Ministryně práce Jana Maláčová sice ve Sněmovně neuspěla s návrhem na 100procentní nemocenskou pro lidi v covidové karanténě, pro většinu zaměstnanců však téměř totéž splní i nakonec schválený příplatek až 370 korun. Podle Mladé fronty Dnes podle propočtů takzvaná „izolačka“ avšak nejvíce přilepší lidem, kteří vydělávají do 32 tisíc korun.
„Izolačka“ má zaměstnance finančně motivovat, aby odcházeli do karantény a nahlašovali své rizikové kontakty. Dosud totiž lidé v Česku hygienickým stanicím nahlašovali v průměrů méně než jeden rizikový kontakt. Důvodem je mimo jiné to, že lidem na nemocenské výrazně klesne příjem a nechtěli své blízké vystavit takové situaci.
Ministryně Jana Maláčová navrhovala, aby lidé dostávali až 100 procent svého platu. To neprošlo. Místo toho se Poslanecká sněmovna shodla, že zaměstnancům bude přidávat k nemocenské příspěvek, dnes o něm rozhoduje Senát. Pro dvě třetiny zaměstnanců to bude stejně znamenat téměř dorovnání do jejich čistého výdělku.
Díky „izolačce“ se lidem zvýší nemocenská za období čtrnáctidenní karantény v rozsahu od 260,60 Kč denně do 370 Kč denně. První z částek získají navíc lidé s minimální mzdou, tedy 15 200 hrubého, nejvyšší částku pak ti pobírající zhruba 32 000 tisíc korun a více.
„Nad úrovní přibližně právě 32 tisíc korun hrubé mzdy už ´izolačka´ dále nenarůstá, pročež k odchodu do karantény bude motivovat zvláště ve skupinách zaměstnanců s podprůměrným příjmem. To jsou, jak známo, asi dvě třetiny zaměstnanců, takže ´izolačka´ by měla skutečně vést ke určitému zlepšení situace stran nahlašování rizikových kontaktů a uchylování se do karantény,“ vysvětluje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Podle jeho výpočtů si zaměstnanec pobírající minimální mzdu v čistém přijde na 13.528 korun. S „izolačkou“ by se dočkal navýšení příspěvku, jejž obdrží během karantény, o 2606 korun. „Izolačka“ mu tedy zajistí navýšení, které představuje 19,2 procenta jeho běžného čistého měsíčního výdělku.
„Zaměstnanec, který pobírá mzdu 30 tisíc korun, si díky ´izolačce v čistém polepší o částku odpovídající rovné pětině procenta běžného čistého měsíčního výdělku,“ doplňuje Ĺukáš Kovanda.
Zaměstnanec pobírající nadprůměrnou mzdu 45 tisíc korun se však díky „izolačce“ dočká podle Kovandy stále jen 5.180 korun navíc. To představuje už jen 11,5 procenta jeho běžného čistého výdělku. Částka 5.180 je maximálním stropem, neboť odpovídá schválené sumě 370 korun pobírané po čtrnáct karanténních dní.
„Je tedy evidentní, že zhruba od úrovně mzdy 32 tisíc korun platí, že čím lépe je zaměstnanec mzdově ohodnocený, tím méně bude na základě ´izolačky´ motivovaný k žádoucímu chování. Na druhé straně náklady na ´izolačku´ by měly pro veřejné rozpočty činit nejvýše dvě miliardy korun. To je únosná cena za to, že by zhruba dva třetiny zaměstnanců opravdu mohly být motivovány k epidemiologicky žádoucímu jednání,“ domnívá se Lukáš Kovanda a připomíná, že ztráta ekonomiky z pandemie dosahuje v době nynějšího lockdownu zhruba dvou miliard korun – ovšem denně.
V ještě nevýhodnější pozici v porovnání se zaměstnanci se ovšem ocitá většina živnostníků, resp. OSVČ. „Jen necelá desetina z více než milionu OSVČ si platí nemocenské pojištění, takže nemají nárok na bonus v karanténě. Ten pro OSVČ činí 500 korun denně. I tak však je izolačka krokem správným směrem, a to za poměrně přijatelnou cenu,“ dodává ekonom Lukáš Kovanda. Podle jeho výpočtů si například lidé s minimální mzdou si za čtrnáct dní v práci přijdou na zhruba 6.764 korun, bez izolačky 3.910 korun a s „izolačkou“ 6.516 korun.
