Dopady Zelené dohody pro Evropu na Českou republiku, Národní plán obnovy, stav digitalizace a vývoj e-governmentu a stav čerpání prostředků fondů EU a pomoc zaměstnancům a zaměstnavatelům v době pandemie koronaviru – to byl hlavní body jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, která se dnes uskutečnila formou videokonference v Praze.
V úvodu tiskové konference vystoupila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která se věnovala především otázce pomoci zaměstnancům a podnikatelů v době pandemie koronaviru. Mimo jiné oznámila, že díky tomu, že Evropská komise schválila možnost prodloužení programu Antivirus do konce letošního roku, proto se tripartita dnes dohodla na tom, že doporučuje vládě ČR prodloužení tohoto programu dokonce dubna. Důvodem pro toto prodloužení je, podle ní, skutečnost, že zatím není vyjasněné, jak bude nakonec vypadat program Kurzarbeit, který nyní leží v Poslanecké sněmovně, protože se politické strany se jeho konečném znění nemohou shodnout. Proto chce v úterý v příštím týdnu uspořádat setkání politických stran na toto téma, kde by se tato otázka měla vyjasnit.
Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček v úvodu svého vystoupení hovořil o pandemickém plánu a o potřebě testování. Dále se věnoval Zelené dohodě pro Evropu. Konstatoval, že ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo vstupní analýzu dat a definovalo požadavky související s přechodem k uhlíkové neutralitě. Studie bude dále upřesněna a vyčíslena po jednotlivých sektorech. Největší požadavek na centralizovaný zdroj bezemisní energie má hutnictví. V brzké době bude třeba rozhodnout o výstavbě výkonného nízkoemisního zdroje na Ostravsku. Současně je nezbytné se zaměřit na výzkum a vývoj v oblastech, které mohou přispět ke snižování emisí.
Pokud jde o stav digitalizace a vývoje eGovernmentu, Podle Karla Havlíčka, se digitální Česká republika v roce 2021 zaměří primárně na tři oblasti: Institucionalizace, Digitalizace a Transformace. Oblast Institucionalizace bude zaměřena na rozjezd bankovní identity nebo implementaci zákona o právu na digitální služby. V rámci Digitalizace se bude dále pracovat na rozvoji širšího portfolia služeb dostupných na Portálu občana a Portálu veřejné správy. Sekce Transformace bude zaměřena na finalizaci digitalizace stavebního řízení, centrální nákupy a rozvoj spolupráce s komerční a akademickou sférou. V letošním roce bude provedena aktualizace vydaných metodických pokynů a zásad digitální přívětivé legislativy.
V případě stavu čerpání prostředků z fondů EU v období 2014–2020 oznámil Karel Havlíček, že se tyto prostředky čerpají velmi slušně. Svědčí o tom i to, že od počátku programového období 2014–2020 bylo ke konci ledna vyhlášeno za všechny programy 1.123 výzev s alokací 833,9 miliardy korun. Ze všech programů vyhlásil nejvyšší objem výzev operační program (OP) Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, dále OP Doprava a Integrovaný regionální OP. V rámci vyhlášených výzev byly do konce ledna 2021 vydány rozhodnutí o poskytnutí podpory v celkové výši 601,4 miliardy korun. Objem vyúčtovaných prostředků činil 352,5 miliardy korun. Do září letošního roku budou ze strany Ministerstva pro místní rozvoj dopracovány a předloženy vládě návrhy operačních programů a návrh Plánu pro spravedlivou transformaci.
Dalším bodem jeho vystoupení byl Národní plán obnovy, kdy požadavky nejrůznějších institucí a ministerstev z Národního plánu obnovy (NPO) jsou nyní o 100 miliard korun vyšší než částka 171,5 miliardy korun, kterou má Česká republika z mimořádného unijního příspěvku získat. Podle vicepremiéra peníze mají pomoci restartu českého hospodářství po koronavirové krizi, rozděleny budou do šesti hlavních oblastí: na digitalizaci, infrastrukturu, vzdělávání, výzkum, vývoj a inovace
Karel Havlíček dále zdůraznil, že jde o plán, který není pouze ekonomického charakteru, je infrastrukturního charakteru a musí být i takto vnímán. Je to plán, který by měl pomoci nastartovat opětovně ekonomiku. Tyto peníze, určené pro Českou republiku, jsou totiž součástí balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), na jehož základních obrysech se loni v červenci shodli představitelé zemí EU. Fond má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření koronaviru. Podle původního návrhu ministerstva průmyslu a obchodu, který v říjnu dostala na stůl vláda, ale neschvalovala jej, má největší část 118,1 miliardy Kč směřovat do pilíře s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, který zahrnuje dopravu či přechod k nízkouhlíkovému hospodářství.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák uvedl, že svaz podporuje postupnou cestu EU ke klimatické neutralitě. Upozorňuje však, že členské státy by měly přispět k evropskému cíli spravedlivě s ohledem na různé výchozí podmínky. "Vyzýváme proto vládu, aby dopracovala studii, která vyčíslí náklady a dopady postupné dekarbonizace v jednotlivých sektorech hospodářství ČR. Jen tak bude možné vyjednat v EU realistický příspěvek k evropskému cíli pro rok 2030, který neohrozí ekonomiku a nadměrně nezatíží obyvatele," dodal Jaroslav Hanák. Zároveň prohlásil, že tyto dopady zelené dohody pro Evropu do českého průmyslu, tj. hutnictví, strojírenství, stavebnictví, budou obrovské. Upozornil, že Česká republika je průmyslová země, jejíž ekonomika je zaměřena na vývoz. Pokud jde o Národní plán obnovy, Jaroslav Hanák v polovině února vyzval vládu, aby z plánu šlo více peněz na digitalizaci firem. Svaz žádá, aby místo plánované jedné miliardy zamířilo do této oblasti deset miliard korun. Podle Jaroslav Hanáka vláda totiž by neměla Národní plán obnovy prohospodařit na položkách, které patří do státního rozpočtu. To je na mzdy, nová oddělení na ministerstvech, důchody, archivnictví. Podle něho to nejsou opatření pro restart a obnovu ekonomiky.
Během tiskové konference rovněž zaznělo, že se současným zněním plánu obnovy nesouhlasí i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která se vyjádřila v tom smyslu, že „myslím si, že investice z něj do lidí jsou stále velmi nízké a jeho současná podoba nereflektuje situaci, které budeme čelit v době, kdy koronavirus zvládneme." Konstatovala, že na projekty věnujícím se lidským zdrojům či digitalizaci sociálních úřadů je v plánu kolem sedmi procent investic, což je podle ní nedostatečné. "Udělám ještě maximum pro to, aby se to změnilo," dodala.
V průběhu tiskové konference ministr Karel Havlíček rovněž hovořil o tom, že tripartita vyslovila podporu harmonogramu útlumu uhlí v české republice, to je do roku 2038, jak jej doporučila Uhelná komise. Na podporu tohoto doporučení Uhelné komise potom v rámci diskuse Karel Havlíček zdůraznil, že odpojením všech uhelných elektráren bude chybět v energetickém systému ČR výkon ve 6.400 MW. Podle Karla Havlíčka je řešením celé situace jaderná energetika. Samozřejmě, že podporu závěrům Uhelné komise vyjádřil i prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Na tiskové konferenci vystoupil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (%CMKOS) Josef Středula, který prohlásil že Česká republika v současnosti nemá plán, který by řešil dopady takzvané Zelené dohody (Green Deal). Podle něho by stát měl řešit otázku ztrát zaměstnání, hledání nových pracovních příležitostí nebo budování infrastruktury pro nové investory. Konstatoval, že „Zelenou dohodu pro Evropu schválila Česká republika v prosinci 2019 a premiér (Andrej Babiš) pro ni zvedl ruku. Takže v tom případě očekáváme, že tady někdo řekne, jak se s tím budeme potýkat. Protože v tuto chvíli to vypadá tak, že nemáme žádný plán, který by to řešil," řekl Josef Středula. Uvedl, že společnost, která dopady splnění Green Dealu vyčíslila pro ministerstvo průmyslu a obchodu, dospěla už před půl rokem k částce 4,5 bilionu korun.
Letošní rok, podle Josefa Středuly, bude navíc v rámci EU průlomový také v dalších nařízeních. Uvedl, že například v Německu se chystá aktuálně nová legislativa pro výrobu osobních automobilů, takzvaná Euro 7. "Dopad této legislativy by měl být takový, že se může ukončit výroba spalovacích motorů," řekl Josef Středula. Podotkl, že to znamená, že například zaměstnanci firmy Bosch Diesel Jihlava na Vysočině pravděpodobně už nebudou mít práci, pokud nepřijde nějaký nástupce.
K průběhu tiskové konference musíme ještě dodat, že Zelená dohoda pro Evropu představuje plán Evropské komise na ochranu klimatu. Tripartita o něm jednala naposledy v prosinci. Zaměstnavatelé i odboráři kritizovali to, že chybí analýzy dopadů na jednotlivé členské státy. Chtějí znát vliv na český automobilový průmysl a další sektory, celou ekonomiku, regiony i sociální situaci obyvatel.
Další jednání tripartity se uskuteční v březnu 2021.
