Programové prohlášení vlády ČR, inflace, růst platů a situace na pracovním trhu – to byl základní otázky, o nichž debatovali v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce České televize vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Podle ministra Mariana Jurečky nová vláda ČR počítá s cílenou pomocí lidem ohroženým energetickou krizí, jak v pořadu avizoval. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula požadoval vládní reakci i kvůli zdražování v jiných sektorech. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová upozornila, že důchody se budou valorizovat již v červnu, nikoliv v červenci, jak se původně odhadovalo.

Podle Mariana Jurečky vláda ČR počítá s tím, že pomoc lidem postiženým energetickou krizí bude státní kasu v tomto roce stát zhruba tři miliardy korun. Zdůraznil ale, že pokud takové prostředky stačit nebudou, je vláda připravena reagovat. Odůvodnil to tím, že nikdo nezná ceny plynu v třetím či čtvrtém kvartálu tohoto roku.

„Jasně jsme řekli, že jdeme cestou adresného řešení, nikoliv plošného rozdávání,“ doplnil Marian Jurečka svůj původní výrok, když se v televizi momentálně debatovalo o pomoci v podobě příspěvků na bydlení.

Adresné řešení je, podle Evy Zamrazilové, rozhodně lepší než plošné a rozpočtová rada jej podporuje. Otázkou je, jak dlouho zůstanou ceny energií vysoké, konstatovala s tím, že ohroženo je zhruba deset procent domácností. Dvacetiprocentní odhad sociologů z PAQ Research označila předsedkyně Národní rozpočtové rady za maximalistický.

„Když si uvědomíme rozsah, tak celé odpuštění šmahem pro celý rok 2022 pro všechny by stálo minimálně 25 miliard. Jestli to tady bude stát pět nebo šest, pořád je to pro veřejné finance výrazně výhodnější cesta,“ dodala.

Naopak za nedostatečné považuje kroky nového kabinetu předseda ČMKOS Josef Středula. S cílenou podporou problém nemá a doufá, že bude rychlá, varuje ale, že vláda se chystá pomoci pouze v oblasti energií, přitom zdražování se promítne i v jiných segmentech trhu. „Musíme otevřít to, jakým způsobem vláda předpokládá valorizaci některých dalších dávek,“ podotkl a avizoval, že problém otevře tripartita 18. ledna.

Právě se zdražováním a inflací souvisí například mimořádná valorizace penzí. Podle Evy Zamrazilové si letos vyžádá 17 až 17,5 miliardy korun a přijít bude muset dříve: „Pokud v lednu bude inflace více než 6,6 procenta, potom ta valorizace bude spuštěna už v červnu, původně se počítalo až v červenci,“ nastínila.

Pokud jde o část televizní debaty k otázce rostoucí inflace, tak podle Evy Zamrazilové zahraniční vlivy za tuzemskou inflaci mohou jen částečně. Český vývoj se od německého scénáře utrhnul už v roce 2018 a souvisí to s tlaky na trhu práce, konstatovala. „Co je naprosto neuvěřitelné, je, že inflace nám rostla i v covidovém roce, na rozdíl od Německa, kde se dostávala pod inflační cíl. Trh práce je tím podhoubím, o kterém hovoří i centrální banka. Příliš rychlý růst příjmů a mezd tlačí na inflaci,“ pfrohlásila. Za nebývalé označuje, že v Česku je více volných pracovních míst než nezaměstnaných.

To vláda hodlá, podle ministra práce Mariana Jurečky, řešit v nadcházejících měsících otevřením pracovního trhu zahraničním zaměstnancům, protože je to v některých profesích nezbytně nutné. Předseda KDU-ČSL zdůraznil, že takový krok musí být bezpečný a půjde o pracovníky z „kulturně blízkých zemí“. Jeho resort práce a sociálních věcí se také chystá analyzovat lidi, kteří jsou na úřadech práce déle než dvanáct měsíců.

Josef Středula v tomto okamžiku televizní debaty nabádal k opatrnosti. Podle jeho slov by ale čekal, že vláda se bude snažit lákat zaměstnance z Německa, Rakouska, Británie či Irska. To by, podle předsedy ČMKOS, bylo známkou vyspělé země, přičemž Česko má chtít kvalifikovanou pracovní sílu. V té souvislosti upozornil na to, že většina nabízených míst požaduje jen nízkou úroveň vzdělání. Za nejlepší formu lákání zahraničních zaměstnanců považuje přímé zaměstnání u firem, nikoliv přes agentury.

Jedním z prvních klíčových kroků vlády pětikoalice bylo zrušení plošného navýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře, s nímž přišla předchozí vláda bývalého premiéra Andreje Babiše. Podle Mariana Jurečky nemohla nová vláda postupovat jinak a měla pouze pár dnů na učinění rozhodnutí. Proto, podle něho, nebyl například prostor pro svolání tripartity a diskuse. Ministr práce a sociálních věcí rovněž zdůraznil, že zvrácení navýšení platů neznamená, že v průběhu roku nemohou přijít pro zaměstnance mimořádné odměny.

Předseda ČMKOS Josef Středula tento krok nové vlády zkritizoval. Jde, podle něho, o akt, který jde proti závazku nové vlády, že se postará o rostoucí životní úroveň. Poukázal na to, že vzhledem k inflaci některé profese fakticky přijdou o peníze, například školníci, silničáři nebo lidé v kultuře. „Pokud vláda bude chtít, je schopna to změnit,“ prohlásil.

Podle Evy Zamrazilové zaměstnanci ve veřejné sféře zaznamenávali znatelný nárůst odměn v minulých letech, a proto i navzdory inflaci ve výši 3,5 procenta v minulém roce o peníze nepřicházejí. Předsedkyně Národní rozpočtové rady zdůraznila, že základem pro ekonomiku je sektor soukromý, který živí stát. „Pokud zaměstnanci soukromého sektoru mají o čtyři tisíce menší mzdu, považuji to za opravdu ne šťastnou situaci,“ nechala se slyšet v televizní debatě.