Pod názvem „Zdraví spotřebitelů, informovaná volba a ochrana prostředí jsou pro potravináře klíčovými prioritami,“ uspořádala Potravinářská komora ČR (PK ČR) v úterý 13. prosince 2022 tiskovou konferenci, na jejímž programu bylo zhodnocení činnosti komory v letošním roce a nástin úkolů v roce 2023. Druhým hlavním bodem programu byl slavnostní křest knihy „Boží dar – Příběhy českých potravin“.
„Přemluvili jsme Evropskou komisi, aby odložila Nutri-Score. I díky práci Potravinářské komory ČR, a jejímu konzistentnímu přístupu, připustila Evropská komise, že některé navrhované nástroje pro zjednodušenou komunikaci výživové hodnoty je třeba ještě přehodnotit. Současně s Nutri-Score EK odložila i vyjednávání o celém návrhu revize evropského nařízení 1169/2011 o informacích poskytovaných spotřebitelům,“ prohlásila v úvodu tiskové konference prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Zároveň uvedla, že Potravinářská komora ČR dlouhodobě nepodporuje zavedení povinného označování výživových hodnot na přední straně obalů, známějšího pod názvem Nutri-Score. Konstatovala, že proti tomuto označení byla od počátku Itálie, ke které se postupně přidala řada dalších států, a to včetně České republiky. Podle ní nastavený algoritmus systému Nutri-Score je totiž velmi zjednodušující, diskriminuje tradiční potraviny, nezohledňuje velikost porce a směřuje na výživu, která nemusí být skutečně zdravá, pestrá a vyvážená. Ukázalo se, že potraviny označené jako zelené v kategoriích A, B nejsou vhodné k pravidelné konzumaci v neomezeném množství, a naopak potraviny na opačné straně semaforu jsou pro vyváženou a pestrou stravu nezbytné.
„Vítáme, že Evropská komise odložila projednávání této problematiky na neurčito. Myslím, že budeme mít nyní dostatek času vše řádně prodiskutovat a eventuálně nastavit jiný systém, který nebude mít negativní dopady na zdraví spotřebitelů,“ upřesnila Dana Večeřová.
Navíc, nejspíše nepůjde ani i o povinné informování o negativních dopadech potravin. Podle odhadu Jana Pivoňky, konzultanta pro oblast udržitelné výroby a spotřeby Potravinářské komory ČR, současná Komise již nejspíše žádnou povinnou úpravu neschválí a počká se tak na novou komisi, která přijde po volbách v květnu roku 2024. Současně zdůraznil, že Potravinářská komora ČR označuje současný posun v názoru, zda zavést povinně systém Nutri-Score pro celou Evropskou unii, za velké vítězství. „Zachytili jsme to ve správný okamžik, když se to téma teprve začínalo probírat,“ dodal Jan Pivoňka.
Podle něho systém měl totiž označovat zeleným označením s písmenem A nebo B až 20 procent potravin, které ale ve skutečnosti do správné výživy nepatří. Nutri-Score označuje na přední straně obalu potraviny písmeny A až E a barvami od zelené přes žlutou až po červenou.
Na tiskové konferenci dále zaznělo, že toto značení, připomínající semafor, zavedla před několika lety Francie. Používá se také v Belgii či Španělsku a jeho využití od loňského listopadu doporučilo výrobcům i Německo.
Zástupci komory dále uvedli, že algoritmus výpočtu systému dává body za nutričně rizikové živiny, jako jsou cukry, nasycené mastné kyseliny nebo sůl, ale také protibody za žádoucí živiny jako jsou bílkoviny, procento ovoce nebo vláknina. Potravinářská komora ČR si na plánovaný systém stěžovala dlouhodobě. Vadilo jí, mimo jiné, to, že systém nezohledňoval velikosti jednotlivých porcí, které lidé obvykle jedí.
Prezidentka PK ČR Dana Večeřová rovněž ocenila, že názor komory poté podpořilo také české ministerstvo zemědělství nebo čeští europoslanci. Naopak, podle ní, se dlouhodobě k zavedení systému Nutri-Score kladně stavěly zahraniční obchodní řetězce či někteří nadnárodní producenti potravin, kterým by tento systém sjednotil značení potravin ve všech evropských státech.
Ředitel Potravinářské komory ČR pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna v průběhu tiskové konference uvedl, že mezi další úspěchy Potravinářské komory ČR patří schválení novely zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb. o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití a zapracování připomínek PK ČR k vyhlášce č. 344/2012 Sb. o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu. Do skupiny D, skupiny podniků, kterým bude v případě nouze plyn vypnut až jako posledním, budou zařazena odběrná místa všech výrobců potravin, nápojů nebo krmiv.
Na tiskové konferenci se dále hovořilo o hlavních problémech, které se zasáhly český potravinářský průmysl. K nim patří především růst cen energií, pohonných hmot a dalších vstupních surovin pro výrobu, jako jsou například obaly. Proto také Potravinářská komora v letošním roce usilovala o využití dočasného krizového rámce pro poskytování veřejné podpory podnikům zasaženým hospodářskými dopady agrese a následných sankcí, který vydala EK na konci března. Díky soustředěnému tlaku nevládních organizací došlo k zastropování cen energií pro malé a střední podniky, nicméně zastropované ceny jsou stále významně vyšší než v okolních státech. „Požadujeme také, aby došlo k zastropování cen energií pro všechny podniky bez rozdílu velikosti,“ konstatovala Dana Večeřová. Problémem je v této souvislosti, že všichni dodavatelé energií začali razantně zvyšovat ceny, a rozdíl ve finále zaplatí spotřebitel. „Chceme se věnovat i snížení DPH na potraviny, poplatkům za odpady, litteringu a dalším souvisejícím tématům,“ dodala prezidentka komory.
„V příštím roce se Potravinářská komora ČR bude věnovat i problémům v oblasti udržitelnosti, zejména ochraně názvů potravin živočišného původu, zlepšování a certifikaci zemědělských postupů, hledání nových přístupů a alternativních zdrojů bílkovin, v této souvislosti preferujeme legislativní regulaci na celoevropské úrovni,“ dále vysvětlil Jan Pivoňka.
„Výrobky na rostlinné bázi představují důležitou součást naplňování strategie Farm to fork. Je však třeba, aby svou výživovou hodnotou naplňovaly potřeby obyvatelstva a aby jejich zařazení do jídelníčku nemělo negativní vliv na zdraví populace,“ doplnil Jan Pivoňka s tím, že „pokud o rostlinných imitacích živočišných potravin chceme hovořit jako o alternativě, musí se významně blížit jejich výživová hodnota originálu.“
Podle představitelů komory mezi další témata v oblasti udržitelnosti určitě patří komunikace výživové hodnoty potravin, která nebude spotřebitele navádět špatným směrem, dále komunikace dopadů na životní prostředí založená na skutečných faktech (komora zásadně nesouhlasí s greenwashingem, který bohužel aplikují i mnohé neziskové organizace). Současně sem patří i spravedlivá taxonomie v agropotravinářství zahrnující veškeré aspekty výroby potravin tak, jak skutečně probíhá, a v neposlední řadě i legislativa pro udržitelný potravinový systém reflektující vývoj celosvětového potravinového systému.
Ke konci první části tiskové konference rovněž zaznělo, že Potravinářská komora ČR stojí o budování a zlepšování stabilního potravinového systému, který bude šetrný k životnímu prostředí a klimatu, sociálně a ekonomicky akceptovatelný, a především dlouhodobě udržitelný. Svými zkušenostmi a znalostmi chce komora přispět do diskusí o budoucím uspořádání potravinového systému v EU.
Poté následovala druhá část tiskové konference, kdy prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová slavnostně pokřtila knihu „Boží dar – Příběhy českých potravin“, jejímž cílem je ukázat z čeho a jak se rodí jednotlivé potravinářské výrobky. Přičemž v úvodu knihy je zdůrazněno, že pokud budou lidé znát tradici a původ potravin, budou si o to více vážit našich předků, kteří tradici výroby potravin v naší zemi založili.
