Nedokonalost důchodového systému loni zvýhodnila předčasné odchody do penze a zároveň vsadila klín mezi současné a budoucí důchodce. Za stejně placenou práci dostanou v příštích letech nižší důchod. Uvádí to ve svém zpravodajství Seznam Zprávy.

V článku je uvedeno, že nastupující důchodci prohráli boj o své penze ještě předtím, než o ně vůbec požádali. Vyhrocená inflace zvýhodnila všechny, kteří do důchodu odešli už v minulém roce. A to díky dvěma mimořádným valorizacím.

Penzistům se dokonce loni paradoxně vyplatilo zažádat o předčasný důchod. Čím vyšší plat měli, tím je stát také více odměnil, a to nejen absolutně, ale i procentuálně.

Zatímco člověk s 20 tisíci a třemi měsíci do řádného důchodu vydělal na předčasné penzi 1460 korun a 8,7 procenta, u 80 tisíc to bylo 2735 korun a téměř 10 procent, jak spočítalo Ministerstvo práce a sociálních věc

Zároveň to znamená, že důchodový systém poškodil všechny pracující, kteří o předčasný odchod nezažádali. Doplatí na to navíc i budoucí žadatelé, kteří do důchodu půjdou v následujících letech. Důchody budou mít nižší, ale náklady spojené se zdražováním se jich logicky budou týkat úplně stejně.

„Lidé odcházející do důchodu v roce 2025 budou mít po celý zbytek života výrazně nižší důchod než člověk, který využil předčasného důchodu například v prosinci 2022,“ popisuje vzniklou situaci ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský.

Seznam Zprávy zveřejnil tabulku, jaký je rozdíl mezi důchody přiznanými v roce 2022 a 2023:

Zdroj: Freedom Financial Services

Zatímco v loňském, a i letošním roce, dochází k mimořádným valorizacím kvůli růstu cen o více než pět procent, jakmile inflace poklesne, přidávání skončí. Žádný bonus tak noví důchodci oproti těm starším už nedostanou.

„Je špatně, že jeden člověk na stejné pozici ve firmě bude mít o pět tisíc vyšší důchod než jeho kolega, a to jen kvůli tomu, že je o dva roky starší,“ dodává Janský.

Loni žádalo o předčasný důchod téměř 81 tisíc lidí. V roce 2021 to bylo přitom jen 33 tisíc žádostí a o rok předtím 35 tisíc. Mimořádné valorizace navíc nahrávají lidem s vyššími příjmy. Při nich se totiž navyšuje jen zásluhová část důchodů, která se odvíjí podle odpracovaných let a výše výdělku a odvodů.

„Budoucí žadatelé na to nedoplatí. Musíme se na to dívat obráceně. Někteří lidé zkrátka vydělali na shodě okolností, která nastala. Do takového stavu jsme se dostali proto, že vláda neřešila inflaci. Postavila se do pozice, že bude pouze přihlížet zkáze,“ říká místopředseda Českomoravského odborového svazu Vít Samek.

Důsledkům divokého tempa inflace se vláda snaží nyní zabránit snížením míry další mimořádné valorizace, která musí podle zákona přijít. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale hodlá upravit valorizační vzorec a penzistům přidat pouze 750 korun namísto 1525 korun. Jen letos chce takto kabinet ušetřit asi 20 miliard korun.

„Cítili jsme nutnost sáhnout do mechanismu i z hlediska nějaké obecné mezigenerační spravedlnosti, udržitelnosti do budoucna,“ vysvětlil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Nižší valorizaci důchodů navzdory platné legislativě odmítají opoziční strany. SPD i ANO se tak hodlají zasadit o to, aby důchody narostly více.

Odborníci ale poukazují na to, že na rozdíl od ostatních skupin společnosti, stát plně kompenzoval inflaci pouze důchodcům. Průměrný důchod tak dosáhl už téměř poloviny průměrné mzdy.

V ostrém kontrastu jde proti tomu stagnující podpora rodin, dále uvádí Seznam Zprávy. Před 15 lety byl průměrný měsíční důchod jen o dva tisíce vyšší než rodičovská čerpaná do tří let věku dítěte, dnes je rozdíl 10 tisíc korun ve prospěch důchodů.

Jak ale Seznam Zprávy už informovaly, nový odborný dokument, který vznikl na Ministerstvu práce a sociálních věcí, počítá se změnou systému. Od roku 2025 by se tak předčasné důchody už neměly valorizovat, a to do doby, než penzista dosáhne řádného důchodového věku. Počítá se také se zkrácením doby předčasného důchodu. Nově by mohli lidé do penze odejít maximálně tři roky předem.