Nastavení valorizačního mechanismu minimální mzdy, nastavení efektivního fungování systému dalšího profesního vzdělávání, dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy do roku 2027 a stav implementace programů fondů EU a zapojení sociálních partnerů do přípravy programového období 2028+ - to byly hlavní body 173. zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, tj. zástupců vlády ČR, zaměstnavatelů a odborů, které se uskutečnilo v pondělí 4. prosince 2023 ve Strakově akademii neboli sídle vlády ČR v Praze.
Pokud jde o nejdůležitější bod tripartity, jak se lidově nazývá jednání vlády, zaměstnavatelů a odborů, to je zvýšení minimální mzdy, tak se tripartita na konkrétní částce jejího zvýšení nedohodla. Takže, výsledkem bylo, že o zvýšení minimální mzdy rozhodne vláda, pravděpodobně v příštím nebo přespříštím týdnu. Po jednání tripartity to novinářům potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČL).
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) navrhuje pro příští rok navýšení buď o 1.600 korun na 18.900 korun, nebo o 2.100 korun na 19.400 korun. Do roku 2028 by se tak, podle MPSV, minimální mzda dostala buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na 50 procent. K tomu musíme dodat, že naše odbory již, po několik let, požadují, aby minimální mzda byla ve výši 50 % průměrné mzdy, jak je tomu obvyklé v řadě vyspělých západoevropských zemích.
Vláda, podle ministra Jurečky, za dva týdny pravděpodobně schválí nižší variantu. Odbory, jak to před časem prezentovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), požadují navýšení o 2.200 korun na 19.500 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýše 1.000 korun. „Většina připomínkových míst se kloní k 1.600 korunám,“ uvedl ministr Jurečka po jednání tripartity. V koalici je, podle něho, třeba jednat i o navýšení příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, dodal.
Podle podkladů ministerstva práce a sociálních věcí za nejnižší částku v loňském roce v České republice pracovalo asi 118.000 lidí. Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1.100 korun na 17.300 korun, což odpovídá tak zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle první navrhované verze MPSV by se měla do roku 2028 dostat na 45 % průměru. Každý rok by tak podíl rostl o jeden procentní bod. Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1.600 korun, tedy o 9,2 %. Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2.141 korun měsíčně, tedy ročně o 25 690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů.
Ve druhé verzi MPSV by do pěti let měla minimální mzda odpovídat polovině průměrné mzdy. Podíl by tak každý rok rostl o dva procentní body. V lednu by se tedy měla částka zvednout o 2 100 korun, to je o 12,1 %. Zaměstnavatelům by se náklady na zaměstnance zvedly o 2.810 korun měsíčně, za rok o 33 718 korun. Celkem jsou to asi čtyři miliardy korun navíc. Na sociálních odvodech by přiteklo 930 milionů korun, na zdravotních 400 milionů.
Zaměstnavatelé poukazují na to, že musejí vyplácet i zaručené mzdy v osmi stupních podle odpovědnosti, náročnosti a odbornosti práce. Ty se pohybují od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravila jen nejnižší a nejvyšší částka. V první navrhované variantě by se pohybovaly od 18.900 do 37.800 korun, ve druhé od 19.400 do 38.800 korun. Zaměstnavatelé by podle způsobu přidání na mzdy a odvody potřebovali zhruba pět až osm miliard korun navíc.
Podnikatelé už dříve navrhovali zaručené mzdy od minimálního výdělku odpojit a domlouvat jejich výši v kolektivním vyjednávání. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj po pondělním jednání tripartity uvedl, že po zrušení vazby mezi minimální a zaručenou mzdou by zaměstnavatelé mohli uvažovat o vyšším růstu té minimální. Odbory jsou ale proti rozpojení vazby. Ministr Jurečka v neděli, ještě před pondělním jednáním tripartity k tomu v médiích uvedl, že by se počet zaručených mezd v nižší navrhované variantě mohl snížit z osmi na čtyři, ve druhé vyšší variantě by se zaručené mzdy zrušily.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by měl růst minimální mzdy odpovídat růstu inflace, její výše by tak měla dosáhnout 21.165 korun. Návrh odborů přitom činí 19.500 korun. Zrušení tarifů považuje Středula za velmi nebezpečné. Pokud k vyššímu růstu minimální mzdy vláda nepřistoupí, bude to, podle Josefa Středuly, znamenat, že bude stát dotovat skrze sociální dávky pro zaměstnance majitele firem, kteří za minimální mzdu zaměstnávají.
„Je to zásadní otázka, zda by byly, nebo nebyly protesty, bude na rozhodnutí orgánů odborových svazů,“ odpověděl Josef Středula na dotaz ohledně případných protestů po schválení nižšího růstu minimální mzdy.
Mimochodem, přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou 27 členských států přijalo loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 % mediánu hrubé mzdy či 50 % průměrné hrubé mzdy. Členské státy EU mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.
