Liberecký kraj je regionem, který se proslavil například sklářstvím nebo výrobou šperků na Jablonecku, a i na tato odvětví měla velký dopad současná koronavirová krize. Například výrobci bižuterie zatím ale ve velkém propouštět nemuseli, hlavně díky velkým zahraničním e-shopům. Ke kraji ale neodmyslitelně patří také automobilový průmysl nebo cestovní ruch, a ten už byl poznamenaný významněji. Proto se Česká televize v pátek věnoval ekonomickým dopadům pandemie koronaviru v Libereckém kraji.

Podle předsedy představenstva Krajské hospodářské komory Libereckého kraje Martina Bauera měla koronavirová krize dopad hlavně na menší skláře a rodinné firmy, které si tímto řemeslem zabývají. Podle něho nemohou prodávat napřímo, nekonají se různé eventy či trhy, takže dopad je pro ně velice těžký. Řada členů hospodářské komory už má velké potíže, konstatoval.

„Velké je i postižení bižuterního průmyslu. „My máme tři základní odbytové směry. Ty dva hodně důležité, to znamená maloobchodní distribuce a distribuce do obchodů pro turisty, jsou v podstatě již paralyzovány,“ upozornil předseda představenstva Svazu výrobců skla a bižuterie Pavel Kopáček.

Svaz zastupuje zhruba padesátku firem, většinou jde o malé a střední podniky. Podle Pavla Kopáčka nedošlo na masivní propouštění lidí, připustil však, že momentálně je velmi málo práce pro dělníky nebo dodavatele. „Firmy se snaží přežít tím, že omezí ty nejnutnější dodávky nebo pracovníky, ale o masovém propouštění určitě nemůžeme mluvit,“ prohlásil.

Podle Pavla Kopáčka se momentálně pracuje na projektu virtuální vzorkovny, která by měla prezentovat jednotlivé firmy na tuzemských i zahraničních veletrzích. „Chystáme také podporu našeho bižuterního centra v této oblasti, protože ať už se stane cokoliv, ať už se otevře dříve nebo později, tak tato forma určitě už bude doplňková,“ dodal. 

Pavel Kopáček také uvedl, že odbyt bižuterie do zahraničí neklesl a hodně firem z regionu se stále drží „nad vodou“. „Změnil se způsob distribuce, protože přežívají hlavně zahraniční zákazníci, kteří mají distribuci moderní,“ řekl a jako příklad uvedl teleshoping nebo velké e-shopy.

Na internetu se snaží prodávat i jednotliví skláři, například Karel Sobotka, který vyrábí foukané skleněné figurky. „To jsou opravdu drobné proti tržbám, které byly na trzích. Není to ta správná nálada na ruční práci,“ uvedl Karel Sobotka, který také požádal stát o pomoc. Dostává patnáct tisíc měsíčně, z čehož pět tisíc padne na zdravotní a sociální pojištění.

Podle Martina Bauera kromě sklářství a bižuterie dopadla pandemie i na produkce sportovních či kulturních akcí a na všechno, co souvisí s cestovním ruchem. „Všechny hotely, restaurace nebo taky byznys na lanovkách (lyžařské areály), máme tady Jizerské hory, Krkonoše, to všechno je hodně postižené. Nikdo přesně neví, jak a kdy to skončí a jaké procento firem se z toho vzpamatuje,“ řekl Martin Bauer.

Podle něho někteří podnikatelé v kraji naopak dokázali pandemie využít a nyní rostou. Je to případ například turnovské 3D tiskárny, která začala vyrábět průhledné respirátory. Její majitel Peter Knobloch řekl, že tak chtěli reagovat na to, že lidé pod běžnou rouškou a respirátorem ztrácejí identitu.

„Vývoj byl poměrně náročný. V únoru (2021) jsme získali certifikaci a teď už vlastně běží výroba, kompletace, rozesílání,“ řekl Peter Knobloch. Kvůli výrobě průhledných respirátorů firma dokonce otevřela novou dílnu a zaměstnala dalších zhruba deset lidí: Majitel firmy přitom nevyloučil, že v případě velkého zájmu by se mohli nabírat další.

Koronavirová krize nepostihla ani výrobce sirupů, společnost Kitl, jejíž majitel Jan Vokurka se dokonce stal podnikatelem roku Libereckého kraje. „Nás korona z hlediska výroby nepostihla, díky tomu máme 21procentní nárůst v tržbách oproti roku 2019,“ řekl majitel společnosti. Podle něho je těch důvodů hned několik, zmínil například silnou zákaznickou základnu nebo rozšíření portfolia. „Máme sirupy, které lidé používají především doma, takže oni si chtějí doma dopřávat. Máme i výrobky na podporu imunity, tam jsme měli neskutečné nárůsty,“ řekl Jan Vokurka. V neposlední řadě podle něj pomohlo i to, že je firma flexibilní. Výroba se navíc nedávno přestěhovala z Jablonce nad Nisou do areálu Vratislavické kyselky. Díky novým prostorům se tak mohla rozšířit. Firma v Jablonci vyráběla asi milion lahví ročně, na novém místě by to mohl být až desetinásobek.

Pandemie se podepsala také na hospodaření kraje. Liberecký kraj měl loni asi o dvacet procent nižší příjmy, což znamená propad o 600 milionů korun. Hejtman Martin Půta (SLK) očekává, že letos by už propad ve financích neměl být tak velký. To, že se obce a kraje nedostaly do vážnějších problémů, přičítá tomu, že už loni začaly výrazně šetřit.

Často se opakuje, že Česká republika se musí ze současné situace proinvestovat. Hejtman uvedl, že Liberecký kraj investice naštěstí nerušil, některé jenom odložil. „Naopak v této době připravujeme největší investici v kraji za posledních třicet let, a to je zahájení stavby nového pavilonu urgentní medicíny. Nevím, jestli se dá souhlasit s tím, že z krize je potřeba se jenom proinvestovat. Bude se potřeba podívat i na provozní výdaje a ušetřit,“ prohlásil Martin Půta.

Velký výpadek v příjmech bude, podle libereckého hejtmana, znamenat omezený cestovní ruch. „Veřejné instituce, které jsou závislé na vstupném, doplatily na krizi velkým způsobem,“ uvedl Martin Půta s tím, že hejtmanství nyní vyjednává s městem Liberec o převzetí zoologické zahrady, kterou by tak mohl v budoucnu spravovat právě kraj.

Škody kvůli koronaviru sčítají také dopravci, lidí totiž cestuje výrazně méně, a to ať už do práce, nebo do školy. „První a druhá vlna v Libereckém kraji znamenala pokles počtu cestujících zhruba na polovinu až čtvrtinu,“ řekl specialista na dopravu Pavel Blažek.

Oživení přinesly letní měsíce, kdy se lidé do veřejné dopravy vrátili, to však trvalo jenom chvíli, na podzim se vše vrátilo do „jarních kolejí“. Způsobilo to velké propady v tržbách, za loňský rok byl pokles v příjmech zhruba sedmdesát milionů korun, uvedl krajský náměstek pro dopravu Jan Sviták (SLK). Největší úbytek byl v autobusové dopravě. Podle Jana Svitáka by tak mohlo dojít na zdražování jízdného až o patnáct procent.