Zpravodajství televize CNN Prima NEWS přineslo informaci o tom, jak je to s přesčasy v práci, to je, kdy je může po zaměstnanci chtít jeho šéf, kdy a kdy naopak nikoliv. Reportáž dále konstatuje, že v některých zaměstnáních jsou běžnou součástí, jinde bývají nařizovány v souladu s pracovní smlouvu jen občas. Ve všech případech mají ale přesčasy svá pravidla.
CNN Prima NEWS dále zdůrazňuje, že přesčasy by rozhodně neměly být běžnou záležitostí. „Práci přesčas by měl zaměstnavatel nařizovat jen výjimečně a z vážných provozních důvodů. Jedná se o práci konanou na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu nebo nad rámec rozvrhu pracovních směn,“ definuje přesčas server Práce.cz.
Týdně by přesčas neměl přesáhnout hranici osmi hodin. Ročně je to do 150 hodin. Výjimka nastává v případě oboustranné dobrovolné dohody, kdy se tato hranice výrazně posouvá: „Celkově je možné během roku vykonat práci přesčas až v rozsahu 416 hodin (osm hodin týdně po dobu 52 týdnů). Zaměstnavatel do toho však pracovníka nesmí nutit,“ říká jasně Pracomat.cz.
Výjimku přitom mají zaměstnanci zdravotnické záchranné služby, kteří mohou týdně pracovat až 12 hodin přesčas.
Některé firmy přesčasy zahrnují do pracovních smluv uzavřených se zaměstnanci. Při podpisu je tedy vhodné být obezřetný. „Protože v tom případě může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat, aby pracoval přesčas bez nároku na příplatek nebo náhradní volno,“ upozorňuje Práce.cz.
I v tomto případě je ale stanovený limit 150 hodin přesčasů v jednom kalendářním roce. Pokud chce šéf po podřízeném přesčasů více, musí s tím dotyčný souhlasit.
CNN Prima NEWS dále uvádí, kdy přesčas nelze nařídit, načež konstatuje, že nesmí být nařízen těhotným zaměstnankyním, zaměstnancům pečujícím o dítě mladší než jeden rok a mladistvým.
Zároveň dodává, že na odmítnutí přesčasů mají zaměstnanci nárok. Vedoucí ho totiž smějí nařídit pouze v případě vážných provozních důvodů. Pokud taková situace nenastane nebo by dalším přesčasem zaměstnanec překročil stanovenou hranici 150 hodin, má právo říct „ne“. „Práce přesčas může být nařizována pouze výjimečně, například u náhlých opravných prací, při inventuře nebo pokud nečekaně onemocní jiný zaměstnanec. Jestliže však k takové situaci dojde, zaměstnanec musí nařízený přesčas respektovat, v opačném případě mu může hrozit až výpověď," varují Vaše nároky.cz.
Současně informuje i o tom, že přesčas lze odmítnout v případě vážných důvodů, to je svatby, pohřbu nebo narození dítěte či kvůli návštěvě lékaře.
Pokud jde o odměnu za přesčasy, ta může mít dvojí podobu. Buď peněžní: „Podle zákoníku práce vám přísluší za dobu práce přesčas vedle standardní mzdy také příplatek v minimální výši 25 procent průměrného výdělku,“ uvádí Měšec.cz.
Anebo za ně zaměstnancům náleží náhradní volno. „Poté nemáte nárok na finanční odměnu za práci přesčas. Pokud bylo za práci přesčas poskytnuto náhradní volno, tak se tato práce nepočítá do 150 hodin za kalendářní rok – tzv. limitu práce přesčas,“ vysvětluje dále Pracomat.cz.
Podle CNN Prima NEWS se náhradní volno poskytuje 1:1 k odpracovanému přesčasu, a to do tří měsíců. Může se ovšem stát, že ho zaměstnanec odmítne a požaduje místo volna příplatek. Na to má nárok.
Pozor, o přesčas se nejedná ve chvíli, kdy si zaměstnanec zažádá o volno a chce si ho napracovat.
CNN Prima NEWS dále vysvětluje, jak je to s neproplacenými přesčasy. Konstatuje, že pokud se zaměstnavatel nemá k poskytnutí náležité odměny, pak by si pracovník měl trvat na svém. Má na ni ze zákona nárok. Jestliže se dohoda nedaří, je vhodné se porozhlédnout po jiné práci. Případně se dá obrátit na inspektorát práce či na soud.
