Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 29. června 2020 sešli prostřednictvím videokonference na jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity. Sociální partneři diskutovali především o tom, jak urychlit výstavbu prioritních dopravních staveb, ať již jde o dálniční či železniční síť. Druhým hlavním bodem programu na jednání tripartity bylo čerpání fondů EU a přípravu nového programového období na léta 2021 - 2027. Ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň informovalo sociální partnery, tj. zaměstnavatele a odbory, o aktuálním stavu čerpání programů určených na pomoc zaměstnancům a zaměstnavatelům. Na programu jednání tripartity bylo rovněž i několik dalších bodů, při čemž mezi ty nejvýznamnější patřila otázka valorizace zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
V úvodu tiskové konference pod jednání tripartity vystoupil vicepremiér, ministr průmysl a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, který seznámil přítomné novináře s přehledem přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 mil. Kč. V této souvislosti ocenil novelu liniového stavebního zákona, který umožní urychlit přípravu těch nejdůležitějších dopravních staveb, zejména v rámci dálniční sítě a obchvatů měst, ale zároveň i železniční sítě. Současně zdůraznil, že právě výstavba dálniční infrastruktury pomůže dalšímu rozvoji našeho hospodářství. V této souvislosti rovněž poznamenal, že za loňský rok bylo do Fondu dopravní infrastruktury vyčleněno 95 miliard korun, načež pro letošní rok, bude-li schválen deficit státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun, se počítá s dalším navýšením Fondu dopravní infrastruktury na 125 miliard korun.
Pozitivně se k plánům vlády ČR věnovat potřebné finanční prostředky na výstavbu dopravní infrastruktury v letošním roce i v letech následujících vyjádřili i prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) Jan Wiesner a předseda Českomoravské konfederace odborových svazu (ČMKOS) Josef Středula.
Významným bodem jednání tripartity byla otázka čerpání fondů EU za sedmileté období, které letos končí. Z podkladů pro zasedání tripartity vyplývá, že z Operačního programu Podnikání a inovace (PIK) se ke konci května vyčerpalo 31 procent prostředků a z programu Praha - pól růstu zhruba 34 procent. Naopak z nejúspěšnějšího Programu rozvoje venkova se vyúčtovalo 70 procent vyčleněné sumy.
Podle vicepremiéra Karla Havlíčka v programu PIK zůstává 25 miliard korun. Zhruba 15 miliard by se dalo využít pro program inovací na výzkum či laboratoře, zbývajících deset miliard by se mohlo přesunout do dopravní infrastruktury, sdělil vicepremiér. Zároveň uvedl, že do konce roku je šance zdroje přesunout. „Když se nepřesunou, neznamená, že o ně přicházíme, ale čerpají se ještě tři roky po období. Jsme v době postkovidové a není důvod to zbytečně prodlužovat. V dané chvíli je lepší, aby to vyčerpal ten, kdo má dobré projekty, ať už je to infrastruktura, nebo zdravotnictví, než to rozdělit třeba za dva roky,“ dodal Karel Havlíček. Zároveň uvedl, že Česká republika se chystá přesunout do konce roku nevyčerpané peníze z EU do dopravy či zdravotnictví.
Předseda ČMKOS Josef Středula k tomu řekl, že odbory žádají, aby se z programu PIK přesunulo víc než deset miliard korun a aby se využily i nevyčerpané peníze z pražského programu. Podle odborářů by bylo vhodné je dát do dopravy. „Musí se to udělat promptně a využít situace, kdy to ještě přesouvat jde,“ sdělil Josef Středula.
Vicepremiér Karel Havlíček vyšší částku nevyloučil. Jasno by mělo být podle něj za několik týdnů. Podle zástupců zaměstnavatelů by ale měla zůstat i částka na investice a inovace. „Byli jsme ujištěni, že výzvy na investice a inovace budou ještě rychle vyhlášeny, aby se daly programy vyčerpat,“ prohlásil prezident KZPS Jan Wiesner. Podle zaměstnavatelů by měly ale dál zůstat i peníze na inovace.
Podle podkladů pro jednání se do konce května z pěti fondů vyúčtovalo dohromady 44 procent z vyčleněné částky. Celkem je to 279 miliard. Nejlépe se čerpá ze zemědělského fondu pro rozvoj venkova, nejméně naopak z fondu pro regionální rozvoj.
Třetím hlavním bodem jednání tripartity byla otázka prodloužení kurzarbeitového programu Antivirus s příspěvky na mzdy. Vláda o tom vážně uvažuje, dále sdělil vicepremiér Karel Havlíček. Stát bude firmám kvůli dopadům koronavirové nákazy a krize přispívat na mzdy zatím do konce srpna. Z přednesených projevů obou zástupců odborů a zaměstnavatelů vyplývá, že jak odbory, tak i zaměstnavatelé, žádají pokračování programu Antivirus aspoň do konce roku. Podle nich by se ale mohla také upravit pravidla. Přehledem přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 milionů korun. Jde v podstatě o to, že z programu Antivirus se vyplácejí dva druhy příspěvků na mzdy. Příspěvkem A dorovnává stát 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39.000 korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29.000 korun superhrubé mzdy.
Karle Havlíček ve svém vystoupení na tiskové konferenci prohlásil, že vláda si prodloužení programu Antivirus do konce roku v průběhu měsíce července vyjasnit a definitivně projednat. „Pokud situace bude k tomu, že firmy budou v situaci, že toho (příspěvků na mzdy) budou hromadně využívat a pomůžeme tím ekonomice, jsme připraveni to udělat," řekl Karel Havlíček.
Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly je nutné, aby vláda o pokračování Antiviru do konce letoška rozhodla co nejdříve. "Za poslední dva dny je poměrně hodně nových výskytů onemocnění. Dá se očekávat, že nákaza bude pokračovat. Zaměstnavatelé by měli mít jistotu, že i na podzim budou moci příspěvky čerpat," uvedl Josef Středula. Podle něj program "jednoznačně chrání" před hromadným propouštěním.
Podle Jan Wiesnera, prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, je nutné vyplácení příspěvků prodloužit, přičemž parametry podpory A a B by se ale měly sjednotit. Na náhrady mezd lidí v karanténě i při výpadku výroby či poklesu poptávky by to mělo být 80 procent do 39.000 korun superhrubé mzdy, popsal požadavek zaměstnavatelů a podnikatelů Jan Wiesner.
Z podkladů pro jednání tripartity dále vyplývá, že program Antivirus obsahuje i podporu C. Ta představuje odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce za určitých podmínek firmám do 50 zaměstnanců. Zaměstnavatelé s nastavením pravidel nesouhlasí. Podle nich toho mohou využívat podniky, které pomoc nepotřebují. Zástupci zaměstnavatelů navrhovali původně, aby se odpuštění odvodů týkalo firem s propadem produkce. O parametrech chtějí znovu vyjednávat. Ministerstvo práce místo toho prosadilo, že zaměstnavatel nesmějí propustit víc než desetinu lidí a nesmějí snižovat výdělky. To by, podle Jana Wiesnera, ale podniky v potížích vždy nezvládnou dodržet.
Pokud jde o další body jednání tripartity, tak na programu bylo původně ohlášeno i projednání otázky valorizace příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí, které jsou zaměstnancům vypláceny na základě příslušného paragrafu o minimální a zaručené mzdě dle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády od 1. 1. 2020. Kromě toho jde rovněž i o zvýšení zvláštních příplatků za práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy, který je dle nařízení vlády vyplácen ve všech pěti platových třídách. Asociace samostatných odborů (ASO) totiž navrhla, aby se oba příplatky zvýšily o 2.500 Kč ročně, tedy o 5.000 Kč ročně. Návrh ASO se měl totiž projednávat již na minulém jednání tripartity, které se konalo 25. května 2020. Tehdy však bylo projednávání tohoto bodu programu tripartity přerušeno s tím, že se k tomuto tématu vrátí následné jednání tripartity, které se uskuteční 29. června 2020. Jak nás informoval předseda ASO Bohumír Dufek, Asociace samostatných odborů zásadně nesouhlasí s tím, jak to uskutečnilo ministerstvo práce a sociálních věcí, které, aniž by informovalo jednotlivé účastníky jednání tripartity, tento bod, to je otázku zvýšení příplatku, náhle stáhlo z programu jednání pondělní tripartity. Bohumír Dufek v této souvislosti zdůraznil, že Asociace samostatných odborů i nadále trvá na valorizaci těchto příplatků s tím, že věří, že premiér Andrej Babiš dodrží svá slova, která vyřkl na jednání tripartity, že se k této otázce vrátí na jednání s Asociací samostatných odborů, které by se mělo uskutečnit 24. července 2020.
Na tiskové konferenci po jednání tripartity byli novináři, prostřednictví podkladových materiálů, také informováni, že během posledního měsíce se sešly k jednání krajské tripartity v Královéhradeckém a Jihomoravském kraji. V tomto týdnu se také uskuteční setkání tripartit Zlínského a Středočeského kraje. Z přiložených podkladových materiálů dále vyplývá, že představitelé krajských hospodářských a sociálních rad jsou pravidelně informováni o výsledcích jednání národní tripartity a o činnosti pracovních týmů. V jihomoravském kraji se jednalo o poslední zasedání tripartity před volbami, přičemž sociální partneři ocenili hejtmana kraje za intenzivní rozvoj sociálního dialogu v regionu. Mimochodem, pokud jde o krajskou tripartitu v Hradci Králové, tu během svého vystoupení ocenil prezident KZPS Jan Wiesner, protože se, při jejím jednání, seznámil s podrobnostmi toho, jak vypadá příprava dostavby dálnice D11 z Hradce Králové na polské hranice.
Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční 21. září 2020
