Úspory na provozu státu, vyšší spotřební daně a seškrtání daňových výjimek. Takový je plán ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na snižování schodku státního rozpočtu. S růstem DPH nebo daní z příjmů nepočítá. Uvedla to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Podle televizní stanice CNN Prima NEWS se Česká republika rekordně zadlužuje s tím, že Národní rozpočtová rada varuje, že vláda by měla deficit snižovat rychleji, jinak za tři roky narazí na dluhovou brzdu. Načež televizní stanice k tomu uvádí, že detailní strategii chce ministryně Alena Schillerová představit do konce dubna.
V úvodu tohoto rozhovoru ministryně financí počítá pro rok 2022 se schodkem státního rozpočtu, který bude pravděpodobně vyšší než 300 miliard korun. Ale zatím, to je vše, co k tomu může říci s tím, že státní rozpočet pro příští rok se bude schvalovat po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Proto ho vláda musí poslat do sněmovny do konce září. Přičemž ministryně financí nevěří, že před říjnovými volbami se stihne první čtení návrhu státního rozpočtu.
Na další otázku, zda bude Česká republika počátkem roku 2022 v rozpočtovém provizoriu Alena Schillerová odpověděla, že věží, že ne. Vždyť v rozpočtovém provizoriu nebyla Česká republika ani když v loňském roce vypukla pandemická krize. Za dobu, kdy je ministryní financí, již předkládala sedm návrhů státních rozpočtů. To se podle ní jen málokterému ministru financí podaří.
Na otázku, zda chce být ministryní financí i po volbách, odpověděla, že pokud tuto šanci dostane, tak ano. A to proto, že by si její další působení v této funkci představovala tak, že by se snažila ozdravit veřejné finance s tím, že by je chtěla vrátit na úroveň, kde byl před pandemií. Z hlediska míry zadlužení a dalších kritérií jsou, podle ní, stále na třetím čtvrtém místě. Ale samozřejmě nárůst dluhu byl velký vzhledem k tomu, co nastalo, dodala.
Pokud jde o další ekonomický vývoj po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny ministryně Alena Schillerová připomněla, že případné čtyři roky budou pro příští vládu velká výzva. Už teď se musí přemýšlet nad tím, jak se z té horské dráhy dostat zase zpátky.
CNN Prima NEWS zároveň připomněla, že v minulém týdnu ministerstvo financí představilo makroekonomickou predikci a dvě varianty vývoje do roku 2024, zjednodušeně řečeno se změnami ve fiskální politice a beze změn. Na otázku, zda i nadále počítá ministerstvo financí, potažmo vláda, s 15procentní daní z příjmů pro fyzické osoby, odpověděla Alena Schillerová, že ano. Protože premiér Andrej Babiš dal politický závazek, že po dva roky garantuje daň z příjmu 15 procent s tím, že po dvou letech je nutné se vrátit k jednacímu stolu a debatovat o daňovém mixu jako celku. Přičemž konstatovala, že daňový mix zde máme od 90. let a neodpovídá současným ekonomickým potřebám. Jako ministryně financí připraví plán konsolidace, ale, podle ní, je zapotřebí se bavit o dalších parametrech. Přitom upozornila, že pokud jde o politickou reprezentaci opozice, tak v případě, že by ona sestavovala příští vládu, nic konkrétní, jak by opozice řešila další ekonomický vývoj, nic od ní nezaznamenala.
Poté se ministryně Aleny Schillerová věnovala otázce hranice dluhové brzdy, to je čísla 55 procent HDP, jak na to upozorňuje Národní rozpočtová rada. Ministryně k tomu poznamenala, že toto v podstatě není dluhová brzda, ale pouze značka zpomal. Konstatovala, že na tuto „značku“ nebude příští vláda čekat. Podle ní, když vláda neučiní nic, tak se v roce 2024 dostaneme na 54,6 procenta HDP. Ovšem, bere to tak, že je to na hraně značky zpomal. Ale opravdu to není dluhová brzda, dodala. Načež to doplnila s tím, že je potřebné se podívat i do ostatních zemí EU a zjistit si míru zadlužení u nich. Podle ní je to s Českou republikou nesrovnatelné.
Zároveň Alena Schillerová konstatovala, že je nutné přemýšlet o plánu konsolidace, ale nikoliv drastickém. Podle ní by se mělo jít cestou snižování schodku o půl procentního bodu HDP úpravami na příjmové a výdajové stránce. Nechala spočítat, kolik lidé ušetřili na daních. Podle ní je tato částka neuvěřitelná. Od roku 2014 do roku 2020 je to něco málo přes 500 miliard.
Na otázku redakce, zda těchto 500 miliard korun českému státu právě nyní nechybí, odpověděla, že to tak přesně není. Podle ní si to Česká republika v době konjuktury mohla dovolit, protože se začali lépe vybírat daně.
Další otázka redakce se týkala zrušení superhrubé mzdy, kterou ekonomové nazývají odloženou spotřebou. Konstatovala, že určitá skupina lidí s nízkými příjmy to utratí. „Těch sedm procent čisté mzdy, co jim zůstalo, utratí, to mi věřte,“ prohlásila. Podle ní je zde i skupina lidí, která to odloží. Podle ministryně fungují e-shopy a potraviny s tím, že ale člověk nakupuje často očima. Celá řada služeb a zboží byla odložena, proto lidé neutrácejí.
Redakce připomněla, že Národní rozpočtová rada v aktuálním stanovisku o stavu veřejných financí vládě ČR vytkla, že nebylo nutné spotřebu podpořit zrušením superhrubé mzdy, protože poptávka byla utlumena uměle vládními restrikcemi. Alena Schillerová na to odpověděla, že vláda počítá s tím, že spotřeba letos bude nižší z důvodů, které již uvedla. Podle ní lidé si svoji spotřebu odloží. Zároveň upozornila, že na konci roku přijdou Vánoce a bude otevřeno. „I kdyby si část těch peněz lidé schovali na stáří, na investice, tak je to pro ekonomiku rovněž dobře. Pro mnohé lidi to byly jediné peníze, které se jim zvýšily,“ konstatovala. Současně dodala, že firmy nemají na dramatické zvyšování mezd. Také vláda zmrazila platy státních zaměstnanců s výjimkou učitelů, zdravotníků, sociálních pracovníků, protože jsme počítali se snížením daní. „V roce 2020 mzdy rostly víc, než jsme predikovali, ale letos neporostou,“ dodala.
Na otázku redakce, zda firmy využijí zrušení superhrubé mzdy k tomu, aby nemusely zaměstnancům přidávat na mzdách, odpověděla, že to jsou prognózy některých ekonomů, co se vezou na módní vlně a vše po sobě papouškují. Podle ní firmy neměly na to, aby dramaticky zvyšovaly mzdy. Upřesnila, že když se snížila daň, tak to samozřejmě firmy uvítaly, protože si zvyšování nemohly ekonomicky dovolit.
Další otázka redakce byla směrem, zda ministryně financí vidí zrušení superhrubé mzdy jako správný krok. Uvedla k tomu, že je potřebné to nechat na historii, která to potom zhodnotí. Vždy je nutný určitý časový odstup pro zhodnocení situace. Přičemž zdůraznila, že nemůže reagovat na jednotlivé výkřiky různých ekonomů či institucí, že je potřené udělat to či ono. „Jako ministryně financí musím stát nohama pevně na zemi, nemohu měnit názory každý týden,“ prohlásila.
Redakce CNN Prima NEWS se dále zeptala, na to, zda dojde ke zvýšení daní. Podle ministryně financí to bude chtít debatu. Podle ní by se mělo hovořit o daních ze spotřeby, což je dnes pole neorané. Řešit by se měly i další věci. Dále uvedla, že spotřební daně se řadu let nezvyšovaly, protože je to obrovský politický boj. Přičemž dodala, že ani netušila, jak velký je boj o zvýšení spotřební daně u cigaret, tvrdého alkoholu a u hazardu.
Na otázku, proč byla snížena spotřební daň u nafty, odpověděla ministryně financí, že z toho neměla velkou radost. Ale byla to součást krizového daňového balíčku. Dopravní firmy chtěly snížit daň o dvě koruny, ale v tomto případě ministryně jim neustoupila. Podle ní snížení spotřební daně u nafty o jednu korunu činí výpadek asi devíti miliard korun. Dopravci mají pravdu, když tvrdí, že se stávají těžko konkurenceschopnými mezi dopravci z okolních států. Ministryně si tedy udělala srovnání a konstatovala, že něco na tom je. Zdůraznila, že snížení o jednu korunu stát dopravcům pomohlo. Ovšem, jak dále dodala, problém daní je hlubší. Protože v ČR je obrovské zdanění práce, obrovské odvody. Proto je na politickou debatu zralé i to, zda by odvody neměly být sníženy. Ale, to by se muselo na druhé straně někde do státního rozpočtu přidat.
Podle ministryně lze toho dosáhnout zrušením řady daňových výjimek. Konstatovala, že je má všechny zmapované, popsané a spočítané, kolik Českou republiku tyto výjimky stojí. Když je spočte všechny, tak jde o částku 300 miliard korun.
Na otázku, zda nezruší základní daňovou slevu na poplatníka, ministryně Alena Schillerová odpověděla, že jsou výjimky, které jsou nezrušitelné. „Nikdy nezrušíte slevu na děti,“ zdůraznila. Podle ní je politicky neprůchozí i sleva na poplatníka. „Já jsem se snažila a do každého balíčku jsem zrušení nějaké slevy dala. Ale netušila jsem, že lobbistické zájmy jsou tak silné. Třeba osvobození výher z hazardu, proč by se neměly danit? Poslala jsem do Parlamentu zastropování na částce 100 tisíc, ale musela jsem ustoupit na milion, aby to vůbec prošlo“, uvedla Alena Schillerová.
V další části rozhovoru se hovořilo o otázce možného zvýšení DPH s tím, že zvýšení DPH dopadne na každého občana. Například jeden procentní bod růstu znamená deset miliard korun navíc do rozpočtu. Ovšem, jak dále Alena Schillerová podotkla, dopadne to na ty nejzranitelnější! Zároveň konstatoval, že není dobře, že máme tři sazby, ale vláda tím sledovala sociální hledisko. Ovšem, jak dále poznamenala, daňové slevy, to jsou vždy vylobbované úlevy pro někoho.
Na otázku redakce, kde by hledala nové příjmy pro státní rozpočet, Alena Schillerová odpověděls, že má plán, který vetkne do konsolidační strategie tak, abych Česká republika dosáhla v roce 2024 zadlužení 52,8 procenta HDP.
Na další otázku, proč nechce schodky snižovat rychleji, odvětila, že pokud to její nástupce ve funkci ministra financí bude chtít udělat rychleji, bude mu držet palce. Ale hlavně bude držet palce této zemi. Načež dodala, že proces zrychlení snižování zadlužení ČR by nedoporučovala, protože stačí se podívat na poslední krizi po r. 2008. Je totiž z toho velké poučení. Tehdejší vláda okamžitě začala tvrdě konsolidovat, škrtala investice, snížila platy, valorizaci důchodů. Načež si položila otázku: „A čeho dosáhli?“ Podle ní zde byla další recese. „Proto všechna renomovaná ekonomická pracoviště říkají, pumpujte do ekonomiky a pak pozvolna konsolidujte,“ vysvětlila. Zkrátka, Alena Schillerová velmi varuje před prudkou konsolidací!
Dále se rozhovor stočil k problému srovnání minulé krize po roce 2008 a současné krize, která vznikla díky pandemickým opatřením. Podle Aleny Schillerové byla minulá krize dovezena za zahraničí a dotýkala se hypotečního trhu. Současná krize je zdravotní krize, která přišla ze dne na den. „Ekonomika nebyla zasažena celá a část ekonomiky jede líp než před krizí, třeba e-shopy, potravináři, farmaceuti,“ konstatovala.
Na další otázku redakce, jestli je na tom ekonomika lépe, než tomu bylo za minulé krize, odvětila, že nikoliv, protože propad je hlubší, ale zdá se, že bude krátkodobý.
Na otázku, jak se postaví český stát ke svému deficitu, uvedla, že by snižování deficitu se mělo dělat pozvolna, o půl procentního bodu. „Když se podíváte na ta čísla, tak minule se okamžitě drasticky konsolidovalo a okamžitě jsme byli v další krizi. Deficit byl strukturálně horší, než budou naše deficity. Není to správná cesta,“ dodala. Načež dále upřesnila, že nyní bude chvíli trvat, než se ekonomika vzpamatuje. „Když jsem loni viděla, co s ekonomikou udělalo letní otevření, tak obrovsky věřím v její odolnost. Když vidíte, jak táhne zahraniční obchod, veřejné investice. To jsou tahouni ekonomiky,“ vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová svoje ekonomické úvahy.
