Zhruba 4000 produkčních zemědělců ze všech koutů České republiky se včera v Praze zúčastnilo protestní akce proti politice současné vlády v zemědělství a potravinářství. Dopolední protestní shromáždění v pražské Lucerně a odpolední demonstraci před Strakovou akademií neboli Úřadem vlády ČR zorganizovaly Agrární komora ČR (AK ČR) a Zemědělský svaz ČR (ZS ČR). Dalším spoluorganizátorem byl Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR).
Hlavním důvodem, proč byla tato protestní akce zorganizována, byl nesouhlas obou nevládních zemědělských organizací, které u nás zastupují produkční zemědělce, s tím, jak vláda premiéra Petra Fialy odsouhlasila změny v původně nastaveném Strategickém plánu Společné zemědělské politiky pro ČR na léta 2023-2027. Jak jsem již v našem včerejším zpravodajství informovali, produkční zemědělci chtěli slyšet od členů vlády a dalších politiků, zda dojde, na základě argumentace Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR a zemědělských odborů, ke změnám ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky pro Českou republiku. Toho se však včera nedočkali.
Dnes se této protestní akci českých produkčních zemědělců vracíme kvůli tomu, abychom vám přiblížili řečníků, které zazněly na shromáždění v Lucerně i na demonstraci před Úřadem vlády ČR.
Jako první v Lucerně vystoupil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který nejprve odmítl slova premiéra Petra Fialy o tom, že tuto akci pořádá holding Agrofert. Načež konstatoval, že Agrofert hospodaří jen na 4 procentech zemědělské půdy u nás. Zároveň uvedl, že členové Agrární komory ČR mají, v případě fyzických osob, od 2O do 2000 hektarů, v případě právnických osob od 500 do 3000 hektarů, a nepatří do žádného holdingu. Společně s mnoha zemědělci, kteří tvoří jádro této organizace hospodaří na 60 procentech zemědělské půdy. Dá se říci, že jsou to zemědělci z celé republiky, zemědělci různých velikostí, právních forem a výrobního zaměření, které spojuje jedna věc, a tou je obava z budoucnosti, a touha říci pravdu, dodal.
Současně odmítl tvrzení, které se v současné době objevuje v médiích, že velcí a střední zemědělci nesouhlasí se změnou dotační politiky. Podle Jana Doležala jde totiž o to, že mnozí zemědělci nehospodaří jen na své půdě, ale mají ji i pronajatou. Přitom tyto změny, které oproti minulosti, prosadila současná vláda premiéra Petra Fialy se dají charakterizovat tak, že tato změna dotačního systému ve své podstatě znamená udělení odměn, a to za příslušnost k půdě, za příslušnost ke škatulce, nikoliv však za práci a za péči o půdu nebo zvířata. Přitom střední a větší zemědělci jsou ti, kteří zásadním způsobem zajišťují naši potravinovou bezpečnost.
Podle Jana Doležala se stane to, že „v novém období, opět nedoženeme, naše kolegy v zahraničí, nebudeme za stejnou práci stejně odměněni a budeme naopak vládním rozhodnutím znevýhodněni.“ Zároveň uvedl, že v České republice se nechystá podpora dotačního zemědělství, ale chystá se dotační tunel. Velké finanční skupiny budou skupovat půdu a brát práci našim zemědělcům. Bez skutečného hospodaření, tedy bez nákladů, se u nás budou doslova těžit dotace, konstatoval. Zatímco naši zemědělci budou likvidovat chovy hospodářských zvířat, likvidovat sady a propouštět zaměstnance.
Jan Doležal poté hovořil o tom, že cílem Agrární komory ČR je zemědělce spojovat, nikoliv rozeštvávat, jako to dělají jiné profesní zemědělské organizace, a dokonce i někteří politici.
Načež uvedl, že tyto změny v dotační politice, jak je nastavila současná vláda, budou mít své vítěze. S velkou pravděpodobností to nebudou produkční zemědělci. Už vůbec to nebude spotřebitel. Dost možná to nebude ani česká krajina. Zároveň upozornil, že v takto nastaveném systému hrozí, že budou vznikat fiktivní zemědělci, kteří nebudou nic produkovat, případně ekologicky, a reálně budou brát dotace. Hrozí, že zemědělci budou přicházet o pronajatou půdu, protože se vlastníkům vyplatí získávat dotace na sebe, i když na těch polích nebudou nic dělat. Podle něho je také totální nesmysl, že by na základě této dotační politiky začaly vznikat nové farmy. „Vybudovat farmu na 50 hektarech je nesmysl, je to investice v řádu až 50 milionů korun. To se nikomu nemůže vrátit,“ prohlásil.
Prezident Agrární komory ČR dále uvedl, že terčem kritiky produkčních zemědělců není jen redistributivní platba ve výši 23 procent, ale i jsou to také i další různá omezení či restrikce, za které dostanou zemědělci méně zaplaceno než v současném období. Přitom mnohdy tato omezení jsou i proti logice správné zemědělské praxe.
V závěru svého vystoupení Jan Doležal prohlásil, že Agrární komora ČR chce hledat řešení této situace, a to společně s vládou. Načež dodal, že požadavky komory shrnuli do pěti hlavních bodů (zprávu o těchto pěti bodech jsme vydali samostatně – pozn. red.), které by se daly shrnout tak, že produkční zemědělci chtějí krmit krávy, pěstovat cukrovou řepu, brambory a zeleninu, nechtějí pěstovat závislost na dotacích a závislost na dovozech. „Neházejte nás přes palubu,“ dodal Jan Doležal.
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová poté uvedla, že s řadou přítomných zemědělců v sále Lucerny se viděla již v lednu na demonstraci před Úřadem vlády ČR, kdy již tehdy potravináři upozorňovali na to, že jakékoliv snižování rozměru českého zemědělství je, z hlediska potravinářského průmyslu, nepřijatelné! „Vždyť nebudeme mít z čeho vyrábět! Nebudeme mít totiž suroviny,“ prohlásila Dana Večeřová. Přitom potravináři již tehdy upozorňovali na stoupající náklady na výrobu. Výsledkem je, že spousta výrobců nemá uzavřeny smlouvy se zemědělci, protože kvůli problémům s rostoucí cenou energií, tyto smlouvy nechtějí uzavřít.
Načež Dana Večeřová dodala, že ze strany vlády se nestalo nic. „Bylo ticho po pěšině,“ konstatovala. Zemědělci a potravináři si to měli, podle ní, vyřešit sami. Načež dodala, že na konci února začala válka na Ukrajině a všechno se zhoršilo. Nastal raketový růst cen energií, plynu, pohonných hmot, zkrátka všeho. Spousta potravinářských podniků, obdobně, jako zemědělských, začala mít problémy. Ceny potravinářských výrobků se přitom zvedly o 40 až 80 procent, což je, v konečné podobě pro spotřebitele, hrozné, protože pro spoustu lidí se tak potraviny stávají nedostupné. Proto potravináři znovu upozorňovali vládu, že situaci je nutné řešit. Opět bez její reakce.
Dana Večeřová dále prohlásila, že od 24. března má česká vláda, jako ostatní vlády v zemích EU, v ruce materiál, podle něhož může vláda pomoci zemědělcům a potravinářům, a to v prakticky v jakékoliv rozsahu. Pokud jde o dočasný krizový rámec, který vypracovala a schválila EU, a který byl zemědělcům a potravinářům již prezentován, tak výsledkem této snahy EU pomoci, je, podle ní, absolutní nula. Tuto vládu totiž nezajímá, že má možnost pomáhat českým zemědělcům a potravinářům.
Načež k tomu Dana Večeřová dodala, že někdo musí potraviny zpracovat. „Jestliže máme české suroviny, tak také musíme mít české potraviny,“ prohlásila. Přitom, jak dále poznamenala, se vláda tváří, že tento problém neexistuje. Podle ní je děsivé, když je vidět, jak na Evropskou komisi, podle tohoto krizového scénáře, chodí z ostatních zemí EU návrhy a náměty, jak do jejich hospodářství napumpovat desítky miliard korun. Například Francie chce své zemědělství a potravinářství podpořit 4 biliony korun, konstatovala.
Ale, jak dále dodala, v České republice se pořád analyzuje, vysílají se signály, diskutuje se. Uvedla, že opatření, jak pomoci, se údajně na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) dělají tajně. Pod pokličkou, dá se říci. Když to všechno půjde, tak MPO vydá pokyn jak to řešit, možná na přelomu srpna a září. „Jen se obávám, aby bylo ještě komu pomáhat,“ dodala. Přitom ostatní státy to stihly dříve. Řada států zastropovala ceny energií, zatímco u nás je zastropování sprosté slovo.
Dále upozornila, že, zatímco ostatní státy pomáhají, českým zemědělcům a potravinářům se snižuje konkurenceschopnost. Jak lez konkurovat například Polákům, kteří mají o 30 procent nižší náklady, a to díky pomoci státu, což znamená vytlačování českých výrobců z trhu.
Přitom vláda nepomohla ani spotřebitelům. V České republice je naprosto nemravně vysoké DPH na potraviny. Třetí nejvyšší DPH v EU, vyšší má akorát Rumunsko a Dánsko. Zároveň konstatovala, že kdyby se DPH na potraviny snížilo na polovinu, tak by to spotřebitelům skutečně pomohlo. Stát má přitom mechanismy, aby pohlídal, aby ceny v obchodech skutečně klesly. Potravinářům vláda sdělila, že to prostě nyní nejde.
„Z tohoto místa žádám vládu, která tady není, což o něčem svědčí, aby urychleně kompenzovala (zvýšené) náklady zemědělcům a potravinářům, protože má mechanismus, jak to udělat. To je zastropovala ceny energií a snížila DPH. Pořád tvrdí, jak chce pomáhat malým a středním podnikům, ale ona nepomáhá nikomu,“ prohlásila prezidentka Potravinářské komory ČR. Přitom řada podniků stojí před krachem! „Je-li cílem této vlády zlikvidovat české zemědělství a potravinářství, tak má k tomu dobře nakročeno. Proto jsme ale tady, abychom to nedopustili. Chceme totiž české potraviny z českých surovin,“ zdůraznila Dana Večeřová.
Pocit z písničky Petra Jandy a Petry Janů „Není nám už sedmnáct“ si na vlastní kůži prožil člen předsednictva hnutí STAN a expert hnutí na zemědělství Pavel Čížek. Ačkoliv o sobě prohlašoval, že je také zemědělec, jednoznačně hájil politiku současné vládní pětikoalice. Načež na otázky kladené mu moderátorem, v podstatě nedokázal odpovědět. Ovšem, k jeho dobru musíme zároveň podotknout, že měl také, jako ministr Marian Jurečka, odvahu přijít do jámy lvové. Ale svým vystoupením si proti sobě poštval celý sál a poznal, co je to »hrát před bouřící Lucernou“. Nejvíce, to prožil, když zemědělcům vytknul, proč třeba nepořádají Dny otevřených dveří. Toto jeho „doporučení“ celý sál Lucerny odmítl. Protože naši produkční zemědělci toto dělají již řadu let. Jenom to ukázalo, že je sice odborníkem STAN na zemědělství, ale asi o tomto oboru, to je o tom, co se v zemědělství děje v současnosti, patrně příliš mnoho neví.
Mezi tím na setkání zemědělců do Lucerny dorazil ze zasedání vlády i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-CSL), jeho úkolem bylo zastoupit, jak nepřítomného premiéra, tak i ministra zemědělství Zdeňka Nekolu (KDU-ČSL), který je, podle oficiální omluvenky, v karanténě kvůli covidu. Opět, jako předchozí řečník, dostával se do situace, že na konkrétní otázky moderátora, hovořil, de facto, v obecných proklamacích, které mně spíše připomínaly programové prohlášení současné vlády. Z věcí, které ale Marian Jurečka skutečně konkrétně nastínil, a to jako pomoc současné vlády zemědělcům, můžeme uvést, že vláda podpoří živočišnou výrobu a pěstitele citlivých komodit, jako jsou například brambory.
Poté se ujal slova předseda zemědělských odborů Bohumír Dufek. Uvedl, že zemědělci se v sále Lucerny vždy scházeli, kdy byla pro ně doba složit a složitá, tak je pro ně složitá i ta doba dnešní. Pokud jde o vystoupení ministra Mariana Jurečky Bohumír Dufek v této souvislosti připomněl, že v 90. letech býval ministrem zemědělství jiný lidovec, a to Josef Lux (KDU-ČSL), který udělal vše proto, aby české zemědělství mělo srovnatelné podmínky v Evropě. „Nikdy za svoji éru nenechal žádného zemědělce na holičkách, a když se ODS zpronevěřila svým ideálům, tak se nebál položit vládu a z té vlády vystoupit,“ řekl přítomným zemědělcům Bohumír Dufek. Podle něho Josef Lux vždy říkal, že zemědělci by měli vyrábět, měli by pečovat o půdu, a měli by obdělávat českou zemi. Největší přínos Josefa Luxe, podle něho, spočíval v tom, že dokázal prodat půdu českým zemědělcům a českým majitelům, protože zde byl velký tlak z Německa, aby se naše půda vyprodávala i zahraničním kapitálovým společnostem.
Podle Bohumíra Dufka to „byly právě velké tlaky ze strany ODS, které zde zažíváme dnes, když se mění celý plán českého zemědělství, protože jde zde velký spor o tom, jestli budeme podporovat zemědělství nebo své straníky, kterým přidělíme velké dotace,“ prohlásil Bohumír Dufek. Zároveň konstatoval že české zemědělství prošlo mnohými kritickými situacemi a když bude hodnotit, co bylo a nebylo dobré, připomněl, že „v roce 1990 jezdili Poláci k nám nakupovat maso a potraviny a nyní čekáme, jestli k nám přijede polský kamion, který nacpe jejich výrobu do německých supermarketů, které nám to ještě draze prodají.“
Podle Bohumíra Dufka neustále slyšíme, že zde máme zemědělský trh. Načež předseda zemědělských odborů k tomu prohlásil, že zde žádný zemědělský trh nikdy nebyl. Podle něho to byly vždy souboje národních dotací, to je, kdo více podpoří své zemědělce a kdo více dokáže dotovat svoji výrobu, kterou vyveze za hranice své země. Zároveň si položil řečnickou otázku: Jaké to u nás byly vlády, že nemůžeme říci, že zde máme potravinovou soběstačnost? Načež dodal, že nejsme, díky vládní politice, schopni stabilizovat trh s potravinami v naší republice. „Ptám se, byly tady vlády, jak tedy podporovaly zemědělce? Vždyť jsme dnes na takové úrovni, že nemůžeme říci, že máme soběstačnost,“ konstatoval Bohumír Dufek. Současně připomenul, že Česko bylo velmoc ve výrobě cukru, přičemž Česká republika tuto pozici ztratila a nyní cukr dováží. Obdobné je to i v produkci vepřového masa, kde máme nyní 40procentní soběstačnost. Načež dodal, že u nás také došlo ke snížení výroby, a tím i k propouštění zaměstnanců. Přitom dodal, že na tuto skutečnost již naši politici zapomněli.
Poté konstatoval, že „tato vláda není neschopná,“ jak ji označili někteří jeho předřečníci, „ona je všechno schopná, a to si pamatujte,“ prohlásil Bohumír Dufek. Podle něho je třeba Podle něho je vláda všehoschopná a je na ní potřeba tlačit, zejména v blížící se době předsednictva EU. Při této příležitosti rovněž upozornil, že zde byl zatím sociální smír. Nyní se začíná ukazovat, že asi, podle chování této vlády, sociální smír nepotřebujeme. Nasvědčuje tomu současný vývoj. Zároveň dodal, že dnes zde není pořádná česká firma, ale jsou zde ještě čeští zemědělci, které se snaží tato vláda zlikvidovat. »Generální stávkou kdysi vše začalo a mělo by to generální stávkou i pokračovat,« vyzval v této souvislosti české zemědělce předseda zemědělských odborů Bohumír Dufek.
K tomu můžeme jenom dodat, že k vystoupení předsedy OSPZV-ASO Bohumíra Dufka v nejbližší době přineseme samostatný materiál.
Po něm vystoupil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, který uvedl, že Agrární komora ČR a Zemědělský svaz mají za sebou pět měsíců intenzivního vyjednávání s vládou a s poslanci. Jejich zástupci navštívili snad všechny poslanecké kanceláře, a to i v jejich konkrétních místech v regionech. Členové obou organizací jim předkládali argumenty, tabulky, poslanci a senátoři byli zváni do konkrétních zemědělských podniků. Přitom jim vysvětlovali, jaké dopady bude mít nové nastavení Strategického plánu Společné zemědělské politiky pro Českou republiku a všechny ostatní věci, které s tím souvisí. Výsledek je, že poslanci argumentům produkčních zemědělců nevěří.
Načež dodal, že ministr Marian Jurečka přišel a slíbil, že tuto situaci bude řešit, čehož si Martin Pýcha váží. Rovněž si cení, že i Pavel Čížek přišel a našel odvahu přijít. Ale, jak Martin Pýcha dále dodal, je vidět, že Marian Jurečka zemědělcům, a jejich argumentům, nevěří. Na tyto argumenty pan ministr Jurečka jen reaguje tím, že zemědělcům říká „pohádku“, kterou mu připravila Asociace soukromého zemědělství, a která je „vycucaná z prstu“. Načež k tomu dodal, že pokud si obě strany nebudou věřit, tak těžko dojít k nějaké dohodě.
Martin Pýcha zároveň konstatoval, že to, co zde současná vláda předvádí, je opravdový agrohazard. Protože Česká republika je v situaci, kdy domácnostem rostou obrovským způsobem životní náklady. Domácnosti zchudnou nejvíce od 90. let minulého století. V této době, kdy ceny potravin jsou významnou inflační položkou, budou ovlivňovat to, zda lidí budou v zoufalé životní situaci či nebudou. Přitom vláda těm, kteří ty potraviny produkují, odbírá finanční prostředky. \zároveň k tomu dodal, že tato vláda, místo toho, aby pomohla nastavit spravedlivé podmínky proto, aby čeští zemědělci mohli být konkurenceschopnější na evropském trhu, tak je vlastně svojí politikou „hodí do koše“.
Martin Pýcha se rovněž věnoval otázce zhodnocení dopadů změn ve Strategickém plánu SZP pro ČR, jak je nastavila současná vláda. Zdůraznil přitom, že zemědělci mají pomalu začíst se připravovat na příští rok z hlediska naplánování svých dalších korků, a přitom nejsou známy podmínky, za jakých tak mají učinit. Protože zatím nejsou tyto podmínky a ani termíny jejich uskutečnění pro zemědělce známy, což mezi našimi produkčními zemědělci vytváří napětí, jak vše poté zvládnou.
Poté hovořil k dalším otázkám, které vyplývají z připomínek Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR ke Strategickému plánu SZP pro Českou republiku, jak jej schválila současná vláda. K jeho vystoupení v Lucerně se vrátím samostatným materiálem.
Viceprezident Agrární komory ČR Leoš Říha nepřítomné vládě a celé pětikoalici vzkázal: »Nemáte mandát dolikvidovat živočišnou výrobu v této zemi! Nemáte mandát neposlouchat názory produkčních zemědělců! Nemáte mandát likvidovat produkční zemědělství a potravinářství v této zemi! Nemáte mandát zbytečně zdražovat potraviny našim občanům!« Také on vzpomenul na Josefa Luxe, konkrétně na jeho slova, že když jde o něco velmi podstatného, nelze o tom povídat někde za rohem, ale musíme se ozvat, musíme za to podstatné bojovat. »Teď jde o něco velmi podstatného!« uzavřel své vystoupení Leoš Říha.
K jeho vystoupení se rovněž vrátíme samostatným materiálem.
Po skončení setkání zemědělců v Paláci Lucerna, se jeho účastníci přesunuli na Václavské náměstí k soše sv. Václava a odtud pochodem odkráčeli napříč centrem hlavního města před Úřad vlády ČR, kde se v rámci odpoledního programu této protestní akce, uskutečnila demonstrace produkčních zemědělců.
Protest před Strakovou akademií zahájili protestující společným zpěvem písně „Ach synku, synku“. Krátce poté vystoupil opět Bohumír Dufek, Jan Doležal a Martin Pýcha. Poté promluvili zástupci pěstitelských nebo chovatelských svazů. Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka očekává, že zelenina se bude letos pěstovat zhruba na 11.500 hektarech, což je meziročně pokles o pět procent. Pro zelináře je podle něj zásadní mít rovný přístup na trh. »Nemůžeme konkurovat zahraničním řetězcům, které ovládají přes 70 procent trhu,« dodal.
Zdeněk Mlázovský z Českomoravské drůbežářské unie uvedl, že drůbežáři se potýkají s rostoucími cenami krmiv a energií. »Vláda nepodporuje živočišné producenty tak, jak by měla. Dováží se sem levné potraviny a my nejsme schopni konkurovat,« řekl. Hrozí podle něj také, že může nastat útlum výroby kuřecího masa a vajec. Souvisí to podle něho také s tím, že do konce roku 2026 musí v ČR skončit klecové chovy, což s sebou nese další náklady.
Na akci promluvil i Luděk Radil ze ZOD Zbýšov, které se již rozhodlo omezit chov skotu. »Po 30 letech ukončíme chov mléčného skotu,« řekl. Družstvo se, podle něho, skládá zhruba z 80 majitelů a obhospodařuje necelých 1500 hektarů, tím se z malých zemědělců stal střední podnik. Družstvo, podle něho, plánovalo rekonstrukci 50 let starých provozů, místo toho ale muselo provoz ukončit a prodat zvířata polskému chovateli.
Setkání skončilo společným zpěvem české hymny.
K této středeční protestní akci českých produkčních zemědělců musíme dodat, že Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, za podpory zemědělských odborů, již od ledna protestují proti změnám v nastavení dotací na období mezi lety 2023 až 2027. Kritizují především vládní rozhodnutí změnit nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent. Více peněz tak dostanou malí farmáři. Podle produkčních zemědělců toto vládní rozhodnutí povede k postupnému útlumu živočišné výroby u nás, podle některých odhadů během tří, čtyř let, a následně k dovozu drahých potravin ze zahraničí, a to zejména pro spotřebitele.
