• Zveřejněno: 21.02.2023
  • Autor: Miroslav Svoboda

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) začne šetřit rychlé zdražování potravin z posledních měsíců. U třech položek podrobně zmapuje, jak se vyvíjí jejich cena od farmáře až do regál v prodejně. „Chceme získat skutečně tvrdá data od producentů v celé té vertikále,“ řekl Českému rozhlasu předseda úřadu Petr Mlsna v pořadu Peníze a vliv.

Trojice kontrolovaných komodit patří do základního spotřebního koše, tedy mezi potraviny, bez kterých se české domácnosti neobejdou. „Nebudu je konkrétně zmiňovat, abych neavizoval, kam budeme směřovat,“ vysvětlil Mlsna.

Úředníci se budou zajímat jak o zemědělskou výrobu, tak o zpracovatele a výrobce potravin i o obchodní řetězce, které pak potraviny prodávají. „Chceme ověřit, zdali skutečně existuje dysfunkce na některém stupni toho řetězce. A alespoň u těchto třech základních komodit abychom nemuseli neustále řešit obviňování všech v té vertikále, kdo na tom stávajícím skokovém nárůstu cen vlastně vydělává,“ upozornil Mlsna.

Rozsáhlejší a podrobnější šetření antimonopolnímu úřadu umožňuje novela zákona o významné tržní síle, která platí od začátku ledna. Na jejím základě může úřad kontrolovat subjekty s obratem už od padesáti milionů korun za rok, zatímco dříve to bylo až od pěti miliard korun.

„Do platnosti této novely jsme mohli v podstatě kontrolovat jen maloobchodní řetězce. Těch, které překračovaly obrat pěti miliard, máme asi dvanáct, takže jsme neustále, jak v telefonním seznamu, kontrolovali dvanáct subjektů a nemohli jsme se dostat do dalších stupňů té vertikály,“ popsal předcházející situaci Mlsna.

Česko, podle Eurostatu, patří k zemím, kde potraviny zdražovaly loni nejrychleji. V prosinci byly podle evropského monitoru cen zahrnující ceny zemědělských výrobců, zpracovatelů i pro spotřebitele o více 27 procent vyšší než před rokem, zatímco v Polsku a Německu vzrostly o pětinu, v Itálii a Francii o 13 procent, ale na Slovensku o 29 procent a v Maďarsku o téměř polovinu.

Velký růst spotřebitelských cen konkrétních základních potravin vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Například chléb zdražil za loňský rok oproti ceně roku 2021 o 33 procent, celé kuchané kuře o víc než 36 procent, polotučné mléko trvanlivé o 38 procent a máslo o 43 procent.

Lidé z pohraničí loni proto hojně jezdili nakupovat do Polska či do Německa, kde jsou některé potraviny a další zboží pro domácnost levnější. Podle dat společnosti GfK za nákupy přes hranice mířilo loni už deset procent českých domácností, přičemž nejvíce z nich právě do Polska, a to pro maso, mléčné výrobky, drogerii, cukrovinky a dětský sortiment.

Zemědělci, potravináři ani obchodníci se sami neshodnou, kdo z nich nejvíce v celém tomto řetězci vydělává, a už vůbec ne, jestli někdo z nich neoprávněně.

Například podle majitele pětisethlavého stáda krav a majitele malé mlékárny Miroslava Fesse z Ohař na Kolínsku jsou hlavním viníkem zdražování energie a také růst cen dalších vstupů, jako jsou třeba krmiva. Cena elektřiny se mu loni meziročně zvýšila o 300 procent. Ceny mléka se ale zvedly asi o pětinu a třeba jogurty, které z něj vyrábí, farmář prodává také zhruba o pětinu dráž. Největší zisk mají, podle něho, obchodní řetězce.

To tvrdí i ministerstvo zemědělství či Agrární komora ČR. Obchody ale upozorňují, že jejich ziskovost je jen do tří procent. Zastává se jich však prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Za velkým zdražením je, podle něho, zneužívání inflace a dominantního postavení ze strany velkých dodavatelů.

Jako příklad někteří ekonomové uvádí velkou sílu zemědělsko-potravinářského koncernu Agrofert se stamiliardovým obratem ze svěřenských fondů šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Podle mluvčího firmy Pavla Heřmanského ale v žádném sektoru potravin Agrofert nemá dominantní postavení a odmítá, že by stál za přepáleným zdražováním. „Obecně můžeme říci, že naše ceny rostly výrazně méně, než o kolik nám zdražily energie, suroviny a další vstupy,“ uvedl.

Výsledky šetření antimonopolního úřadu by měly být zřejmě k dispozici koncem dubna. Pokud by úřad získal podezření na zneužití dominantního postavení některého subjektu, zahájil by správní řízení. „Musíte prokázat, že existuje dominantní postavení a že ho někdo zneužil. Sankce je pak až do deseti procent čistého ročního obratu,“ vysvětlil Mlsna.

  • Zdroj: Český rozhlas
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Zemědělský svaz: Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, o spravedlivém nastavení veřejné podpory musíme dál jednat s politiky

  • Zveřejněno: 02.04.2025

Zemědělský svaz ČR bere rozhodnutí Ústavního soudu, kterým ve středu 2. 4.2025 zamítl návrh na zrušení současného nastavení redistributivní platby, na vědomí a respektuje jej. Veřejná debata kolem ústavní stížnosti alespoň přispěla k otevření potřebné politické diskuse o spravedlivějším nastavení přímé podpory zemědělců.

Šéfka drůbežářů: Bojíme se dovozu kuřat z Ameriky, ošetřují je chlorem, my nesmíme

  • Zveřejněno: 07.04.2025
Lidé stále méně kupují celá kuřata, trendem jsou polotovary nebo trhaná kuřecí masa, říká nová ředitelka Sdružení drůbežářských podniků Zuzana Slámová. Organizace stále řeší jednodušší nabírání zahraničních pracovníků, měli by pracovat po vyřízení v daném podniku alespoň rok, v současnosti jde o poloviční dobu, přeje si. iDNES

Hospodářský výsledek zemědělství se propadl o téměř 30 %, hlásí Zemědělský svaz ČR a potvrzuje špatné vyhlídky odvětví

  • Zveřejněno: 10.04.2025

Podle finálních výsledků interního šetření Zemědělského svazu ČR po uzavření účetního roku 2024 dosáhly zemědělské podniky v loňském roce průměrného čistého zisku 1 295 korun na hektar, což je o 28 % méně než v předchozím roce. Přepočteno na celý obor zemědělství to činí 4,5 mld. Kč, oproti 6,3 miliardám o rok dříve. V průměru si tak každý podnikatelský subjekt bez ohledu na velikost či počet hektarů v roce 2024 vydělal pouhých 151.276 korun.