Rozhovor s předsedou Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem
⃰Ve druhé polovině červnu by měla opět jednat Rada hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartita. Co by mělo být hlavním bodem jejího programu?
Protože se pomalu již nacházíme v polovině letošního roku, je logické, že ústředním námětem červnového jednání tripartity by mělo být projednání návrhu struktury státního rozpočtu pro rok 2022. Přirozeně budeme hovořit i o dalších ekonomických otázkách v souvislosti se snahou o co nejrychlejší překonání důsledků pandemické krize. Jednou z nich bude i zvýšení minimální mzdy pro příští rok, protože zvýšení této minimální mzdy mělo zapracovat i do návrhu státního rozpočtu pro rok 2022. M8m ale obavu, že, vzhledem ke stávajícím postojům zaměstnavatelů a podnikatelů, na jednání tripartity nedojde k nějakému konsensu, takže nakonec to asi rozhodne sama vláda ČR.
⃰Jaké jsou vlastně představy Asociace samostatných odborů na zvýšení minimální mzdy?
Víte, minimální mzda letos činí 15.200 korun, oproti roku 2019 se zvedla jen o 600 korun. Jako předseda Asociace samostatných odborů jsem loni navrhoval, že by minimální mzda měla každoročně o tisíc korun, což je podle mého názoru reálné zhodnocení situace v ekonomice. Ale Českomoravská konfederace odborových svazů tehdy navrhovala zvýšení minimální mzdy pro o 1400 Kč, což byl v podstatě již nerealistický požadavek. Výsledkem tedy nakonec bylo rozhodnutí vlády o zvýšení minimální mzdy o oněch 600 korun. Kdy to tehdy vláda zdůvodnila vývojem ekonomiky v době probíhající pandemie koronaviru. Předpokládám, že letos tato argumentace bude opět převládat vlády ČR a přirozeně, že zejména u představitelů zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. O tom, s jakým návrhem, za Asociaci samostatných odborů, půjdu na jednání tripartity letos já, tak o tom se musíme ve vedení asociace ještě poradit.
⃰Když hovoříte o ekonomice v době pandemie, jak byste zhodnotil, jak se vláda, potažmo celá naše společnost, s jejími důsledky vyrovnává?
Počátkem března loňského roku pandemie koronaviru zasáhla celou Českou republiku. Proto také vláda přijal řadu opatření, které omezily chod společnosti, a tím i naší ekonomiky. Musím ocenit, že již 31. března 2020 vláda přijala program Antivirus, který firmám, zejména ve výrobní sféře, pomohl zachránit značné množství pracovních míst. Zkrátka, plně se osvědčil, a doufejme, že i nedávno v Poslanecké sněmovně schválený program Kurzarbeit bude u nás rovněž úspěšně plnit tuto roli.
Ve firmách byly znát určité poklesy výroby v některých odvětvích, ale k obrovským poklesům ekonomiky došlo ve sféře služeb, a to zejména v cestovním ruchu, hotelnictví, pohostinství a dalších navazujících službách. Je mi to velice líto, ale opravdu jsem to očekával. Mimochodem, týká se to například i prádelen, čistíren, taxislužby a průvodců zahraničních turistů v Praze, Českém Krumlově a Karlových Varech. Zkrátka hotelům a restauracím v centru velkých měst, zejména v Praze, velmi citelně chybí zahraniční klientela. Přitom ta česká, a to vzhledem k nesrovnatelně nižší kupní síle našeho obyvatelstva, to nemůže nahradit!
⃰Jak se to konkrétně projevilo?
Jako předseda Asociace samostatných oborů, jsem na tuto situaci upozorňoval naši veřejnost již na podzim Loňského roku, kdy jsem vyjádřil názor, že zhruba 50 procent restauračních provozu u nás, v důsledku chybějící zahraniční klientele a prakticky neustále se opakujícímu se lockdownu, kdy bylo vše zavřené a mimo provoz, zanikne. Přičemž jsem již tehdy doporučil majitelům restaurací a jejich personálu, aby hledali jiné pracovní uplatnění s tím, že by měli využít rekvalifikačních kurzů úřadů práce a měli by se přeškolit do jiných profesí, a to třeba i dělnických, protože po těch je v naší společnosti již několik let přímo hlad. Víte, za to mně popotahovali tehdy v médiích a konfrontovali s názory představiteli Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR či přímo s některými podnikateli v restauračním oboru. Připomenu jenom známého šéfkuchaře Zdeňka Polreicha, s ním jsem polemizoval na CNN Prima NEWS tehdy v listopadu a nyní v dubnu letošního roku. Myslím si, že na mé argumenty neměli již tehdy zástupci této hotelové a restaurační branže dostatečné odpovědi. Ostatně, přiznávají to již nyní, právě v současné době, kdy pandemie pomalu ustupuje a nastává postupné uvolňování různých opatření. Ale je třeba zde brát v potaz, že například v loňském roce, a letos to nebude lepší, že zde chybí 10 milionů turistů, kteří k nám jezdili, a kteří budou v nejbližších letech i nadále chybět na našem trhu.
⃰Jaká je dnes skutečnost v této podnikatelské branži?
Chci upozornit, že právě již samotní představitelé Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR odhadují, že až skončí podpora ekonomiky prostřednictvím různých podpůrných programů, tedy v době, kdy pandemie bude již na značném ústupu, a hoteliéři a majitelé restaurací se budou muset opět najednou postavit na vlastní nohy, tak skončí svůj provoz řada hotelů a restaurací s tím, že zanikne až 80.000 pracovních míst v této branži. Zároveň si stěžují, že mezi tím, co byly zavřené jejich provozovny, tak řada číšníků, ale i jiného jejich personálu přešla do jiných profesí a nehodlají se vrátit. Protože jinou práci považují za dobré zabezpečení jejich rodin, zatímco, jak to bude dále vypadat v této branži, se teprve ukáže. Musím ale konstatovat, že minimálně tři až čtyři roky nebude žádná perspektiva.
⃰Víte, do jakých profesí číšníci a další zaměstnanci odešli?
Ukázalo se, že úřady práce ve své statistice uvádějí, že číšníci a pracovníci dalších profesí v této branži se začínají živit jinými profesemi. Většinou přijímali nové zaměstnání a někteří skutečně přešli i do dělnických profesí, ve kterých vidí větší perspektivu pracovních úvazků. Mimochodem, úřady práce přitom uvádějí, že řada z nich například absolvovala kurzy sváření a nyní pracují jako svářeči.
Prostě, návrat cestovního ruchu na úroveň konce roku 2019, není rozhodně, nejen podle odborů, ale i podle řady ekonomů, v dohledu v příštích dvou, třech letech. Takže, až skončí podpůrné programy vlády, naprosto přesně se ukáže, kdo přežije a kdo skončí. Jenže, chtěl bych upozornit, že řada těchto podnikatelů klidně přijímala podporu od vlády po celou dobu lockdownů, které se za celou dobu pandemie několikráte střídaly. Proto také by, nejen podle mého názoru, ale i řady jiných členů Asociace samostatných odborů, tyto vyčerpané finanční prostředky vrátit českému státu. To je ovšem úkol pro finanční úřady, aby se s tím dokázaly vyrovnat.
⃰Během loňského roku představitelé opozičních politických stran, ale i někteří ekonomové, strašili, že současná vláda pandemii nezvládne, a že bude vysoká nezaměstnanost. Jak to vidíte vy?
Myslím si, že díky různým podpůrným programům, které vláda schválila, se současná nezaměstnanost se pohybuje mírně nad 4 procenta. Jenom připomenu, že tito ekonomové, tvrdili, že nezaměstnanost by se v letošním roce mohla pohybovat na úrovni pěti až osmi procent. Já jsem přesvědčen o tom, že český průmysl, stavebnictví a zemědělství, až na nějaké občasné výkyvy, odvedly svůj výkon a tyto obory výrazně pomohly ke stabilizaci ekonomické situace u nás. Dá se říci, že ekonomika ve výrobní sféře v podstatě neklekla a nyní je na pořadu dne celou naši ekonomku nastartovat k dalším výkonům tak, aby se naše společnost pomalu začala dostávat k běžnému normálu, jak jsme byli před pandemií zvyklí.
To ovšem nebude jednoduché. Jde o to, zda Česká republika půjde nadále cestou značných investic do průmyslu, stavebnictví, zemědělství a dopravy nebo zda po říjnových volbách převládne názor, který zastává současná pravicová opozice, že musíme jít cestou redukce finančních prostředků ve státním rozpočtu, a to zejména mandatorních výdajů. Faktem je, že již v minulosti nám to ukázaly vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase za aktivního přispění tehdejšího ministra financí Miroslav Kalouska. Tuto cestu, která vedla k vysokému propadu české ekonomiky po roce 2008, a ke značnému ochuzení o potřebné finanční prostředky našich zaměstnanců ve státní a veřejné sféře, ale i v řadě firem a podniků, bychom si již neměli znovu opakovat.
Mimochodem, zahraniční korporace a společnosti klidně odvádějí 300 až 400 miliard korun ročně do zahraničí a dalších 400 až 500 miliard korun jde formou různých převodů financí v rámci vnitřní obchodní struktury nadnárodních společností. Zatímco, pravicová opozice předpokládá, že po svém vítezství v říjnových volbách, opět, po vzoru období po r. 2008, sáhne na platy státních zaměstnanců, zastaví růst důchodů a plně podpoří snahu zaměstnavatelů a podnikatelů omezit, čí snad dokonce zastavit růst mezd v soukromém sektoru. To by si lidé u nás měli uvědomit! Měli bychom vědět, kdo a jak v jednotlivých odvětvích čerpal finanční prostředky podpory. Zároveň zde konstatuji, že tito podnikatelé, když nezačnou znovu podnikat, tak by je měli vrátit!
