Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje přidání o 2800 korun na 18.000 korun, tedy o 18 procent. Odbory to podporují, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou ale nesouhlasí. Rozhodne tak vláda ČR.
V úvodu tiskové konference po jednání tripartity vystoupila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která uvedla, že tripartita měla dnes velmi dlouhé jednání v rámci sociálního dialogu. Přičemž nejprve sdělila, že během dnešního jednání tripartita mimo jiné řešila i odměny zdravotníkům, neboť si zdravotníci stěžovali, že nedostali proplacené odměny, které jim byl státem slíbeny. Členové tripartity to označili za skandální situaci a vyzvali ministra zdravotnictví, aby v této záležitosti sjednal pořádek.
Ovšem základním námětem úvodního vystoupení ministryně Jany Maláčové bylo stanovení výše růstu minimální mzdy, přičemž seznámila novináře s návrhem ČSSD na zvýšení minimální mzdy k 1. lednu 2022 o 2800 Kč na 18.000 Kč měsíčně. Podle ministryně práce je to přitom minimální částka, kterou ČSSD, potažmo ministerstvo práce a sociálních věcí, navrhuje. Důvodem je, podle ní, zejména ta skutečnost, aby ekonomika v době postcovidové nastartovala. Jde totiž o to, „abychom nebyli i nadále popelkou Evropy, kdy lidé, kteří pracují za minimální mzdu, tak potom jdou na úřady práce pro dávky,“ zdůvodnila tak důvod, proč ČSSD navrhuje toto zvýšení minimální mzdy na 18.000 Kč. Načež dále dodala, že například i Polsko a Slovensko mají vyšší minimální mzdu než Česká republika. Přitom jde o země, které jsou ekonomicky méně výkonné, než je Česká republika. Proto je, podle jejího názoru, nutné s růstem minimální mzdy pohnout.
Zároveň připomněla, že minimální mzda u nás je 1500 Kč pod hraničí příjmové chudoby jedince. To je pro ČSSD neakceptovatelné. Konstatovala, že zaměstnavatelé si stěžují, že nají nedostatek pracovní síly. Proto zde vidí velký prostor, aby všechny své zaměstnance adekvátně zaplatili. Potom bude, podle ní, pracovní síly dostatek. Dále dodala, že Česká republika nemůže nadále dovážet levnou pracovní sílu ze zahraničí, zejména ze třetích zemí.
Současně Jana Maláčová upozornila, že nejde jen o těch 150.000 lidí, kteří pracují za minimální mzdu. Kdyby se minimální mzda zvýšila na 18.000, bud se to týkat 250.000 lidí. Konstatovala, že minimální mzda je výborným nástrojem, jak pomoci všem zaměstnancům a zaměstnankyním, jelikož její zvýšení povede k růstu i dalších mzdových tarifů.
Poté se Jana Maláčová věnoval otázce zaručených mezd, které mají osm stupňů. Ukázal novinářům tabulku, z níž je zřetelné, že prostor pro zvýšení minimální mzdy u nás je. Jana Maláčová považuje za absurdním, aby uklízečky pracovali za 15.200 Kč měsíčně, aby popeláři, zedníci a dlaždiči pracovali za 16.800 Kč, aby prodavačky, číšníci měli mzdu ve výši 18.500 Kč. Přičemž zároveň zdůraznila, že česká ekonomika nemůže být založena na levné pracovní síle.
V průběhu tiskové konference vystoupil prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner, který poukázal na to, že malé a střední podniky se dosud nevzpamatovaly z dopadů covidové pandemie. „S navrhovaným navýšením nemůžeme souhlasit, osmnáct procent neodpovídá žádným ekonomickým parametrům. Je potřeba vycházet z ekonomické situace ČR a podniků,“ prohlásil Jan Wiesner. Podle něho by navýšení minimální mzdy mělo být nejvýš o inflaci. Ta se nyní pohybuje kolem tří procent. Ministerstvo financí pro letošek očekává průměrnou míru inflace 2,5 procenta.
Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) po nedohodě v tripartitě rozhodne o navýšení vláda. „Podporuji, aby rostla minimální mzda. Nepodporuji, aby rostla tak, jak navrhuje ministerstvo práce,“ řekla ministryně financí. Dodala, že se minimální výdělky vyplácejí hlavně v oborech a profesích, které pandemie postihla nejvíc. Zmínila ubytování a pohostinství.
S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle návrhu by se tedy vyplácely od 18.000 do 36.000 korun. „U nás minimální mzda není až takový problém, problém jsou zaručené mzdy,“ prohlásila Alena Schillerová. Podle ní by výrazné navýšení mohlo vést k propouštění lidí s nižším výdělkem.
Podle Jany Maláčové naopak stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší výdělky podpoří ekonomiku, protože lidé budou víc utrácet. Někteří ekonomové naopak varují před zdražováním a roztáčením inflační spirály.
Mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy příští rok zvedly o 44.957 korun. Zaměstnavatele by to podle podkladů k nařízení stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.
K tomu musíme dodat, že podporu zvýšení minimální mzdy na 18.000 Kč vyjádřily i Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů (ASO).
