Vláda by mohla dostat pravomoc vyhlašovat stav nebezpečí na celostátní úrovni. V budoucnu by měl nalézt využití například při epidemii nebo kybernetických útocích, kdy by nebylo ohrožení takové, aby bylo nutné vyhlásit nouzový stav. Podle zpravodajství České televize o schválení předpisu informoval vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Vláda má také na programu návrh zákona o mimořádných opatřeních, ten se liší jen v detailech od znění, které schválila už loni v květnu s platností do konce roku 2020.
Na rozdíl od pandemického zákona, který má vláda také na programu, by měl, podle Jana Hamáčka, předpis absolvovat běžný legislativní proces, protože se jedná o ústavní novelu.
Jan Hamáček konstatoval, že vláda právě odsouhlasila novelu ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona z dílny ministerstva vnitra, která mj. nově zavádí možnost stavu nebezpečí na celostátní úrovni, ukotvuje roli Ústředního krizového štábu apod. „Návrh jsem předjednal s opozicí, věřím v rychlé schválení,“ dodal Jan Hamáček.
Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Mírnější stav nebezpečí existuje jen na úrovni krizového zákona a vyhlašují ho hejtmani či pražský primátor pro území svého regionu. Pokud nedostačuje, má podle předpisu hejtman požádat vládu o nouzový stav, což se v případě všech 14 regionů stalo v neděli.
Pokud se podaří prosadit pandemický zákon, bude mít vláda dostatečné nástroje pro reakci na covid-19 i bez nouzového stavu. „A v relativním klidu můžeme projednat novelu ústavního zákona,“ doplnil Jana Hamáček. Ústavní zákon vyžaduje širší politickou dohodu, podle ústavy ho lze přijmout jen za souhlasu tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů.
Podle nové úpravy by měla vláda dostat oprávnění vyhlásit stav nebezpečí na celém území státu nebo jeho části. „Zásadním rozdílem mezi stavem nebezpečí vyhlášeným vládou a nouzovým stavem bude míra intenzity ohrožení chráněných statků, možnost odvrácení ohrožení a rozsah možnosti omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva a svobody,“ uvedlo k tomu ministerstvo vnitra.
Urychlené projednání nového pandemického zákona bylo jednou z podmínek hejtmanů pro to, aby v neděli požádali vládu o vyhlášení dvoutýdenního nouzového stavu, ta tak nakonec v tentýž den učinila.
Pandemický zákon dává ministerstvu zdravotnictví pravomoci vydávat opatření například pro hromadnou dopravu, obchod, služby či hromadné akce. Doplněné odstavce řeší jen povolání armády, policie a vyčlenění peněz ze státního rozpočtu. Upravují nově také možnosti pro epidemiologické šetření včetně provozu mobilní aplikace a trasování call centry.
Zákon schválený loni v květnu měl platit do konce loňského roku a umožnit rozhodování bez nouzového stavu, sněmovna ho ale neprojednala. Ministerstvo zdravotnictví by díky němu mělo dostat pravomoc vydávat po předchozím souhlasu vlády mimořádná opatření s celostátní působností. Na základě současného zákona o ochraně veřejného zdraví to není možné.
Vláda loni zákon připravený pod tehdejším ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO) schválila 7. května. Jeho cílem bylo umožnit platnost vládních opatření i po konci nouzového stavu, který platil od 12. března do 17. května 2020. Tehdejší plán vlády pro rozvolňování měl končit až o týden později než nouzový stav.
Ve sněmovně se však předpis od té doby nedostal ani přes první čtení. Exministr Adam Vojtěch přitom, po jeho schválení ve vládě, uvedl, že do konce září by měla být připravena komplexní revize legislativy v souvislosti s epidemií. Týkat se to mělo ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, krizového zákona i zákona o ochraně veřejného zdraví. Adam Vojtěch ale v čele ministerstva zdravotnictví ještě před koncem září skončil, nahradil ho Roman Prymula, a toho asi po měsíci Jan Blatný (oba za ANO).
Premiér Andrej Babiš (ANO) již dříve uvedl, že nejde o podcenění situace. „Já nevnímám nějakou snahu, že bychom nechtěli tento zákon posunout dopředu. Ale samozřejmě jsou tam priority z hlediska daňových balíčků, z hlediska ošetřovného, z hlediska rozpočtu a tak dále,“ řekl v říjnu 2020.
Ve sněmovně, podle něho, čekalo asi 300 dalších zákonů. Podle tehdejšího vyjádření Romana Prymuly byla opatření natolik silná, že je korektnější jejich vyhlášení v rámci nouzového stavu.
