Zemědělský svaz ČR vyzývá všechny své členy, aby spojili síly s dalšími zemědělci a vyjádřili nesouhlas se současným směřováním zemědělské politiky v EU. Protest se bude konat ve čtvrtek 22. února v deseti zemích střední a východní Evropy včetně České republiky. Svou podporu protestům vyjádřili i němečtí zemědělci. Své názory vysloví čeští zemědělci formou průjezdu kolony traktorů a zemědělské techniky v regionech a směrem k hraničním přechodům, kde se plánují setkat s kolegy ze sousedních zemí. Hlavní část protestů proběhne v čase od 10.00 do 12.00 hodin.

„Minulý týden jsme se dohodli s kolegy z ostatních zemí V4 + Litvy, Lotyšska, Rumunska, Bulharska, Slovinska a Chorvatska, že dne 22. února 2024 uspořádáme společnou protestní akci, abychom ukázali, že i čeští zemědělci jsou nespokojeni se současnou evropskou (NE)zemědělskou politikou, s rostoucí byrokracií a s nesmyslně prosazovanou environmentální politikou. Navíc nás na přechodech podpoří také zemědělci z Německa. Celkem se tak do akce zapojí 11 zemí,“ vysvětluje Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

„Už toho máme dost“

Protestní akce s heslem „Už toho máme dost“, má za cíl ukázat, že zemědělci už nehodlají dále akceptovat nečinnost evropských orgánů, především Evropské komise. Ta na jedné straně chce zavést určitou záchrannou brzdu pro některé citlivé zemědělské produkty (konkrétně drůbež, vejce a cukr) na dovozy z Ukrajiny, ale zároveň navrhla prodloužit pozastavení dovozních cel a kvót na vývoz z Ukrajiny do EU o další rok. „Takový postoj Evropské komise považujeme za zcela nedostatečný a nevhodný. Komise navíc chce dokonce v únoru uzavřít dohodu o vzájemném obchodu se zeměmi Mercosur. Komise tak pokračuje v ignorování situace na trhu a dopadů na zemědělce,“ říká Martin Pýcha a dodává: „Protest musí být masivní, ale pokojný. Chceme ukázat sílu, která za námi stojí, včetně toho, že s námi jedou i zemědělci z dalších organizací – Agrární komory ČR, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Společnosti mladých agrárníků, bývalí i současní členové Asociace soukromého zemědělství a také nikde neorganizovaní zemědělci.“

Proč zemědělci protestují?

Špatně implementovaný Green Deal = ztráta konkurenceschopnosti zemědělců

Zemědělský svaz delší dobu upozorňuje na to, že opatření vycházející z Green Dealu budou mít destruktivní dopady na evropské zemědělství. Některé předpovídané dopady se již ukázaly jako pravdivé. Kvůli těmto opatřením mají zemědělci vyšší náklady a ztrácejí konkurenceschopnost proti dovozcům zemědělských plodin či masa, kteří nejsou podobnými povinnostmi svazováni.

Mezi hlavní problémy patří:

► tlak na snižování stavů dobytka kvůli emisím metanu,

vyčleňování půdy mimo produkci,

► technokratické nastavování limitů a kvót např. na používání hnojiv a přípravků bez ohledu na konkrétní podmínky v dané zemi,

► celkové omezovaní zemědělské produkce v EU.

„Oproti očekáváním, úbytek zvířat v Evropě k celkovému snížení emisí nepřispěje, když se nesníží poptávka po mléce a mase. Ty se do Evropy budou dovážet z mimoevropských států s ještě horšími dopady na klima, než jaké by představoval místní chov. Chápeme, že je třeba bojovat za ochranu životního prostředí, ale odmítáme politiky, které ignorují hlas zemědělců. Je smutné, že Evropská komise 4 roky zemědělce ignorovala a teprve teď – před koncem funkčního období zahájila s nimi dialog,“ vysvětluje Martin Pýcha.

Ukrajina, Mercosur (dovoz komodit vč. levného masa z Jižní Ameriky)

Předsedkyně Evropské komise Ursula von Der Leyenová slibuje ke konci února uzavřít dohodu s Mercosurem (sdružení volného obchodu latinskoamerických států). Dovozy z Mercosuru nesplňují podmínky platné v Evropské unii. „V Jižní Americe jsou, například, povolené růstové hormony a geneticky modifikované plodiny, které nejsou v souladu s evropskými omezeními. Zároveň tato dohoda přispívá k odlesňování deštných pralesů v této oblasti, které má za následek zvětšení ploch pro chov dobytka, který se pak bude dovážet do Evropy pomocí lodí s emisemi skleníkových plynů. Tento dobytek by následně byl dovážen do Evropy pomocí lodí s emisemi skleníkových plynů. Toto považujeme za iracionální a sebedestrukci evropského zemědělství,“ upozorňuje Pýcha.

Po vypuknutí války na Ukrajině se k tradičním potížím přidaly nové problémy – do Evropy proudí zemědělské komodity z Ukrajiny, která kvůli válce přišla o tradiční trhy, a to přispívá k poklesu ceny zemědělské produkce. K tomu proti předválečným letům zdražily energie, pohonné hmoty a hnojiva. „Chceme Ukrajině pomáhat. Ale pomáhat je jí třeba k návratu na její tradiční trhy, nikoliv za cenu poškození evropského zemědělství,“ míní Pýcha.

Ceny komodit = zemědělci končí ve ztrátě

Ceny komodit nepokrývají výrobní náklady, vedoucí k tomu že část zemědělců skončila již v roce 2023 ve ztrátě. Způsobená mimo jiné dovozy komodit ze zahraničí. Podle odhadů Zemědělského svazu ČR je na skladech v Česku o milion tun pšenice více než v minulosti. Obchody běží pouze na úrovni uzavírání smluv, to znamená, že obilí je sice možné prodat, byť za nízkou cenu, ale k fyzickému dodání má dojít v polovině roku 2024 nebo až v roce 2025.

Nadměrná byrokracie

S novou Společnou zemědělskou politikou přišlo opět další navýšení administrativních povinností. Nové typy podpor jako ekochémata s sebou nesou další administrativu a náklady na jejich plnění. Vedle toho zavedení systému dálkového průzkumu země AMS povede k navýšení kontrol na místě o téměř jak 100 %. Zpoždění administrace podpor pak prohlubuje ekonomické problémy zemědělců.