Už za pár let chce mít vláda z Křivoklátska funkční národní park. Přípravy ovšem komplikují jednání s obcemi, které vyhlášení odmítají. Podle zpravodajského serveru Aktualne.cz se obávají zejména návalu turistů. „Díky národnímu parku budeme moci naopak turisty usměrnit,“ namítá ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Upozorňuje navíc, že se zvýšeným počtem turistů musí Křivoklátsko počítat i v případě, že národní park nevznikne.

Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko mělo být, podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové, jednoduchou záležitostí. A nemyslela si to sama. „Troufnu si říci, že zde není žádná překážka, aby se tomu tak do roka nestalo,“ říkal v listopadu loňského roku lidovecký expert na životní prostředí Petr Hladík.

Nyní uběhlo půl roku a ministerstvo má za sebou několik složitých jednání s představiteli místních obcí. Ty dávají od začátku najevo, že si park nepřejí. A jejich počty rostou. V únoru se v dopise proti záměru vyhlásit národní park vyjádřilo šestnáct starostů obcí Křivoklátska, nyní už jich je 33.

Protestující sdružuje iniciativa „Otevřené Křivoklátsko“, jejíž petici už fyzicky podepsalo téměř sedm tisíc lidí. V případě, že počet podpisů přesáhne deset tisíc, mohou se s ní petenti obrátit na poslance, kteří se jí budou muset zabývat. „Situace je ještě vyhrocenější než dříve,“ říká starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová.

„Nečekala jsem, že to vyvolá takový odpor. Moc mě to mrzí. Nevím, proč se to zlomilo,“ uznává nyní ministryně Hubáčková.

Vyhlášením národního parku chce vláda vyhovět letitému volání vědců o přísnější ochranu zdejší krajiny plné kaňonů, skal, stepí, ale zejména unikátních pestrých lesů. Zatímco v případě chráněné krajinné oblasti, kterou je nyní plánovaná oblast parku, se hospodářství, mimo ekologii, orientuje i na zisk, v národním parku má hlavní slovo ochrana a podpora přírodních procesů. „Po dvaceti letech debat a zkoumání můžeme říct, že les svou druhovou pestrostí a vlivem na ekosystém potřebuje mít jiný způsob hospodaření. Potřebujeme les prosvětlovat, dát prostor listnáčům, aby se vyvíjely. Péče bude náročnější, ale stát si to může dovolit,“ říká Hubáčková.

Podle obcí jsou však lesy už teď chráněné dost. „Ministerstvo nás pořád staví do role, že nechceme chránit přírodu. My zdejší prostředí známe a chráníme ho nejlépe, jak můžeme,“ uvádí starostka Kohoutová.

Nejvíce se místní obávají nástupu masivního turismu. Už nyní jde o hojně navštěvovanou oblast. Například městys Křivoklát naráží podle jeho starostky Ludmily Vokounové v létě na limity toho, kolik turistů dokáže pojmout. A o větší návštěvnost protestující obce nemají zájem. „Nálepka národního parku způsobí, že lidé budou zvědaví a budou sem jezdit ještě více než teď. Už ani nemáme kam umístit další parkoviště,“ vysvětluje Vokounová

Jak může udělení statusu nejvyšší ochrany zvýšit zájem turistů, potvrzují například zkušenosti obcí i ochranářů z dosud nejnovějšího Národního parku České Švýcarsko, který se vyhlášení dočkal v roce 2000.

Tehdy se změnil život i v Jetřichovicích, obci se 400 obyvateli ležící na okraji národního parku. Starosta Marek Kny popisuje, že to sice přineslo větší příležitost pro podnikání a více peněz do obecní pokladny, ale zároveň také větší provoz v dopravě a s tím spojený hluk, problémy s nerespektováním parkovacích míst i zákazů vjezdu a také častější požáry i více odpadu. Tyto potíže obcí v "předpolí" národního parku potvrzuje také jeho mluvčí Tomáš Salov. „Vysoký počet návštěvníků spíše negativně ovlivňuje kvalitu prožitku pobytu v přírodě. Návštěvník už nezažije samotu a také služby jsou hůře dostupné, vznikají fronty na občerstvení, není kde zaparkovat a podobně,“ doplnil.

Podobnou zkušenost s vzrůstající návštěvností po vyhlášení národního parku mají také v Podyjí, které status získalo v roce 1991. „Více návštěvníků se rovná více problémů s neukázněnými motoristy, kteří parkují mimo oficiální místa, více drobného odpadu v terénu, neukázněnost cyklistů, kteří vjíždějí i na cesty výhradně určené pro pěší turisty. V hlavní sezoně jsou některé lokality návštěvníky přeplněny nad rámec možností daného území,“ říká ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Že může Křivoklátsko v případě vyhlášení parku počítat s náporem turistů, přiznává i samo ministerstvo. Podle jeho studií z Českého Švýcarska si však lidé zvykli jezdit výhradně do těch obcí, které šly turismu naproti a vybudovaly vlastní turistickou infrastrukturu, tedy například hotely.

Obce ležící v národních parcích nebo v jejich těsném sousedství navíc ministerstvo zvýhodňuje ve svých dotačních programech. Slibuje, že pokud budou obce potřebovat na svém území postavit parkoviště, sběrná místa odpadu nebo naopak infrastrukturu vybudovat takovým způsobem, aby se hlavní proudy turistů vyhýbaly zastavěným oblastem, ministerstvo jim pomůže.

Stejně tak Hubáčková zaručuje přísné tresty například za to, když budou turisté stát mimo vyznačená parkoviště. „Vznikne-li národní park, budeme moci po dohodě s obcemi usměrnit, kam budou lidé nejvíce chodit. Bude-li tam jenom chráněná krajinná oblast, tak nebudeme moct dělat téměř nic,“ říká ministryně.

Podle ní navíc bude Křivoklátsko čelit zvýšenému počtu návštěvníků, i když by k vyhlášení parku nedošlo. Zájem Čechů o přírodní turistiku roste a trend bude podle ministerstva jen zesilovat. „V minulých letech k tomu přispěla covidová omezení a nyní musíme myslet na ekonomickou krizi, kvůli které nebudou mít lidé tolik peněz na dovolené v cizině,“ říká Hubáčková.

„Našim zájmem není na místo přitáhnout turisty. Jsme v souladu s obcemi, ale neumíme si to srozumitelně říct. Asi je to moje chyba. Chceme spolupracovat tak, abychom zde mohli turismus regulovat,“ dodává ministryně.

Stát už po jednání s obcemi podnikl první ústupek. Karlova Ves měla být jedinou obcí, jejíž zastavěné území bude ležet přímo v parku, nakonec to ale nebude ani její případ. „Chápeme, že se občané obávali toho, že jim národní park bude diktovat, jestli tam bude fasáda žlutá nebo červená. Nemáme zájem omezovat zastavěné plochy,“ říká Hubáčková.

Obec tak bude fungovat v podobném režimu jako například Špindlerův Mlýn nebo Pec pod Sněžkou v Krkonošském národním parku. Tato změna plánů ovšem přístup starostky obce nemění. „Až vyjmou z parku celé území obce Karlova Ves, tak budu spokojená,“ říká Kohoutová.

Přípravy vyhlášení parku pokračují navzdory protestům obcí. Jelikož území leží z více než devadesáti procent na území státu, jejich souhlas není nutný. „Jsme připraveni proces vyhlašování oficiálně zahájit 9. června. V příštím roce pak předložíme vládní návrh zákona,“ uvádí Hubáčková. Správa národního parku by podle vyhlídek ministerstva měla začít pracovat na začátku roku 2025, k vyhlášení parku by mohlo dojít i dříve.

K tomuto článku serveru Aktualne.cz musíme dodat, že jako argument proti zřízení národního parku používá otázku zvýšeného turistického ruchu, což je sice pravda, ale odpor obcí proti jeho zřícení plyne rovněž i z hlediska ekonomických souvislostí a důvodů, a to především v oblasti zemědělství a lesního hospodářství. Vždyť nedávno jsme na našich webech zveřejnili negativní stanovisko Agrární komory ČR a Lesnicko-dřevařské komory ČR k chystanému zřízení Národního parku Křivoklátsko. V tomto stanovisku Lesnicko-dřevařské komory ČR se mimo jiné uvádí, že „stávající přírodě blízké hospodaření na území navrhovaného národního parku dlouhodobě vychází ze zásad trvale udržitelného hospodaření. Tento unikátní ekosystém je výsledkem práce lesníků několika generací. Díky jejich odbornému přístupu a péči plní zdejší lesy řadu dalších funkcí, včetně dřevoprodukční, při současné intenzifikaci dalších funkcí, které jsou pro dané území typické. Vyhlášení statutu národního parku tedy fakticky znamená zúžení multifunkčnosti lesů v této lokalitě“. Ano, lesníci a dřevaři sice chápou požadavky ochránců životního prostředí, ale ve svém stanovisku přitom upozorňují, že stávající systém lesů a přírody funguje v tomto prostoru již po dlouhou dobu, a že se, jako lesní hospodáři, o toto území správně a dobře starají.

Toto stanovisko přirozeně podpořila i Agrární komora ČR. Mimochodem, její prezident Jan Doležal k dané otázce uvedl, že grární komora ČR, které ve svém vyjádření uvedla, že „vytvoření pátého národního parku na území České republiky a s přihlédnutím ke specifikům oblasti Křivoklátska by znamenalo zásadní změny v hospodaření v této oblasti. Doporučujeme proto důkladně zvážit ekologické, environmentální a ekonomické aspekty tohoto kroku, který má potenciál ovlivnit toto území na mnoho let.“

Jinými slovy, podle Lesnicko-dřevařské komory ČR, při současném vysokém stupni ochrany Křivoklátska pozbývá tento krok, tj. zřízení národního parku, a to i z hlediska ochranářského. „Má-li být na Křivoklátsku ještě něco chráněné, pak není třeba chránit to, co je již platnou legislativou vícekrát chráněné a není v současné době ohrožené. Experimentem ministerstva životního prostředí jsou dnes daleko více ohroženy tisíce hektarů kvalitních přírodě blízkých lesních porostů ve stávajících národních parcích, které plní všechny své funkce včetně ekologické,“ uvádí, za souhlasu Agrární komory ČR, ve svém stanovisku Lesnicko-dřevařská komora ČR.

Takže, obě komory se shodují v tom, že dojde-li k vyhlášení Národního parku Křivoklát, bude to proti všem odborným argumentům rozhodnutí čistě politické, které do budoucna přinese řadu problémů a rizik včetně značné újmy ekonomické bez ekvivalentního efektu. Z principu předběžné opatrnosti obě komory doporučují přehodnotit kroky vedoucí k přípravě NP Křivoklát a podpořit a respektovat již vyhlášený Lesnický park Křivoklátsko, a to jako alternativní projekt pro péči o toto přírodně i lesnicky cenné území.