Seznámení s ekonomickými podmínkami pěstování jablek u nás, zároveň i s možnostmi jejich distribuce do tuzemské prodejní sítě – to byly hlavní cíle akce, kterou v úterý 12. října 2021 uspořádala Potravinářská komora ČR. Skupina zemědělských redaktorů tam měla možnost navštívit sady a vlastní výrobní provoz družstva Bohemia Apple se sídlem v Tuchorazi u Českého Brodu na Kolínsku, které patří k našim největším producentům jablek.
V úvodu návštěvy se od výkonného ředitele Štěpána Cháry novináři dozvěděli, že družstvo Bohemia Apple, které vzniklo v roce 2008, má šest členů. Největším členem je společnost Sady Tuchoraz, s.r.o., která se pěstováním jablek zabývá téměř 20 let, a která hospodaří na 340 hektarech vlastních jablečných sadů. Štěpán Chára dále zdůraznil, že ovoce, z jejich produkce každoročně vyhovuje požadavkům a rozborům, zejména ekologicky přijatelných metod pěstování, zvýšené ochrany životního prostředí a lidského zdraví. Takže, jak z jeho dalšího výkladu vyplývá, pěstování jablek v tamějších sadech na Českobrodsku probíhá podle vysokých standardů s ohledem na životní prostředí.
Kromě toho, že hlavním odbytištěm vypěstovaných jablek jsou supermarkety a hypermarkety obchodních řetězců, družstvo se rovněž zabývá i výrobou moštů. Mimochodem, družstvo je také i velmi významným producentem jablek pro výrobu dětské výživy.
Po stručném seznámení s charakterem činnosti družstva Bohemia Apple se novináři vydali podívat do nedalekých sadů, aby na vlastní oči viděli, co to vlastně, když se řekne, že se mají vypěstovat kvalitní a zdravá jablka, neboť v tomto případě skutečně jde o ekonomiku. Dozvěděli se, že v první řadě jde o obrovskou spotřebu vody, dále dalších vstupních látek, jako jsou například ochranné postřiky. V neposlední řadě jde i obrovské množství přepravek, které opravdu něco stojí. Nejde přitom o malé částky. Vždyť za rok na Českobrodsku vypěstují mezi šesti až osmi tisíci tun jablek. Tomuto objemu produkce musí odpovídat potřebné množství přepravek. Mimochodem, na webech jsou uvedeny ceny přepravek pro ovoce od 100 do 300 Kč.
Štěpán Chára k tomu dále dodal, že družstvo musí počítat s i výkyvy počasí, ať již s mrazy, tak i například s kroupami, které se na Českobrodsku také někdy vyskytují. To jsou, podle něho, další ekonomické ztráty. Načež ředitel dále poznamenal, že vstupní náklady na pěstování jablek jsou mnohem vyšší, než jsou výnosy z jejich prodeje do obchodní sítě. Jde především o obnovu ovocných sadů, kdy životnost sadu se pohybuje okolo 15 až 20 let. Dále jde o výstavbu nových skladovacích kapacit, ale také i o zvyšující se nároky odběratelů s tím, že podrobnosti se novináři dozví, až uvidí vlastní výrobní provozy.
Poté se novináři vrátili do provozního objektu družstva Bohemia Apple, kde viděli nejen velké skladovací prostory, ale i vlastní výrobní linku v provozu, kdy tato linka třídila jablka, podle velikosti i stupně poškození neboli možného natlučení, do připravených přepravek.
„Naše společnost sklízí denně 300 až 400 tun jablek denně. Třídící linka je schopna za směnu vytřídit až 60 tun jablek,“ konstatoval Štěpán Chára. Jablka, která neodpovídají standardu (zpravidla jde o 5 % z celkové produkce) putují přímo do moštárny. Jde o malá nebo potlučená jablka, dodal. Načež upřesnil, že zpracováním každého jablka jde tzv. o bezodpadový provoz.
Poté výkonný ředitel družstva Bohemia Apple logicky přešel opět k ekonomice provozu s tím, že oproti předchozím letům výkupní cena jablek ze strany obchodních řetězců meziročně klesla řádově o 2,50 Kč až 4,00 Kč za kilogram. Podle Štěpána Cháry, vezmeme-li v potaz, že ceny energie, pohonné hmoty, obalových materiálu meziročně vzrostly o cca 30 % a v některých případech i o 47 %, lze tedy očekávat, že tato sezóna bude pro některé producenty jablek u nás velmi těžká, mnohdy až likvidační. Zároveň dodal, že „pokud nedojde k zásadní změně v oblasti financování, dotační politiky, tak se dá očekávat, že v řádu několika let dojde k výraznému poklesu domácí produkce a Česká republika bude zcela závislá na dovozu jablek ze zahraničí“.
Přitom, pokud jde o ceny jablek pro jejich producenty, podle něho, lze jablka nakoupit okolo 15 Kč/kg, ale i levněji. Ve srovnání s Itálií, kde se cena pohybuje kolem 70 Kč/kg jsou české ceny velmi podhodnocené. Konečnou cenu ale určují řetězce, dodal. Přičemž zdůraznil, že cena jablek u nás je podhodnocena, a to ve srovnání s tím, jak se tvoří ceny na evropském trhu.
Ovšem, jak dále Štěpán Chára upozornil, na tuzemském trhu se nedá soutěžit s dováženými polskými jablky. „Je tam obrovský tlak na cenu, mají jablek děsně moc. Jsou schopni je sem přivézt levněji, než my je vypěstujeme,“ uvedl ředitel. Podle něho navíc nyní vypadla kvůli vyhroceným mezinárodním vztahům možnost exportovat jablka z Polska do Běloruska, takže přetlak na trhu je tak ještě větší. V minulosti se poté následně vozila do Ruska, které jinak s EU, kvůli potravinářskému embargu, s mnoha komoditami neobchoduje. Poláci mají, podle Štěpána Cháry, větší investiční dotace, kdy se dá získat až skoro celá investice. Také mají, podle něho, dotovanou dopravu. „Vypěstuje je Varšavě, doveze to na hranice a nestojí ho to nic, protože ho vláda dotuje,“ dodal Štěpán Chára.
Zároveň ředitel Chára konstatoval, že český zákazník při výběru potraviny dává přednost její ceně, tedy před značkou daného prodávaného produktu. Zatímco například Rakušan, když uvidí rakouskou značku, koupí jejich, to je rakouský výrobek. Takže, proto také producenti tuzemských jablek, jak to potvrdil Štěpán Chára, tvrdí, že když nedojde k celkové změně dotační politiky v EU i u nás, bude možnost odbytu českých jablek stále obtížnější. To nevidí do budoucna příliš dobře.
Na závěr této zprávy musíme dodat i jednu zajímavou informaci, která se týká zaměstnanců družstva. Ve firemních sadech, ale i v samotném provozu, pracují hlavně Ukrajinci, kterým družstvo nabízí možnost bydlení, a to již po řadu let. Podle Štěpána Cháry Češi totiž šest dní v týdnu, prakticky po celý rok, kromě dvouměsíční sklizňové sezony, kdy se pracuje denně, pracovat nechtějí, zatímco Ukrajinci ano. Podle Śtěpána Cháry mají dlouholetí ukrajinští zaměstnanci v Tuchorazi odpovídající pracovní a mzdové podmínky, a to včetně solidního bydlení.
