Husa domácí patří mezi nejstarší domestikovanou drůbež. Pečená husa s přílohou (knedlíky nebo bramborové placky) patří mezi zaručené speciality tuzemské kuchyně a je také nedílnou součástí tradic spojených se zimním obdobím, tedy svátkem sv. Martina (Svatomartinská husa) a později Vánoc jako Svatoštěpánská husa. Uvádí to ve své tiskové zprávě Agrární komora ČR, a to zejména v souvislosti s trendem posledních let využívat co nejvíce lokální suroviny, kdy přibývá obchodníků, kteří nabízejí na sváteční stůl husu z českých chovů. Jak dále konstatují čeští a moravští chovatelé drůbeže, zejména hus, každoroční svatomartinské slavnosti vrcholem chovatelské sezóny a jeden z hlavních zdrojů jejích příjmů.
Bohužel, chovatelé drůbeže dále upozorňují, že letošní rok je, kvůli probíhající pandemii koronaviru, jiný. Vzhledem k jarním omezením se na trzích prodávalo méně housat, což byl pro ně značný problém. Podle nich je totiž pro chov hus v České republice příznačné především to, že vylíhlá housata totiž primárně nesměřují na export, ale jsou vykrmována spíše u malochovatelů a tradičních menších výkrmců hus, kteří mají již své stálé odbytové kanály.
Podle Agrární komory ČR vzhledem k tomu, že druhá vlna pandemie, a také druhá vlna omezení, probíhá na podzim, kdy se obvykle prodávají na trzích husy vykrmené, dojde pravděpodobně k výpadku i nyní. Velký problém zaznamenává sektor HORECA, který doposud lákal zákazníky na Svatomartinské hody. Vzhledem ke spojitosti s oslavou mladých „svatomartinských“ vín, kterým se říká české „beaujolais“ si zákazník bude muset nejspíše svatomartinskou husu společně se svatomartinským vínem letos vychutnat v kruhu rodiny, jak upozorňuje v tiskové zprávě Českomoravská drůbežářská unie (ČMDU).
„V letošním roce bylo u nás vylíhnuto 170 863 ks tedy asi o 5 000 ks méně než vloni. Husy jsou v ČR chovány v 50 hospodářstvích a počet vylíhlých kuřat má stagnující trend.“, uvedla k tomu předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Podle ČMDU drůbeží maso zaujímalo svou spotřebou 28,7 kg na osobu v minulém roce druhé místo a každoročně spotřeba mírně stoupá. Zaujímá druhé místo za vepřovým masem v porovnání s ostatními druhy mas. Velká obliba drůbežího masa mezi spotřebiteli je dána pro svou dietní povahu, ale také z důvodu snadné kuchyňské úpravy a dostupné ceny. Soběstačnost ve výrobě drůbežího masa se pohybuje okolo 65 %.
„Tuzemské porážky chladí drůbeží maso výhradně vzduchem, což neplatí o chlazeném mase z některých okolních států, které do ČR drůbeží maso exportují za výrazně podnákladové ceny. Vzhledem k nelehké situaci pro chovatele hus a také pro producenty vína bychom byli rádi, aby zákazník ještě více než kdy jindy preferoval domácí produkci, a to nejen na pultech supermarketů, prodej ze dvora, případně online prodej je stále možný a v tomto roce představuje dobrou alternativu pro všechny potravinové patrioty a všechny ty, kteří oceňují kvalitu a bezpečnost českých potravin.“, doplnil údaje ČMDU prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Agrární komora ČR, a její členská organizace Českomoravská drůbežářská unie, upozorňují, že problematickými zůstávají opakující se záchyty například polského drůbežího masa, které je kontaminováno bakterií salmonelózy. Velkému tlaku čelí chovatelé drůbeže z důvodu nízkých cen zemědělských výrobců.
Přední šéfkuchaři doporučují drůbeží maso vybírat chlazené. Načež zástupci Českomoravské drůbežářské unie a Agrární komory ČR v této souvislosti apelují na zákazníky, aby při výběru a koupi drůbeže na pultech obchodů, dali přednost tuzemské produkci, protože tím podpoří české a moravské chovatele drůbeže, a to zvláště v současné nelehké době.
