• Zveřejněno: 17.10.2023
  • Autor: Miroslav Svoboda

Mít v dnešní době dobrou práci a udržet si ji není nic jednoduchého. Řada firem, včetně státních institucí, navíc ohlásila propouštění, uvádí na svých webových stránkách server Události247.

V úvodu své zprávy Události247 připomněly, že mezi prvními firmami či institucemi, které propouštění ohlásily, figuruje Česká pošta, která letos uzavřela 300 svých poboček. Přičemž zrušila 669 pracovních míst. Události247 dále informovaly, že k podobnému kroku také přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má v plánu v příštím roce a půl snížit počet svých zaměstnanců o dva a půl tisíce. V rámci úspor ve státní a veřejné správě, se o práci začínají bát také policisté nebo hasiči.

Podle návrhu rozpočtu pro rok 2024, který zveřejnilo ministerstvo financí, by se měl snížit také počet zaměstnanců ve školství, a to o téměř 34 tisíc. Škrty by se měly týkat hlavně nepedagogických pracovníků. Upozornil na to web iDnes. Návrh se nelíbí ředitelům škol a starostům měst a obcí, kteří evidují dlouhodobý nedostatek školního personálu. „Když zruší financování těchto míst, kdo bude ve školách vařit? Už tak, byť jsme spádovou školou, tak jsme na hraně,“ uvedl pro iDnes starosta jihomoravských Oslavan Vít Aldorf.

Práce kuchařky ve školní jídelně navíc není kdovíjak placená. Zatímco hlavní kuchařka má hrubý plat 28.300 korun, pomocná kuchařka ve zkušební době dostává pouhých 15.173 korun za šestihodinový denní úvazek. Takové platy se kuchařkám samozřejmě nelíbí a uvažují o tom, že dají ve školách výpověď. Upozornil na to web ePřehledně. Náročná práce navíc zahrnuje také nošení těžkých břemen, stres, vysokou zodpovědnost a často bývá podceňována.

Rovněž server Deník.cz se tomuto tématu nedávno věnoval a uvedl, že ani výhled do budoucna není zrovna růžový. Brzy se může stát, že ve školních jídelnách budou chybět kuchařky úplně. Průměrný věk personálu v kuchyních se totiž například v Praze pohybuje okolo 55 let, a tak řadu kuchařek čeká už za pár let důchod. „Já pracuji na jedné brněnské základní škole jako pomocná kuchařka, protože jinou práci se mi prostě jako matce samoživitelce, která potřebuje vyzvedávat děti ze školky, nedaří najít. Je to ale sotva na základní poplatky a dost se tedy nadřu,“ popsala pro Události247 paní Jana Pokorná.

Události 247 k tomu dále poznamenaly, že právě kuchařky ve školních jídelnách, jsou se svými pracovními podmínkami dlouhodobě nespokojené.

Podle zpravodajství webu TN (Televizní noviny stanice NOVA) nedostatek kuchařek v jídelnách se řešil například již v roce 2018. Sehnat zkušené kuchařky bylo navíc dost těžké, nástupní plat byl tehdy 14 tisíc korun hrubého. Podle Událostí247 k tomu dodávají, že tato částka se za těchto pět let vlastně příliš nezvýšila, a „může se tedy lehce stát, že pro naše děti už nebude mít ve školních jídelnách kdo vařit“. Načež server upozorňuje, že tehdy byla situace v některých školách natolik neúnosná, že v kuchyni vypomáhali další zaměstnanci škol. Týkalo se to celé České republiky. Podle Událsotí247 se nyní situace, ve své podstatě, opakuje.

  • Zdroj: Události247
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Zemědělský svaz: Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, o spravedlivém nastavení veřejné podpory musíme dál jednat s politiky

  • Zveřejněno: 02.04.2025

Zemědělský svaz ČR bere rozhodnutí Ústavního soudu, kterým ve středu 2. 4.2025 zamítl návrh na zrušení současného nastavení redistributivní platby, na vědomí a respektuje jej. Veřejná debata kolem ústavní stížnosti alespoň přispěla k otevření potřebné politické diskuse o spravedlivějším nastavení přímé podpory zemědělců.

Šéfka drůbežářů: Bojíme se dovozu kuřat z Ameriky, ošetřují je chlorem, my nesmíme

  • Zveřejněno: 07.04.2025
Lidé stále méně kupují celá kuřata, trendem jsou polotovary nebo trhaná kuřecí masa, říká nová ředitelka Sdružení drůbežářských podniků Zuzana Slámová. Organizace stále řeší jednodušší nabírání zahraničních pracovníků, měli by pracovat po vyřízení v daném podniku alespoň rok, v současnosti jde o poloviční dobu, přeje si. iDNES

Hospodářský výsledek zemědělství se propadl o téměř 30 %, hlásí Zemědělský svaz ČR a potvrzuje špatné vyhlídky odvětví

  • Zveřejněno: 10.04.2025

Podle finálních výsledků interního šetření Zemědělského svazu ČR po uzavření účetního roku 2024 dosáhly zemědělské podniky v loňském roce průměrného čistého zisku 1 295 korun na hektar, což je o 28 % méně než v předchozím roce. Přepočteno na celý obor zemědělství to činí 4,5 mld. Kč, oproti 6,3 miliardám o rok dříve. V průměru si tak každý podnikatelský subjekt bez ohledu na velikost či počet hektarů v roce 2024 vydělal pouhých 151.276 korun.