V českém zemědělství to vře. Kvůli novým podmínkám pro vyplácení dotací teď Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyhlásily protestní pohotovost a založily krizový štáb. Mimo jiné na zítra, tj. středu 2. února 2022, se uskuteční protestní akce českých produkčních zemědělců formou spanilých jízd napříč celou Českou republikou.
Důvodem pro tuto akci je především to, že ministerstvo zemědělství poslalo do Bruselu návrh nových pravidel vyplácení dotací. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce přidat peníze malým farmářům. To se přirozeně středním a velkým zemědělským podnikům, které budou o tyto sumy peněz kráceny ve prospěch těch malých zemědělců, přirozeně nelíbí. Právě tato skutečnost vedla server Seznam Zprávy k tomu, že zveřejnil rozhovor Zdeňkem Jandejskem, předsedou představenstva akciové společnosti Rabbit Trhový Štěpánov, které se kromě rostlinné výroby velice intenzivně zabývá také živočišnou výrobou. Mimochodem, Zdeněk Jandejsek je zároveň členem představenstva Agrární komory ČR.
Na otázku redakce, co se stane, když budou omezeny národní dotace a začne platit Zdeněk Jandejsek odpověděl, že pokud dojde k tomu, že budou omezeny jak národní dotace, tak bude udělaná tato redistribuce ve výši 23 procent, musí se vedení Rabbitu Trhový Štěpánov rozhodnout, co se má s tímto podnikem udělat v následující době. „Pokud to bude opravdu tímto způsobem, tak se podnik musí prodat,“ varoval Zdeněk Jandejsek. Bez dotací totiž rozhodně podnikat nejde, dodal. „Dostávali jsme zhruba 5.500 korun na hektar. Liší se to. Záleží na velikosti, na struktuře. Teď to bude 1.840 korun. Je to neuvážené, není udělaný žádný propočet, dělají to lidé, kteří v zemědělství nepracovali, je to sepsané od stolu,“ prohlásil Zdeněk Jandejsek v tomto rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Redakce dále uvedla, že Agrární komora ČR varuje před změnou strategického zemědělského plánu s tím, že zhorší dostupnost potravin, zdraží je, sníží se rozmanitost přírody. Načež na další otázku, jak by se změna rozdělování dotací dotkla přímo Rabbitu, Zdeněk Jandejsek odvětil, že záleží samozřejmě na celkových dotacích. Jak budou rozdělené ty, které jdou přes Evropskou unii a potom jsou zde i národní dotace.
Co se týká dotací na plochu a těch spojených s welfare (podmínky života zvířat, pozn. red.) a podobně. Tak tam to bude pro podniky, které něco produkují, podle Zdeňka Jandejska, velký problém. Takovéto podniky potom budou omezovat svoji výrobu, hlavně živočišnou a speciální plodiny, zejména zeleninu a ovoce. Podle významného zemědělského producenta to hrozí velkým průšvihem, neboť již nyní má Česká republika soběstačnost v zelenině na úrovni jen 25 procent a u ovoce 30 procent. Zároveň dodal, že jakmile budou tyto peníze odebrány ve prospěch hospodářů, kteří to mnoho neprodukují, bude to obrovský problém. Přidá se řada dalších, kteří si budou brát půdu, nebudou nic dělat a budou pobírat dotace.
Na další otázku redakce, že Rabbitu konkrétně hrozí, že bude omezovat živočišnou výrobu, Zdeněk Jandejsek uvedl, že právě živočišná výroba u nich souvisí s těmito dotacemi, a to hlavně s národními dotacemi. Pokud dojde k tomu, že budou omezeny národní dotace, musí se vedení společnosti rozhodnout, co má s podnikem dále udělat. Pokud to bude opravdu platit redistribuce 23 procent dotací na prvních 150 hektarů, tak se Rabbit musí prodat. Načež dodal, že nelze připustit, aby, zásahem vlády, byl zlikvidován podnik, který byl budovaný 30 let.
Na otázku redakce, jestli to, to je bez dotací, v českém zemědělství nefunguje, Odpověděl Zdeněk j
Jandejsek, že nikoliv. Konstatoval, že zemědělci v české republice mají v současné době jedny z nejnižších dotací v rámci EU. Národní dotace jsou na úrovni 25 procent. Jestli se z toho sebere dalších deset až patnáct procent, tak za to, podle něho, vyrábět nelze. Upozornil, že čeští zemědělci jsou na evropském trhu, kde existuje konkurence, přitom dotace farmářů různých zemí EU nejsou stejné. Potom ale nelze mluvit o jednotném trhu v EU.
V další části rozhovoru pro Seznam Zprávy Zdeněk Jandejsek uvedl, že české zemědělství čekají s novou vládou velké změny. Upozornil, že největší spor se rozhořel o změny strategického zemědělského plánu, který určí, jak se budou v dalších letech přerozdělovat dotace. Konstatoval, že tyto změny ve Strategickém plánu zásadním způsobem změnily zažité poměry. Hlavní změnou, oproti poslední verzi, je navýšení prostředků na tzv. „první hektary“ z 10 na 23 procent. Tato podpora bude určena na prvních 150 hektarů všech zemědělců. To podpoří především malé farmy.
V praxi to, podle Zdeňka Jandejska, znamená, že z 21 miliard korun určených ročně na přímé, hektarové platby se nejdříve odečte 4,7 miliardy, které se rozdělí všem zemědělcům na prvních 150 hektarů. Až následně se rozdělí zbylá částka rovnoměrně na všechny hektary.
Na otázku redakce, jestli právě největší problém významný český zemědělský hospodář vidí největší problém v redistribuci, to je zvýšení z 10 na 23 procent, odpověděl, že dotace, které dostanou zemědělské podniky na prvních 150 hektarů, to jsou dva obrovské problémy. První je ten, že ti, kteří mají 150 hektarů, vůbec nic neprodukují. Je mezi nimi sice pár podniků, kteří dělají i živočišnou výrobu, ale naprostá většina z nich nedělá z hlediska nějaké zemědělské výroby vůbec nic.
Na otázku redakce, jestli se to právě nyní nemůže změnit těmito pobídkami dotací, Zdeněk Jandejskek odvětil, že by to bylo krásné a on by byl moc rád, kdyby jim to pomohlo. Ale aby dnes tyto menší farmy postavily u vesnic něco nového pro živočišnou výrobu, to je v podstatě, podle něho, neřešitelné. Nikdo je totiž tak blízko k těm vesnicím nepustí.
„My, když stavíme, kupujeme brownfieldy, ty zboříme a na tom postavíme výrobu, která má vysokou produktivitu práce, vysokou koncentraci a je konkurenceschopná,“ dodal. Podle něho, kdyby Česka republika měla podmínky, jaké mají ostatní země EU, tak jsou naši zemědělci vývozci. Tak by nebyla soběstačnost v hlavních zemědělských a potravinářských komoditách na úrovni 50 procent, jako je dnes, ale byla by to 100procentní soběstačnost.
Na připomínku redakce, že země EU jsou ale postaveny na malých, lokálních farmách a u nich to jde, Zdeněk Jandejsek prohlásil, že takto to vůbec není. Jsou sice postaveny i na těchto malých, lokálních farmách, ale nyní hlavně budují obrovské farmy na zpracování, které jsou desetinásobně větší, než jsou v České republice. Tyto farmy dostávají od tamějších vlád obrovské podpory, aby se sloučily. Dostanou o třetinu více podpor, jen aby se spojily. „My to u nás rozkulačujeme,“ dodal.
Na další připomínku redakce, že ministr zemědělství Zdeněk Nekula říká, že jde o navrácení kyvadla, které se v minulosti vychýlilo ve prospěch velkých firem, Zdeněk Jandejsek odvětil, že „to, co říká pan ministr, je obrovská lež“. Načež konstatoval, že právě jde z jednání ministra Zdeňka Nekuly s Agrární komorou ČR a Zemědělským svazem ČR, kdy mu zástupci českých zemědělců vysvětlili podstatu celého problému. „Uvádí to, co není pravda a je to obrovská lež,“ dodal na adresu současného ministra zemědělství.
Poté Zdeněk Jandejsek uvedl, že zemědělci, kteří něco produkují, dostávají podporu nejenom na plochu, ale i další potřebné prostředky. Zatímco, ti malí zemědělci dostávají na plochu a když nic dalšího nedělají, nemohou nic dalšího dostat. Velké podniky, ale to nejsou jen ty velké, to je i řada menších podniků, dostávají také i na welfare (podmínky života zvířat) nebo na citlivé komodity. „Když to sečtu a vydělím na hektar, je to matematika páté třídy. Je velice nebezpečné takto veřejnost mást,“ konstatoval.
Na otázku, o kolik by nyní, a to v souvislosti s redistribucí 23 procent, přišel Rabbit, Zdeněk Jandejsek odpověděl, že nejde o jeden podnik, ale o skupinu 16 podniků, z nichž některé jsou zpracovatelské, jiné pracují s půdou. Výměry těchto podniků se pohybují od 800 hektarů do třech tisíc hektarů. Jen jeden je má čtyři tisíce hektarů. Zároveň uvedl, že podniky, které mají výměru nad 1 500 hektarů, budou brát na jeden hektar 1 800 korun. Ty, které budou mít 150 hektarů, budou brát skoro deset tisíc korun, a to bez toho, aniž by něco vyprodukovaly. Přičemž upozornil, že tyto podniky nemusí vůbec nic dělat. „Budou to vlastně doly na dotace,“ dodal.
Na poznámku redakce, že dotace přece nemůže být svázaná s produkcí, protože by to bylo v rozporu se zásadami Společné zemědělské politiky EU, Zdeněk Jandejsek odvětil, že „všichni říkají, že nesmí být, ale všichni ji svázanou mají“. Dále konstatoval, že navíc existuje další vyhláška, která říká, že podporu může dostat jen ten, který se dokáže zemědělskou výrobou uživit. „Ne se uživit dotacemi, které má dostat,“ zdůraznil.
Na otázku, zda se domnívá, že zásobování na malých zemědělských podnicích nelze postavit, Zdeněk Jandejsek prohlásil: „V žádném případě. Uvidíme to na cenách. Až dojde k tomu, že chleba bude stát 200 korun a rohlík 15 korun.“
Na další otázku, jaké bude zdražení u produktů Rabbitu prohlásil, že „takové, jaké nám připustí řetězce. My si nemůžeme stanovit ceny podle naší kalkulace a podle toho, kolik nás to stojí. My od nich dostaneme cenu, za jakou to chtějí. Buď jim to dáme, a pokud to neumíme, tak to musíme zrušit.“
Na otázku, o kolik by v novém dotačním prostředí měla cena vyrůst, tak odpověděl, že jestli to půjde takto dál, ceny budou dvojnásobné až trojnásobné.
Na poznámku redakce, že zemědělství, jako takové, bylo v loňském roce v plusu 21 miliard korun a zda to bylo jen díky dotacím, odpověděl, že ano. Bylo to 21 miliard korun, v plusu. Přičemž dotace byly téměř 40 miliard korun.
Následovala otázka, zda toto rozhodnutí nové vládní koalice o změnách dotační politiky chápe jako pomstu bývalému premiérovi, v jehož svěřeneckých fondech je i koncern Agrofert, odpověděl Zdeněk Jandejsek, že to neví přesně, ale připadá mu to tak. „První pomsta zemědělství byla, když se likvidoval Čuba. Druhá pomsta je, když se likviduje Babiš. Bude to mít nedozírné následky pro naše občany a bude to hodně zlé,“ dodal.
Na otázku redakce, o kolik nyní rostou ceny zemědělských produktů a zároveň i náklady, Zdeněk Jandejsek uvedl, že například řepka, kdy její cena před rokem byla 25 korun za litr, tak dnes stojí 50 korun. Takže cena řepky stoupla o 100 procent. „Ano, ta nechvalná plodina, kterou musíme zlikvidovat kvůli Babišovi,“ dodal.
Na otázku o kolik zdražuje Rabbit, Zdeněk Jandejsek odvětil, ž o kolik jim to dovolí obchodní řetězce. Zatím Rabbitu dovolily růst o pět až šest procent. „A potřebujeme alespoň 16 procent. Teď v tomto momentě, kdy dotace máme. Jakmile dotace nebudou, to může být třeba trojnásobně. Ale nevím, kolik to bude, to ukáže trh,“ prohlásil.
Na otázku, co bude, jako zemědělský podnikatel dělat, jestliže návrh, jak jej v této podobě zpracovalo ministerstvo zemědělství, skutečně odejde do Bruselu, Zdeněk Jandejsek odvětil, že jejich podnik nelze, za těchto okolností, potom ufinancovat, tak firmu prodají. Budou k tomu donuceni. Zároveň konstatoval, že takových firem, jako je Rabbit, v České republice mnoho není. Současně k tomu řekl, že „jestliže nebudeme mít dotace z národních zdrojů a 30 procent dotací z toho, tak budeme ve ztrátě. Abychom firmu přivedli do bankrotu, to nikdy neudělám. Jsem tam od začátku celou dobu a 16 hodin denně.“
Zároveň uvedl, že již nyní má řadu nabídek na prodej Rabbitu, a to do zahraničních rukou. Přičemž k tomu dodal na závěr jeho rozhovoru: „Jestli chceme to tu rozprodat a dělat nájemního pracovníka, jako děláme v těch krabicích u dálnic, dejme to zemědělství všanc. Ale potraviny si žádný stát nepustí z rukou.“
