„Na mě to dělá dojem, že milému panu ministrovi teče do bot a uchyluje se k nesmyslným útokům na svůj resort,“ řekl v rozhovoru pro Parlamentní listy bývalý prezident Agrární komory ČR Jan Veleba v reakci na slova ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který pro Deník.cz vysokou inflaci zdůvodnil tím, že například zemědělci a potravináři vyšroubovali ceny nahoru. Jan Veleba nesouhlasí ani s ministrovým tvrzením, že ceny potravin půjdou dolů. Vysvětlil také, jaké zboží preferují obchodní řetězce v ČR. Reagoval i, jak sám říká, na „blábol“ viceprezidenta Hospodářské komory ČR Tomáše Prouzy o tom, jak okamžitě docílit levnějšího pečiva a nižší inflace. Dostal se i k nizozemským (holandským) zemědělcům a prozradil, že protesty očekává i u nás.

Na otázku redakce, proč tak důrazně negativně reagoval na slova Tomáše Prouzy, uvedl Jan Veleba, že Tomáš Prouza, který je rovněž prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, by se měl zastávat českých zemědělců a potravinářů, a nikoliv naopak proti nim štvát domácí spotřebitele čili občany. Jan Veleba dále citoval slova Tomáše Prouzy, který na svém Twitteru doslova napsal: „Přiznám se, že nerozumím tomu, proč ministr zemědělství už dávno nepřesunul část dotací od agrobaronů třeba k pekárnám. Mohli jsme mít okamžitě levnější chleba a pečivo, nižší inflaci a pekárny nemusely krachovat. Místo toho dál tečou miliardy agrobaronům.“ Jan Veleba k tomuto citátu Tomáše Prouzy uvedl, že i naprostý laik pochopí, že dotace mají svá přísná pravidla, že jejich proplácení je kontrolováno, a že ministr zemědělství není majitelem resortu, který si jen tak sám může rozhodnout, že někomu část dotací vezme, a dá je třeba pekárnám. To zkrátka není možné, zdůraznil bývalý prezident Agrární komory ČR.

Na otázku redakce, že co by Jan Veleba řekl ministru zemědělství Zdenku Nekulovi, který v rozhovoru pro Deník.cz uvedl, že v posledních dvou letech bylo zemědělství v zisku plus minus dvacet miliard. Letošní rok pak prý bude rekordní. Jan Veleba k tomu dodal, že o tom, jaký bude letošní rok, tak to lze říci až na jeho konci. Zatím je možno se vyjádřit k průběžným výsledkům prvních sedmi měsíců roku. Jan Veleba to vidí následovně: především je zde extrémní nárůst nákladů na energii, hnojiva, krmiva, dále máme střední, průměrný výnos obilovin, řepky a dalších plodin rostlinné produkce a také pokračuje snižování stavů některých druhů hospodářských zvířat, například prasat.

Zároveň dodal, že ministr Zdeněk Nekula je jasnovidec, protože ještě v průběhu nedokončených žní, zná výsledek resortu na konci roku. Zároveň ho označil za amatéra, který na post ministra zemědělství nepatří. Už jenom proto, že si plete podnikatelský důchod, respektive souhrnný zemědělský účet, se ziskem, který ministerstvo zemědělství ani ministerstvo financí nesleduje. To, že se tak opakovaně ministr vyjadřuje, vidí Jan Veleba jako záměr poštvat proti zemědělcům veřejnost.

Poté ho redakce zeptala na prohlášení ministra Nekuly, že začínají klesat ceny mléka, ovoce, zeleniny, masa, a že levnější bude i pečivo, konkrétně třeba rohlík, zda sdílí jeho optimismus, Jan Veleba odpověděl, že nesdílí a pokládá jeho prognózu o snížení cen potravin v prvním týdnu v srpnu za naprosto nepodloženou a nezodpovědnou. „Milému panu ministrovi totiž už začíná téci do bot a rozhodl se zřejmě, že tímto způsobem svede všechno na zemědělce a potravináře. Navíc mluvit o snížení cen potravin 3 měsíce před topnou sezónou, kdy není jasné, čím se vůbec bude topit a kdy bude další tlak na zvýšení cen paliv a energie obecně, tak to nelze brát vážně. Jistě, je sezóna sklizně ovoce a zeleniny a u těchto komodit by mohly být sezónní ceny nižší, ale to ještě neznamená, že to obchodní řetězce dopustí,“ okomentoval ministrova slova Jan Veleba.

Pokud jde o snížení cen rohlíku, Jan Veleba dále konstatoval, že ministr Nekula „sám sebe usvědčuje z toho, že tvorbě cen nerozumí, a že je v tomto směru odborností nepolíben. A právě takové typy lidí, když dostanou funkci, takový hendikep nahrazují arogancí a siláckými – omlouvám se – kecy. Ale k věci. Pekaři pečou z mouky z obilí z loňské sklizně za staré, vysoké ceny. Ta mouka tvoří jenom asi 15 % nákladů. Nové ceny se mohou domlouvat až po žních, ale obávám se, že ani v té době k naplnění ministrovy prognózy snížení ceny rohlíku nedojde. Dál totiž vyroste inflace a nastane problém ne s cenou energie, ale aby vůbec byla, aby vůbec pekárny měly topné médium, to je plyn a elektřinu.“

Na další otázku redakce, co říká tomu, že vysokou inflaci zdůvodnil ministr zemědělství tím, že u nás zemědělci vyšroubovali ceny nahoru, protože potřebovali si pokrýt náklady, takže zkoušeli, co trh snese, uvedl Jan Veleba, že to na něho dělá dojem, že „milému panu ministrovi teče do bot a uchyluje se k nesmyslným útokům na svůj resort. Řekl bych, že takový přístup ministra zemědělství je v rámci EU ojedinělý. Ojedinělý je i přístup naší vlády, která drsný růst cen potravin neřeší. Sousední Německo už 3 měsíce kompenzuje zvýšené ceny energie v potravinářství. Všem a bez ohledu na velikost. Vedle Německa pomáhá dalších 23 zemí EU.“ Podle Jana Veleby je česká vláda jednou ze tří zemí, kterých se to jakoby netýká! Přitom jde o naprostou prioritu, to je potravinovou bezpečnost země. „Analýzy a signály premiéra, provokace a dehonestace zemědělců a potravinářů ministrem Nekulou onu prioritu nezajistí a směrují zemědělce k odporu a na nizozemskou trajektorii. A samozřejmě, zemědělec není ten na konci potravinové vertikály, který určuje ceny. Ty určuje, spíše diktuje globalizovaný trh s několika obchodními řetězci,“ konstatoval Jan Veleba. Podle něho je zemědělec na začátku výrobní, zpracovatelské a obchodní vertikály, a chce-li vyrobit, musí akceptovat vstupní náklady, například extrémní cenu hnojiv, kdy třeba ledek šel z loňské srpnové ceny 6500 Kč za tunu průběžně měsíc po měsíci až na 15.000 Kč za tunu na konci loňského roku, aby v tomto roce vystoupal až 16.500 Kč v dubnu a květnu! Přičemž nakonec tyto extrémní ceny pocítili i zahrádkáři. „Takže, pane ministře, ne že zemědělci zkoušejí, co trh snese, ale pohnojit musí a vstupní náklady do svých cen zdaleka nepromítli. Podobné to je totiž i s naftou, jejíž cena se zdvojnásobila, a tak bych mohl pokračovat,“ uvedl Jan Veleba.

Redakce dále konstatovala, že podle ministrových slov, obchody preferují místní zemědělskou produkci, ale pokud to budou čeští potravináři a zemědělci přehánět se svými zisky, ve finále budou méně prodejní než zahraniční dodavatelé. Proto se také Jana Veleby zeptala, zda to tak je, že obchody preferují českou produkci?

Bývalý prezident Agrární komory ČR odpověděl, že obchodní řetězce jsou v rukou zahraničního kapitálu, a ten naopak preferuje produkci ve svých domovských zemích, například německou, francouzskou, italskou atd. Konkrétně v Německu mají systém „5D“ standardů, jejichž cílem je upřednostnit místní, tedy německou produkci. U hospodářského zvířete jde o dodržení následujících pěti podmínek, které se musí stát, realizovat, v Německu: narození, chov (odchov), výkrm, porážka a zpracování.

To znamená tak, aby veškerá produkce byla zajištěna na německém území a německý občan měl garanci místní produkce. Takto tam nyní zavádí čím dál víc potravinových řetězců toto „5D“ pravidlo pro prodej masa a masných výrobků.

Podle Jana Veleby, jako první, zavedl tento systém začátkem letošního roku řetězec Lidl, po něm se přidal Aldi a koncern REWE, do kterého patří obchodní řetězce Billa a Penny Market! Do konce tohoto roku, mají mít zavedeny standardy „5D“ všechny obchodní řetězce na území Německa!

Podle Jana Veleby u nás nic takového není a nikdy nebylo, takže pan ministr mluví úplně z cesty a proti vlastním zemědělcům a potravinářům. Navíc je asi jasné, že takto dostanou němečtí chovatelé a zpracovatelé vyšší výkupní ceny, než kdyby byl trh zasypán vepřovým masem třeba přebytky ze Španělska.

„Takže, pane ministře Nekulo, vy vůbec nevíte, co melete a čeští agrárníci si kladou otázku, kterou vězte, že slyším stále častěji – děláte to schválně anebo jste opravdu tak ´málo chytrý´ (řečeno kulantně, oni to říkají trošku jinak),“ prohlásil Jan Veleba.

Načež pokračoval v osvětlení nové strategie v zemědělství, kdy ministerstvo rozhodlo přerozdělit dotace tak, že více než dříve podpoří malé podnikatele. Velcí zemědělští podnikatelé ale vysvětlují, že by to mohlo mít neblahé dopady na produkci. Přitom ministr Nekula ve zmíněném rozhovoru pro Deník.cz uvedl, že křik, že na tom budou ti větší špatně, nebere vážně. A že prý nikdo nemůže říct, že za ministra Nekuly se zemědělství nedařilo. „Jak už jsem ale řekl, od řady zemědělců a potravinářů z mnohých míst zaznívá něco jiného,“ dodal k tomu Jan Veleba.

V další části rozhovoru Jan Veleba uvedl, že z jeho předešlých odpovědí čtenář určitě pochopil, že ministra zemědělství Nekulu „nelze brát vážně, neboť trpí hlubokou neznalostí zemědělství a jeho přírodních zákonitostí. Trpí nemocí, kterou by, ač medicínské znalosti nemaje, diagnostikoval jako narcisismus a trpí, aby tak řekl, sebechválou do zásoby.“ Zdeněk Nekula totiž v rozhovoru v Deníku.cz 29. července řekl doslova: „Nikdo nemůže říct, že za ministra Nekuly se zemědělství nedařilo. Naopak se mu daří extrémně dobře.“ Podle Jana Veleby toto nemůže o sobě říct člověk, který „dělá ministra 14 dní i s cestou,“ jak se lidově říká, zkrátka to o něm vypovídá více než několikastránkové rozjásané rozhovory s pečlivě naaranžovanými portrétními fotografiemi. „Trošku té křesťanské pokory, je ministr za KDU-ČSL, by mu opravdu neškodilo. S takovým Josefem Luxem, rovněž KDU-ČSL, se to nedá srovnat,“ dodal Jan Veleba.

Redakce dále Jan Velebovi položila otázku, zda dojde na slova prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala, podle kterého v důsledku vládní politiky hrozí nedostatek vajec, zeleniny, ovoce, ale i vepřového masa?

„Ano, dojde. Byl jsem 9 let prezidentem Agrární komory, tedy vím, jak to chodí, jak se s vládou jedná, čemu lze věřit a čemu ne. Toto téma je pro mne citlivé a nechci přilévat olej do ohně, na druhé straně jsem zvyklý mluvit přímo, a tak řeknu jenom jedno – škoda že k tomuto závěru došel pan prezident Doležal až po fiasku Lucerny. S Fialou a Nekulou přece nelze nic dojednat jednáním. Ty metody musí být bohužel jiné. Omlouvám se, ale dále k tomu nechci mluvit,“ prohlásil Jan Veleba.

Na otázku redakce, aby popsal průběh a výsledek protestní akce v paláci Lucerna a před Úřadem vlády ČR, Jan Veleba odvětil, že tato akce byla původně koncipovaná, jako „setkání zemědělců s členy vlády v Lucerně“, a poté následoval pochod protestujících zemědělců před Úřad vlády ve Strakově akademii, kdy proběhla demonstrace podle scénáře „pojďme si to říci“. Načež dodal, že výsledkem této akce bylo, že do paláce Lucerna přišel jediný člen vlády, to je ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, přičemž prezident Agrární komory ČR ve svém úvodním vystoupení nepřítomného ministra zemědělství Nekulu pochválil, že v podstatě dělá, co může. Podle Jana Veleby si premiér s nějakými zemědělci hlavu nelámal, a celé to odbyl vzkazem z ČT24, že to organizuje Agrofert, a že ho to tudíž nezajímá!

Jan Veleba pro Parlamentní listy uvedl, že celou protestní akci organizovala zákonem ustavená Agrární komora ČR, jejímž je Agrofert, který hospodaří na 4 % zemědělské půdy ČR, členem.

Redakce se poté zeptala bývalého prezidenta Agrární komory ČR, zda i u nás může dojít k takovým protestům, jako k nim došlo v Nizozemí? Jan Veleba odpověděl, že k protestům dojde, je to otázka času. Není totiž možné ze strany vlády a potažmo Ministerstva zemědělství ČR pro zemědělství takřka nic nedělat, respektive dělat mnohem méně, než tak činí drtivá většina vlád zemí EU. Navíc zemědělce rozdělovat, štvát proti nim občanskou společnost, při tom se chovat arogantně, urážet a občanům servírovat v provládních médiích vyložené lži. Třeba že zemědělci vyšroubovali cenu obilí, a teď se zavírají pekárny, krachují. Načež připomněl, že prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, uvedla na Seznamu Zprávy, že už to je 5 % pekáren a jmenuje konkrétní příklady. Mezi nimi Litvínovský Japek, který zaměstnával přibližně 150 zaměstnanců. Co z toho, podle Jan Veleby, vyplývá, když jejich situaci domyslíme? Načež si odpověděl, že nic jiného, než že 150 lidí a jejich rodin budou mít negativní vztah k českým zemědělcům, protože pánové Tomáš Prouza a Zdeněk Nekula je označují za příčinu drahoty. Je to lež jako věž, zdůraznil Jan Veleba. Ale, podle něho, jim to vůbec nevadí, protože pan Tomáš Prouza je známý svým odporem k českým potravinám a ministr Nekula mimo signálů, výzev a bezobsažných invektiv resort řídit neumí. K tomu mu totiž chybí to základní, komunikace se zemědělci.

Další otázka redakce směřovala k tomu, co říká k plánům, kvůli kterým nizozemští zemědělci protestují, to je na snížení emisí dusíku, kdy by se měl snížit podíl dobytka asi o třicet procent, a zdali lze podobné „nápady“ očekávat i u nás?

Podle Jana Veleby jde o výbornou otázku, na níž lze vysvětlit, kam se české zemědělství dostalo. Česká republika již desítky let, to je úrovní chovu krav, patří, spolu s Nizozemím, USA, Kanadou, Izraelem, ke světové špičce. Průměrná dojivost u nás přesahuje 10.000 kg (litrů) mléka na 1 normovanou laktaci (305 dnů). Přesto produkujeme na 100 hektarů zemědělské půdy 75.000 litrů mléka, kdežto Nizozemci 621.000 litrů mléka! Tedy 11x více. Nebo na stejnou výměru se u nás vyrábí pouhých 63 tun vepřového masa, zatímco v Nizozemí 688 tun!

Už jenom z těchto několika statistických čísel je, podle Jana Veleby, jasné, že nizozemské zemědělství je za hranou únosné intenzity ve vztahu k životnímu prostředí a naše silně pod ní. „A zatímco nizozemští farmáři, když jim chtějí produkci omezit, tak blokují dálnice, obchodní centra, obracejí policejní auta a útočí na sídlo ministra zemědělství, tak naši zemědělci na to koukají. Proč to tak je? Protože chybí všeobecně uznávaná agrární vůdčí osobnost, a vláda si může dovolit primární sektor, zemědělství, přehlížet. Jsem přesvědčen, že všeho jenom do času, a že nás čeká horký podzim – nejenom v zemědělství, všeobecně,“ uvedl v závěru svého rozhovoru pro Parlamentní listy bývalý prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.