Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 1. února 2021 sešli prostřednictvím videokonference na mimořádném jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity. Hlavním bodem jednání byl návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Z tiskové konference po jednání tripartity, která je k dispozici na webu vlády ČR, vyplývá, že zástupci tripartity se shodli, že je třeba podpořit motivaci lidí nahlašovat rizikové kontakty a dodržovat nařízenou karanténu či izolaci kvůli riziku šíření nemoci covid-19, ale liší se prozatím v názoru na konkrétní řešení. Během tohoto týdne by se proto mělo uskutečnit ještě jednání na expertní úrovni a příští týden by se pak měla výsledným návrhem zabývat vláda.
V úvodu tiskové konference vystoupila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která oznámila, že šlo o vyřešit otázku výše příspěvku pro zaměstnance, ale i pro ty, kteří pracují na dohodu s tím, že MPS je schopno toto zpracovat i pro OSVČ. Zdůraznila, že 60 % nemocenské je pro lidi, kteří jsou v karanténě kvůli covidu, málo. Jde o to, že covid v naší zemi existuje již rok, ukazuje se, že lidé jsou za tuto dobu již finančně vyčerpáni. Proto MPSV vypracovalo a na jednání tripartity přeložilo tři konkrétní návrhy, jak situaci kolem výše tohoto příspěvku vyřešit.
V prvním návrhu je stanoveno, že jde o 250 Kč za každý den karantény nebo izolace, a to po dobu maximálně 10 dní. Předností tohoto prvního návrhu je v jeho minimální administraci. To je, aby zaměstnavatelé tento příspěvek vypláceli a zároveň si ho odečítali z odvodů na sociální pojištění.
Druhá verze přichází s vyšší částkou. Je to 500 Kč denně, obdobně, jako u kompenzačního bonusu. Nicméně, je tam stanoven strop ve výši té částky, aby zaměstnanec nevydělával na nemocenské více, než vydělává. Celkově nesmí ta nemocenská přesahoval celkový průměrný výdělek dotyčného pracovníka.
Třetí varianta přichází s 90 % nemocenskou, ale skutečná výše tohoto příspěvku je na úrovni 81 % nemocenské.
Dále Jana Maláčová konstatovala, že lidé jsou na pokraji finančních rezerv, což se týká zejména rodin s dětmi. Vláda, potažmo ministerstvo práce a sociálních věcí, chce tímto způsobem, místo zákazů a příkazů, lidi motivovat, aby tyto zákazy neporušovaly. Cílem je, aby lidé, kteří opatření dodržují, nebyli finančně trestáni, dodala Jan Maláčová.
Poté vystoupil vicepremiér Karel Havlíček, který uvedl, že tripartita se shoduje na tom, že situace není jednoduchá. Poznamenal, že zástupci tripartity se rozcházejí v tom, jakou formou by to mělo být, a to především jak zaměstnavatelé, tak i zástupci zaměstnanců neboli odbory. Načež dodal, že se musí posoudit, aby přínosy tohoto opatření nebyla nad těmi negativy, které z toho mohou vyplynout. Upozornil na ty, kteří již prodělali tuto nemoc během loňského roku, tak by mohli mít určitý problém v tom, že oni dostali 60 % nemocenské, zatímco v letošním roce by měli mnohem výší bonus. Načež dodal, že by to možná mohlo vytvořit i určitou neetickou nerovnováhu mezi těmito skupinami. Zároveň však také konstatoval, že shoda v tripartitě je v tom, že tuto formu podpory je třena zacílit na skupinu nízkopříjmových obyvatel. V závěru svého vystoupení zdůraznil, že jde o to najít nějakou shodu na jednom z těchto navržených řešení.
Následovalo vystoupení předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly, který prohlásil, že až bude vláda rozhodovat o schválení jedné z těchto tří variant, tak si musí říci jednu zásadní věc. To je, že pokud chce vláda zamezit zastavení celé české ekonomiky, tak musí přijmout návrh, který navrhujeme, to je, aby se zvýšila nemocenská, byť na dočasnou dobu, a to až do června 2021. Ideální by toto zvýšení nemocenské ve výši, a to co nejblíže ku 100 procentům. V tomto případě pak vláda nemusí řešit žádné další varianty, které jsou ministerstvem práce a sociálních věcí navrženy. To znamená, že nemusí hlídat průměrný výdělek a navýšení nad průměrný výdělek. Přičemž zaměstnavatelům je to plně proplaceno, takže žádný problém zde nenastane.
Co se týče argumentu, že hrozí zneužívá této podpory, tak Josef Středula uvedl dvě čísla. Zaprvé, že k 31. 12. 2020 bylo případů pracovní neschopnosti 2.293.000 a počet případů ukončení nebo rozhodnutí o ukončení režimu bylo 3.336. V tomto případě, jak dále poznamenal Josef Středula, není ani o čem mluvit. Argumentem navíc je i to, že zneužití tohoto příspěvku by v tomto případě šlo na konto lékaře, který by karanténu svým nesprávným rozhodnutím odsouhlasil. Nikdo jiný není k tomu oprávněn.
Zároveň Josef Středula uvedl, že u prvních dvou návrh. MPSV by muselo dojít i ke změně občanského řádu. Odbory jsou toho názoru, že proto není žádný důvod. Proto odbory navrhují variantu zvýšení nemocenské. „Jestliže hledáme míru určité spravedlnosti, tak si lidé zaslouží, aby se nemuseli bát situací, že je někdo vytrasuje nebo jsou nemocní,“ dále prohlásil Josef Středula. Načež dodal, že vláda a její sociální partneři by měli ukázat „velkorysost, že lidé mají stejnou hodnotu, ať už jsou podnikatelem, nebo posledním dělníkem.“
V závěru svého vystoupení Josef Středula, jménem Českomoravské konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů (ASO), prohlásil, že odbory podporují třetí variantu, protože je nejméně náročná a vyhovuje systému, který je zde zaveden a všichni umí s ním pracovat. Přitom plně kompenzuje případné zvýšení nákladů zaměstnavatele. Odhad odborů, kolik by to mohlo stát, je něco mezi půlmiliardou až 600 miliony korun měsíčně, což jsou náklady nicotné, a to ve srovnání s jinými náklady státu.
Poté vystoupil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, který uvedl, že zaměstnavatelé a podnikatelé jsou si dobře vědomy hodnoty zdraví svých zaměstnanců. Od dubna zaměstnavatelé ve většině firem nařídili hygienická a epidemiologická opatření. Celu dobu si hlídají svoje zaměstnance, aby neonemocněli v zaměstnání. Poslední měsíce podnikatelé platí obrovské částky za testování jejich zaměstnanců. Pokud jde o příspěvek na pobyt v karanténě, oznámil Jaroslav Hanák, že je rád, že nebyla přijata ani jedna z těchto tří variant příspěvků. V tomto s ním souhlasí Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků ČR a další zaměstnavatelské organizace. Konstatoval, že, podle zaměstnavatelů a podnikatelů, tak jak to bylo připraveno jde o nesystémové řešení situace. Protože těžiště největších problémů je ve školách, neboť onemocnění covidem je právě tam, a z nich to jde do rodin a odtamtud na jednotlivé pracoviště. Proto také v závěru svého vystoupení Jaroslav Hanák sdělil, že tak, jak byly tyto tři varianty předložen, není pro zaměstnavatel a podnikatele přijatelná ani jedna varianta.
Přirozeně, že jsme se na názor o jednání tripartity zeptali i předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka, který vyzdvihl skutečnost, že při jednání tripartity se premiér Andrej Babiš projevil jako skvělý moderátor, který jednání řídil s přehledem. Zároveň ocenil sdělení premiéra Babiše o to, že vláda zaplatí výpadek mzdy zaměstnancům, které postihne Karanténa díky pandemické krizi. Dále uvedl, že k nedohodě o tom, která z předložených variant by měla výt vybrána, došlo kvůli postoji zaměstnavatelů a podnikatelů, kteří tuto část jednání tripartity svým postojem v podstatě zablokovali. Proto premiér Andrej Babiš stanovil lhůtu di pátku, aby se účastníci jednání tripartity dohodli na kompromisu.
Z jednání tripartity dále vyplynulo, že vláda zřejmě znovu prodlouží program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla koronavirová omezení. Má skončit na konci února, podle ministryně Jany Maláčové ale není realistické, že by ho v březnu svedl nahradit kurzarbeit. Příslušný návrh sice leží ve sněmovně, nepanuje na něm ale shoda.
Odbory proto doporučují prodloužit Antivirus do konce dubna. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka ale ani tato lhůta nemusí stačit. Podle něho je kurzarbeit jedna z klíčových věcí, kterou je potřeby vyřešit. Načež dodal, že Antivirus je zapotřebí prodloužit, neboť nezaměstnanost, jak podotkl, značně poskočí. Podle něho, možná nebude stačit aní do 30. dubna. Vinu na tomto vývoji vidí v politické válce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny.
