• Zveřejněno: 11.03.2024
  • Autor: Slavomír Horák

To, co se odehrává v ČMKOS je zřejmě jednou z etap rozpadu odborového hnutí v ČR.

Jen stručně - zjistilo se, že předseda ČMKOS Josef Středula, přestal platit odborové příspěvky a tak na konci listopadu již – podle odborových stanov - přestal být členem odborů.

Na první pohled o nic zvláštního nejde. To se přece stává, že někdo na něco zapomene. Jenomže v tomto případe jde o něco víc, o mnohem víc.  Předseda odborů přece není prostý člen odborů. On je současně reprezentantem odborů na nejrůznějších jednáních např. v tripartitě. Přijímá jako předseda i různá rozhodnutí.

Ovšem jakmile přestane být členem odborů – protože nezaplatil příspěvky - nemůže být ani předsedou ČMKOS. Tato funkce předpokládá, že je členem odborů – jinak řečeno, pokud není členem odborů, již nemůže za odbory jednat.

Jsou tedy všechna jeho rozhodnutí neplatná. A dokonce je to i tak, že na svůj plat jako předseda odborů nemá nárok a měl by ho vlastně vrátit. Protože ho pobíral neoprávněně, neboť jeho funkce předsedy ČMOS zanikla.

Jsme tedy před opravdu zajímavým případem – člověk, který má mimo jiné hájit členy odborů, zajistit pro ně odpovídající práva v zaměstnání se ocitá v situaci, kdy porušil všechna možná interní ustanovení odborových stanov a možná i  zákoník práce. 

Jeho důvěryhodnost je zcela zásadně narušena. Jako by nestačilo to, co předvedl v prezidentské volbě. Nejenže se nechá tzv. „dotlačit“ do toho, aby ho prezident Zeman vybídl ke kandidatuře. Jak některé zlé jazyky tvrdí o tuto podpory kandidatury si doslova řekl, patrně v domnění, že mu to pomůže u zaměstnanců. A také se neutajil ani fakt, že v zákulisí jeho kampaně ovšem stály některé právní kanceláře, které pomáhaly financovat jeho kampaň.

Ovšem hlavní slovo měli odboráři, kteří obětavě sbírali potřebné podpisy.

Ty všechny pak hodil přes palubu, neboť – evidentně pod tlakem jeho kurátorů – prezidentskou volbu vzdal a doporučil svým příznivcům, aby podporovali asociální D.  Nerudovou, která odbory zrovna „moc nemusí.“ Jaký paradox a jaké zklamání – pro všechny jeho podporovatele - odboráře.

Zřejmě už Josef Středula získal po letech v předsednické funkci takovou suverenitu, že na to, co se děje a čeho je účastníkem, se nemusí ohlížet.  Ani na názory svých členů ani na názory širší veřejnosti.

A pokud se někteří současní odboroví bafuňáři pokusí zamést tuto aféru pod koberesc – a takových signálů je víc než dost - pak to může být začátkem konce českých odborů jako důležité síly bránící – až dosud – práva pracujících.

Jde o hodně. Nepochybuji, že odborové hnutí tuto aféru přežije. Ale s jakými konci? Bude po ní silnější? To je oč tu běží…

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Zemědělský svaz: Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, o spravedlivém nastavení veřejné podpory musíme dál jednat s politiky

  • Zveřejněno: 02.04.2025

Zemědělský svaz ČR bere rozhodnutí Ústavního soudu, kterým ve středu 2. 4.2025 zamítl návrh na zrušení současného nastavení redistributivní platby, na vědomí a respektuje jej. Veřejná debata kolem ústavní stížnosti alespoň přispěla k otevření potřebné politické diskuse o spravedlivějším nastavení přímé podpory zemědělců.

Šéfka drůbežářů: Bojíme se dovozu kuřat z Ameriky, ošetřují je chlorem, my nesmíme

  • Zveřejněno: 07.04.2025
Lidé stále méně kupují celá kuřata, trendem jsou polotovary nebo trhaná kuřecí masa, říká nová ředitelka Sdružení drůbežářských podniků Zuzana Slámová. Organizace stále řeší jednodušší nabírání zahraničních pracovníků, měli by pracovat po vyřízení v daném podniku alespoň rok, v současnosti jde o poloviční dobu, přeje si. iDNES

Hospodářský výsledek zemědělství se propadl o téměř 30 %, hlásí Zemědělský svaz ČR a potvrzuje špatné vyhlídky odvětví

  • Zveřejněno: 10.04.2025

Podle finálních výsledků interního šetření Zemědělského svazu ČR po uzavření účetního roku 2024 dosáhly zemědělské podniky v loňském roce průměrného čistého zisku 1 295 korun na hektar, což je o 28 % méně než v předchozím roce. Přepočteno na celý obor zemědělství to činí 4,5 mld. Kč, oproti 6,3 miliardám o rok dříve. V průměru si tak každý podnikatelský subjekt bez ohledu na velikost či počet hektarů v roce 2024 vydělal pouhých 151.276 korun.