Návrh státního rozpočtu pro rok 2922 s pravděpodobným schodkem ve výši 400 mld. Kč, rostoucí inflací ve výši 3,5 procenta a zvýšení minimální mzdy pro rok 2022 – to byly hlavní body programu pondělního jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity.
Pro dnešní jednání členů vlády ČR, zástupců zaměstnavatelů a odborů byla charakteristické, že se neshodli vládní představitelé hnutí ANO, tj. premiér Andrej Babiš a vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová na jedné straně a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula na straně druhé s tím, že za zaměstnavatele řekl k tomu svůj názor prezident konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) Jan Wiesner.
Premiér Andrej Babiš v úvodu tiskové konference stručně charakterizoval současnou ekonomickou situaci v České republice, která se zatím pořád ještě vypořádává s důsledky covidové pandemie a zároveň i s tím, že právě v těchto týdnech a měsících vidíme výrazné zdražování energií, stavebních materiálů a všech druhů zboží. Načež dále poznamenal, že za tento růst inflace, za rostoucí zdražování, mohou z 80 procent vnější vlivy, které převážně přicházejí z EU. Premiér Andrej Babiš tímto svým výrokem v podstatě odmítl názory politické opozice, která v rámci předvolební kampaně hlásá, že za současné ekonomické problémy, to je zejména vlnu zdražování, může tato vláda.
V další části svého projevu se Andrej Babiš soustředil na objasnění jeho stanoviska k návrhu ministryně Jany Maláčové na zvýšení minimální mzdy na 18.000 Kč měsíčně od příštího roku a na navýšení platů státních a veřejných zaměstnanců o 3000 Kč měsíčně. Načež premiér Babiš k tomu uvedl: „Preferuji pevnou částku, je potřeba navýšit lidem s nejnižšími mzdami“ s tím, že podle něho by všichni pracovníci veřejné sféry měli dostat přidáno stejně. Zmínil částku 1400 korun.
Pokud jde o navýšení minimální mzdy, premiér Babiš prohlásil, že v tripartitě jsou tak rozdílné názory mezi zaměstnavateli a odboráři, že bude nejlepší rozhodnutí odložit na příští vládu. „Není kam spěchat,“ řekl po tripartitním jednání Andrej Babiš.
Poté se premiér Andrej Babiš omluvil, že kvůli svému následnému odpolednímu programu musí nyní opustit Hrzánský palác, kde se tisková konference po jednání tripartity konala.
Za členy vlády dále nejprve vystoupila ministryně práce Jana Maláčová, která prohlásila, že navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15.200 na 18.000 korun, tedy zhruba o 18 procent. Zdůvodnila to mimo jiné i argumentem, který již delší dobu razí odbory, že v EU se prosazuje názor, že minimální mzda by měla být ve výši 50 procent průměrné mzdy, což v případě České republiky nedosahujeme. Navíc, zdůraznila, že s minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy pracovník v nejnižších tarifních třídách. Naopak, jak dále dodala, stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší mzdy podpoří ekonomiku, protože lidé budou více utrácet.
Ministryně Jana Maláčová dále uvedla, že trvá na navýšení o 3000 korun, protože je přesvědčena, že inflace je ve skutečnosti vyšší. Podle ní by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, zdravotní sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3000 korun navíc do tarifu, tedy do základu výdělku.
Zároveň dodala, že na zvýšená platů ve veřejné sféře by využila i peníze, které jsou navrhovány pro armádu. „Neměli bychom usilovat o navýšení rozpočtu pro armádu. Upřednostnila bych, abychom měli fungující stát a ucelenou péči. Pokud je otázka, jestli armáda, nebo dobře zaplacení státní zaměstnanci, tak volím dobře zaplacené státní zaměstnance,“ prohlásila.
Poté se ujala slova ministryně financí Alena Schillerová, která řekla, že pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, znamenalo by to 25,2 miliardy. Při nárůstu o inflaci by to bylo kolem 12 miliard korun. Pokud by podle Schillerové mělo být přidání vyšší než o inflaci, nebo o 1400 korun, musel by se zvednout navrhovaný schodek rozpočtu. „Pak by mně musela vláda říci, ve kterých položkách mám krátit,“ řekla k tomu ministryně financí.
Přitom ve čtvrtek v minulém týdnu Alena Schillerová prohlásila, že platy zaměstnanců ve veřejné správě by mohly stoupnout o inflaci, tedy zhruba o 3,5 procenta. Zatím ale, jak dále upřesnila na tiskové konferenci, není zcela jasné, zda to bude zvýšení procentní, pevnou částkou nebo kombinace obojího. Ministerstvo financí dostalo za úkol přípravu podkladů a propočtů jednotlivých variant, uvedla.
Předseda ČMKOS Josef Středula prohlásil, že odbory jsou pro návrh na zvýšení platů ve veřejné sféře o 3000 korun nebo pro růst platů o šest procent. „Pro nás je možný kompromis mezi šesti procenty a 3000 korunami pro každého. Předložili jsme skutečné dopady pro rozpočet a sejdou se k nim experti,“ dále konstatoval Josef Středula. Načež předpokládá, že dojde k jednání o růstu mezd v pásmu zvýšení mezi třemi tisíci korunami plošně, jak žádají odbory i vládní ČSSD, a růstem o 3,5 procenta, o němž mluvila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Josef Středula k tomu dále uvedl, že po tomto týdnu vidí v jednání posun. „Věřím, že se stanoviska přiblíží. Finální rozhodnutí bude na vládě,“ dodal. S premiérem Andrejem Babišem chce Josef Středula jednat i o minimální mzdě a rozšíření seznamu nemocí z povolání.
Prezident KZPS ČR Jan Wiesner ve svém vystoupení nejprve reagoval na upozornění Josefa Středuly, že zaměstnavatelé navrhli zvýšení minimální mzdy o 550 Kč, což je podle předsedy odborů, velmi málo. Jan Wiesner stanovisko zaměstnavatelů a podnikatelů zdůvodnil tím, že na firmy pořád dopadají důsledky covidové pandemie. Firmy mají nyní problémy sehnat potřebné zaměstnance. Přitom je u nás řada pracovních míst neobsazených. Proto také zaměstnavatelé nejsou pro přílišné navyšování minimální mzdy. To by se projevilo ve zhoršení ekonomiky řady firem.
K problému pracovníků a neobsazování pracovních míst kvalitními českými zaměstnanci se později, v rámci diskuse, rozproudila debata o tom, zda mají na tato uvolněná, neobsazená místa přijít zahraniční dělníci, zejména z Ukrajiny. Jan Wiesner hájil stanovisko zaměstnavatelů a podnikatelů, že tito ukrajinští pracovníci jsou potřeba, protože Češi nechtějí již obsazovat podřadné pracovní pozice. Přitom někdo je obsadit musí. Proto, jak dále zaznělo v diskusi, se hodí pracovníci z Ukrajiny, ze Slovenska či Rumunska. Josef Středula, jako zástupce odborů k tomu dodal, že odbory nemají nic proti zahraničním zaměstnancům, ale ti musejí pracovat v řádných podmínkách, jako ti kmenoví, čeští zaměstnanci.
Během diskuse členů vlády, zaměstnavatelů a odborů s novináři se znovu otevřela řada otázek, o nichž byli novináři během tiskové konference novináři již informováni, ale oni přesto vyžadovali jejich dovysvětlení.
Jednou z těchto nejdůležitějších otázek, o nichž se znovu hovořilo, bylo zvýšení minimální mzdy na 18.000 Kč, jak navrhuje ministryně Jana Maláčová a jak to podpořil předseda ČMKOS Josef Středula. Jeden z novinářů se totiž zeptal, že během tiskové konference zaznělo, že odbory k tomuto návrhu předložily během jednání tripartity rozdílná stanoviska. Uvedený redaktor chtěl tudíž vědět které odbory uvedený návrh podporují a které nikoliv. Josef Středula k tomu prohlásil, že ČMKOS podporuje návrh na zvýšení minimální mzdy na 18.000 Kč s tím, že ovšem nemá oprávnění hovořit za jiné odbory o jejich stanovisku. jejich stanovisku. Načež k tomu dodal, že pokud jde o výši minimální mzdy, neměla by Česká republika být pod úrovní sousedních zemí, to je Polska a Slovenska.
K uvedené diskusi během tiskové konference můžeme jenom doplnit názor Asociace samostatných oborů (ASO), který již po určitou dobu veřejně vyjadřuje předseda ASO Bohumír Dufek, a které rovněž vyjádřil během dnešního jednání tripartity. To je, že ASO navrhuje zvýšení minimální mzdy na 16.500 Kč měsíčně, a to z důvodu, že Česká republika se stále ještě musí vyrovnat s ekonomickými dopady covidové pandemie, a zároveň chce udržet i stávající úroveň zaměstnanosti. Takže, zatím není příliš velký prostor pro tak razantní zvýšení minimální mzdy v jednom okamžiku.
K průběhu tiskové konference ještě zbývá dodat, že současná vláda musí návrh státního rozpočtu pro rok 2022 předložit k projednání a schválení do Poslanecké sněmovny do 30. září. Přičemž během tiskové konference zaznělo, že projednávat a schvalovat ho bude až nová Poslanecká sněmovna po říjnových volbách.
