Ani tři a půl týdne před koncem takzvaného přechodného období není na stole dohoda o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Scénář brexitu bez dohody se tak stává stále reálnějším. Pokud se vyjednavačům nepodaří dosáhnout kompromisu ani pět minut po dvanácté, hrozí podle ekonoma Petra Zahradníka chaos. Situace je o to komplikovanější, že kvůli pandemii Evropa i Británie už tak čelí vážným ekonomickým problémům. Uvedl to dnes ve svém zpravodajství Český rozhlas.

Český rozhlas dále konstatoval, že napětí kolem brexitového vyjednávání v Bruselu vrcholí. Celý minulý týden pokračovaly týmy vedené Michelem Barnierem na unijní a Davidem Frostem na britské straně v klíčových rozhovorech o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, ani rozhodující závěrečná fáze vyjednávání ale průlom nepřinesla.

Po 90minutovém telefonátu se na tom v pondělí shodli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson, podle kterých tady „podmínky pro dokončení dohody“ stále nejsou. Ani po nedělním vyjednávacím maratonu v Bruselu se pozice prakticky vůbec nesblížily, tvrdí diplomaté. Podle nich šance na odchod Británie bez uspořádání obchodních a dalších vztahů opět vzrostla.

Na Silvestra končí takzvané přechodné období, během něhož měla být finální dohoda vyjednána. Pokud se tak nestane, obchodování přes Lamanšský průliv bude od ledna probíhat podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO), vzájemné obchodní vztahy tak mimo jiné zatíží kontroly, cla a kvóty.

Evropští exportéři, včetně těch českých, by tak při vývozu na ostrovy platili clo stanovené britským celním sazebníkem, který Londýn zveřejnil v první polovině letošního roku. Tuzemským spotřebitelům by se zase zboží ze Spojeného království prodražilo o clo stanovené celním sazebníkem unie.

„Připravit se na obchodní podmínky podle WTO a vštípit si do mysli, že Británie už prostě není členská země Evropské unie a že pro vzájemný obchod budou typická cla a kvóty – to není ani pro jednu stranu vítězná strategie, ale dá se s tím naučit žít a tento systém může dříve nebo později začít fungovat jako vůči jakýmkoliv třetím zemím,“ podotýká pro iROZHLAS.cz ekonom Petr Zahradník, který je členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, který je poradním orgánem Evropské komise.

„Bojím se ale toho, že 1. ledna může nastat šok. Pokud úředníci na obou stranách, kteří se řídí dosavadními pravidly, budou tato pravidla respektovat a vzájemné vztahy mezi EU a Británií jim nebudou zapadat do jejich šablon, systém se paralyzuje. Nemusí to být hned 1. ledna, ale v následujícím pracovním týdnu. Systémů, kterým se budou muset přizpůsobit, je strašná spousta, počínaje nákladní či osobní dopravou po transfery peněz,“ dodává ekonom Petr Zahradník s tím, že v takovém případě hrozí zastavení přeshraničního toku.

Obě strany Lamanšského průlivu už nyní počítají s tím, že kvůli váznoucím jednáním v lednu vypukne chaos, a to především na hranicích, kde se budou tvořit dlouhé kolony kamionů a řidiči i úředníci se budou muset obrnit trpělivostí.

Český rozhlas dále svoje zpravodajství doplňuje o názor konfederace BusinessEurope, která sdružuje desítky národních průmyslových a zaměstnavatelských organizací. Evropské firmy se podle ní připravují na 1. ledna, jak mohou, bez dohody ale nevědí, co vlastně očekávat. Předseda BusinessEurope Petr Gattaz říká, že pokud dohoda nebude, podniky budou čelit clům v některých případech i ve výši 40 procent, nutnosti vyrovnat se s rozdílnými regulacemi, dvojím testováním a odlišnými požadavky. Obchod mezi EU a Spojeným královstvím bude, podle něho, mnohem složitější a nákladnější.

Na rizika selhání rozhovorů mezi Londýnem a Bruselem v hospodářsky obtížně předvídatelné době koronaviru upozorňuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš. „Brexit bez dohody v době pandemie je asi jako když přijde zemětřesení a do toho se zemí prožene tajfun. Je tedy složité rozpoznat, k jakým škodám došlo z jednoho, nebo druhého důvodu,“ říká pro iROZHLAS.cz Kryštof Kruliš, podle kterého je otázkou, jaký by byl za této situace výsledek brexitu bez dohody, protože i ten samozřejmě bude mít negativní ekonomické dopady. „Oba tyto jevy mají destrukční charakter, brexit ale už možná nebude mít takový účinek, protože některá spojení jsou kvůli pandemii už tak oslabená. Tím je například letecká doprava, uvažuje se o změnách v dodavatelských řetězcích i větší lokalizaci výroby. S těmito efekty se firmy nyní musí zabývat a přizpůsobit je nové době,“ vysvětluje analytik AMO s tím, že už nyní musí firmy kvůli pandemii často přehodnocovat spolehlivost svých dodávek.

Důvod k nervozitě má nicméně spíš Británie, než Evropa, uvádí dále Český rozhlas. Pokud se vzájemné vztahy budou od ledna příštího roku řídit pravidly Světové obchodní organizace, ztratí Londýn bezproblémový přístup na evropský trh se 450 miliony spotřebitelů. Evropská unie přitom pro Spojené království představuje zdaleka největšího obchodního partnera – celkem 43 % britského exportu v loňském roce směřovalo právě do unijních zemí.

„Brexit znamená ztráty pro obě strany, ale Spojené království ztratí výrazně víc,“ tvrdí podle CNN analytička německého ekonomického Ifo institutu Lisandra Flachová.

Obavy z divoké rozluky minulý měsíc vyjádřil také britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost, podle kterého by odchod bez dohody pro Británii znamenal ztrátu dalších dvou procent hrubého domácího produktu, zvýšil by inflaci i nezaměstnanost. Kromě toho by zavedení cel a problémy na hranicích navíc zasáhly i ta odvětví ekonomiky, která z pandemie vyšla do velké míry bez úhony.

„Pokud teď přijdou administrativní bariéry, celní překážky a kvóty, může to pro řadu existujících transakcí a propojení znamenat, že už se tento styk nebude vyplácet a postupně může začít zanikat. Tento efekt nemusí být bezprostředně znatelný, protože ekonomika poklesla už kvůli pandemii koronaviru. Na druhou stranu ale tyto okolnosti mohou ještě víc umocnit rozhodování firem a podnikatelů a urychlit tak britsko-evropské rozpojení,“ odhaduje Kryštof Kruliš.

Český rozhlas rovněž dodává, že dopady divoké rozluky mohou velmi rychle pocítit také čeští spotřebitelé, varuje Zahradník. Bude-li na zboží z Británie uvaleno clo, zvýší se jeho maloobchodní cena. Další komplikace pak souvisejí se zásobováním, které nemusí být tak plynulé jako v současnosti.

„Doposud dodávky velmi pružně reagovaly na poptávku, která na trhu je, ale to už nadále nemusí platit. Pak mohou přijít nejrůznější taktické bitvy podobné tomu, co jsme viděli v minulých letech mezi EU a USA, kdy docházelo k množstevním omezením nebo sankcím. Může se tedy stát, že zboží, na které je spotřebitel v obchodech typu Marks & Spencer zvyklý, se spotřebitel nemusí dočkat buď vůbec, nebo tak plynule jako doposud a zcela určitě ne za cenu, na kterou byl zvyklý,“ vysvětluje ekonom Petr Zahradník. Podle něho je očekávaný britský pokles ekonomiky, podle podzimního odhadu Evropské komise, opravdu drastický. Jestliže v případě České republiky má dojít k poklesu HDP o necelých sedm procent, přičemž evropský průměr je zhruba 7,5 % a Británie se pohybuje mezi 11-12 procenty. Symbióza brexitu a pandemie, která v Británii také neprobíhá nejpříkladněji, může přinést oslabení poptávky. Špatná ekonomická a následně i sociální situace Británie může vést k tomu, že se vývozy z kontinentu omezí, konstatoval Petr Zahradník.

Na druhou stranu ale podle něj platí, že je Británie do velké míry závislá na dovozu produktů zpracovatelského průmyslu z evropského kontinentu. Díky tomu jsou evropští vývozci v poměrně slušné výhodě, protože minimálně v krátkodobém výhledu Londýn nemá kapacitu na to, aby dovozy nahradila z vlastních zdrojů, dodává odborník.

Krach jednání v cílové rovince brexitových rozhovorů ale neznamená, že by šance na dohodu byly ztracené. Z větší části je ale text hotový. Zásadní budou příští dny, kdy má jednání pokračovat. Premiér Johnson už ve středu znovu zamíří do Bruselu, kde se znovu sejde s šéfkou Evropské komise von der Leyenovou. Chystá se rovněž jednání Evropské rady.

Český rozhlas také konstatoval, že obě strany prohlašovaly, že se musí vyjednávání stihnout do konce října, pak to byla polovina listopadu, teď je druhý prosincový týden a dohoda stále není na stole. V tuto chvíli už se opravdu jedná pět minut po 12. Pokud ale bude politická vůle dosáhnout kompromisu a strany se nebudou snažit vydobýt ze situace něco ve svůj prospěch – to se týká hlavně evropské strany a členských států, které o dohodě pak musí hlasovat – řešení stále existují,“ podotýká Kryštof Kruliš.

Podle pondělního prohlášení předsedkyně Evropské komise a britského premiéra přetrvávají „zásadní rozdíly“ v trojici sporných bodů, a to v pravidlech hospodářské soutěže, dohledu nad řešením sporů a rybolovných právech. Jednání tak drhnou na detailech, které jsou ale pro budoucí vztahy podstatné.

„Je to asi tak měsíc zpátky, kdy se začalo jednat ve snaze se dohodnout. Předtím tu byly dvě vzájemně nesmiřitelné pozice. Evropská komise říkala, že se Londýn musí pohnout, a Britové prohlašovali, že nebudou poškozovat vlastní suverenitu. Teprve nyní se začínají objevovat zprávy o ústupcích, mimo jiné v rybolovu,“ popisuje analytik AMO.

Podle Českého rozhlasu šance na vyjednání kompromisu tak stále nevyhasla. Přinejmenším v uzavření „gentlemanské dohody“, která po 1. lednu zprůchodní hranice mezi Evropskou unií a Británií, do konce roku věří také Petr Zahradník.

„Asi byla iluze se domnívat – zvlášť když Johnson v polovině roku odmítnul prodloužit dobu pro přípravu konečné brexitové dohody – že je možné to stihnout a že to celé vyřeší jedna dohoda. Dlouhou dobu bylo jasné, že se budoucí vztah mezi unií a Británií bude vyvíjet v etapách a že bude zapotřebí víc dohod, které se budou přizpůsobovat v čase. Ale bylo by dobré, kdyby už nyní bylo na čem stavět. Můj osobní odhad proto je, že se do konce roku podaří vyjednat prozatímní dohodu, která překlene riziko chaosu, a pak se bude pokračovat dál při vytváření té konečné,“ doufá ekonom Petr Zahradník.