Pokusy zemědělců přimět vládu k jednání o neutěšené situaci v českém zemědělství naráží na pasivitu, dokonce až neochotu úředníků. „Vláda s odpovědností za všechny občany, nikoliv jen se snahou zalíbit se svým voličům, musí vnímat zemědělství v celém rozsahu a vymanit se z romantických představ, které mají jen pramálo společného s realitou,“ říká pro srpnové vydání časopisu AGRObase prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Na otázku, jak to vypadá s letošním průběhem žní, odpověděl, že Český statistický úřad označil v tisku letošní sklizeň jako dobrou. Meziročně se předpokládá vyšší objem sklizených obilovin. Jejich produkce má dosáhnout, podle odhadů statistiků, 7,5 mil. t. Jen celková sklizeň pšenice by měla činit téměř 5 mil. t. Načež k tomu dodává, že to ale nevypovídá nic o extrémně příznivém vegetačním roku či dokonce vítězství nad změnou klimatu, o kterém již referují některá média. Skutečným důvodem předpokládané vyšší sklizně je hlavně zvýšení osevních ploch základních obilovin, na nichž má největší podíl právě pšenice ozimá. Této naší nejvýznamnější obiloviny se zaselo oproti loňskému roku o zhruba 100 tis. ha více, nicméně hektarový výnos dosahuje prozatím v meziročním srovnání nižších hodnot.

Současně je, podle Doležala, třeba říci, že s těmito čísly může ještě značně zamíchat skutečnost, že se odhady hlásí v hrubé váze a konečná produkce, respektive stav zásob, je pak evidován v čisté váze, tedy ve stavu vhodném pro skladování. Žně letos postupují relativně rychle a bez větších komplikací, ale stále ještě nejsou u konce. S hodnocením je tedy třeba počkat až na úplný konec sklizně, na niž bude mít vliv další vývoj počasí, sucho, výskyt škůdců či jiné neočekávané přírodní události.

Na otázku, zda se i letos objevují stížnosti veřejnosti na pohyb zemědělských strojů nebo hluk z polí při sklizni, Jan Doležal odvětil, že je to bohužel smutná skutečnost. Od některých členů má vedení Agrární komory ČR dokonce informace, že si vedení některých obcí stěžují na zápach hnoje, který se aplikuje před setím ozimů, což bohužel termínově koliduje s předvolební kampaní do obecních zastupitelstev. Jan Doležal k tomu dále konstatoval, že termín voleb vyhlašuje prezident, nicméně agrotechnické termíny určuje příroda, nikoliv zemědělci. Podle něho zvýšený pohyb zemědělské techniky ke žním i podzimnímu období neodmyslitelně patří. „Přes sociální sítě, ale i prostřednictvím přímých kontaktů konkrétních zemědělců se starosty a občany jsme letos požádali obyvatele o trpělivost a shovívavost, a to jak samotné obyvatele či rekreanty, tak motoristy venkovem jen projíždějící. Je důležité uvědomit si dvě věci. Zaprvé naložená souprava je těžká a není snadné ji hned tak na místě zastavit a pustit řidiče za sebou. Zadruhé zemědělci sklízejí plodiny, které jsou surovinou pro domácí potraviny nebo putují jako krmivo do podniků, ve kterých chovají zvířata, a velkou měrou tak přispívají k potravinové suverenitě a dostatku potravin za dostupné ceny,“ vysvětluje danou situaci Jan Doležal.

Na otázku, jak to vypadá s cenami obilovin, Jan Doležal odpověděl, že co se týče cen obilovin, je v tuhle chvíli těžké cokoliv předestírat. Obiloviny patří ke komoditám, s nimiž se obchoduje na volném evropském trhu, potažmo na globálním trhu, a tam se také určuje jejich cena, přičemž vliv má řada faktorů. V tuto chvíli dochází sice na burzách k poměrně výraznému poklesu, nicméně razantní snížení cen před sklizní hlavních zemědělských komodit, během a těsně po žních je běžný jev, který se opakuje každoročně. Letos trhy ještě reagují na zprávy o navýšení doteď téměř zcela zablokovaného vývozu z Ukrajiny. K tomu, aby se Ukrajina vrátila k předválečnému stavu, co se týče vývozu a produkce, je ale zatím daleko. Navíc jsou zemědělské komodity předmětem investice či spekulací na burzách stejně, jako tomu bylo při minulých finančních krizích. „Jíst se zkrátka musí pořád, a pro investory a spekulanty je to i v době krize sázka na jistotu,“ dodává Jan Doležal.

Podle něho navíc, těžko lze aktuální cenu na burze, vnímat jako cenu, za kterou se skutečně prodává nebo se prodala významná část produkce. Zemědělci zpravidla uzavírají v předstihu smlouvy na prodej zhruba 70 % úrody obilovin. Tento rok se kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu uzavíralo tzv. terminovaných obchodů ještě více než obvykle. Důležité je říci, že trh se sice vrací k předválečným cenám zemědělských komodit, nicméně cena vstupů, jako jsou pohonné hmoty, minerální hnojiva, přípravky na ochranu rostlin nebo třeba náhradní díly pro zemědělskou techniku nikoliv. Zemědělci, kteří neprodali předem, čekají na opětovný růst cen, aby se jim vyšší náklady pokryly.

Zároveň je nutné poznamenat, že zemědělci nemají vliv a často ani informace, u jakého koncového zákazníka či v jaké zemi obilí skončilo. Konkrétní podmínky těchto smluv včetně ceny záleží na individuálním vyjednávání každého zemědělského podnikatele.

Podle něho vliv na cenu obilovin má samozřejmě také úroda nejen v České republice, ale také ve světě. Ta rozhodně nebude nijak rekordní. Například Evropská komise snížila v červenci kvůli suchu v Polsku, Německu a části Francie predikci sklizně pšenice v EU. Například Maďarsko očekává meziroční pokles sklizně pšenice až o 25 %. Obilnice Evropy, respektive obilnice světa Ukrajina hlásí sklizeň obilovin na úrovni 52 mil. t, zatímco v loňském roce to bylo 85 mil. t.

Na otázku, zda kolísání cen znamená pro české zemědělci i ohromnou nejistotu, Jan Doležal odpověděl, že zvládat, to je při udržení jejich psychického zdraví, tuto značně turbulentní dobu, kdy se trend ohledně cenového vývoje komodit mění prakticky každým dnem, rozhodně není jednoduché.

K tomu se ale přidává ještě dalším problém, kterým je nejistota ohledně nastavení podmínek zemědělských dotací již od příštího roku. Načež konstatoval, jak mají zemědělci plánovat osevní postupy v době, kdy finální pravidla nejsou dojednána a zveřejněna? Zároveň dodal, že pokud zemědělci mají na podzim zasít, respektive oni musejí zasít, protože příroda nepočká, až si vyjasníme nová pravidla Společné zemědělské politiky, tak zemědělci potřebují jasné informace a záruky, že nebudou sankcionování za neplnění něčeho, o čem nemohli předem vědět.

Bohužel, s ohledem na růst nákladů, upřesnil dále Jan Doležal, si nikdo nemůže dovolit dotace a jejich pravidla ignorovat. Když se zeptáte kteréhokoli zemědělce, řekne vám, že dotace jsou zlo a patřilo by se je zrušit. Nesou s sebou totiž obrovskou administrativní zátěž. Už samotné podání žádosti je mnohdy matoucí a frustrující záležitost, ke které je třeba prostudovat stohy materiálů psaných nesrozumitelným úřednickým jazykem, a to ještě není zdaleka vyhráno. „Mnohdy vám totiž hrozí kontroly od lidí, kteří zemědělství znají jen z příruček a jejich představy se málokdy potkávají s realitou,“ dodal.

Podle něho jsou dotace zároveň nástrojem, který vytváří nespravedlnosti mezi zemědělci v jednotlivých členských státech, a bohužel i v rámci České republiky jako takové. Typickým příkladem je právě tzv. redistributivní platba, někdy také platba na první hektary, která mezi produkčními zemědělci vyvolala vlnu nevole. „Jako Agrární komora ČR jsme od začátku neměli nic proti podpoře menších zemědělců, ale chtěli jsme podpořit hlavně skutečné aktivní zemědělce tak, aby právě menší zemědělci nepřicházeli o hektary kvůli různým spekulantům a mimo zemědělství působícím investorům. To se už dnes děje a lze se oprávněně domnívat, že to od začátku byl záměr, nikoliv nedokonalost vládního návrhu. Zároveň nám vadilo, že při 23 % obálce pro redistributivní platbu dochází k podpoře prvních hektarů na úkor středních a větších podniků, které zde drží produkci živočišné výroby a speciálních rostlinných komodit,“ uvedl Jan Doležal.

Na otázku redakce, co to může znamenat pro české občany, Jan Doležal odvětil, že plánované přerozdělení především poškodí tisíce produkčních zemědělců, kteří se věnují finančně a pracovně náročným činnostem, jako je chov zemědělských zvířat, pěstování brambor, ovoce či zeleniny. Přičemž k tomu dále sdělil, že z již dříve zveřejněného průzkumu Agrární komory ČR vyplývá, že přibližně 60 % zemědělských podniků plánuje v souvislosti s chystanými změnami dotací omezit zemědělskou produkci. Pokud k tomuto kroku zemědělci skutečně přistoupí, nutně to povede k dalšímu propadu naší potravinové soběstačnosti a zvýšení závislosti na dovozu. Omezení příjmů těchto podniků může navíc negativně ovlivnit také místní komunity a spolky, které zemědělci nyní sponzorují odhadem stovkami mil. Kč ročně. V situaci, kdy zemědělcům raketově rostou vstupní náklady, jež nemohou promítnout do cen, za které prodávají, a za podmínky, že budou zemědělci chtít dále podnikat, nezbyde jiná možnost než omezit zbytné výdaje. Přitom, „podpora komunitního života obcí je pro nás důležitá, nicméně u podniků na hranici přežití bude asi jen těžko obhajitelná,“ konstatoval.

Na otázku, co pro vyjasnění situace dělá česká vláda, Jan Doležal odpověděl, že Agrární komora ČR od ledna naráží na dvě věci. Zaprvé to jsou údajně svázané ruce ministra zemědělství, který nám dává najevo, že v koaličním uspořádání vlády při nejlepší vůli a snaze nemůže svobodně řídit svůj resort. To dokazují nejen ústupky vůči Ministerstvu životního prostředí a ochráncům přírody ústící v mnohdy nereálné ambice pravidel příští Společné zemědělské politiky EU v oblasti životního prostředí, ale také návrh rozpočtu resortu na rok 2023, který počítá až s 7 mld. krácením výdajů. „Tím nám vláda v podstatě říká, že toho po nás chce více, ale dá nám za to méně peněz. Tím se zcela odlišujeme od naší konkurence na západ od nás, kde jdou cestou motivace, nikoliv šikany zemědělců,“ prohlásil Jan Doležal.

Zadruhé, podle něho, je to neochota a pasivita vlády zabývat se mnohými dalšími problémy zemědělců, jako je současný extrémní nárůst nákladů, nadměrná administrativní zátěž nebo spekulativní kupčení se zemědělskou půdou. Když už se o nich mluví, je to bez nás jakožto největší nevládní organizace hájící zemědělce a řešení zůstávají jen v rovině slov. „Opakovaně vládu vyzýváme k jednání a opakovaně si připadáme, jako když házíme hrách na stěnu. Vláda s odpovědností za všechny občany, nikoliv jen se snahou zalíbit se svým voličům, musí vnímat zemědělství v celém rozsahu a vymanit se z romantických představ, které mají jen pramálo společného s realitou,“ konstatoval Jan Doležal.

Na otázku, zda je v tom Česká republika unikátní, Jan Doležal odvětil, že situace v každé členské zemi EU je unikátní. Je zde rozdílná míra podpor ze strany národních vlád, která bohužel trvá i v nadcházejícím období, a zároveň zde „nově“ jsou i velmi vysoké ambice v oblasti ochrany přírodních zdrojů, které ale nejsou podpořené dodatečnými finančními prostředky. To je problém zejména pro produkční zemědělce, kterým rostou náklady, a zároveň se na ně vytváří tlak k omezování produkce.

Jednoduše řečeno, podporuje se „zelená nevýroba“, nikoliv udržitelná výroba v návaznosti na racionální dialog s praxí. „Z tohoto důvodu jsem oslovil kolegy ze zemí Visegrádské skupiny a takzvané Iniciativy Trojmoří (Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko, Rumunsko) s výzvou ke společnému řešení situace, respektive apelem na naše národní vlády a unijní instituce. Pokud máme přežít a zároveň zásobovat trh cenově dostupnými potravinami, nemůžeme hodit zemědělce přes palubu a nechat je napospas nerovným podmínkám a nereálným požadavkům,“ prohlásil Jan Doležal.

Na otázku, co by pomohlo zemědělcům v České republice, prezident Agrární komory ČR odvětil, že zemědělci potřebují především tři věci. Zaprvé ze vstupních nákladů v zemědělské prvovýrobě zdražují největší měrou energie, a to v meziročním srovnání o desítky až stovky procent, a to podle konkrétního dodavatele a smluvních podmínek. Zemědělcům by pomohly kompenzace vysokých cen energií, s nimiž se potýkají také farmáři v jiných evropských státech a tamní vlády jejich situaci řeší. Tato podpora by mohla být nastavena například jako kompenzace na základě procenta z úhrady prokazatelných zvýšených nákladů na energii a produkci dané komodity, jako to dělají v zemích Evropské unie.

Evropská komise sice umožnila v rámci Dočasného krizového rámce členským státům, aby finančně pomohly podnikům, které se dostaly do potíží kvůli válce na Ukrajině. Propojení tohoto rámce s Národním plánem obnovy, jak zamýšlela česká vláda, je ale komplikované, protože prostředky z něj není možné využít na kompenzace provozních nákladů firem. Jiné státy EU dokázaly Dočasného krizového rámce využít lépe a nastavily podmínky podpory tak, že se podnikům dostalo efektivní pomoci. To jim zároveň poskytuje v této nelehké době výraznou konkurenční výhodu na evropském trhu oproti tuzemským firmám, jejichž postavení na trhu se tím dále oslabuje.

Zadruhé by zemědělci uvítali také snížení DPH na potraviny, která dosahuje jedné z nejvyšších hodnot v Evropě. Například v sousedním Polsku, odkud se do České republiky často dováží levná a předotovaná produkce, je dnes nastavena DPH na 300 druhů základních potravin ve výši 0 %.

Za třetí produkční zemědělci požadují dodržení slibu, který jim dal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na červnové konferenci v Lucerně. Slíbil 3 mld. Kč na podporu zaměstnanosti na venkově formou dotace sociálního pojištění pro podniky zabývající se speciální rostlinnou a živočišnou výrobou. Tato podpora má začít platit od příštího roku, přičemž času k jejímu uvedení v život už mnoho nezbývá. Podle Jana Doležala se také nesmí zapomenout na některé požadavky Společné zemědělské politiky, které jsou vzhledem k prudkým změnám způsobeným válkou na Ukrajině a následnou inflací jen obtížně realizovatelné bez zásadního dopadu do zemědělské praxe, potažmo do produkce českých kvalitních potravin za dostupné ceny pro obyvatele. Načež dodal, že Evropská komise přijala na konci července výjimky, respektive prodloužila výjimku pro využití neprodukčních ploch a střídání plodin. „Nyní bude záležet, jak se k tomu postaví Ministerstvo zemědělství ČR. Doufáme, že kladně a bezodkladně a že se se podaří dosáhnout pro zemědělskou praxi přijatelného řešení,“ prohlásil Jan Doležal

Na otázku, zda může říci něco pozitivního, to je například, na co se mohou těšit návštěvníci agrosalonu Země živitelka, Jan Doležal odvětil, že Agrární komora ČR pro letošní rok připravila řadu novinek, jež jim budou představeny na stánku Agrární komory ČR na Výstavišti České Budějovice v pavilonu T1. „Máme úplně novou moderní podobu stánku, která určitě návštěvníky zaujme,“ dodal. Poté uvedl, že nejen nejmenší návštěvníky zaujme fotokoutek, na který navazuje internetová soutěž o zajímavé ceny. Návštěvníky čeká skutečně nabitý program. V pátek Agrární komora ČR organizuje konferenci na téma „Priority předsednictví ČR v Radě EU a aktuální vývoj Evropské zelené dohody“, kde se počítá i s vystoupením ministra zemědělství Zdeňka Nekuly. Poté bude následovat panelová diskuse za účasti expertů z Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, na kterou přislíbila účast řada zajímavých hostů. Kapacita sálu je bohužel omezená, ale konferenci bude přenášet živě TV Zemědělec, tedy může si ji poslechnout každý z pohodlí svého domova.

„Hlavní událostí Země živitelky jsou samozřejmě Národní dožínky s tradičním dožínkovým průvodem, které se uskuteční v sobotu. Své umění předvedou dechové kapely Šumavská osmička, Netolička nebo Jihočeský folklorní soubor Kovářovan. Nakladatelství ProfiPress připravilo pro návštěvníky, s časopisem Zemědělec, soutěž o zajímavé ceny. Celým dnem bude navíc provázet moderátor Jan Kovařík z Českého rozhlasu, nudit se tedy určitě nebudeme,“ konstatoval Jan Doležal.