Agrární komora (AK) ČR považuje za nezbytné vyjádřit se k příspěvku, který zveřejnil v pátek 30. července 2021 na sociální sítí Facebook prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) ČR Tomáš Prouza. V uvedeném příspěvku na Facebooku se Tomáš Prouza vyjadřuje k plánům na zavedení celoevropského systému značení potravin podle jejich nutriční hodnoty (tzv. Nutri-score), ke kterému má Agrární komora ČR stejně jako mnoho dalších evropských organizací zastupujících zemědělské prvovýrobce a zpracovatele potravin řadu výhrad. Podle názoru Agrární komory ČR ale prezident SOCR ČR Tomáš Prouza ve svém příspěvku uvádí informace, které AK ČR pokládá za zavádějící.

“Byli bychom zdravější, kdybychom jedli lépe. Štítky nutričního značení, které by nám všem pomohly se zorientovat, jsou cestou, jak toho jednoduše dosáhnout,” uvádí na svém Facebooku prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a dodává: “A teď hádejte, kdo tomu stojí v cestě. Ano, čeští agrobaroni, kteří si moc dobře uvědomují, co nám všem prodávají. Až začnou řešit nejen dotace a kvóty, ale i zdravotní aspekty toho, co nám dodávají, budeme zdravější my i česká politika.” Agrární komora ČR k tomu uvádí, že na toto tvrzení Tomáše Prouzy musí logicky reagovat.

Za prvé, pokud jde o zavedení systému Nutri-score, který chce prosadit Evropská komise do roku 2022 ve všech členských státech Evropské unie, odmítá jak profesní sdružení zemědělských podniků Agrární komory ČR, tak i profesní sdružení potravinářských podniků Potravinářské komory ČR. Nesouhlasí s ním ani Ministerstvo zemědělství ČR.

Za druhé, systém Nutri-score by, podle názoru Agrární komory ČR, neodpovídal skutečnosti a kvůli zjednodušení nutričních údajů potravin do pěti barevných kategorií by docházelo k absurdním situacím. Například jablko Spartan by kvůli obsahu cukru vycházelo hůře než tyčinka obsahující umělá sladidla. Současně nezohledňuje množství konzumovaných potravin a může vyvolávat dojem, že podle Nutri-score takzvaně zdravě označené potraviny je možné konzumovat bez omezení. Lze tedy důvodně pochybovat, zda by systém Nutri-score skutečně vedl ke zdravějšímu stravování obyvatelstva.  

Za třetí, zavedení systému Nutri-score by mělo za následek ještě větší informační džungli, v níž by se zákazník jen obtížně orientoval. Rovněž by mohlo dojít k prodražení obalového materiálu, jehož ceny se zvyšují už nyní o desítky procent kvůli celosvětové pandemii covidu-19.

Za čtvrté, výraz „Agrobaron“ je vymyšlený termín, který poškozuje české zemědělce, a není jasné, koho přesně jím autor označuje. Pokud je rozhodujícím parametrem pro toto označení obrat, podle obchodního rejstříku dosahují roční obraty největších českých zemědělců maximálně ani ne pěti miliard korun, zatímco u největších obchodních řetězců jsou to vyšší desítky miliard korun.

Za páté, odpovědnost za kvalitu zboží nabízeného českým zákazníkům nesou, vedle výrobců potravin, také obchodníci, kteří rozhodují o sortimentu, který je nabízen v obchodech.

Za šesté, podle údajů Evropské komise ovládá 75 procent tuzemského maloobchodního trhu 11 největších obchodních řetězců. Z toho jednoznačně vyplývá, že jejich tržní síla je významně vyšší než tržní síla dodavatelů, mezi které patří i čeští zemědělci. Čeští zemědělci jsou schopni do velkých obchodů dodávat kvalitní, čerstvé a zdravé potraviny, které nejsou drahé. Musí ale být zájem na straně odběratele, tedy velkých obchodů.