují na to, že ke zpoždění přijetí těchto opatření došlo v souvislosti s volbami do krajských zastupitelstev a jedné třetiny Senátu, které proběhly počátkem října. Bohužel, politika v tomto případě dostala přednost před potřebou zajistit zdraví našich občanů. Vždyť údaje, které ministerstvo zdravotnictví zveřejňovalo již koncem srpna a v průběhu měsíce září, ukazovaly na to, že opatření tohoto rázu měla být přijata již alespoň před několika týdny. Nyní je situace téměř neúnosná. Pokud ale bude naše veřejnost dodržovat přijatá opatření, mohlo by se to za několik týdnů zvládnout.

Zároveň k tomu chci říci, že ti, kteří nechtějí dodržovat nařízená pravidla, by si neměli vykládat svoji osobní svobodu tak, že zkrátka mohou vše, co se jim zalíbí. Vždyť osobní svoboda musí končit tam, kde nastupuje vyšší zájem. V tomto konkrétním případě to znamená, snažit se zajistit zdraví všech občanů, kteří žijí v naší společnosti. Ukázalo se, že noční život v barech a rovněž i otevření škol k 1. září, byly těmito momenty, které přispěly k šíření této pandemie. Proto je nutné dodržovat a plnit všechna tato nařízená opatření.

Závažným problémem je skutečnost, že řada lékařů a zdravotních sester se nakazila nemocí Covid-19. Jak tuto situaci vidí zdravotnické odbory?

Situace v českém zdravotnictví je v těchto dnech nesmírně vážná. Nyní se hovoří o tom, že se postaví záložní polní nemocnice v pražských Letňanech s tím, že by obdobná nemocnice měla vyrůst i v Brně. V médiích se neustále hovoří o případném nedostatku lůžek. Načež jsou zveřejňovány informace, jak jich nakonec bude k dispozici dostatek. Ale problém spočívá především v tom, že se potýkáme s nedostatkem lékařů a zdravotních sester. Nejde jen o nakažené covidem-19, ale i ty, kteří mají karanténu. Mimochodem, když jsme, to je Lékařský odborový klub – Svaz Českých lékařů (LOK-SČL) a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR), uspořádali koncem září tiskovou konferenci, upozornili jsme tehdy, že v českém zdravotnictví chybí zhruba 1500 lidí. V těchto dnech, to je k 20. říjnu, jde již o 7500 chybějících zdravotníků, z toho 1500 lékařů. Přitom se v těchto dnech dozvídáme, že se nakazí téměř 100 lékařů denně. Tyto chybějící lékaře neumíme nikým nahradit. Vojenských lékařů je málo a navíc mají jiné lékařské odbornosti, než jsou ty, které jsou potřeba na odděleních, kde se nalézají pacienti s covidem-19.

Rovněž volání potom, abychom využili i ambulantních specialistů, není zatím příliš účinné. Ti se totiž tomuto pracovnímu nasazení logicky brání. Většinou jde totiž o lékaře, kteří z nemocnic odešli kvůli stresu, který je součástí značného pracovního vytížení právě nemocničních lékařů. Viz jejich služby v noci, o víkendech a svátcích. Zde bych ovšem podotkl, že v mimořádné situaci, v níž se nyní nalézáme, by jakékoliv standardní podmínky, na něž jsou ve své soukromé praxi ambulantní specialisté zvyklí, měly jít, podle našeho názoru, stranou.

Pokud jde o zdravotní sestry, za ně mohou zaskočit medici. Ovšem, ty lze využít v běžné praxi zdravotních sester, nikoliv na takových specializovaných pracovištích, jako je ARO či jiná oddělní, která vyžadují po zdravotních sestrách určitou odbornost.

Ještě chci k tomu dodat, že stabilizovat situaci v českých nemocnicích je velmi obtížné. Vláda ČR, ministerstvo zdravotnictví, ale i samotné zdravotní pojišťovny, by měly být připravené na to, že náklady na zdravotní péči, a to zejména v nemocnicích, porostou. Proto také, a to zdůrazňuji, tyto náklady by měly být nemocnicím uhrazeny.

Hovoříme-li o úhradě nákladů v nemocnicích, musíme připomenout, že české zdravotnictví je financováno na základě úhradové vyhlášky. Jak vypadá jednání zdravotnických odborů s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou o úhradové vyhlášce pro příští rok?

Pokud jde o přípravu konečného znění úhradové vyhlášky, která by měla být přijata k 31. říjnu, tak mohu říci, že jsme s ministrem Prymulou měli možnost o tom jednat 5. října, kdy nám potvrdil, že v úhradové vyhlášce pro rok 2021 nebude platit znění, že bude zaveden systém tzv. DRG ve výši 40 procent, tedy placení podle diagnózy. Ministr Prymula uznal, že v důsledku koronavirové krize není nyní standardní doba pro vyhlášení této zásadní změny v úhradě za akutní lůžkovou péči, jak ji připravoval bývalý ministr zdravotnictví Vojtěch. Zde musím podotknout, že již předchozímu ministrovi Vojtěchovi jsme argumentovali, že v nynější době je to nesmyslná změna úhradové vyhlášky. Tehdy nám odpovídal, že to ministerstvo zdravotnictví připravuje již tři roky, a proto se to musí spustit. Takže, oceňujeme, že ministr Prymula tuto záležitost vidí reálně.

Ještě chci k tomu dodat, že jsme se dohodli na navýšení platů v příštím roce, a to o 10 procent. Ovšem, jsme toho názoru, že bychom se k této otázce, to je navýšení tarifních tabulek, měli vrátit v průběhu příštího roku. Podle nás je důvodem pro další zvýšení jejich platů skutečnost, že to co nyní lékaři a ostatní zdravotníci, prožívají, kdy jsou v permanentním stresu, tak si zaslouží ještě výraznější ohodnocení jejich práce, než mají dosud. V této návaznosti bych připomněl i příslib premiéra Babiše z dubna letošního roku, že by zdravotníci měli dostat zásadním způsobem přidáno na platech.

Přejděme zpět k dalším otázkám, které se projevily v době této pandemie. Hovoří se o tom, že hygienická služba nemá, díky politice předchozích vlád v posledních 30 letech, dostatečné kapacity na to, aby současnou situaci dobře zvládala. Jakým způsobem lze, podle vás, tuto situaci vyřešit?

Musím říci, že škody vůči hygienické službě byly u nás páchány nejen v nějaké delší historii, ale i v období této vlády. Dobře si pamatuji, jak nedávno ministryně financí Schillerová přišla s nápadem, že 10 procent zaměstnanců ve státní správě má odejít pryč a tato místa mají být zrušena. My odboráři, jako členové pracovního týmu tripartity pro zdravotnictví, jsme tehdy upozorňovali, že v případě hygienické služby je toto opatření nesmyslné, že právě hygienické službě nelze ubrat zaměstnance, zejména ty v terénu nebo v laboratořích. To jsme přitom ani nepředvídali, k čemu dojde, že v současné době bojujeme s pandemií tohoto obrovského rozsahu.

Pokud jde o to, jak chybějící pracovníky hygienické služby nahradit, není to jednoduchá záležitost. Vždyť jde o velmi úzkou specializaci. Aby, na jejich místa přišli lidé z jiných lékařských oborů, to prostě jednoduše nejde. Pomoci sice mohou právě probíhající nábory nových pracovníků do call center. Prostě tam lze využít lidí, kteří s tímto druhem pracovní činnosti mají zkušenosti, ale lékaře-hygieniky rovněž nikým nenahradíte. Mávnutím proutku je dnes neseženete.

Přirozeně, že jsem uvítal, že jich přijde, jako posila, zhruba 140, což je přibližně deset do každého kraje. Ale tato posila, v současné situaci, přichází již pozdě. Vláda, či jiné odpovědné orgány, se tímto problémem měly zabývat již v letních měsících, když se hovořilo o tom, že přijde druhá vlna pandemie. Pouze nikdo v té době nevěděl, jak bude silná. V této návaznosti bych připomněl, že oslavy vítězství nad covidem, jak například proběhly na Karlově mostě, či jiné obdobné akce, se staly příčinou toho, co právě nyní prožíváme. Takže, výsledkem těchto „oslav“ je, že nám rostou počty nakažených, hospitalizovaných, ale i zemřelých.

Nelze této situaci do budoucna pomoci tím, že by se obnovila hygienická fakulta?

Máte pravdu, jde o otázku, že do budoucna asi ano. Pokud se tedy český stát takto rozhodne, tak absolventi této fakulty vyjdou ze školních lavic nejdříve za šest let či spíše až za osm, protože nějakou dobu potrvá, než se změní legislativa a vyřeší i organizační a technické otázky, jako jsou potřebné kapacity budov a dostatek studentů. My ale potřebujeme rychlé řešení, které zatím není.

Ještě bych k tomu dodal, že v době mých studií existovala třetí lékařská fakulta, tzv. hygienická. Tehdy museli absolventi této fakulty žádat ministerstvo zdravotnictví, aby mohli přestoupit do klinické praxe. Jinak to prostě nešlo. Na tuto dobu si dobře pamatuji. Takže, za pozdější zrušení hygienické fakulty, nyní neseme následky.

Věnujme se také akutnímu problému, to je trasování. Občané si stěžují, že se výsledky odběrů dozvídají až za pět dní. Co s tím?

Pokud jde o trasování a sdělování výsledků odběrů, to je skutečně velký problém. V prvé řadě jde vůbec o to, jak zajistit odběry. To, že se na výsledky čeká několik dní, v praxi to znamená, že odběry v tomto případě ztrácejí svůj smysl. Systém by měl být nastaven tak, aby se občan výsledek svého odběru dozvěděl v ten samý den odběru nebo alespoň do druhého dne. Sice vím, jak je to dnes složité, ale prioritou ministerstva zdravotnictví, potažmo všech odběrových míst a příslušných laboratoří, by mělo být, aby systém fungoval. Jedině tak je naděje, že se nám Covid-19 podaří omezit a postupně eliminovat. Chce to prostě větší pružnost při organizování testování našich občanů, ať se již nacházejí na libovolném místě naší republiky. Vím, že je snadné toto doporučení vyslovit, ale odpovědná místa měla dosti času minimálně během letních měsíců najít funkční řešení.

Ministerstvo zdravotnictví neustále skloňuje, aby se lidé přihlásili do systému e-roušky a zavedli si ji do svého mobilu. Ovšem, k tomu lze konstatovat, že nyní, podchytit veškeré kontakty z hromadné veřejné dopravy, není v tomto systému stejně nic jednoduchého. Prakticky je to neřešitelné. Neumím si představit, jak v této fází, kdy probíhá skoro 30 tisíc odběrů za den, se to dá zvládnout, aby to fungovalo. Výpomoc v call centrech je dobrá věc, ale myslím si, že tyto velké skupiny lidí, kteří využívají veřejnou dopravu, se nemůže, z technického hlediska, podařit natrasovat. Zde to chce znovu apelovat na naše občany, aby na minimum omezili styky v prostředí, kde jim hrozí, že by se mohli nakazit.

Mnohé nemocnice v současné době oznamují, že omezují neakutní lékařské výkony. Mohl byste našim čtenářům vysvětlit, v čem spočívá příčina těchto omezení a za jakých podmínek může dojít k nápravě této situace?

K tomuto problému bych uvedl, že k omezení neakutní lékařských výkonů, což jsou například některé ortopedické operace či jiné operativní zákroky, v řadě nemocnic dochází již několik týdnů. Ale veřejnost je s tím seznamována prakticky až nyní, když je obecně známo, že počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 roste neúměrným počtem. Zkrátka, zažili jsme to již na jaře, tedy v průběhu první vlny pandemie. V létě to vypadalo, že se to do podzimu postupně vrátí k normálu, ale druhá vlna pandemie nás, de facto, zaskočila. Takže, pacienti, kteří čekají na neakutní lékařské zákroky, bohužel, budou muset chvíli počkat. To je do doby, až tato druhá vlna pandemie opadne. Chci dále upozornit, že se tato situace netýká jen České republiky, ale i ostatních zemí v Evropě a prakticky i v celém světě. Prostě, musí se to brát tak, že řešení pandemie koronaviru je momentálně důležitější a potřebnější záležitost, neboť je touto nemocí ohrožena na životě podstatnější část lidské populace. S tím nikdo nehne. Je třeba to prostě vzít na vědomí.

V médiích se objevují úvahy některých expertů, že když během pár měsíců zvládneme druhou vlnu, tak nás na jaře možná čeká třetí vlna této pandemie. Jak by se na ni náš stát měl připravit?

Řekl bych, že v současné době zápasíme s druhou vlnou této pandemie, a zatím není ani na dohled její konec. Ještě chvíli s ní asi budeme bojovat. Právě proto nechce člověk ani myslet na to, že by na jaře měla přijít třetí vlna této pandemie. Sice, podle určitých poznatků, které vycházejí z působení běžných chřipek, lze částečně předpokládat, že v letních měsících, až se projeví vyšší teploty, tak virus zeslábne. Ale, to jsou zatím jen jakési úvahy. Jak to bude ve skutečnosti probíhat, to nikdo neví.

Doufejme, že již bude k dispozici vakcína, kterou začali, již na jaře, hledat v řadě ústavů po celém světě. Zatím mohu jen říci, že nevím, kdy přijde na trh a jak bude účinná. Faktem je, že v řadě těchto ústavů se na hledání této vakcíny přestává pracovat. Údajně je to i proto, že se zkracují lhůty pro vyzkoušení těchto vakcín na zvířatech, případně i na lidech. To však vytváří riskantní situaci, takže se nelze divit, že ne všichni se potom do dalšího výzkumu hrnou s nadšením, jako tomu bylo na jaře. Prostě, musíme počkat, že ji někdo nakonec vyrobí a bude nejen účinná, ale i bezpečná.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Pozor na požár i na sankce ze strany kontrolních orgánů

  • Zveřejněno: 20.11.2024
V minulých dnech jsme zaznamenali několik velkých požárů se značnou škodou a bohužel i s obětmi na životech. Šetřením příčin bylo zjištěno, že vznikly z maličkostí, z prostého nedodržení předpisů o požární ochraně.